2.1 K určení, zda je subvence tak, jak byla vymezena v odstavci 1 článku 1, specifická pro podnik nebo výrobní odvětví nebo skupinu podniků nebo výrobních odvětví (dále uváděných jako “určité podniky“) v rámci pravomoci orgánu, poskytujícího subvenci, budou uplatněny tyto principy:
a) V případech, kdy orgán, poskytující subvenci nebo právní předpisy, podle kterých tento orgán působí, výslovně omezí přístup k subvenci jen pro určité podniky, bude taková subvence specifická.
b) V případech, kdy orgán, poskytující subvenci nebo právní předpisy, podle kterých tento orgán působí, stanoví objektivní kritéria nebo podmínky2) pro uplatnitelnost subvence a její částku, nebude specifičnost platit, pokud uplatnitelnost bude automatická a taková kritéria a podmínky budou přísně dodržovány. Kritéria nebo podmínky musí být jasně vyjádřeny v zákoně, obecně závazném právním předpise či jiném oficiálním dokumentu, aby je bylo možné ověřit.
c) Jestliže přes patrnou nespecifičnost, vyplývající z uplatnění principů, obsažených v pododstavcích a) a b), jsou důvody se domnívat, že subvence může být ve skutečnosti specifická, mohou být brány do úvahy další faktory. Takovými faktory jsou: využívání subvenčního programu omezeným počtem určitých podniků, převládající užívání určitými podniky, poskytování neproporcionálně velkých částek subvencí některým podnikům a způsob, jakým podle svého uvážení postupoval orgán, poskytující subvence při rozhodování o udělení subvence3). Při uplatňování tohoto pododstavce musí být brán zřetel na rozsah diverzifikace činností v rámci působnosti orgánu, poskytujícího subvence a rovněž na délku doby, během níž subvenční program působil.