DŮLNÍ POŽÁRNÍ VODOVOD V DŮLNÍCH DÍLECH

(1) Všechny vtažné jámy a všechny šibíky s úpadním vedením větrů musí být vybaveny protipožárními zkrápěcími věnci.

(2) Protipožárními zkrápěcími věnci se nevybavují ty výdušné jámy a výdušné šibíky, které určí závodní dolu se souhlasem obvodního báňského úřadu.

(3) Protipožární zkrápěcí věnce se budují složené ze dvou stupňů. První stupeň je určen pro okamžitý zásah proti ohni po jeho zjištění a musí být dimenzován jen na takový objemový průtok vody, aby aeromotorický tlak vyvolaný padající vodou nezpůsobil nežádoucí změny v proudění větrů, pumpování nebo přetížení hlavních nebo výpomocných ventilátorů apod. Druhý stupeň musí být dimenzován na nejvyšší dosažitelný průtok.

(4) Jestliže se výpočtem a zhodnocením účinků padající vody prokáže, že použití druhého stupně protipožárního zkrápěcího věnce nezpůsobí nežádoucí změny v proudění větrů a neohrozí větrací zařízení, lze v jamách a šibících zabudovat jen jeden stupeň dimenzovaný jako druhý stupeň.

(5) Velikost aeromotorického tlaku vyvolaného padající vodou se vypočte podle vzorců:
${\mathrm{\Delta }}_{\mathrm{p}}=\mathrm{}\frac{\mathrm{16,4}\mathrm{}.\mathrm{}\mathrm{q}}{\mathrm{8,9}+\mathrm{v}}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\left(\mathrm{P}\mathrm{a}\right),$
${\mathrm{\Delta }}_{\mathrm{p}\mathrm{L}}={\mathrm{\Delta }}_{\mathrm{p}}.\mathrm{L}.{10}^{-2}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\left(\mathrm{P}\mathrm{a}\right),$
kde
Δ_p je tlak vyvolaný padající vodou na 100 m hloubky v Pa,
Δ_pL je tlak v libovolné hloubce jámy nebo šibíku v Pa,
L je hloubka jámy nebo šibíku v m,
q je průtok padající vody v l.min^-1 na 1m² průřezu jámy nebo šibíku,
v je rychlost větrního proudu v jámě nebo šibíku v m.s^-1.

(6) Počet stupňů protipožárních zkrápěcích věnců se určuje na základě výpočtu velikosti aeromotorického tlaku vyvolaného padající vodou a zhodnocení účinků padající vody na větrní síť a na větrací zařízení. Správnost výpočtů se ověří praktickou zkouškou nebo modelováním.

(7) K protipožárnímu zkrápěcímu věnci prvního stupně musí být zajištěn přívod vody o objemovém průtoku stanoveném výpočtem, k protipožárnímu zkrápěcímu věnci druhého stupně o objemovém průtoku nejméně 50 l.min^-1 na 1 m² průřezu jámy nebo šibíku.

(8) Protipožární zkrápěcí věnce (oba stupně) se umísťují

(9) Přívod vody k protipožárním zkrápěcím věncům se ovládá pomocí uzavíracích šoupátek ručně. U prvního stupně protipožárních zkrápěcích věnců a u protipožárního zkrápěcího věnce podle odstavce 4 lze vedle ručního ovládání použít také automatického ovládání s rozmístěním čidel v takových místech a vzdálenostech, aby byl vznik požáru bezpečně indikován a zařízení uvedeno v činnost. Šoupátka se umísťují tak, aby v případě požáru byla snadno přístupná. Pro možnost kontroly průtoku vody se za šoupátkem ve směru proudu umísťuje tlakoměr. Je-li použito dvou stupňů protipožárních zkrápěcích věnců, musí být na tlakoměru protipožárního zkrápěcího věnce prvního stupně vyznačen nejvýše přípustný tlak odpovídající objemovému průtoku vody pro první stupeň. Tento tlak při použití protipožárních zkrápěcích věnců prvního stupně nesmí být překročen.

(10) Uzavírací šoupátka musí být označena informačními štítky a musí být vhodným způsobem zajištěna proti zneužití.

(11) Funkční schopnost zkrápěcího zařízení se musí pravidelně, nejdéle po 6 měsících, kontrolovat. Objemový průtok vody se kontroluje měřidlem umístěným za šoupátkem ve směru proudu. Kontrolu musí provádět k tomu určený pracovník. O kontrole musí být veden záznam, ve kterém se uvede výsledek kontroly a opatření pro odstranění zjištěných nedostatků.

(1) Tlak v důlním požárním vodovodu může být v případě potřeby redukován pomocí redukční stanice nebo jímky.

(2) Redukční stanice musí být umístněna na přístupném místě. Manipulaci s redukční stanicí musí být nepovolaným osobám zamezeno.

(3) Pokud je k redukci tlaku použito jímek, musí být upraveny tak, aby bylo zajištěno plynulé zásobování vodou podle § 4. Doporučený obsah jedné jímky je 5 m³. Jímka může mít i více částí vzájemně propojených.

(1) K zajištění odběru požární vody musí být potrubí důlního požárního vodovodu opatřeno odbočkami s nástěnnými hydranty pro napojení požárních hadic. Nástěnný hydrant 52, případně 75 se připojuje vodotěsně na závitové hrdlo příslušného vodovodního potrubí. Sklon hrdla se nastavuje podle místních podmínek tak, aby při použití nedocházelo k lomu připojené požární hadice.

(2) Odbočky s nástěnnými hydranty musí být

(3) Havarijní plán určí místa s vysokým nebezpečím požáru. V těchto místech musí být také zajištěna možnost odběru požární vody a rozmístěny hadicové skříně.

(1) Uzavírací armatury se umísťují za každým odbočením větve potrubní sítě ve všech směrech. Kromě toho se umísťují pro větší operativnost uzavírací šoupátka ve vzdálenostech asi 500 až 800 m od odboček jednotlivých větví.

(2) Výtokové hrdlo nástěnného hydrantu musí být lehce přístupné.

(3) Hadicová přenosná skříň musí být zhotovena z nehořlavého materiálu a musí obsahovat alespoň toto vybavení:
V plynujících dolech II. třídy nebezpečí musí hadicová přenosná skříň umístěná v místech podle § 13 odst. 2 poslední věty obsahovat také redukční polospojku pro přechod ze šroubení C 52 na B 75.

a) ve vtažných jamách pod požárními poklopy co nejblíže ohlubni jámy,

b) v šibících s úpadně vedeným větrním proudem co nejblíže k vyústění šibíku na nejvyšší patro,

c) ve výdušných jamách a v šibících s dovrchně vedeným větrním proudem s nejvyšší rychlostí větrů 10 m.s^-1 jako ve vtažných jamách.

a) na všech dolech

1. u ústí štoly nebo úpadnice, pokud je hlavním důlním dílem,

3. v každém nárazišti jámy a šibíku,

2. na ohlubni jámy,

5. u skladů hořlavin,

6. na místech určených závodním dolu po projednání s revírní báňskou záchrannou stanicí,

4. u skladů a ve skladech výbušnin,

b) na uhelných dolech také
V plynujících dolech II. třídy nebezpečí se na odbočky ventilů na počátku a na konci samostatného větrního oddělení a na nárazištích připojují nástěnné hydranty 75.

1. u všech podzemních provozoven (komor), a to asi 5 až 10 m před vchodem na vtažné straně,

3. na všech ostatních provozovaných chodbách a jiných používaných dlouhých důlních dílech ve vzdálenostech nejvíce po 200 m,

2. na chodbách s pásovou dopravou ve vzdálenostech nejvíce po 50 m,

9. na přípravných a porubních chodbách pro komory nejvíce 50 m od čelby nebo komory,

5. na chodbách s pásovou dopravou s úklonem větším než 5 ° ve vzdálenostech nejvíce 40 m,

6. u otvírkových děl procházejících slojí náchylnou k samovznícení 20 m před nafáráním sloje, další po 50 m a poslední ve vzdálenosti 20 m za přechodem důlního díla plným profilem do horniny,

7. 5 m od posledního pásového výložníku ve směru proti proudění důlních větrů,

8. na konci každé větve důlního požárního vodovodu,

10. na počátku a na konci samostatného větrního oddělení.

4. u stěnových porubů a čeleb ražených dlouhých důlních děl nejvíce 50 m od porubu (čelby) na vtažné i výdušné straně,

a) požární hadice s navázanými půlspojkami 52 x 20 3 ks,

b) hákový klíč na spojky a šroubení 1 ks,

c) objímky na hadice 5 ks,

d) proudnici clonovou nebo mlhovou 1 ks.