ZVLÁŠTNÍ ČÁST

ELEKTROENERGETIKA

PLYNÁRENSTVÍ

TEPLÁRENSTVÍ

(1) Dodavatel je povinen zajistit dodávku elektřiny každému odběrateli, který

a) má zřízenou elektrickou přípojku a odběrné elektrické zařízení v souladu s technickými normami a právními předpisy na úseku bezpečnosti práce,

c) má souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.

b) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené dodavatelem,

(2) O dodávce elektřiny uzavírá dodavatel s odběratelem na každé odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat:

a) výkon, množství a časový průběh odběru elektřiny (dále jen „odběrový diagram“), a to i pro stavy nouze,

c) způsob měření odebrané elektřiny včetně přístupu dodavatele k měřicímu zařízení.

b) cenu a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh,⁵)

(3) Sjednání odběrového diagramu se nevyžaduje u odběratelů ze sítí nízkého napětí.

(4) Odběratel je povinen

a) zajistit, aby jeho odběrné zařízení připojené na rozvodné zařízení dodavatele bylo vybaveno dostupnými technickými prostředky omezujícími vliv zpětného působení na kvalitu dodávané elektřiny ostatním odběratelům a aby neovlivňovalo funkci řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky a činnost systému hromadného dálkového ovládání,

b) odebírat elektřinu s hodnotou induktivního účiníku 0,95-1,0, pokud se dodavatel s odběratelem nedohodnou jinak, s výjimkou odběrů pro domácnosti; způsob zjišťování a vyhodnocování této hodnoty stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Odběratel může provozovat vlastní náhradní nebo jiný zdroj, pokud je propojen s rozvodným zařízením dodavatele, jakož i dodávat do tohoto zařízení energii z vlastního zdroje, pouze po dohodě s dodavatelem.

(6) Na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu dodavatele.

(7) Dodavatel nepřipojí elektrickou přípojku či odběrné elektrické zařízení, které neodpovídají technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce.

(8) Odběratel se podílí podle výše odebíraného příkonu na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu ve výši vypočtené způsobem stanoveným vyhláškou.

(9) Odběratel je povinen udržovat odběrné elektrické zařízení ve stavu, který odpovídá technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce, a poskytovat technické údaje o něm dodavateli.

(10) Při změně napětí, prováděné v zájmu technického rozvoje, jsou vlastníci připojených odběrných zařízení a spotřebičů povinni upravit na svůj náklad ve stanovených přiměřených lhůtách svá odběrná zařízení a spotřebiče tak, aby vyhovovaly uvedeným změnám.

(11) Podrobnější úpravu dodávek elektřiny stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Elektrická přípojka začíná odbočením od rozvodného zařízení směrem k odběrateli a je určena k připojení odběrného elektrického zařízení jednoho odběratele.

(2) V elektrické stanici začíná elektrická přípojka odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic, mimo elektrické stanice od venkovního nebo kabelového vedení.

(3) Elektrická přípojka nízkého napětí končí při venkovním vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, při kabelovém vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na odběratelově objektu nebo na hranici či v blízkosti hranice jeho nemovitosti.

(4) Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním podpěrným bodem umístěným na této nemovitosti. Podpěrný bod je součástí přípojky.

(5) Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe odběrného zařízení nebo v kabelové skříni uvnitř objektu.

(6) Elektrická přípojka vysokého a velmi vysokého napětí končí při venkovním vedení kotevními izolátory na odběratelově stanici, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky.

(7) Náklady na zřízení elektrické přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, nestanoví-li tento zákon jinak.

(8) Náklady na zřízení přípojky nízkého napětí pro odběry domácností do vzdálenosti 30 m hradí dodavatel, přistoupí-li odběratel na způsob a technické podmínky zřízení takovéto přípojky.

(9) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

(10) Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví či poškození majetku osob.

(11) Dodavatel je povinen za úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.

(1) Odběr elektřiny měří a účtuje dodavatel podle údajů vlastního měřicího zařízení, které odběrateli na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření. Měřicí transformátory jsou součástí odběrného elektrického zařízení.

(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Dodavatel je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti k tomuto účelu měřicí zařízení do 15 dnů od jejího obdržení vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout dodavateli k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost.

(3) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.

(4) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.

(5) Dodavatel má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci.

(1) Dodavatel je povinen, pokud je to technicky možné, vykupovat elektřinu

b) vyráběnou z obnovitelných a druhotných zdrojů energie.

a) z kombinované výroby tepla a elektřiny v rozsahu odpovídajícím technologické potřebě výroby tepla,

(2) Náklady spojené s připojením zdroje podle odstavce 1 hradí vlastník tohoto zařízení.

(3) Způsob připojení zdroje podle odstavce 1 k rozvodnému zařízení určuje dodavatel.

(4) Cenu vykupované elektřiny ve smyslu odstavce 1 stanoví cenové předpisy.⁵)

(1) Zařízení pro výrobu elektřiny (dále jen „výrobní zařízení“) a rozvodná zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy.

(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor v bezprostřední blízkosti výrobního zařízení a rozvodného zařízení, určený k zajištění jejich spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

(3) Ochrannými pásmy jsou chráněna venkovní vedení, podzemní vedení a elektrické stanice.

a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně	7 m,
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně	12 m,
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně	15 m,
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně	20 m,
e) u napětí nad 400 kV	30 m.

(4) Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu

(5) V lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé nemovitostí povinni udržovat volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů.

(6) V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno

a) zřizovat stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé nebo výbušné látky,

b) vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m,

c) provádět činnosti ohrožující venkovní vedení, spolehlivost a bezpečnost jeho provozu nebo životy, zdraví a majetek osob.

(7) Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

c) vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 3 t.

(8) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno

b) zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu,

a) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,

(9) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice.

(10) V ochranném pásmu elektrické stanice je zakázáno provádět činnosti, které by mohly mít za následek ohrožení života, zdraví či majetku osob, bezpečnosti a spolehlivosti provozu stanice, nebo znemožňující či podstatně znesnadňující její údržbu.

(11) Fyzické nebo právnické osoby, zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení, jsou povinny tyto skutečnosti oznámit dodavateli a provést opatření k jejich omezení.

(12) K ochraně výroben elektřiny se přiměřeně použijí ustanovení odstavců 9 a 10.

(13) Výjimky z ochranných pásem povoluje ministerstvo.

(1) Přeložkou rozvodného zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.

(2) Přeložku rozvodného zařízení zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.

(3) Vlastnictví rozvodného zařízení po provedení přeložky se nemění.

b) odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,

a) odběr bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,

(1) Neoprávněným odběrem elektřiny je

c) odběr bez měřicího zařízení nebo měřicím zařízením, které v důsledku zásahu odběratele odběr buď nezaznamenává, nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,

d) odběr měřicím zařízením, které nebylo připojeno dodavatelem nebo na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci.

(2) Způsob výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Dodavatel je povinen zajistit dodávku plynu každému odběrateli, který

a) má zřízenou plynovodní přípojku a odběrné plynové zařízení v souladu s technickými normami a právními předpisy na úseku bezpečnosti práce,

b) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené dodavatelem,

c) má souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.

(2) O dodávce plynu uzavírá dodavatel s odběratelem na každé odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat:

a) množství a časový průběh odběru plynu (dále jen „odběrový diagram“), a to i pro stavy nouze,

b) cenu a způsob platby za odebraný plyn včetně záloh,

c) dohodu o způsobu měření odebraného plynu a přístupu dodavatele k měřicímu zařízení.

(3) Plynem se pro účely tohoto zákona rozumí zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn čistý, degazační a generátorový plyn, bioplyn, propan, butan a jejich směsi, pokud nejsou přepravovány v lahvích.

(4) Odběrným plynovým zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu až k zařízení pro konečné využití plynu.

(5) Dodavatel nepřipojí plynovou přípojku či odběrné plynové zařízení, které neodpovídají technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce.

(6) Vlastník připojeného odběrného plynového zařízení je povinen udržovat je ve stavu, který odpovídá příslušným technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce.

(7) Na odběrném plynovém zařízení, kterým prochází neměřený plyn, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu dodavatele s výjimkou uzavření hlavního uzávěru plynu v případě hrozící nebo vzniklé havárie.

(8) Odběratel se podílí podle množství odebíraného plynu na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu ve výši vypočtené způsobem stanoveným vyhláškou.

(9) Při změně tlaku nebo druhu plynu prováděné v zájmu technického rozvoje jsou vlastníci připojených plynových zařízení a spotřebičů povinni upravit na svůj náklad ve stanovených přiměřených lhůtách svá odběrná zařízení a spotřebiče tak, aby vyhovovaly uvedeným změnám.

(10) Podrobnější úpravu dodávek plynu stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Plynovodní přípojka začíná odbočením od rozvodného zařízení a končí před hlavním uzávěrem plynu, jímž je připojeno odběrné plynové zařízení v jednom objektu.

(2) Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena.

(3) Vlastníkem plynovodní přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

(4) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

(5) Dodavatel je povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.

(1) Odběr plynu měří a účtuje dodavatel podle údajů vlastního měřicího zařízení (dále jen „plynoměr“), které odběrateli na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.

(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li na plynoměru závadu, má právo nechat jej přezkoušet. Dodavatel je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti k tomuto účelu plynoměr do 15 dnů vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout dodavateli k výměně plynoměru nezbytnou součinnost.

(3) Je-li na plynoměru zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.

(4) Jakýkoliv zásah do plynoměru bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.

(5) Dodavatel má právo plynoměr včetně jeho připojení zajistit proti neoprávněné manipulaci.

(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy.

(2) Plynárenskými zařízeními se pro účely tohoto zákona rozumí plynovody, přípojky a technologické objekty.

(3) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu.

a) u plynovodů a přípojek do průměru 200 mm včetně	4 m,
b) u plynovodů a přípojek od průměru 200 mm do 500 mm včetně	8 m,
c) u plynovodů a přípojek nad průměr 500 mm	12 m,
d) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastaveném území obce	1 m,
e) u technologických objektů	4 m.

(4) Ochranná pásma činí

(5) Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m.

(6) Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení.

(7) U vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé pozemků povinni udržovat volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu.

(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.

(3) Plynovými zařízeními se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení na výrobu a úpravu plynu, podzemní zásobníky, tlakové zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací, odpařovací, kompresorové a regulační stanice, vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody.

(4) Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.

(5) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.

(1) Přeložkou rozvodného zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění rozvodného zařízení nebo některých jeho prvků.

(2) Přeložky zajišťuje vlastník rozvodného zařízení na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.

(3) Vlastnictví rozvodného zařízení se po provedení přeložky nemění.

a) odběr bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,

b) odběr bez plynoměru nebo s plynoměrem, který v důsledku zásahu odběratele odběr buď nezaznamenává, nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,

c) odběr s plynoměrem, který nepřipojil dodavatel či na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci.

(1) Neoprávněným odběrem plynu je

(2) Způsob výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Držitel autorizace je povinen zajistit dodávku každému vlastníku objektu, který

a) má zřízenou teplovodní přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými normami a právními předpisy na úseku bezpečnosti práce,

b) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené dodavatelem.

(2) Pro účely tohoto zákona se dodávkou tepla rozumí teplo pro vytápění, přípravu teplé užitkové vody a jiné využití; teplovodní přípojkou zařízení, které vede teplonosné médium mezi zařízením dodavatele a odběratele.

b) cenu a způsob platby za odebrané teplo včetně záloh,

(3) O dodávce tepla uzavírá držitel autorizace s odběratelem na každé odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat:

a) výkon, množství a časový průběh odběru tepla (dále jen „odběrový diagram“),

c) dohodu o způsobu měření odebraného tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody a o přístupu držitele autorizace k měřicím a ovládacím zařízením; v případě, že je měření tepla pro přípravu teplé užitkové vody měřeno společně pro více odběrných míst, způsob rozpočítání spotřeby tepla i vody na jednotlivá odběrná místa,

d) parametry dodávaného a vraceného teplonosného média.

(4) Odběrným tepelným zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení připojené na rozvod tepla nebo na tepelnou přípojku, které je určeno pro vnitřní rozvod a spotřebu tepla v objektu nebo v souboru objektů jednoho odběratele.

(5) Odběratel může provozovat vlastní náhradní nebo jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení teplo z vlastního zdroje, pouze po dohodě s držitelem autorizace.

(6) Na odběrném tepelném zařízení, kterým prochází neměřené teplo, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu držitele autorizace.

(7) Odběratel se podílí podle výše odebíraného tepelného příkonu na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a zajištěním dodávek tepla ve výši vypočtené způsobem stanoveným vyhláškou.

(8) Při změně teplonosného média nebo jeho parametrů, prováděné v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací a v zájmu technického rozvoje, jsou vlastníci připojených odběrných tepelných zařízení a spotřebičů povinni upravit na svůj náklad ve stanovených přiměřených lhůtách svá zařízení a spotřebiče tak, aby vyhovovaly uvedeným změnám.

(1) Teplovodní přípojka začíná odbočením od výrobny tepla nebo od rozvodného zařízení a končí odběrným tepelným zařízením.

(2) Opravy a údržbu teplovodní přípojky zajišťuje její vlastník.

(3) Držitel autorizace je povinen za úhradu tepelnou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.

(4) Náklady na zřízení přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, pokud se s držitelem autorizace nedohodne jinak.

(5) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

(1) Odběr tepla měří a účtuje držitel autorizace podle údajů vlastního měřicího zařízení, které odběrateli na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.

(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Držitel autorizace je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti měřicí zařízení do 30 dnů od nahlášení závady přezkoušet, a je-li vadné, vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout držiteli autorizace k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost.

(3) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou držitel autorizace. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.

(4) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.

(5) Držitel autorizace má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci.

(6) Ministerstvo vydá vyhláškou pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele.

a) z kombinované výroby tepla a elektřiny,

(1) Držitel autorizace, který má vhodné technické podmínky na rozvod tepla, je povinen vykupovat teplo

b) získané jako vedlejší produkt při technologických procesech.

(2) Tuto povinnost držitel autorizace nemá, pokud by tím došlo ke zvýšení ceny tepla pro odběratele.

(3) Účelně vynaložené náklady spojené s připojením zdroje podle odstavce 1 hradí vlastník tohoto zdroje.

(1) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepla určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob.

(2) Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepla ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m.

(3) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosného média v samostatných budovách je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic.

(4) Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranných pásmech, které by mohly ohrozit bezpečný provoz a údržbu zařízení pro výrobu či rozvod tepla, je možno provádět pouze s předchozím písemným souhlasem příslušného držitele autorizace, který odpovídá za provoz těchto zařízení.

(5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepla budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Vlastníci budov jsou však povinni umožnit držiteli autorizace přístup a provádění nezbytných prací na tomto zařízení.

(1) Přeložkou rozvodného zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy vedení či přemístění některých prvků tohoto zařízení.

(2) Přeložky rozvodných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.

(3) Vlastnictví rozvodného zařízení se po provedení přeložky nemění.

a) odběr bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,

(1) Neoprávněným odběrem tepla je

b) odběr bez měřicího zařízení nebo přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,

c) odběr měřicím zařízením přemístěným bez souhlasu držitele autorizace,

d) odběr za měřicím zařízením, na němž bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci.

(2) Způsob výpočtu škody vzniklé držiteli autorizace neoprávněným odběrem stanoví ministerstvo vyhláškou.