Zákon o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

(1) Zeměměřickými činnostmi jsou měřické, výpočetní a další související odborné činnosti při určování rozměrů a prostorových vztahů metodami zeměměřictví vykonávané zpravidla

(2) V případě pochybností, zda jde o zeměměřické činnosti, rozhoduje Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „Úřad“).

(3) Zeměměřické činnosti jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé osoby.

(4) Za odborně způsobilou osobu k výkonu zeměměřických činností se považuje fyzická osoba s ukončeným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním zeměměřického směru.

(1) Zeměměřickými činnostmi ve veřejném zájmu jsou

(2) Výsledky zeměměřických činností ve veřejném zájmu využívají

(3) Orgány zeměměřictví a katastru, které vytvářejí a vedou prostorová data z území České republiky, poskytují pro infrastrukturu pro prostorové informace v Evropském společenství^4a) tato základní prostorová data:

(4) Zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu, vyžadující použití měřidel, mohou být vykonávány pouze s použitím těchto měřidel splňujících požadavky zvláštního právního předpisu.^4b)

(1) Databáze obsahuje data o objektech v kategoriích

(2) Správce^4d) vytváří a vede databázi jako součást informačního systému veřejné správy.^4e) Data databáze jsou všeobecně využitelná jako data základní.

(3) Data databáze jsou závazná pro tvorbu státních mapových děl v měřítku 1 : 5 000 a menším a podkladem pro tvorbu informačních systémů veřejné správy obsahujících data. Ustanovení věty první se nevztahuje na státní mapová díla a informační systémy určené pro potřeby zajišťování obrany státu a krizového řízení.

(4) Správce databáze je oprávněn od orgánů státní správy, orgánů územní samosprávy a právnických osob jimi zřízených vyžadovat za účelem vedení databáze data, která tyto orgány a právnické osoby spravují, a to:

(5) Orgány státní správy, orgány územní samosprávy a právnické osoby jimi zřízené jsou povinny poskytnout data uvedená v odstavci 4 správci databáze bezplatně, nebrání-li tomu omezení vyplývající z jiných právních předpisů¹⁵). Nelze-li tato data poskytnout, oznámí orgány státní správy, orgány územní samosprávy nebo právnické osoby jimi zřízené správci databáze písemně důvody jejich neposkytnutí.

(1) Zeměměřický úřad zveřejňuje údaje databáze, ortofota České republiky, státního mapového díla, databázového souboru geografického názvosloví a bodových polí bezplatně jako otevřená data¹⁶). To neplatí, jde-li o údaje, k nimž je přístup vyloučen nebo omezen z důvodů zajišťování odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře.

(2) Zeměměřický úřad poskytuje na základě žádosti údaje podle odstavce 1 a další údaje z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností, ze spravovaných bází dat a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy také ve formě stanovené prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis dále stanoví úplatu za ně.

(3) Zeměměřický úřad údaje podle odstavce 2 poskytne bezodkladně poté, co žadatel uhradí úplatu za jejich poskytnutí, nejpozději do 20 dnů od uhrazení úplaty.

(4) Zeměměřický úřad zamítne žádost nebo její část, pokud

(5) Prováděcí právní předpis stanoví výši úplaty tak, aby celkový příjem z poskytování údajů nepřesahoval náklady na jejich reprodukci, zpřístupňování a šíření.

(1) Digitální technická mapa je vedena pro území kraje. Správcem digitální technické mapy kraje je krajský úřad v přenesené působnosti.

(2) Digitální technická mapa kraje je zdrojem informací, které slouží zejména pro účely územního plánování, přípravy, umisťování, povolování a provádění staveb, poskytování informací o životním prostředí podle zákona o právu na informace o životním prostředí a poskytování údajů podle zákona o koordinaci staveb infrastruktury a opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

(3) Digitální technická mapa kraje má veřejnou a neveřejnou část. Prováděcí právní předpis stanoví, které údaje digitální technické mapy kraje jsou veřejné a neveřejné.

(4) Obsah digitální technické mapy kraje tvoří údaje o

(5) Součástí údajů podle odstavce 4 jsou i údaje o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech objektů a zařízení. Podrobné vymezení obsahu digitální technické mapy kraje včetně způsobu a rozsahu vedení údajů o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech podle věty první a včetně vymezení objektů, zařízení a záměrů podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Údaje důležité z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti se vedou v digitální technické mapě kraje způsobem dohodnutým s příslušným orgánem státní správy.

(7) Údaje do digitální technické mapy kraje zapisuje editor. Editor odpovídá za správnost, úplnost a aktuálnost zapisovaných údajů¹³), a to v rámci charakteristik přesnosti stanovených prováděcím předpisem. Editorem údajů o objektech a zařízeních dopravní a technické infrastruktury a údajů o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury v území je vlastník technické a dopravní infrastruktury; tuto povinnost za něj může splnit provozovatel nebo správce technické a dopravní infrastruktury. Editorem údajů o připravovaných stavbách infrastruktury je budoucí stavebník¹⁷). Editorem údajů podle odstavce 4 písm. b) je správce digitální technické mapy kraje. Editor může na základě písemné dohody zajistit plnění své editorské povinnosti prostřednictvím jiné osoby; tím není dotčena odpovědnost editora podle věty druhé.

(8) Dojde-li ke změně údajů podle odstavce 4 písm. a), editor bezodkladně změnu zapíše prostřednictvím jednotného rozhraní podle § 4d odst. 3 písm. b) do digitální technické mapy kraje. Dojde-li ke změně údajů podle odstavce 4 písm. b), editor zapíše změnu bezodkladně poté, co mu budou předány podklady pro její zápis.

(9) Po dokončení stavby, kterou vzniká, mění se nebo zaniká objekt nebo zařízení podle odstavce 4 písm. b), předá stavebník¹⁴) prostřednictvím jednotného rozhraní podle § 4d odst. 3 písm. b) správci digitální technické mapy kraje údaje o tomto objektu nebo zařízení. Přitom zodpovídá za správnost, úplnost a aktuálnost předaných údajů.

(10) Údaje digitální technické mapy kraje se poskytují ve formách a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Údaje z veřejné části se poskytují k nahlížení každému. Údaje z neveřejné části a údaje z veřejné části týkající se objektů a zařízení technické infrastruktury, jejich ochranných a bezpečnostních pásem a záměrů na provedení změn technické infrastruktury v území, se poskytují

(11) Úřad řídí, kontroluje a metodicky sjednocuje výkon působnosti krajských úřadů v oblasti správy digitálních technických map krajů.

(1) Ministerstvo obrany poskytuje na základě žádosti údaje z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností a ze spravovaných bází dat určených pro potřeby obrany státu orgánům státní správy, orgánům územní samosprávy, veřejným výzkumným institucím a dalším subjektům pro výkon jejich působnosti za účelem potřeby obrany státu, zajišťování bezpečnosti, krizového řízení, integrovaného záchranného systému a výzkumu rizikových jevů a procesů bezplatně.

(2) Ministerstvo obrany údaje podle odstavce 1 poskytne bezodkladně, nejpozději do 20 dnů od podání žádosti, a to pouze v rozsahu nezbytném k dosažení účelu podle odstavce 1.

(3) Ministerstvo obrany zamítne žádost nebo její část, pokud

(1) Digitální technická mapa může být vedena rovněž pro území obce. Správcem digitální technické mapy obce je obec v samostatné působnosti.

(2) Digitální technická mapa obce může obsahovat údaje

(3) Ustanovení § 4b odst. 3 a 10 se na digitální technickou mapu obce použije obdobně.

(4) Dohoda o způsobu vedení údajů důležitých z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti v digitální technické mapě kraje je závazná i pro digitální technické mapy obcí na území příslušného kraje.

(1) Digitální mapa veřejné správy je tvořena propojením katastrální mapy, ortofota České republiky a digitálních technických map krajů.

(2) Informační systém digitální mapy veřejné správy je informační systém veřejné správy. Správcem tohoto informačního systému je Úřad.

(3) Informační systém digitální mapy veřejné správy zajišťuje zejména

(4) Podrobné vymezení obsahu seznamů podle odstavce 3 písm. c) a d) stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Dojde-li ke změně údajů vedených v seznamech podle odstavce 3 písm. c) a d), oznámí osoba, jejíchž údajů se změna týká, tuto změnu bezodkladně správci informačního systému digitální mapy veřejné správy prostřednictvím jednotného rozhraní podle odstavce 3 písm. b).

(1) Osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou povinny

(2) Orgány státní správy a orgány územní samosprávy jsou povinny poskytovat osobám oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu nezbytnou součinnost.

(1) Pověření zaměstnanci orgánů uvedených v § 4 odst. 2 a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou oprávněni při výkonu zeměměřických činností v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na pozemky po předchozím oznámení vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli pozemků. Do staveb mohou tyto osoby vstupovat se souhlasem vlastníka nebo oprávněného uživatele stavby. Společně s nimi mohou na pozemky vstupovat a vjíždět a do staveb vstupovat i jejich pomocní pracovníci. Vlastník nebo oprávněný uživatel pozemku nesmí těmto osobám ve vstupu a vjíždění na pozemek bránit.

(2) Pověřený zaměstnanec orgánu uvedeného v § 4 odst. 2 písm. a) a b) prokazuje oprávnění ke vstupu na nemovitost při výkonu zeměměřických činností a dohledu⁸) služebním průkazem.

(3) Ostatní osoby se prokazují

(4) Vlastník nebo provozovatel zařízení, které může ohrozit život nebo zdraví, umožní pověřeným zaměstnancům orgánů státní správy a územní samosprávy a osobám, oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti, vstup do tohoto zařízení a je povinen je poučit o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Všechny tyto osoby jsou povinny dodržovat předpisy upravující činnosti v těchto zařízeních.

(1) Orgány státní správy a osoby, které jsou oprávněny vykonávat zeměměřické činnosti, jsou oprávněny v nezbytném rozsahu užívat nemovitosti ke zřizování, udržování, přemísťování, odstraňování a obnovování značek.

(2) Správcem značky je orgán zeměměřictví a katastru s výjimkou značek zřízených na základě zeměměřických činností vykonávaných pro potřeby obrany státu, jejichž správcem je Ministerstvo obrany nebo právnické osoby jím zřízené. Správce značky vykonává činnosti vyplývající z odstavce 1 a vede o značce dokumentaci.

(3) Osoba, která zřizuje značku, je před jejím zřízením povinna projednat její umístění s vlastníkem nemovitosti. Správce značky je povinen vlastníka nemovitosti a oprávněného uživatele nemovitosti, není-li jím vlastník, písemně poučit o omezeních, která mu zřízením značky vznikají. Takové omezení výkonu vlastnických nebo uživatelských práv musí být spojeno s poskytnutím přiměřené náhrady (§ 10 odst. 3).

(4) Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti je povinen strpět umístění značek na nemovitosti a zdržet se všeho, co by tyto značky mohlo poškodit, učinit nepouživatelnými nebo co by je mohlo zničit.

(5) Jsou-li činnostmi podle odstavce 1 dotčeny jiné zákonem chráněné zájmy,⁹) postupuje se po předchozím projednání s orgány státní správy, kterým přísluší ochrana těchto zájmů.

(1) Správce značky je povinen zajistit její údržbu, přemístění, odstranění a obnovu.

(2) K ochraně značky základního bodového pole se podle potřeby vymezí a vyhlásí ochranné pásmo podle stavebního zákona. V ochranném pásmu nesmí být prováděna činnost, jež by mohla ohrozit značku nebo ztížit anebo znemožnit její využívání.

(3) Body podrobného polohového bodového pole a jejich značky mohou zřizovat a v dohodě s jejich správcem a na jeho náklad udržovat, přemísťovat, odstraňovat a obnovovat i osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti.

(4) Má-li být značka ze závažných důvodů přemístěna, odstraněna nebo učiněno jiné opatření k její ochraně, je vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti povinen to předem oznámit jejich správci.

(5) Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti je povinen oznámit správci značky poškození, ohrožení a zničení značky do 30 dnů ode dne zjištění této skutečnosti.

(6) Správce značky je povinen zpravidla do 60 dnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 4 rozhodnout o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky vlastníku a oprávněnému uživateli nemovitosti.

(1) Pověření zaměstnanci orgánů uvedených v § 4 odst. 2 a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou povinni šetřit práva a majetek vlastníka a oprávněného uživatele nemovitosti a po ukončení zeměměřických činností uvést nemovitost do původního stavu. Přitom jsou povinni dbát, aby co nejméně rušili hospodaření a užívání nemovitosti. Mohou také, po předchozím upozornění, v nezbytném rozsahu provádět na vlastní náklad nutné úpravy terénu, oklešťovat a odstraňovat porosty překážející zeměměřickým činnostem a využívání značek.

(2) Není-li možné nemovitost uvést do původního stavu a vznikla-li vlastníku nebo oprávněnému uživateli nemovitosti majetková újma v důsledku výkonu zeměměřických činností, má právo na náhradu. Majetkovou újmu hradí ten, kdo ji výkonem zeměměřických činností způsobil. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno u polních kultur nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, v ostatních případech do jednoho roku ode dne jejího vzniku, jinak zaniká.

(3) Je-li vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti omezen umístěním značky v obvyklém využívání nemovitosti, má právo na přiměřenou náhradu za toto omezení. Náhradu za omezení hradí správce značky, u kterého je nutno toto právo uplatnit do jednoho roku ode dne oznámení o umístění značky na nemovitosti, jinak zaniká.

(4) Nedojde-li k dohodě o náhradě a její výši podle odstavců 2 a 3, rozhoduje soud.

(1) Značky bodů základních bodových polí a ochranná pásma značek bodů základních bodových polí jsou vedeny v registru územní identifikace jako účelové územní prvky. Editorem údajů o značkách bodů základních bodových polí a o ochranných pásmech značek bodů základních bodových polí je Zeměměřický úřad.

(2) O značkách bodů základních bodových polí se v registru územní identifikace vedou

(3) O ochranných pásmech značek bodů základních bodových polí se v registru územní identifikace vedou

(1) Orgány státní správy a osoby jsou povinny při výkonu zeměměřických činností dbát zájmů obrany státu. Ve věcech dotýkajících se utajovaných informací se řídí zvláštním zákonem.¹¹)

(2) Vymezení obsahu, prostoru a způsobu výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu přísluší Ministerstvu obrany.

(3) Výsledky zeměměřických činností určené pro potřeby obrany státu spravuje Ministerstvo obrany, jeho orgány a právnické osoby jím zřízené.

(4) V objektech se zvláštním režimem ochrany a provozu je k výkonu zeměměřických činností potřebný předchozí souhlas příslušného ministerstva.

(1) Výsledky zeměměřických činností využívané pro státní mapová díla, správu katastru nemovitostí, vedení digitální technické mapy a pro státní mapová díla a tvorbu a vedení databázových souborů obsahujících prostorové informace pro potřeby obrany státu musí být ověřeny autorizovaným zeměměřickým inženýrem, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Výsledky zeměměřických činností ve výstavbě musí být ověřeny autorizovaným zeměměřickým inženýrem, v případě, že se jedná o geodetický podklad pro výstavbu, dokumentaci o vytyčovací síti, dokumentaci o vytyčení prostorové polohy, rozměru a tvaru stavby pro účely výstavby a o dohledu na dodržování její prostorové polohy a dokumentaci o zaměření prostorové polohy, rozměru a tvaru dokončené stavby nebo technologického zařízení stavby.

(3) Výsledky zeměměřických činností vyhotovené orgány zeměměřictví a katastru jako součást výkonu jejich působnosti musí být ověřeny těmito orgány.

(4) Výsledky zeměměřických činností využívané pro státní mapová díla a tvorbu a vedení databázových souborů obsahujících prostorové informace pro potřeby obrany státu vyhotovené Ministerstvem obrany stanoveným vojenským zařízením nebo vojenským útvarem¹⁷) jako součást výkonu jeho působnosti¹⁸) (dále jen „výsledky zeměměřických činností vyhotovené vojenským zařízením“) musí být ověřeny Ministerstvem obrany. Vymezení dalších výsledků zeměměřické činnosti vyhotovených vojenským zařízením neuvedených ve větě první, které musí být ověřeny Ministerstvem obrany, přísluší Ministerstvu obrany.

(5) Přeshraniční poskytování služeb v České republice podle odstavců 1 a 2 je možné pouze na základě autorizace.

(1) Autorizovaný zeměměřický inženýr je povinen

(2) Ověření odborné správnosti výsledku zeměměřické činnosti se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis autorizovaného zeměměřického inženýra, datum ověření výsledků zeměměřických činností, číslo z evidence ověřovaných výsledků a otisk razítka se státním znakem (dále jen „autorizační razítko“), jehož obsahem je

(3) Ověření odborné správnosti výsledku zeměměřické činnosti v elektronické podobě se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ a číslem z evidence ověřovaných výsledků. Výsledek zeměměřické činnosti v elektronické podobě a text a číslo podle věty první autorizovaný zeměměřický inženýr podepíše kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založen elektronický podpis autorizovaného zeměměřického inženýra, obsahuje údaje podle odstavce 2 písm. a) až c). Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založeno kvalifikované elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let od data ověření výsledku zeměměřické činnosti.

(4) Ověření kopie geometrického plánu se vyznačí textem: „Ověřuje se, že tato kopie souhlasí s geometrickým plánem.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis autorizovaného zeměměřického inženýra, datum ověření kopie, číslo z evidence ověřených kopií a stejnopisů a otisk autorizačního razítka.

(5) V případě, že výsledek zeměměřické činnosti byl vyhotoven v elektronické podobě, může autorizovaný zeměměřický inženýr vyhotovit jeho stejnopis v listinné podobě. Stejnopis autorizovaný zeměměřický inženýr označí slovem „Stejnopis“ a připojí k němu vlastnoruční podpis, datum vyhotovení stejnopisu, číslo z evidence ověřených kopií a stejnopisů a otisk autorizačního razítka.

(6) Podrobnosti o užití autorizačního razítka a kvalifikovaného certifikátu podle odstavce 3 stanoví vnitřní předpis Komory.

(1) Výsledky zeměměřických činností vyhotovené orgány zeměměřictví a katastru jako součást výkonu jejich působnosti musí být ověřeny, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům.

(2) Ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených orgány zeměměřictví a katastru jako součást výkonu jejich působnosti provádějí zaměstnanci těchto orgánů, kteří prokázali odbornou způsobilost a byli k této činnosti pověřeni.

(3) Zaměstnanec orgánu zeměměřictví a katastru je odborně způsobilý k ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených orgány zeměměřictví a katastru jako součást výkonu jejich působnosti, pokud

(4) Zaměstnanec orgánu zeměměřictví a katastru je odborně způsobilý k ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených orgány zeměměřictví a katastru jako součást výkonu jejich působnosti také v případě, že je autorizovaným zeměměřickým inženýrem.

(5) Orgán zeměměřictví a katastru vede evidenci výsledků zeměměřických činností, které byly ověřeny jako součást výkonu jeho působnosti. Evidence obsahuje

(6) Ověření výsledku zeměměřické činnosti vyhotoveného orgánem zeměměřictví a katastru jako součást výkonu jeho působnosti se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis zaměstnance, datum ověření výsledků zeměměřických činností, číslo z evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činností a otisk úředního razítka.

(7) Ověření výsledku zeměměřické činnosti v elektronické podobě vyhotoveného orgánem zeměměřictví a katastru jako součást výkonu jeho působnosti se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ a číslem z evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činností. Výsledek zeměměřické činnosti v elektronické podobě a text a číslo podle věty první zaměstnanec podepíše kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založeno kvalifikované elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let od data ověření výsledku zeměměřické činnosti.

(1) Výsledky zeměměřických činností vyhotovené vojenským zařízením musí být ověřeny, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům a dalším podmínkám výkonu zeměměřických činností vymezeným na základě § 11 odst. 2.

(2) Ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením provádějí vojáci v činné službě²⁰) a zaměstnanci zařazení v Ministerstvu obrany, kteří prokázali odbornou způsobilost a byli k této činnosti pověřeni.

(3) Voják v činné službě nebo zaměstnanec zařazený v Ministerstvu obrany je odborně způsobilý k ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením, pokud

(4) Ministerstvo obrany vede evidenci výsledků zeměměřických činností, které ověřilo. Evidence obsahuje

(5) Ověření výsledku zeměměřické činnosti vyhotoveného vojenským zařízením se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis vojáka v činné službě nebo zaměstnance zařazeného v Ministerstvu obrany, datum ověření výsledku zeměměřických činností, číslo z evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činností a otisk úředního razítka.

(6) Ověření výsledku zeměměřické činnosti vyhotoveného vojenským zařízením v elektronické podobě se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ a číslem z evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činností. Výsledek zeměměřické činnosti v elektronické podobě a text a číslo podle věty první voják v činné službě nebo zaměstnanec zařazený v Ministerstvu obrany podepíše kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založeno kvalifikované elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let od data ověření výsledku zeměměřické činnosti.

(1) Zkoušku odborné způsobilosti pro ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením (dále jen „zkouška odborné způsobilosti“) může vykonat pouze fyzická osoba, která o její vykonání požádala a splňuje podmínky stanovené v § 16b odst. 3 písm. a).

(2) Písemná žádost o vykonání zkoušky odborné způsobilosti se podává Ministerstvu obrany.

(3) Fyzická osoba ke své žádosti o vykonání zkoušky odborné způsobilosti připojí

(4) Zkouška odborné způsobilosti se koná před odbornou zkušební komisí nejpozději do 3 měsíců ode dne doručení písemné žádosti o udělení osvědčení o odborné způsobilosti Ministerstvu obrany. Zkouška odborné způsobilosti se skládá v českém jazyce.

(5) Členy odborné zkušební komise pro udělení osvědčení o odborné způsobilosti jmenuje a odvolává ministr obrany. Odborná zkušební komise pro udělení osvědčení o odborné způsobilosti má lichý počet členů a je nejméně tříčlenná.

(6) Zkouškou odborné způsobilosti se prokazují teoretické a praktické znalosti zeměměřických činností pro potřeby obrany státu, znalosti souvisejících právních předpisů a schopnosti jejich aplikace a odborná způsobilost ověřit výsledky zeměměřických činností v praxi.

(7) O úspěšném vykonání zkoušky odborné způsobilosti vystaví zkušební komise osvědčení, a to ve dvou stejnopisech. Jeden stejnopis osvědčení se předá do vlastních rukou fyzické osobě, která zkoušku odborné způsobilosti úspěšně vykonala, druhý se založí u Ministerstva obrany.

(8) Fyzická osoba, která nesložila úspěšně zkoušku odborné způsobilosti, je oprávněna ji jednou opakovat do 6 měsíců od neúspěšného konání zkoušky. Pokud v tomto termínu ani opakovaně úspěšně zkoušku odborné způsobilosti nesloží, může podat novou žádost o její vykonání až po uplynutí 2 let od neúspěšného vykonání zkoušky.

(9) Ustanovení odstavců 1, 4, 5 a 8 se použijí obdobně pro vykonání rozdílové zkoušky podle zákona o uznávání odborné kvalifikace²¹). Ustanovení odstavce 6 se použije pro vykonání rozdílové zkoušky přiměřeně. Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí pro podání žádosti o vykonání rozdílové zkoušky obdobně. Ustanovení odstavce 7 se použije pro vydání osvědčení o úspěšném vykonání rozdílové zkoušky obdobně.

(1) Autorizovaný zeměměřický inženýr je ten, komu byla Českou komorou zeměměřičů (dále jen „Komora“) udělena autorizace a je zapsán v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů vedeném Komorou.

(2) Fyzická osoba autorizovaná podle tohoto zákona je oprávněna používat označení „autorizovaný zeměměřický inženýr“.

(3) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí oprávnění autorizovaných zeměměřických inženýrů k ověřování výsledků zeměměřických činností podle tohoto zákona.

(1) Komora uděluje autorizaci pro ověřování

(2) Autorizaci pro ověřování výsledků zeměměřických činností uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) může Komora udělit také samostatně pro každou z těchto kategorií.

(3) Komora udělí na podkladě písemné žádosti autorizaci tomu, kdo

(4) Autorizaci udělí Komora také fyzické osobě, které uzná odbornou kvalifikaci a bezúhonnost podle zákona o uznávání odborné kvalifikace²¹) a která složí předepsaný slib.

(5) Komora umožní složení předepsaného slibu každému uchazeči o autorizaci, který splnil podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) až h), a to nejpozději do jednoho měsíce od úspěšného složení autorizační zkoušky.

(6) Autorizace se uděluje ke dni složení předepsaného slibu. Text slibu zní: „Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že jako autorizovaný zeměměřický inženýr budu při své práci usilovat o vytváření kvalitních zeměměřických děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou autorizovaného zeměměřického inženýra.“

(7) Komora zapíše osobu, které byla udělena autorizace, do rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů vedeného Komorou a vydá této osobě osvědčení o autorizaci s vyznačeným rozsahem autorizace podle odstavce 1.

(8) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen

(9) Podrobnosti o obsahu zkoušek odborné způsobilosti, obsahu odborné praxe a formu osvědčení o autorizaci stanoví vnitřní předpis.

(1) Autorizační zkouškou se prokazují teoretické a praktické znalosti zeměměřických činností, pro které žádá fyzická osoba o udělení autorizace, znalosti souvisejících právních předpisů a schopnosti jejich aplikace, znalosti vnitřních předpisů Komory a odborná způsobilost ověřit výsledky zeměměřických činností v praxi.

(2) K autorizační zkoušce Komora připustí do 6 měsíců od obdržení písemné žádosti každého uchazeče, který splnil podmínky uvedené v § 16f odst. 3 písm. a) až f) a zaplatil poplatek za autorizační zkoušku, jinak žádost zamítne.

(3) Uchazeč, který nesložil úspěšně zkoušku, je oprávněn ji jednou opakovat do 6 měsíců od neúspěšného konání zkoušky. Pokud v tomto termínu ani opakovaně úspěšně zkoušku nesloží, může podat novou žádost o udělení autorizace až po uplynutí 2 let od neúspěšného vykonání zkoušky.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně pro vykonání rozdílové zkoušky podle zákona o uznávání odborné kvalifikace²¹). Ustanovení odstavce 1 se použije pro vykonání rozdílové zkoušky přiměřeně.

(1) Rejstřík autorizovaných zeměměřických inženýrů je veřejným rejstříkem.

(2) Rejstřík autorizovaných zeměměřických inženýrů obsahuje tyto údaje:

(3) Komora neprodleně provádí změny v údajích obsažených v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů, jakmile jsou jí známy.

(4) Komora je povinna zajistit uveřejnění rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů včetně jeho změn i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Každý má právo bezplatně nahlížet prostřednictvím veřejné datové sítě na údaje v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů o autorizovaných zeměměřických inženýrech v rozsahu podle odstavce 1 písm. a), b), f) a g).

(6) Autorizovaný zeměměřický inženýr má právo nahlížet na údaje, které jsou o něm v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů vedeny, v plném rozsahu.

(7) Orgány veřejné moci mohou přistupovat k údajům vedeným v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu jejich působnosti.

(1) Autorizace zaniká, jestliže autorizovaný zeměměřický inženýr zemře nebo je prohlášen za mrtvého.

(2) Komora odejme autorizaci tomu,

(3) Komora vyškrtne osobu, jejíž autorizace zanikla nebo které byla autorizace odejmuta, z rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů.

(4) Osoba, které byla odejmuta autorizace podle odstavce 2 písm. b), může požádat o udělení autorizace nejdříve po uplynutí tří let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace.

(5) Osoba, které byla odejmuta autorizace podle odstavce 2 písm. e), může požádat o udělení autorizace nejdříve po uplynutí pěti let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace.

(6) Komora autorizovanému zeměměřickému inženýrovi pozastaví autorizaci

(7) Komora může autorizovanému zeměměřickému inženýrovi pozastavit autorizaci,

(8) O pozastavení autorizace učiní Komora záznam do rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů.

(9) Autorizovaný zeměměřický inženýr je povinen oznámit Komoře všechny skutečnosti, které by mohly být důvodem pro odejmutí nebo pozastavení autorizace, a to do 15 dnů poté, kdy nastaly. Opomenutí má za následek disciplinární řízení.

(1) Zřizuje se Komora jako samosprávná stavovská organizace autorizovaných zeměměřických inženýrů se sídlem v Praze. Komora je právnickou osobou.

(2) Komora sdružuje všechny autorizované zeměměřické inženýry.

(3) Do působnosti Komory náleží zejména

(4) Podrobnosti o organizaci Komory, o jejích orgánech, o působnosti a pravomoci těchto orgánů a o počtech jejich členů stanoví organizační řád Komory. Podrobnosti o volbách a disciplinárním řízení stanoví volební a disciplinární řády. Podrobnosti o podmínkách autorizace stanoví autorizační řád. Podrobnosti o právech a povinnostech autorizovaných zeměměřických inženýrů stanoví profesní a etický řád.

(1) Komora má tyto orgány:

(2) Funkce v orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon přísluší jen náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času.

(3) K zajištění administrativních a odborných činností Komory slouží kancelář Komory, popřípadě též její regionální pobočky.

(1) Sněm je nejvyšším orgánem Komory. Představenstvo je povinno svolat sněm nejméně jednou za tři roky. Požádá-li o to dozorčí rada nebo jedna třetina členů, je představenstvo povinno svolat sněm nejpozději do 3 měsíců. Podmínky schopnosti se usnášet, výkon hlasovacího práva a další organizační záležitosti sněmu určují vnitřní předpisy Komory.

(2) Sněm

(3) Sněm volí přímou a tajnou volbou z řádných členů Komory členy představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu na dobu 3 let a členy těchto orgánů také tajným hlasováním odvolává.

(1) Představenstvo je statutárním orgánem Komory. V rozsahu své působnosti zejména

(2) Představenstvo Komory volí a odvolává ze svého středu předsedu a alespoň 2 místopředsedy Komory. Předseda zastupuje Komoru navenek. Předsedu zastupuje po dobu jeho nepřítomnosti v plném rozsahu představenstvem určený místopředseda.

(1) Dozorčí rada je nejvyšším kontrolním orgánem Komory. V rámci své působnosti zejména

(2) Dozorčí rada volí a odvolává ze svého středu předsedu a dva místopředsedy. Předseda zastupuje tento orgán navenek a řídí jeho činnost, jménem dozorčí rady podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení. Předsedu zastupuje po dobu jeho nepřítomnosti v plném rozsahu dozorčí radou určený místopředseda.

(3) Dozorčí rada může rozhodnout o ustavení dozorčích komisí a přenést na ně část své pravomoci. Jejich předsedy volí dozorčí rada.

(1) Autorizační rada je orgán Komory oprávněný rozhodovat na podkladě vykonaného autorizačního řízení o udělení autorizace.

(2) Autorizační rada v rozsahu své působnosti

(3) Členy autorizační rady Komory jmenuje na dobu tří let předseda Úřadu v tomto složení:

(4) V případě, že člen autorizační rady závažným způsobem poruší autorizační řád Komory, může předseda Úřadu na návrh řádného člena Komory nebo z vlastního podnětu člena autorizační rady odvolat. O odvolání členů autorizační rady informuje předseda Úřadu bez zbytečného odkladu subjekty, které odvolané členy autorizační rady nominovaly, a vyzve je, aby mu nejpozději do 30 dnů sdělily návrhy na obsazení autorizační rady.

(1) Stavovský soud rozhoduje o uložení disciplinárního opatření v disciplinárním řízení, které se zahajuje na návrh dozorčí rady.

(2) Stavovský soud volí a odvolává ze svého středu předsedu a místopředsedu. Předseda zastupuje tento orgán navenek, řídí jeho činnost a podepisuje jeho rozhodnutí. Místopředseda zastupuje předsedu po dobu jeho nepřítomnosti, a to v plném rozsahu.

(3) Stavovský soud může rozhodnout o ustavení dílčích, nejméně tříčlenných disciplinárních senátů a přenést na ně svoji rozhodovací pravomoc. Jejich předsedu volí stavovský soud.

(1) Za závažné nebo opětovné porušení povinností autorizovaného zeměměřického inženýra stanovené tímto zákonem nebo vnitřním předpisem Komory, které není přestupkem podle oddílu osmého ani trestným činem, (dále jen „disciplinární provinění“) Komora autorizovanému zeměměřickému inženýrovi uloží některé z těchto disciplinárních opatření:

(2) Výnos pokut připadá Komoře.

(3) Návrh na zahájení disciplinárního řízení podává dozorčí rada nebo předseda Úřadu. Návrh na zahájení disciplinárního řízení může být podán do šesti měsíců ode dne, kdy se Komora nebo Úřad o disciplinárním provinění dozvěděly, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění došlo. Návrh musí mít písemnou formu a musí být skutkově vymezen. Důvody uvedené v návrhu na zahájení disciplinárního řízení nesmí být po zahájení řízení měněny.

(4) Stavovský soud, popřípadě pověřené disciplinární senáty jsou oprávněny vyžadovat předložení dokladů, jejichž obsah budou považovat za významný pro rozhodnutí.

(5) Nestanoví-li tento zákon nebo vnitřní předpisy Komory něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v disciplinárním řízení ustanovení správního řádu.

(6) Proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření může autorizovaný zeměměřický inženýr, kterému bylo disciplinární opatření uloženo, popřípadě dozorčí rada Komory, podat písemné odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání se podává prostřednictvím stavovského soudu. Řádně a včas podané odvolání má odkladný účinek.

(8) Rozhodnutí o odvolání, jímž bylo uloženo disciplinární opatření pozastavení nebo odejmutí autorizace, přezkoumává podle zvláštních předpisů na návrh provinivšího se autorizovaného zeměměřického inženýra věcně a místně příslušný soud ve správním soudnictví; návrh se podává ve lhůtě stanovené zvláštními předpisy.

(7) O odvolání proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření rozhoduje s konečnou platností představenstvo Komory, které přezkoumávané rozhodnutí buď potvrdí, nebo zruší. Zruší-li představenstvo Komory napadené rozhodnutí, je stavovský soud vázán právním názorem odvolacího orgánu.

(1) Výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu musí být dokumentovány v geodetických referenčních systémech závazných na celém území České republiky.

(2) Geodetické referenční systémy závazné na celém území České republiky a databáze geodetických údajů, databáze geografických údajů a státní mapová díla vytvářená pro celé území České republiky, včetně zásad jejich používání, stanoví vláda nařízením.

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

(2) Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti se dopustí přestupku tím, že zničí, poškodí anebo přemístí značku nebo ji učiní nepoužitelnou.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 může Zeměměřický úřad^12a) nebo inspektorát^12b) a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu až do výše 25 000 Kč. Je-li přestupek podle odstavce 1 nebo 2 spáchán právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, lze uložit pokutu do 250 000 Kč.

(4) Promlčecí doba u přestupku podle odstavce 1 nebo 2 činí 3 roky. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání.

(1) Osoba oprávněná vykonávat zeměměřické činnosti se dopustí přestupku tím, že

(2) Autorizovaný zeměměřický inženýr se dopustí přestupku tím, že

(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 může Zeměměřický úřad nebo inspektorát a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu do 250 000 Kč.

(4) K řízení o přestupku podle odstavce 2 písm. a) nebo c) je místně příslušný ten inspektorát, v jehož územní působnosti se nachází nemovitost, které se výsledek zeměměřické činnosti týká.

(5) Promlčecí doba u přestupku podle odstavce 1 nebo 2 činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.

(6) O pravomocném rozhodnutí o spáchání přestupku autorizovaným zeměměřickým inženýrem informuje orgán, který jej vydal, Komoru.

(1) Platnost oprávnění vydaných podle § 3 odst. 1 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací, a podle § 3 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 38/1974 Sb., končí uplynutím jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Platnost oprávnění vydaných v dohodě s Českým báňským úřadem podle § 3 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací, končí uplynutím tří let od účinnosti tohoto zákona.

(2) Na základě písemné žádosti bude fyzické osobě, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem, uděleno úřední oprávnění v rozsahu uvedeném

(1) Úřad vyhláškou stanoví

(2) Ministerstvo obrany vyhláškou stanoví

(3) Obce mohou pro účely vedení digitální technické mapy obce stanovit obecně závaznou vyhláškou obsah digitální technické mapy obce nad rámec obsahu digitální technické mapy kraje.