ÚVODNÍ USTANOVENÍ

(1) Právo na sociální zabezpečení podle tohoto zákona se zaručuje všem občanům. Dávky sociálního zabezpečení poskytuje stát. Dávky sociálního zabezpečení nepodléhají dani.

(2) Právo na dávky sociálního zabezpečení nezaniká uplynutím času.

(3) Výše dávek důchodového zabezpečení závisí především na pracovních zásluhách, a to na délce doby zaměstnání a na výši dosahovaných výdělků. Zároveň jsou uplatňována i hlediska sociální, zejména v zabezpečení pozůstalých při ztrátě živitele, v zabezpečení invalidních občanů a při zvyšování výměr důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodců a jejich rodin.

(4) Dávky sociálního zabezpečení se zvyšují v závislosti na růstu příjmů z pracovní činnosti a v souladu s růstem životní úrovně pracujících.

(5) Organizace a občané platí na sociální zabezpečení pojistné, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním zákonem.³⁰)

(6) Příjmy a výdaje sociálního zabezpečení jsou součástí státního rozpočtu.

(1) Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje:

a) důchodové zabezpečení,

b) sociální péči,

c) nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných,

d) zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů jejich rodin státními dávkami.

(2) Zabezpečení léčebně preventivní péčí, nemocenské zabezpečení, zabezpečení rodiny, matek a dětí dalšími dávkami a zabezpečení některých skupin pracujících zvláštními sociálními dávkami upravují zvláštní předpisy.¹)

(3) Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění považují:

a) občané provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách,³¹)

b) občané provozující živnost,³²)

c) občané provozující podnikání podle zvláštních předpisů,³³)

d) občané vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon),³⁴) pokud tuto činnost podle svého prohlášení vykonávají soustavně,

e) společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností,³⁵)

f) občané vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,³⁶) pokud tuto činnost podle svého prohlášení vykonávají soustavně.

(4) Za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jsou důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění podle tohoto zákona účastny, nestanoví-li se dále jinak, spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných (dále jen „spolupracující osoby“), za něž se pro účely důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění považují manželé a od skončení povinné školní docházky též děti osob samostatně výdělečně činných uvedených v odstavci 3 písm. a) až c), jestliže se podílejí na jejich samostatné výdělečné činnosti a nejde o pracovněprávní vztah.

(1) Způsobilost občana mít v právních vztazích sociálního zabezpečení práva a povinnosti vzniká narozením a zaniká smrtí, popřípadě prohlášením za mrtvého.

(2) Způsobilost občana vlastními právními úkony nabývat v právních vztazích sociálního zabezpečení práv a brát na sebe povinnosti vzniká dovršením šestnáctého roku věku. Občan mladší šestnácti let musí být zastoupen zákonným zástupcem; kdo je zákonným zástupcem občana mladšího šestnácti let, stanoví zákon o rodině.

(3) O omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům, zákonném zástupci občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena nebo který byl této způsobilosti zbaven, a o prohlášení občana za mrtvého platí ustanovení občanského zákoníku.