1. „pohraniční odbavení“ provádění všech právních předpisů smluvních států, které je třeba uplatnit při překračování státních hranic osobami a při dovozu, vývozu a průvozu zboží;

2. „územním státem“ smluvní stát, na jehož výsostném území se uskutečňuje pohraniční odbavení druhého smluvního státu;

3. „sousedním státem“ druhý smluvní stát;

4. „prostorem“ oblast územního státu, v níž jsou pracovníci sousedního státu oprávněni provádět pohraniční odbavení;

5. „pracovníky“ osoby, které jako orgány úřadů příslušných pro pohraniční odbavování vykonávají svou službu, jakož i osoby pověřené služebním dozorem;

6. „zbožím“ zboží, dopravní prostředky a hodnoty podléhající devizovým předpisům.