VÝKON VAZBY U ZVLÁŠTNÍCH SKUPIN OBVINĚNÝCH

VÝKON VAZBY MLADISTVÝCH OBVINĚNÝCH
Zvláštní ustanovení

VÝKON VAZBY OBVINĚNÝCH ŽEN
Zvláštní ustanovení

VÝKON VAZBY MATEK NEZLETILÝCH DĚTÍ

VÝKON VAZBY OBVINĚNÝCH CIZINCŮ

(1) Mladiství se umísťují do cel zpravidla ve vyčleněné části věznice nebo na samostatná oddělení. Při umísťování do jednotlivých cel se postupuje podle zásad stanovených v § 7 zákona a podle místních podmínek a možností se též přihlíží k dalším hlediskům, zejména k věku.

(2) Umožňují-li to podmínky ve věznici, zřizuje se pro mladistvé též oddělení se zmírněným režimem. Ustanovení § 7 zákona tím není dotčeno.

(3) Při zabezpečení povinné školní docházky mladistvých obviněných spolupracují orgány Vězeňské služby s příslušnými školami a orgány státní správy a samosprávy.

(1) Návštěvy u mladistvých se zpravidla realizují formami umožňujícími posílení vzájemných sociálních a citových vazeb, zejména s rodiči a nejbližšími příbuznými.

(2) Vycházku mladistvých ve věznici lze umožnit i mimo vymezený vycházkový prostor. Pokud mladistvý nemá vlastní přiměřený sportovní oděv nebo obuv, může je správa věznice zapůjčit.

(3) Ve vnitřním řádu se přiměřeně upraví též postup při zabezpečování dalších práv a oprávněných zájmů mladistvých, zejména formy, metody a prostředky k uskutečňování zájmových, kulturních, sportovních a vzdělávacích programů, materiálně technické vybavení cel a dalších užívaných prostorů a vhodná forma jejich výzdoby.

(1) Kázeňský trest zákazu nákupu potravin a věcí osobní potřeby s výjimkou hygienických potřeb nesmí u mladistvého přesáhnout dobu jednoho týdne, přičemž při jeho opakovaném uložení nesmí tento kázeňský trest přesáhnout dobu dvou týdnů.

(2) Uložení kázeňského trestu umístění do samovazby je výjimečným opatřením, které lze uložit pouze za velmi závažné porušení stanovených povinností. Kázeňský trest umístění do samovazby lze uložit mladistvému nejdéle na dobu pěti dnů, přičemž po výkonu tohoto trestu lze nově uložený kázeňský trest umístění do samovazby vykonat až po uplynutí deseti dnů.

(1) Pokud tato hlava neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se na výkon vazby obviněných žen včetně mladistvých ostatních ustanovení vyhlášky.

(2) Vnitřní řád a nabídka preventivně výchovných, vzdělávacích, zájmových a sportovních programů zohledňují zvláštní potřeby těhotných žen, žen v období šesti týdnů po porodu a kojících matek.

(1) Matka, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své nezletilé dítě, o dítě celodenně pečuje. Celodenní péče zahrnuje zejména péči o jeho zdraví a o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, včetně přípravy stravy, zajištění hygieny, praní, žehlení, úklidu a aktivního trávení času s dítětem formou her odpovídajících jeho věku.

(2) Zdravotní služby dítěti, o které matka pečuje ve věznici, zabezpečuje Vězeňská služba na základě smlouvy s poskytovatelem zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost.

(3) Matka, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své nezletilé dítě, vykonává vazbu zpravidla v oddílu pro matky nezletilých dětí. Přemístění matky, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své nezletilé dítě (§ 28a odst. 4 zákona), do věznice, ve které je zřízen oddíl pro matky nezletilých dětí, je zvlášť odůvodněným případem ve smyslu § 20 odst. 2.

(4) Matka zajišťuje veškeré potřeby pro dítě z vlastních prostředků a z peněžních prostředků účelově vázaných na úhradu potřeb dítěte.

(5) Každá matka má dítě u sebe v samostatné ložnici, v níž je pro dítě postel s matrací, přebalovací stůl, skříň na dětské prádlo a kosmetiku, ohrádka a umyvadlo.

(6) Pokud se matka, která pobývá ve věznici, ve které je zřízen oddíl pro matky nezletilých dětí, z důvodu nemoci nebo z jiného závažného důvodu nemůže o dítě starat, převezme péči o dítě na nezbytně nutnou dobu ředitelem věznice určený zaměstnanec; o tom věznice informuje zákonného zástupce dítěte, je-li to možné, a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí. Pokud matka pobývá mimo věznici, ve které je zřízen oddíl pro matky nezletilých dětí, řeší se péče o dítě v případech uvedených ve větě první prostřednictvím orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Při vzájemném předávání je dítě vždy prohlédnuto lékařem poskytovatele zdravotních služeb uvedeného v odstavci 2.

(1) Při umísťování cizinců do cel je třeba přihlédnout k tomu, aby cizinci hovořící stejným jazykem nebo znalí některého z jazyků mohli spolu komunikovat, pokud to není v rozporu s účelem vazby.

(2) O přemístění cizince správa věznice vyrozumí konzulární úřad státu, jehož je cizinec občanem.

(3) Při uspokojování hmotných a kulturních potřeb cizinců je třeba podle možností věznice přihlížet též ke kulturním a náboženským tradicím a zvyklostem cizinců, umožnit jim přístup k četbě knih v jazyce, který ovládají nebo kterému rozumí.