SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku

(1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 považují

a) příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně,

b) příjmy ze závislé činnosti, která je vykonávána na území České republiky nebo na plavidlech plujících pod českou státní vlajkou anebo na palubách českých letadel,

c) příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, služeb, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,

d) příjmy z úhrad od právnických nebo fyzických osob se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a od stálých provozoven poplatníků se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, kterými jsou zejména

1. úplaty za poskytnutí a užití výkonu práva z průmyslového vlastnictví, za užití návrhů nebo modelů, plánů, počítačových programů (software), za poskytnutí výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků,

2. úplaty za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,

3. příjmy z nezávislé činnosti přednášejícího, umělce, architekta, sportovce, artisty nebo spoluúčinkujících osob, vykonávané nebo zhodnocované na území České republiky,

4. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z kapitálového majetku; za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 písm. w),

5. část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi,

6. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z cenných papírů,

7. příjmy z nájemného týkajícího se věci nebo její části umístěné na území České republiky,

8. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,

9. podíly společníků veřejných obchodních společností a podíly komplementářů komanditních společností,

e) příjmy z prodeje nemovitostí nebo movitých věcí umístěných nebo registrovaných na území České republiky a z prodeje účasti nebo podílu na obchodní splečnosti či družstvu se sídlem na území České republiky.

(2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí umístěné na území České republiky, a to zejména staveniště, dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje) nebo pronajaté či pronajímané nemovitosti. Staveniště, stavební a montážní práce včetně oprav, poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) zaměstnanci poplatníka nebo osobami pro něho pracujícími, se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) šest měsíců. Do doby trvání stálé provozovny se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k jejich přerušení na dobu delší než dvanáct kalendářních měsíců následujících po sobě.

(3) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.

(1) Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů osvobozených od daně (§ 4 a 19), převyšují výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 24), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle následujících odstavců.

(2) Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,²⁰) vychází z hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta) a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví z rozdílu mezi příjmy a výdaji.

(3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 se upraví o částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů) nebo jsou do nich zahrnuté v nesprávné výši, o částky odečtené od základu daně podle § 34 odst. 3 při nedodržení stanovených podmínek, a o veškeré částky neoprávněně zkracující příjmy. Pokud rozsah některých druhů výdajů (nákladů) je omezen nebo limitován tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,⁵) lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů (nákladů) maximálně ve stanovené a prokazatelné výši.

(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují

a) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36),

b) zisk (ztráta) z prodeje vkladních listů, vkladových certifikátů, kuponů a dluhopisů^20a) s výjimkou dluhopisů s předkupním právem na akcie a dluhopisů, s nimiž je spojeno právo na vydání akcií,^20b) mezi držiteli před lhůtou splatnosti,

c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném snížení základního jmění,

d) částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona,

e) částky zúčtované do výnosu, které souvisejí s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

(5) U komanditních společností se základ daně podle předchozích odstavců dále snižuje o částku připadající komplementářům.

(6) Za příjmy se považuje jak peněžní, tak i nepeněžní plnění, oceněné cenami obvyklými v místě a v době plnění nebo spotřeby, a to podle druhu, kvality, popř. míry opotřebení předmětného plnění (dále jen „ceny obvyklé na trhu“), s výjimkou naturální spotřeby vlastní výroby a služeb.

(7) Liší-li se sjednané ceny od cen obvyklých na trhu, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, použijí se pro daňové účely ceny obvyklé na trhu. Tohoto ustanovení se použije vždy, jestliže se přímo či nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění podniků ve smluvních vztazích stejné právnické nebo fyzické osoby. Při prodeji nemovitosti bude takto posuzována odchylka směrem dolů, přesahuje-li jednu třetinu hodnoty nemovitosti zjištěné podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem.

(8) U poplatníků, u nichž dochází k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), k ukončení pronájmu (§ 9) a ke zrušení s likvidací, se základ daně podle předchozích odstavců za zdaňovací období předcházející dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pronájmu nebo zahájení likvidace upraví,

a) pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv, s výjimkou rezerv, které budou prokazatelně zúčtovány v období, v němž dochází k likvidaci, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období,

b) pokud účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o výši pohledávek a závazků, o cenu nespotřebovaných zásob, o zůstatky vytvořených rezerv, o částky časově rozlišeného nájemného podle § 24 odst. 1 písm. h) a o částky příjmů a výdajů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5 odst. 4 a § 20 odst. 5. U fyzických osob se do základu daně zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně.

(9) Ve zdaňovacím období, v němž dojde ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného a nehmotného majetku, je pronajímatel, který odpisoval pronajatý hmotný majetek podle § 30 odst. 4, povinen zvýšit základ daně o rozdíl mezi uplatněnými odpisy a odpisy vypočtenými podle § 31 nebo § 32. Toto ustanovení se nepoužije v případě, kdy bude pronajímatelem bezprostředně uzavřena nová smlouva o finančním pronájmu tohoto majetku, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen.

(10) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu,²⁰) pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.

(11) U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) poplatníka se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 2 odst. 3 a § 17 odst. 5) nemůže být základ daně nižší, než jakého by dosáhl z téže nebo podobné činnosti poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky. K jeho stanovení může být použito poměru zisku k nákladům nebo k hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů.

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.⁵)

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33),

b) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje nebo do výše náhrad zahrnutých do základu daně, s výjimkou uvedenou v písmenu c),

c) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) pěstitelských celků trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu při jejich vyřazení,

ch) zaplacená daň z nemovitostí, silniční daň, jakož i další daně, s výjimkou uvedenou v § 25, a poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle zvláštního předpisu^22a) nebo podle mezinárodní smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní v následujícím zdaňovacím období po tom, v němž vznikl,

d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního zákona,

e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně,

f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,²¹) avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné, a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění,

g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,²²)

h) nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, avšak nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období,

i) rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon,

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaložené na

1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,

2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy²³) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,^23a)

3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,

4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované maximálně do výše 55 % ceny hlavních a přesnídávkových jídel. Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů,

k) výdaje (náklady) na pracovní cesty včetně výdajů (nákladů) na pracovní cesty spolupracujících osob (§ 12 odst. 2) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností (§ 13), a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,⁵) přitom

1. na ubytování, dopravu hromadnými dopravními prostředky a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,

2. na dopravu silničním motorovým vozidlem^23b) zahrnutým v majetku poplatníka nebo v pronájmu ve výši stanovené v odstavci 6,

3. na dopravu silničním motorovým vozidlem^23b) nezahrnutým v majetku poplatníka s výjimkou pronájmu ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty; u nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla zvýšená na dvojnásobek,

4. výdaje na spotřebované pohonné hmoty u zvláštních motorových vozidel,^23c) u silničních motorových vozidel upravených pro jiné účely, než je přeprava osob nebo materiálů, a u silničních motorových vozidel při jízdách převážně v terénu, při údržbě komunikací, ve skladech, výrobních prostorách a nádvořích se uplatňují ve skutečné prokázané výši,

5. stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách,

6. stravné při tuzemských pracovních cestách, a to pouze pro zaměstnance podle § 6,

l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom a zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených obecně závaznými právními předpisy,

m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,²⁴)

n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,²⁵)

o) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku, který je poplatník povinen předat podle zvláštních předpisů,²⁶) snížená o přijaté dotace na jeho pořízení,

p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů,

r) cena pořízení²⁰) cenného papíru v případě jeho prodeje, a to ve zdaňovacím období, v němž dochází k prodeji cenného papíru,

s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví hodnota pohledávek do výše příjmů z jejich prodeje,

t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) a pozemků, a to jen do výše příjmů z jejich prodeje,

u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není,

v) zaplacené smluvní pokuty a úroky z prodlení,^26a)

w) nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu v případě jeho prodeje,

x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8,

y) hodnota pohledávky za dlužníkem, u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu^19a) pro nedostatek majetku.

(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

(4) Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že

a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však 3 roky, s výjimkou nemovitostí, u kterých musí doba nájmu trvat nejméně 8 let, a

b) kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona.

(5) Prodává-li se najatá věc, která byla předmětem nájemní smlouvy, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona.

(6) Výdaje (náklady) podle odstavce 2 písm. k) k bodu 2 se stanoví buď

a) v prokázané výši za nakoupené pohonné hmoty, nejvýše však ve výši náhrady výdajů⁵) za spotřebované pohonné hmoty zvýšené u

1. osobních automobilů o 20 %,

2. nákladních automobilů a autobusů o 25 % nebo o 30 % při jízdě s přívěsem, nebo

b) ve výši výdajů⁵) za spotřebované hmoty zvýšené o
Při splnění výše uvedených podmínek se procenta zvýšení uvedená v písmenu b) v bodech 1 až 3 sčítají. Zvolený způsob se uplatní u všech motorových vozidel v majetku poplatníka kromě vozidel, u nichž lze uplatnit výdaje (náklady) podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 4, a u vozidel v pronájmu a nelze jej v průběhu zdaňovacího období měnit.

1. 15 % za km ujeté při rozvozu zboží (věcí) a poskytování služeb se zastávkami na krátkých vzdálenostech a při provozu taxislužby a autoškol,

2. 5 % za km ujeté ve městě nad 100 tisíc obyvatel podle posledního sčítání lidu v České republice,

3. 5 % za km ujeté v měsících lednu, únoru, listopadu a prosinci.

(7) Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku, považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli.

(8) Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely zákona považuje hodnota splaceného peněžitého a nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva včetně emisního ážia nebo cena pořízení²⁰) majetkové účasti v případě úplatného pořízení podílu anebo cena stanovená pro účely daně dědické a daně darovací^26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním. Nepeněžitý vklad právnické osoby vložený do obchodní společnosti nebo družstva se ocení v případě hmotného majetku a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní hodnotou.

(1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména

a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku, nehmotného majetku (§ 26) a pozemků včetně splátek a úroků z úvěrů spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich pořizovací ceny,

b) výdaje na zvýšení základního jmění včetně splácení půjček,

c) výdaje na nákup cenných papírů, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r),

d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,

e) vyplácené podíly na zisku,

f) penále a pokuty s výjimkou smluvních pokut uvedených v § 24, přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění,²¹) regulační a sankční opatření ve mzdové oblasti^26c) a částka rozdílu mezi pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti zaplaceným podle zvýšené sazby^26d) a pojistným včetně příspěvku vypočteným podle sazby bez jejího zvýšení,^26e)

g) přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší,²⁷)

h) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod,²⁸)

i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně,

j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,⁵)^,23)

k) výdaje převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j),

l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

m) vklad do základního jmění a nákup podílů na základním jmění společnosti nebo družstva s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. w),

n) manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,

o) zůstatkovou cenu trvale vyřazeného hmotného majetku a nehmotného majetku s výjimkou uvedenou v § 24,

p) technické zhodnocení (§ 33),

r) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. u),

s) daň dědickou, darovací, z převodu nemovitostí, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob, a obdobné daně zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch),

t) výdaje na reprezentaci,

u) výdaje na osobní potřebu poplatníka,

v) tvorbu opravných položek na vrub nákladů,²⁰)

w) úroky placené z úvěrů a půjček poskytnutých subjekty, které se zúčastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru nebo půjčky, a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn půjček a úvěrů takto poskytnutých přesahuje v průběhu zdaňovacího období čtyřnásobek výše vlastního jmění a u bankovních a pojišťovacích společností šestinásobek vlastního jmění. V případě úvěrů od subjektů, které se neúčastní na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěrů nebo půjčky, desetinásobek výše vlastního jmění. Účastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním jmění nebo podílu s hlasovacím právem. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzy cenných papírů,^28a) Fond národního majetku¹⁸) a na poplatníky uvedené v § 2,

x) úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů přesahující průměrnou výši obvyklých úroků za příslušné zdaňovací období, požadovaných za úvěry, které banky poskytují v místě bydliště nebo sídla zaměstnavatele,

y) úroky z odložených částek daní za dobu posečkání, zvýšení daní a exekuční náklady podle zvláštních předpisů^28b) a dále úroky z úvěrů za posečkání cla,^28c)

z) hodnota pohledávek s výjimkou uvedenou v § 24.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. w) se nepoužije u poplatníků, a to v roce jejich vzniku a v následujících třech letech. U právních nástupců vzniklých ze subjektů zrušených bez provedení likvidace se za rok vzniku považuje rok, ve kterém vznikl subjekt zrušený bez provedení likvidace.

(1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 30, § 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27 a nehmotného majetku.

(2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí samostatné movité věci s výjimkou zásob, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29 odst. 1) je vyšší než 10 000 Kč a mají provozně technické funkce delší než jeden rok, budovy a stavby s výjimkou provozních důlních děl, pěstitelské celky trvalých porostů²⁹) s dobou plodnosti delší než tři roky, základní stádo,²⁰) tažná zvířata, plemenní a dostihoví koně a jiný majetek. Hmotným majetkem pro účely tohoto zákona však nejsou zásoby.

(3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku,

b) technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,^29b)

c) výdaje hrazené nájemcem, které podle zvláštních předpisů²⁰) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 10 000 Kč.

(4) Nehmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné poskytované technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, jejichž vstupní cena je vyšší než 20 000 Kč a mají provozně technické funkce delší než jeden rok a jsou pořízeny úplatně nebo vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, a dále zřizovací výdaje vyšší než 20 000 Kč.

(5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu.

(6) Odpis ve výši vypočteného ročního odpisu lze uplatnit z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období s výjimkou právního nástupce poplatníka zrušeného bez likvidace nebo dědice poplatníka uvedeného v § 2, pokračuje-li v činnosti nebo pronájmu, který nabyl v průběhu zdaňovacího období majetek již odpisovaný původním vlastníkem.

(7) Odpis ve výši jedné poloviny z vypočteného ročního odpisu lze uplatnit z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období
Odpis ve výši jedné poloviny z vypočteného ročního odpisu může uplatnit také právní nástupce, a to z hmotného a nehmotného majetku evidovaného v majetku ke konci příslušného zdaňovacího období, který nabyl v průběhu zdaňovacího období od poplatníka zrušeného bez likvidace nebo od zemřelého poplatníka. Obdobně může odpis ve výši jedné poloviny vypočteného ročního odpisu uplatnit i nájemce, který odpisuje hmotný majetek podle § 28 odst. 2 a 3, dojde-li k ukončení nájemního vztahu před odepsáním vstupní ceny v průběhu zdaňovacího období.

1. k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období s výjimkou poplatníků postupujících podle § 30 odst. 4,

2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních předpisů,^29a) který je evidován v majetku poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku,

3. k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, zrušení bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkurzu z majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke dni zrušení bez likvidace, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkurzu.

(8) Odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník uplatní výdaj paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Přitom po dobu uplatňování výdajů paušálním způsobem vede poplatník odpisy pouze evidenčně.

a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 10 000 Kč,

b) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhly plodonosného stáří,

c) hydromeliorace do dvou let po jejich dokončení,

d) objekty hrazení a úpravy bystřin a lesnicko-technické meliorace,

e) umělecká díla,³⁰) jež nejsou součástí staveb a budov, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní sbírky knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné sbírky,

f) movité a nemovité kulturní památky a jejich soubory, které zpravidla nelze ocenit podle platných právních předpisů,

g) povrchové a podzemní vody, lesy, ložiska nerostných surovin a nerosty, jeskyně, měřičské značky, signály a jiná zařízení vybraných geodetických bodů a tiskové podklady státních mapových děl,

h) hmotný majetek převzatý bezúplatně podle zvláštních předpisů,²⁶)

i) nehmotný majetek vložený společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva do vlastního jmění, pokud byl pořízen bezúplatně (např. obchodní značka, know-how apod.).

(1) Hmotný majetek a nehmotný majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo nebo právo hospodaření (dále jen „vlastník“), s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 6.

(2) Pronajatý hmotný majetek a nehmotný majetek může na základě písemné smlouvy s vlastníkem odpisovat nájemce po dobu trvání nájemní smlouvy, pokud předmětem této smlouvy je soubor zahrnující zároveň movité i nemovité věci využívané nájemcem pro zajištění příjmů po celé zdaňovací období jako celek.

(3) Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku a jiný majetek uvedený v § 26 odst. 3 písm. c), jsou-li uhrazené nájemcem, může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce, pokud není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje. Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek.

(4) Hmotný majetek a nehmotný majetek ve spoluvlastnictví, který není odpisován nájemcem podle odstavce 2, odpisuje na základě písemné smlouvy jeden ze spoluvlastníků ze vstupní ceny tohoto majetku jako celku nebo spoluvlastníci tak, že vstupní cena odpisované části se stanoví poměrně ze vstupní ceny hmotného majetku a nehmotného majetku jako celku podle vlastnických práv.

(5) Technickou rekultivaci, pokud nezvyšuje vstupní a zůstatkovou cenu hmotného majetku (§ 26 odst. 3), prováděnou na pozemku, k němuž má vlastnické právo nebo právo hospodaření jiná osoba, může odpisovat pouze poplatník, který je k provedení rekultivace zavázán.

(6) Nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu.

(7) Při odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část odpisů.

(1) Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku se rozumí
Součástí vstupní ceny podle písmen a) až c) je i technické zhodnocení provedené v prvním roce odpisování.

a) pořizovací cena,³¹) je-li pořízen úplatně, s výjimkou majetku nabytého podle zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů,

b) vlastní náklady,³¹) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii,

c) reprodukční pořizovací cena,³¹) zjištěná podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem v ostatních případech.

(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku zahrnutých do výdajů na zajištění zdanitelného příjmu [§ 24 odst. 2 písm. a)].

(3) Pokud není technické zhodnocení samostatně odpisováno nájemcem, zvyšuje technické zhodnocení vstupní cenu s výjimkou uvedenou v odstavci 1 (dále jen „zvýšená vstupní cena“) a zároveň zůstatkovou cenu (dále jen „zvýšená zůstatková cena“) příslušného majetku.

(1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek a nehmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Doba odpisování činí:

Odpisová skupina	Doba odpisování
1	4 roky
2	8 let
3	15 let
4	30 let
5	50 let

Hmotný majetek a nehmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy k zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 5 a 6, se pro účely odpisování zařadí do odpisové skupiny 2.

(2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování stanoví pro každý nově pořízený hmotný majetek a nehmotný majetek vlastník a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování. Právní nástupce poplatníka pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem.

(3) Hmotný majetek a nehmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny.

(4) Pronajímaný hmotný movitý majetek u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku lze odepsat až do 90 % vstupní ceny rovnoměrně po dobu trvání pronájmu za předpokladu, že doba pronájmu trvá alespoň 40 % doby odpisování stanovené v odstavci 1, nejméně však tři roky. Při prodloužení doby pronájmu nad 40 % doby odpisování je možno odepsat za každé jedno procento doby odpisování další jedno procento vstupní ceny nad 90 % až do 100 % vstupní ceny. Při stanovení způsobu odpisování se nepoužije ustanovení § 31 a 32.

(5) Při zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného podle odstavce 4 považuje se tato smlouva pro účely zákona od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý hmotný majetek a nehmotný majetek vrací pronajímateli. Toto ustanovení neplatí v případě bezprostředního uzavření nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku, který byl předmětem zrušené smlouvy, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen.

(6) Roční odpis otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud tyto nejsou součástí hmotného majetku, do jehož vstupní ceny jsou zahrnuty, dočasných staveb^31a) a důlních děl, se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání. Obdobně se odpisuje hmotný majetek, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena v letech obecně závazným předpisem.

(7) U forem, modelů a šablon (obor 411 8, 416, 535 4) se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků.

(8) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou. Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, stanoví se roční odpis podle § 31 nebo § 32.

(1) Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto roční odpisové sazby:

Roční odpisová sazba
Odpisová skupina	v prvním roce odpisování	v dalších letech odpisování	pro zvýšenou vstupní cenu
1	14,2	28,6	25,0
2	6,2	13,4	12,5
3	3,4	6,9	6,7
4	1,4	3,4	3,4
5	1,0	2,0	2,0

(2) Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby.

(3) Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku a nehmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu.

(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(1) Při zrychleném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování:

Koeficient pro zrychlené odpisování
Odpisová skupina	v prvním roce odpisování	v dalších letech odpisování	pro zvýšenou zůstatkovou cenu
1	4	5	4
2	8	9	8
3	15	16	15
4	30	31	30
5	50	51	50

(2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku

a) v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování,

b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již odpisován.

(3) Při zrychleném odpisování majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví

a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku této ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu,

b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdíl mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny.

(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy,³²) rekonstrukce a modernizace majetku.

(2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.

(3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.

(1) Od základu daně lze odečíst ztrátu, která vznikla v předchozím zdaňovacím období, a to nejdéle v pěti následujících zdaňovacích obdobích. Poprvé lze tohoto ustanovení použít u ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. Toto ustanovení se nevztahuje na podílové fondy a investiční fondy.¹⁶)

(2) Pro stanovení ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33. Nepřihlíží se k ustanovení § 20 odst. 5.

(3) Od základu daně mohou poplatníci odečíst 10 % vstupní ceny nového hmotného majetku zatříděného podle přílohy k tomuto zákonu v položkách 3 až 6 a v položce 9 s výjimkou uvedenou v odstavci 4, jsou-li jeho prvními vlastníky, a to ve zdaňovacím období, ve kterém je hmotný majetek evidován v majetku poplatníka. Odpočet lze uplatnit pouze v případě, že nedojde k prodeji nebo k pronájmu tohoto majetku do tří let následujících po roce, kdy byl uplatněn odpočet. Toto ustanovení nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke vstupu do likvidace a k prohlášení konkurzu.

(4) Odpočet podle odstavce 3 nelze uplatnit u

a) letadel, motocyklů a osobních automobilů, nejsou-li využívány provozovateli osobní dopravy a provozovateli autoškol na základě vydané koncese,

b) hmotného majetku umístěného v zahraničí nebo používaného v zahraničí nepřetržitě více než 183 dnů v příslušném zdaňovacím období,

c) u hmotného majetku při nákupu podniku (souhrn hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání) nebo jeho části.

(5) Nelze-li odpočet podle odstavce 3 uplatnit v roce pořízení hmotného majetku z důvodu, že poplatník vykázal ztrátu nebo základ daně nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně.

(6) Poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet jen, jde-li o hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle § 7 a 9. O odpočet podle odstavce 3 nelze snižovat příjmy podle § 6.

(7) Možnost odečítání ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení osvobození od daně.

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o
Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně, zjištěný za veřejnou obchodní společnost podle § 13 odst. 1 nebo za komanditní společnost podle § 13 odst. 3.

a) částku 7500 Kč za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností,³³)

b) částku 22 500 Kč za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,³³)

c) u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se změněnou pracovní schopností činí více než 60 % průměrného počtu pracovníků, se snižuje sazba daně uvedená v § 21 na polovinu.

(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků³⁴) se změněnou pracovní schopností a pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla dolů).

(3) Poplatníci uvedení v § 17, v výjimkou podílových a investičních fondů, mohou od daně dále odečíst částku odpovídající jedné polovině daně srážené ve zdaňovacím období touto právnickou osobou podle § 36 z dividend nebo z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným a z účastí komanditistů na komanditních společnostech anebo z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech.

(1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2) činí

a) 25 % z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c) a d) bod 1 až 3 a 6 s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm. c) a d),

b) 25 % z nájemného s výjimkou uvedenou v písmenu c),

c) 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.

(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí

a) 25 %, a to
Úrokovým či dividendovým příjmem se pro účely tohoto zákona rozumějí výnosy z držby cenných papírů v peněžním plnění, zejména ve formě pevné či proměnlivé úrokové sazby, dividendy, amortizace diskontu apod. Za podíly na zisku podle bodů 2 a 3 se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu a dále u subjektů uvedených v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 5 se za podíl na zisku považuje rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a úroky neuznávané jako výdaj podle § 25 písm. w). Za podíly na zisku se nepovažuje zvýšení vkladu společníka na základě zvýšení základního jmění z majetku převyšujícího základní jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.^34a)

1. z úrokového či dividendového příjmu z akcií, zatímních listů, podílových listů, dluhopisů, vkladních listů a vkladů jim na roveň postavených, kuponů a investičních kuponů, s výjimkou uvedenou v písmenu c),

2. z podílů na zisku u účastí na společnostech s ručením omezeným, z účastí komanditistů na komanditních společnostech,

3. z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech,

4. z podílů na zisku tichého společníka,

5. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu,

6. z podílů na likvidačním zůstatku při likvidaci obchodní společnosti nebo družstva. U poplatníků uvedených v § 17 se základ daně tvořený příjmy uvedenými v bodech 5 a 6 snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu,

7. z rozdílů při zpětném nákupu zaměstnaneckých akcií (§ 8 odst. 3 písm. a),

8. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech plynoucích poplatníkům uvedeným v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladů pojišťoven u bank.

b) 20 %, a to

1. z výher v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách s výjimkou výher z loterií, sázek a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního předpisu¹²) [§ 10 odst. 3 písm. b)],

2. z cen a z výher reklamních soutěží a slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží [§ 10 odst. 1 písm. ch)] s výjimkou cen z veřejných a sportovních soutěží, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)],

3. z úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od svých zaměstnanců (§ 8 odst. 6),

c) 15 %, a to

1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů, z vkladů na vkladních knížkách, z úroků peněžních prostředků na vkladových účtech [§ 8 odst. 1 písm. c)], z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty,

2. z plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku nebo z důchodového pojištění mimo fond sociálního pojištění sníženého o zaplacené pojistné [§ 8 odst. 1 písm. e) a f)],

3. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu,¹³)

d) 10 %, a to

1. z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 6),

2. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4.

(3) U podílových a investičních fondů¹⁶) a u penzijních fondů^9a) zvláštní sazba daně z příjmů činí 25 % z rozdílu, o který příjmy z prodeje akcií, zatímních listů, podílových listů,^20a) dluhopisů s předkupním právem na akcie a dluhopisů, s nimiž je spojeno právo na vydání akcií,^20b) ve zdaňovacím období převyšují cenu jejich pořízení.

(4) Základ daně pro zvlášní sazbu daně, který tvoří příjmy uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů. V případě devizových účtů a vkladních listů znějících na cizí měnu se základ daně stanoví v cizí měně, a to bez zaokrouhlení.

(5) Pokud plynou výnosy z cenných papírů příjemci od podílových fondů, prostřednictvím investičních společností a od investičních fondů,¹⁶) je základem pro zvláštní sazbu daně, uvedenou v odstavci 2 písm. a), vyplácený výnos z cenných papírů, snížený o příjmy přijaté podílovými fondy, prostřednictvím investičních společností, a investičními fondy, z nichž byla daň vybrána zvláštní sazbou podle odstavce 2, a o příjmy z úroků ze státních dluhopisů.

(6) Pokud obchodní společnosti, s výjimkou investičního fondu, nebo družstvu, plynou od jiné obchodní společnosti nebo družstva, v nichž má nejméně dvacetiprocentní podíl na vlastním jmění, dividendy nebo podíly na zisku z účastí na společnosti s ručením omezeným a z účastí komanditistů na komanditní společnosti anebo podíly na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech, je základem pro zvláštní sazbu daně, uvedenou v odstavci 2 písm. a), vyplácená dividenda nebo podíl na zisku a obdobné plnění z členství v družstvu, snížená o přijatou dividendu nebo podíl na zisku a obdobné plnění z členství v družstvu od obchodní společnosti nebo družstva, v nichž má nejméně dvacetiprocentní podíl na vlastním jmění.

(7) Pro účely daně z příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba, se za poplatníky podle § 17 považují i veřejné obchodní společnosti.

(8) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 ve prospěch penzijního fondu, považuje se daň sražená zvláštní sazbou za zálohu na daň penzijního fondu, která se započte jako součást zálohy na daň podle § 77 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Pro daňové účely s výjimkou uvedenou v odstavci 2 se používají kurzy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou (devizy, valuty) uplatňované v účetnictví²⁰) poplatníků. Pokud poplatník není účetní jednotkou,²⁰) použije se kurz „nákup“ nebo „prodej“ v okamžiku zúčtování s bankou, v ostatních případech se použije kurz „střed“ vyhlášený Českou národní bankou poslední kalendářní den měsíce předcházejícího měsíci, v němž byl příjem nebo výdaj (náklad) uskutečněn.

(2) Při přepočtu daně z příjmů z úroků na devizových účtech a vkladních listech znějících na cizí měnu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2, se použije kurz „střed“ vyhlášený Českou národní bankou (valuty, devizy) ke dni připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daň se nezaokrouhluje.

a) ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění,

b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací³⁶) vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí,

c) stanovit odchylky k zamezení nesrovnalostí při zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků plynoucích poplatníkům ve zdaňovacím období 1993 v návaznosti na některá ustanovení zákoníku práce a navazujících právních předpisů,

d) snížit daň až na polovinu pro poplatníky uvedené v § 2, zaměstnávající nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se změněnou pracovní schopností činí více než 60 % průměrného počtu pracovníků, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně,

e) obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým ustanovením tohoto zákona,

f) stanovit pro účely tohoto zákona obecně závazným právním předpisem důsledky přechodu účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví do soustavy podvojného účetnictví a naopak.