(1) V ochranném pásmu dráhy lze provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, provozovat střelnici, skladovat výbušniny, nebezpečné odpady a zřizovat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné s návěstními znaky jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

(2) V ochranném pásmu dráhy lze provádět stavby a nestavební záměry pouze na základě povolení příslušného stavebního úřadu²⁰). Povolení se nevyžaduje pro drobné stavby podle stavebního zákona a pro stavby, které nevyžadují povolení záměru podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Stavby podle věty druhé, s výjimkou staveb uvedených v odstavci 1 písm. d) až f) přílohy č. 1 ke stavebnímu zákonu, umístěné do vzdálenosti 15 m od hranic obvodu dráhy celostátní nebo dráhy regionální, a které zasahují do ochranného pásma zařízení technické infrastruktury vlastníka dráhy, lze umístit pouze s jeho písemným souhlasem. Vlastník dráhy udělí souhlas podle věty třetí na žádost stavebníka. Souhlas může obsahovat podmínky pro provedení a užívání drobné stavby. Vlastník dráhy písemný souhlas neudělí, pouze pokud by byl stavbou ohrožen bezpečný a plynulý provoz dráhy a její ochrana. Neudělí-li vlastník dráhy souhlas, může se stavebník obrátit na příslušný drážní úřad k přezkoumání důvodů odmítnutí tohoto souhlasu. Drážní úřad vyzve vlastníka dráhy k vyjádření k důvodům odmítnutí souhlasu a posoudí, zda důvody odmítnutí udělení souhlasu odpovídají podmínkám stanoveným tímto zákonem. Drážní úřad při přezkumu souhlasu postupuje přiměřeně podle správního řádu.

(3) Vlastník dráhy vyzve stavebníka k odstranění stavby nebo stavebním úpravám stavby podle odstavce 2 a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, pokud stavebník

(4) Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn v ochranném pásmu dráhy vstupovat na cizí pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby a provozování dráhy, odstraňování následků nehod nebo poškození dráhy a za účelem odstraňování jiných překážek omezujících provozování drážní dopravy. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků, popřípadě staveb na nich stojících, bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.

(5) Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na provozování dráhy nebo na provozování drážní dopravy na nezbytnou dobu v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitou věc vlastníka v ochranném pásmu dráhy, nelze-li dosáhnout účelu jinak.

(6) Vlastník nemovité věci přilehlé k dráze tramvajové nebo dráze trolejbusové je v nezbytně nutných případech na nezbytnou dobu povinen za jednorázovou úhradu strpět omezení vlastnického práva ke své nemovité věci spočívající v umístění a provozování pevných trakčních, signalizačních nebo zabezpečovacích zařízení. Rozhodnutí o omezení vlastnického práva a o výši úhrady vydává na návrh provozovatele dráhy tramvajové nebo trolejbusové drážní správní úřad. Provozovatel dráhy je povinen při umístění a odstranění tohoto zařízení na cizí nemovité věci uvést nemovitou věc při ukončení prací do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčené nemovité věci.

a) o udělení písemného souhlasu podle odstavce 2 před zahájením stavby nepožádal,

b) nedodržel v něm stanovené podmínky, nebo

c) stavbu provedl, ačkoli mu bylo udělení souhlasu odmítnuto.