§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) budovou trvalá stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi s nejméně dvěma prostorově uzavřenými samostatnými užitkovými prostory, s výjimkou hal. Rozhodnutím vlastníka za budovu lze považovat rovněž sekci se samostatným vchodem, pokud je samostatně označena číslem popisným a je tak stavebně technicky uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy,

b) bytem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení,

c) nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu1) nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu,

d) domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví taková budova, která je ve spoluvlastnictví podle tohoto zákona (dále jen „dům“),

e) rozestavěným bytem místnost nebo soubor místností, určených v souladu se stavebním povolením k bydlení, pokud je rozestavěn v domě, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,

f) rozestavěným nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, určených v souladu se stavebním povolením k jiným účelům než k bydlení, pokud je rozestavěn v domě, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,

g) společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství1a) domu (například drobné stavby) a společná zařízení domu (například vybavení společné prádelny),

h) jednotkou byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor jako vymezená část domu podle tohoto zákona,

i) podlahovou plochou bytu nebo rozestavěného bytu podlahová plocha všech místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu nebo rozestavěného bytu,

j) podlahovou plochou nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového prostoru podlahová plocha všech místností nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového prostoru včetně ploch určených výhradně k užívání s nebytovým prostorem, popřípadě s rozestavěným nebytovým prostorem; do této plochy se započítává jednou polovinou podlahová plocha vnitřních ochozů a jiných ploch, které jsou součástí meziprostoru,

k) zastavěným pozemkem pozemek zastavěný bytovým domem, ohraničený obvodem bytového domu.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud zamítl dovolání žalobců v řízení o určení součásti věci a vlastnického práva k nebytové jednotce. Soud potvrdil, že žalobci netvrdili ani neprokázali žádný právní důvod, na základě něhož…

  • Účelem příspěvku na bydlení podle § 24 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, je poskytnout finanční pomoc na úhradu nákladů na bydlení. Z hlediska posouzení nároku na dávku nelze vysledov…

  • Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2000, č.j. 16 Co 151/2000-64, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 8. 12 1998, č. j. 18 C 124/98-28, se zrušují.

  • Balkón v budově ve spoluvlastnictví vlastníků bytů může být podle okolností spočívajících v účelu jeho užívání buď součástí společných částí domu ve spoluvlastnictví vlastníků bytových jednotek, nebo

  • I. Změna ve vytápění stavby je stavební úpravou dle § 139b odst. 3 písm. c) stavebního zákona (č. 50/1976 Sb.), a tedy změnou stavby ve smyslu § 54 téhož zákona. ; II. Změnou ve vytápění stavby je též…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že odvolací soud nesprávně posoudil procesní postup soudu prvního stupně, který nepřipustil změnu žaloby na peněžitou náhradu v rámci odpůrčí žaloby. Soudy nižších stupňů zatíži…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze je nepřípustné. Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení §…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že žalovaná společnost SEDONA s.r.o. je povinna vyklidit část sklepního prostoru, který neoprávněně užívá a který náleží k bytové jednotce žalobkyně. Soud potvrdil, že sklepní k…

  • Účastníkem řízení o povolení stavby telekomunikačního zařízení na střeše budovy ve spoluvlastnictví dle zákona o vlastnictví bytů jsou jednotliví vlastníci bytových jednotek a nebytových prostor. Z §

Zobrazit všech 19 rozhodnutí →