(4) Cena rybničních stok (C_S) se stanoví včetně objektů a dílčího opevnění. Uvažují se pouze stoky mimo vlastní katastr rybníka (nikoli stoky v rybničním dně), pokud nejsou součástí trvalého toku. Cena se stanoví na 1 m délky stoky.
Zemní stoky (včetně zatrubnění do 20 % délky stoky) - za každý započatý metr šířky v úrovni terénu se uvažuje cena 200 Kč/m.
Zatrubněné stoky - cena 1 m délky stoky se stanoví z průměru potrubí (D) v mm podle vztahu
C_S = 5 x D.
Vysvětlivky:
^x) - větší hodnoty Š a h₁ se vyskytují v případech, že těleso hráze je součástí komunikace a nejsou zdůvodněny potřebou vlastní stavby nádrže
Koeficienty pro úpravu ceny stavby rybníka

1) koeficient amortizace KR1

0.0 až 1.0

Na základě roční odpisové sazby 2 % a stáří rybníka (A) v rocích se vypočítá K_R1 podle vztahu
$K_{R1}=1-0.02\times A.$
Minimální hodnota K_R1 podle tohoto vztahu je však 0.12. Dále se koeficient K_R1 upraví podle stavu rybničních objektů následovně:
Pro rybníky starší než 25 let se K_R1 v případě velmi dobrého stavu konstrukce dále uvedených objektů, jejich dobré údržbě a dílčích rekonstrukcí zvýší o

hráz - kamenné zpevnění	0.03
- koruna hráze a vzdušný svah	0.04
- sjezd pro nákladní automobily a loviště	0.02
přeliv - betonový, železobetonový - opraven	0.02
- rekonstruován	0.05
výpusť - dřevěný kbel nový	0.01
- betonový kbel	0.01
- výpustní potrubí (beton, železobeton)	0.02
elektropřípojka	0.01
obtoková stoka	0.02

V případě znehodnocení objektů (bez omezení stáří) se hodnota K_R1 sníží o

hráz - bez zpevnění návodního svahu nebo se silně narušeným zpevněním	0.03
- značně narušená koruna hráze a vzdušný svah (průsaky, výmoly, sesuvy)	0.03
přeliv - buď značně narušené betonové konstrukce (přeliv, propustek, vývar)	0.03
- nebo porušené těleso hráze u ostatních přelivů	0.02
výpusť - porušené konstrukční prvky kbelu	0.01
- porušené výpustní potrubí	0.02

Pokud po úpravách vyjde K_R1 = 0, tzn. všechny rybniční objekty jsou v havarijním stavu, nepovažuje se už rybník za stavbu a hodnotí se jako ostatní vodní nádrže, které nejsou stavbami.

2) koeficient vodohospodářského významu KR2	0.2 až 0.8
rybník s chovem ryb a vodní drůbeže postavený vedle toku (boční)	0.8
rybník s chovem ryb a vodní drůbeže postavený na toku (údolní)	0.6
ostatní rybníky a malé vodní nádrže	0.4
všechny rybníky a malé vodní nádrže v přírodní rezervaci, vodárenském pásmu, s protipovodňovým opatřením podle rozhodnutí vodohospodářského orgánu	0.2

3) koeficient kubatury hráze KR3

0.5 až 1.0

Podle poměru objemu (kubatury) vody (Ov) k objemu hráze (S) se použijí následující hodnoty:

poměr objemů (Ov/S)	koeficient K3
100 a více	1,0
50 až 99	0.9
20 až 49	0.8
10 až 19	0.7
5 až 9	0.6
4 a méně	0.5

Objem vody v rybníku (Ov) v tis. m³ se vypočítá podle vztahu
$O_V=0.4.h.10.KP.K_z$
kde
h - hloubka vody u výpustního zařízení při normální hladině [m]
KP - katastrální plocha rybníka [ha]
K_Z - koeficient zazemnění (zmenšení vodní plochy) s následujícími hodnotami

úroveň zazemnění	KZ
běžné zazemnění	0.75
0.25 až 0.5 KP	0.5
0.5 až 0.75 KP	0.25
nad 0.75 Kp	0.1

4) koeficient zásobení vodou KR4

0.3 až 1.4

Podle poměru ročního průtoku (Z1) nebo maximálního ročního odběru vody (Z2) a objemu vody (Ov) v rybníku (u soustav pro celou část soustavy plněné z jednoho zdroje) se použijí následující hodnoty:

zásobení vodou Z1/Ov nebo Z2/Ov	rybník nuceně průtočný	rybník s regulovaným průtokem
méně než 2	0.6	0.6
2-5	1.0	1.0
5 - 15	1.1	1.3
15- 50	0.9	1.4
více než 50	0.3	1.4

Maximální roční odběr vody (Z2) je u rybníků bočních určen v povolení k nakládání s vodami. V jiných případech se roční průtok (Z2) určí z plochy povodí k hrázi rybníka (W) [km²] (lze odečíst z vodohospodářské mapy v měřítku 1:50 000 s přesností na 10 % plochy) a z průměrného specifického odtoku (O_^o) v tis. m³/km²/rok podle vztahu
$Z1=W\times O_O$

nadmořská výška povodí rybníka	průměrný specifický odtok (Oo) [tis. m3 /km2/rok]
200 m	50
300 m	60
400 m	110
500 m	160
600 m	220
nad 600 m	220 + 60 za každých 100 m

Roční průtok (Z2) je možno zjistit rovněž v pobočkách Českého hydrometeorologického ústavu (Praha, Plzeň, Ústí n. L., Hradec Králové, Brno a Ostrava).

5) koeficient produkčního objemu rybníka KR5

0.02 až 1.5

Stanoví se výpočtem z hloubky vody u výpustního zařízení při normální hladině h [m], která se však uvažuje jen v rozmezí 0.5 až 5 m, a z koeficientu zazemnění (K_Z, viz K₄) podle vztahu
$K_{R5}=0.4\times h\times K_Z$

6) koeficient začlenění do soustav KR6	0,8 až 1,2
Použijí se následující hodnoty koeficientu KR6:
součást kompaktní soustavy samostatně napájených a vypouštěných rybníků	1.2
umístění v soustavě navazujících rybníků bez obtokových stok (napouštění nebo vypouštění přes jiný rybník)	0.8
ostatní případy	1.0

7) koeficient přístupnosti rybníka KR7	0.8 až 1.2
Podle přístupnosti pro techniku k rybníku a k lovišti se použijí následující hodnoty koeficientu KR7:
přístupný pro všechny dopravní prostředky	1.2
přístupný pouze pro terénní vozidla	1.0
ve vegetační sezóně bez přístupové komunikace	0.8

8) koeficient zabahnění KR8	0.7 až 1.0
Podle vrstvy bahna se použijí hodnoty:
vrstva bahna
méně než 20 cm	1.0
20 až 40 cm	0.9
více než 40 cm	0.7

Vrstva bahna se měří ve čtvrtině osy kolmé na hráz rybníka, nejvýše však 200 m od hráze, jako průměr ze 3 měření (mimo stoku) alespoň 2 m od sebe vzdálených. Koeficient nižší než 1.0 se použije podle měření jen pokud o to na základě výrazného znehodnocení rybníka některý z účastníků požádá nebo pokud je znehodnocení zjevné.

9) koeficient kontaminace toxickými cizorodými a neodbouratelnými látkami KR9	0.3 až 1.0
Podle výskytu toxických cizorodých látek, které nejsou odbouratelné, se použijí následující hodnoty KR9
neovlivňující kvalitu tržních ryb	1.0
zvyšující koncentraci v tržních rybách na úroveň hygienických limitů	0.3

Úroveň případné kontaminace rybníka je možno doložit výsledky analýzy rybího masa nebo zjistit dotazem na VÚR Vodňany.
Poznámka:
Pokud jsou z dokumentace rybníka (normace, manipulační řád) k dispozici přesné údaje, lze je vždy použít přednostně před hodnotami zjištěnými zjednodušeným postupem podle textu vyhlášky.