§ 12 · 216/1994 Sb.

(1) Již určený nebo jmenovaný rozhodce, u něhož vyšly najevo okolnosti uvedené v § 11, je povinen se funkce rozhodce vzdát.

(2) Nevzdá-li se rozhodce funkce, mohou se strany dohodnout o postupu při jeho vyloučení. Kterákoli ze stran může podat návrh, aby o vyloučení rozhodl soud.

Judikatura k tomuto ustanovení

Ústavní soud II.ÚS 1852/19 (N 182/96 SbNU 300) 30. 10. 2019
Nejvyšší soud 23 Cdo 3972/2019 (R 48/2021) 18. 11. 2020

Nedostatek nezávislosti či nestrannosti rozhodce nebo osoby určující rozhodce nezpůsobuje sám o sobě neplatnost samotné rozhodčí doložky uzavřené mezi podnikateli v době od 1. 1. 2014. Nedostatek nezá…
Nejvyšší soud 23 Cdo 1337/2019 (R 90/2021) 18. 11. 2020

Porušení povinnosti rozhodce oznámit okolnost, která by mohla vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti, není samo o sobě důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu. Důvodem pro zrušení rozhodčího
Nejvyšší soud 23 Cdo 4847/2009 (R 42/2011) 14. 10. 2010

Řízení o jmenování rozhodce (předsedajícího, resp. třetího rozhodce) podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů je řízením podle tohoto zákona ve smyslu ustanoven…
Nejvyšší soud 23 Cdo 2317/2015 10. 11. 2015
Ústavní soud I.ÚS 2703/18 19. 2. 2019
Okresní soud 34 C 36/2012-1257 29. 6. 2022
Ústavní soud II.ÚS 258/19 13. 9. 2019
Ústavní soud I.ÚS 2109/11 20. 3. 2012
Krajský soud 40 Co 476/2019 24. 1. 2020

Zobrazit všech 26 rozhodnutí →