ROZSAH SOCIÁLNÍ PÉČE

(1) Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo nepříznivé životní poměry.

(2) V oblasti sociální péče stát zajišťuje poradenskou a výchovnou činnost, zejména výchovu k odpovědnému rodičovství, k upevňování rodinných vztahů a k vzájemné pomoci mezi občany, především pomoci občanům těžce zdravotně postiženým a starým občanům, a poskytuje další dávky a služby.

(3) Při plnění úkolů sociální péče státní orgány úzce spolupracují se společenskými a jinými organizacemi.

(4) Organizace umožňují svým bývalým pracovníkům (členům výrobních družstev a členům jednotných zemědělských družstev), kteří odešli do starobního nebo invalidního důchodu, účast na kulturních, společenských, rekreačních a jiných akcích organizace a na závodním stravování, pokud je organizace poskytuje svým pracovníkům (členům).

(5) Sociální péče zahrnuje zejména péči o

a) rodinu a děti,

b) občany těžce zdravotně postižené,

c) staré občany,

d) občany, kteří potřebují zvláštní pomoc,

e) občany společensky nepřizpůsobené.

(6) V rámci sociální péče se poskytují zejména tyto dávky a služby:

a) peněžité dávky,

b) věcné dávky,

c) výchovná a poradenská péče,

d) sociálněprávní ochrana,

e) pracovní rehabilitace,

f) ústavní sociální péče,

g) péče v ostatních zařízeních sociální péče,

h) pečovatelská služba,

i) stravování,

j) kulturní a rekreační péče,

k) mimořádné výhody pro některé skupiny občanů těžce zdravotně postižených,

l) bezúročné půjčky.

(1) Sociální služby mohou poskytovat též organizace a občané.

(2) Stát může organizacím a občanům, poskytujícím sociální služby, poskytovat příspěvky na úhradu nákladů za tyto služby; v těchto případech mají příslušné orgány sociálního zabezpečení právo kontrolovat hospodaření s poskytnutými příspěvky a požadovat vyúčtování a právo na vrácení poskytnutých příspěvků, jestliže byly použity v rozporu s účelem, na který byly poskytnuty.

(3) Příslušné státní orgány mají právo sledovat úroveň poskytovaných sociálních služeb a dodržování nezbytných, zejména zdravotnických a hygienických podmínek, a ukládat opatření k odstranění zjištěných závad.

(1) Za sociální péči se považuje též ústavní péče⁴⁸) poskytovaná ve zdravotnických zařízeních občanům, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopni se obejít bez pomoci další osoby a nemohou být proto propuštěni ze zdravotnického zařízení,⁴⁹) pokud jim nemůže být poskytnuta potřebná péče v ústavech sociální péče nebo pečovatelská služba, přestože podmínky pro poskytování těchto služeb splňují.

(2) Ústavní péče ve zdravotnickém zařízení se považuje za sociální péči ode dne následujícího po dni, kdy občanu bylo doručeno rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení, že sociální péče bude poskytována ve zdravotnickém zařízení.⁵⁰)