(1) Předseda senátu odejme věc vyššímu soudnímu úředníkovi a vyřídí ji ve vlastní působnosti, jedná-li se o věc skutkově nebo právně mimořádně složitou. V řízení ve věcech obchodního rejstříku předseda senátu odejme takto věc jen tehdy, má-li být o zápisu rozhodnuto.

(2) Odnětí věci podle odstavce 1 není soudním rozhodnutím.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud 29 Cdo 46/2009 (R 113/2009)

    Přihláška nevykonatelné pohledávky zajištěné zástavním právem do řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti je ve vztahu k povinnému dlužníku ve smyslu § 402 obch. zák. právním úkonem uplatněným v…