(9) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje rozhodnutí soudu o

a) svěření dítěte do péče jiné osoby³²),

b) osvojení dítěte³³),

c) předání dítěte do péče budoucího osvojitele³⁴),

d) předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením³⁵),

e) jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte³⁶),

f) svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu³⁷),

g) svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči¹⁸),

h) předběžné nebo prozatímní úpravě poměrů dítěte⁸⁰).