INTERPRETAČNÍ POZNÁMKY
Všeobecná poznámka
Postupné uplatňování metod hodnocení
Použití všeobecně přijatých zásad účetnictví
Poznámka k článku 1
Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena
Odstavec 1 a) (iii)
Mezi omezení, která by neučinila cenu skutečně placenou nebo která má být zaplacena, nepřijatelnou, patří omezení, která podstatně neovlivňují hodnotu zboží. Příkladem takových omezení může být případ, kdy prodávající požaduje, aby kupující automobilů je neprodával nebo je nevystavoval před určitým datem, které je začátkem modelového roku.
Odstavec 1 b)
Odstavec 2
Odstavec 2 b)
K určení, že nějaká hodnota je “velmi blízká“ druhé, je nutno vzít v úvahu určitý počet prvků. Jde zejména o povahu dováženého zboží, povahu výrobního odvětví, o které jde, období, v němž se zboží dováží a o to, zda rozdíl hodnot je podstatný z obchodního hlediska. Poněvadž se tyto prvky mohou případ od případu lišit, nelze na každý případ uplatnit jednotnou normu jako například pevné procento. Například k určení, zda převodní hodnota je velmi blízká hodnotě “měřítku“, uvedenému v odstavci 2 b) článku 1, může být malý rozdíl v hodnotě jednoho druhu zboží nepřijatelný, zatímco velký rozdíl u jiného druhu zboží může být přijatelný.
Poznámka k článku 2
Poznámka k článku 3
Poznámka k článku 5
Poznámka k článku 6
Poznámka k článku 7
Poznámka k článku 8
Odstavec 1 a) (i)
Výrazem “nákupní provize“ se rozumí částky placené dovozcem jeho zástupci za službu, která spočívala v jeho zastupování v zahraničí při nákupu zboží, které má být hodnoceno.
Odstavec 1 b) (ii)
Odstavec 1 b) (iv)
Odstavec 1 c)
Odstavec 3
Neexistují-li objektivní a vyčíslitelné údaje týkající se přirážek, které mají být přičteny podle ustanovení článku 8, nemůže být převodní hodnota určena podle ustanovení článku 1. Tak tomu bude například v tomto případě: poplatek za použití patentu na základě prodejní ceny litru určitého výrobku v zemi dovozu, který byl dovezen v kilogramech a po dovozu změněn v roztok. Zakládá-li se poplatek za použití patentu částečně na dovezeném zboží a částečně na jiných prvcích, které nijak nesouvisejí s dováženým zbožím (je-li například dovezené zboží smícháno s domácími přísadami a nedá se již samostatně určit, nebo nedají-li se poplatky za použití patentu odlišit od zvláštních finančních ujednání mezi kupujícím a prodávajícím), bylo by nevhodné pokoušet se přičítat prvek odpovídající tomuto poplatku za použití patentu. Zakládá-li se však poplatek za použití patentu pouze na dováženém zboží a dá-li se snadno vyčíslit, může se tento prvek přičítat k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena.
Poznámka k článku 9
Pro účely článku 9 může být “doba dovozu“ shodná s dobou předložení celního prohlášení.
Poznámka k článku 11
Poznámka k článku 15
Odstavec 4
Pro účely tohoto článku výraz “osoby“ zahrnuje též právnické osoby.
Odstavec 4 e)
Pro účely této Dohody je osoba v postavení, že kontroluje druhou, jestliže je právně nebo fakticky v situaci, že ji může omezovat nebo řídit.

1. Články 1 až 7 vymezují způsob, jímž má být určena celní hodnota dováženého zboží uplatněním ustanovení této Dohody. Metody hodnocení jsou uvedeny v pořadí, v jakém mají být uplatněny. První metoda určení celní hodnoty je vymezena v článku 1 a dovezené zboží má být hodnoceno podle ustanovení tohoto článku vždy, kdy jsou splněny stanovené podmínky.

1. Celní hodnoty, určované podle ustanovení článku 7, by měly být založeny v největší možné míře na dříve určených celních hodnotách.

1. Do přičítání prvků, uvedených v odstavci 1 b) (ii) článku 8 k dovezenému zboží, zasahují dva zřetele, a to hodnota samotného prvku a způsob, jakým se tato hodnota přičítá k dovezenému zboží. Přičítání těchto prvků by se mělo provádět rozumným způsobem, přiměřeným okolnostem a v souladu s všeobecně přijatými zásadami účetnictví.

1. Hodnoty k přičtení za prvky, uvedené v odstavci 1 b) (iv) článku 8, mají být založeny na objektivních a vyčíslitelných údajích. Aby se co nejvíce usnadnil úkol, který jak pro dovozce, tak pro celní správu představuje určování hodnot, které mají být přičteny, mělo by se pokud možno použít snadno dostupných údajů z obchodních písemností kupujícího.

1. Poplatky za používání patentů a licenční poplatky, zmíněné v odstavci 1 c) článku 8, mohou mimo jiné zahrnovat platby, týkající se patentů, výrobních nebo obchodních známek a autorských práv. Poplatky za právo reprodukovat dovezené zboží v zemi dovozu se však při určování celní hodnoty nepřičítají k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena za dovezené zboží.

1. Článek 11 poskytuje dovozci právo odvolat se proti rozhodnutí celní správy o určení celní hodnoty zboží, které je hodnoceno. Odvolání se může nejprve podat k vyšší instanci celní správy, ale dovozce bude mít právo odvolat se v konečné instanci k soudu.

1. “Všeobecně přijaté zásady účetnictví“ jsou zásady, které jsou v určité zemi a v určitou dobu všeobecně uznávány nebo které mají podstatnou podporu orgánů a které určují, jaké ekonomické zdroje a závazky mají být zaznamenány do aktiv a pasiv, které změny, zasahující do aktiv a pasiv, mají být zaznamenány jako aktiva a pasiva, jakož i nastalé změny, které mají být měřeny, které informace mohou být zveřejňovány a jak mohou být zveřejňovány a jaké finanční výkazy mají být vyhotoveny. Tyto normy mohou sestávat ze všeobecně uplatňovaných obecných směrnic nebo z podrobných pravidel a praktik.

1. Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena, je celková cena placená nebo která má být zaplacena za dovezené zboží kupujícím prodávajícímu nebo v jeho prospěch. Placení nemusí nezbytně mít povahu platby v hotovosti. Může se uskutečnit akreditivem nebo cennými papíry. Může se uskutečnit přímo nebo nepřímo. Příkladem nepřímého placení může být úplné nebo částečné vyrovnání dluhu prodávacího kupujícím.

1. Jsou-li prodej nebo cena podrobeny podmínkám nebo plněním, jejichž hodnota se nedá určit ve vztahu ke zboží, které má být hodnoceno, není převodní hodnota pro celní účely přijatelná. Může jít například o tyto případy:

a) prodávající stanoví cenu dováženého zboží s podmínkou, že i kupující koupí jiné zboží v určitém množství;

b) cena dováženého zboží je závislá na ceně nebo cenách, za které kupující dováženého zboží prodá jiné zboží prodávajícímu dováženého zboží;

c) cena je stanovena na základě způsobu placení, který nemá vztah k dováženému zboží: například, když dovážené zboží je polotovarem, které prodávající dodal za podmínky, že dostane určité množství hotových výrobků.

1. Odstavce 2 a) a 2 b) stanovují odlišné prostředky pro zjištění přijatelnosti převodní hodnoty.

1. Při uplatňování článku 2 použije celní správa, kdykoli to bude možné, prodej stejného zboží, uskutečněný na stejné obchodní úrovni a v podstatě stejném množství jako zboží, které má být hodnoceno. Nenajde-li se takový prodej, může být použit prodej stejného zboží, uskutečněný za jedné z těchto tří situací:

a) prodej na stejné obchodní úrovni, ale v odlišných množstvích;

b) prodej na odlišné obchodní úrovni, ale v podstatě stejných množstvích; nebo

c) prodej na odlišné obchodní úrovni a v odlišných množstvích.

1. Při uplatňování článku 3 použije celní správa kdykoli to bude možné, prodej podobného zboží, uskutečněný na stejné obchodní úrovni a v podstatě stejném množství jako zboží, které má být hodnoceno. Nenajde-li se takový prodej, může být použit prodej podobného zboží, uskutečněný za jedné z těchto tří situací:

a) prodej na stejné obchodní úrovni, ale v odlišných množstvích;

b) prodej na odlišné obchodní úrovni, ale v podstatě stejných množstvích; nebo

c) prodej na odlišné obchodní úrovni a v odlišných množstvích.

1. Výraz “jednotková cena, za kterou se zboží prodává v největším úhrnném množství ...“ znamená cenu, za kterou se prodává největší počet jednotek v prodejích osobám, které nejsou ve spojení s osobami, od nichž takové zboží kupují na první obchodní úrovni, na jaké se takové prodeje po dovozu uskutečňují.

1. Celní hodnota se podle této Dohody určuje zpravidla na základě informací, které jsou snadno dostupné v zemi dovozu. Za účelem určení vypočtené hodnoty však může být třeba přezkoumat náklady na výrobu zboží, které má být hodnoceno a jiných informací, které je nutno opatřit mimo zemi dovozu. Mimo to ve většině případů nebude výrobce zboží podléhat pravomoci orgánů země dovozu. Použití metody vypočtené hodnoty bude vůbec omezeno na případy, kdy jsou kupující a prodávající ve spojení a prodávající je ochoten sdělit údaje potřebné ke zjištění nákladů orgánům země dovozu a poskytnout jim v případě potřeby možnost pozdějšího ověření.

2. Nemůže-li být celní hodnota určena uplatněním ustanovení článku 1, je třeba přecházet postupně k dalším článkům až k tomu prvnímu z nich, který dovolí určit celní hodnotu. Pokud ustanovení článku 4 nestanoví jinak, je dovoleno přejít k použití ustanovení dalšího článku jen tehdy, není-li možno určit celní hodnotu podle ustanovení předcházejícího článku.

2. Metodami hodnocení, používanými podle článku 7, by měly být metody, vymezené v článcích 1 až 6, avšak určitá rozumná pružnost při uplatňování těchto metod bude v souladu s cíli a s ustanoveními článku 7.

2. Pokud jde o hodnotu prvku, získá-li dovozce prvek za dané náklady od prodávajícího, který s ním není ve spojení, jsou tyto náklady hodnotou prvku. Byl-li prvek vyprodukován dovozcem nebo osobou, která s ním je ve spojení, jeho hodnotou budou náklady na jeho zhotovení. Byl-li prvek předtím používán dovozcem, ať již byl nebo nebyl získán nebo vyprodukován tímto dovozcem, bude nutno původní náklady na získání nebo zhotovení snížit přiměřeně jeho použití, aby se dospělo k hodnotě tohoto prvku.

2. Pro prvky, poskytnuté kupujícím, které zakoupil nebo najal, bude hodnotou k přičtení kupní cena nebo nájemné. Za veřejně přístupné prvky se přičtou pouze náklady na kopie.

2. Platby, uskutečněné kupujícím za právo distribuovat nebo dále prodat dovezené zboží, se nepřičítají k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena za dovezené zboží, nejsou-li podmínkou prodeje dovezeného zboží pro vývoz do země dovozu.

2. “Bez pokuty“ znamená, že dovozce nebude podroben pokutě nebo hrozbě pokuty z toho prostého důvodu, že uplatnil své právo odvolat se. Obvyklé soudní výlohy a honoráře právním zástupcům se nepovažují za pokuty.

2. Pro účely této Dohody bude celní správa každého Člena používat informací, zpracovaných způsobem, slučitelným se všeobecně přijatými zásadami účetnictví v zemi, na kterou se příslušný článek vztahuje. Například obvyklý zisk a všeobecné výlohy podle ustanovení článku 5 budou určeny s použitím informací, zpracovaných způsobem, odpovídajícím všeobecně přijatým zásadám účetnictví v zemi dovozu. Naproti tomu obvyklý zisk a všeobecné výlohy ve smyslu ustanovení článku 6 budou určeny s použitím informací, zpracovaných způsobem, odpovídajícím všeobecně přijatým zásadám účetnictví v zemi výroby. Jiný příklad: k určení prvku, uvedeného v odstavci 1 b) (ii) článku 8, provedenému v zemi dovozu, bude použito informací způsobem, odpovídajícím všeobecně přijatým zásadám účetnictví této země.

2. Činnosti kupujícího na jeho vlastní účet jiné, než jaké předvídá úprava podle článku 8, se nepovažují za nepřímé placení prodávajícímu, i když se může mít za to, že prodávající z ní má prospěch. Z toho vyplývá, že při určování celní hodnoty se náklady na takovou činnost nepřičítají k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena.

2. Podmínky nebo plnění, které se týkají výroby nebo způsobu prodeje dováženého zboží, však nebudou důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty. Například skutečnost, že kupující opatří prodávajícímu technické práce nebo plány v zemi dovozu, nebude důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty pro účely článku 1. Rovněž tak, podnikne-li kupující na vlastní účet, třeba i v dohodě s prodávajícím, činnost, týkající se způsobu prodeje dováženého zboží, netvoří hodnota této činnosti součást celní hodnoty a tato činnost také není důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty.

2. Odstavec 2 a) stanoví, že v případech, kdy jsou kupující a prodávající ve spojení, budou vlastní okolnosti prodeje přezkoumány a převodní hodnota bude přijata jako celní hodnota za předpokladu, že spojení neovlivnilo cenu. Není třeba, aby okolnosti byly přezkoumány vždy, kdy jsou kupující a prodávající ve spojení. Takové přezkoumání se vyžaduje pouze tehdy, jsou-li pochybnosti o přijatelnosti ceny. Nemá-li celní správa pochybnosti o přijatelnosti ceny, měla by být přijata bez požadování dalších informací od dovozce. Například celní správa mohla již dříve přezkoumat spojení nebo mít již podrobné informace o kupujícím a prodávajícím a mohla se již tímto přezkoumáním nebo těmito informacemi přesvědčit, že spojení neovlivnilo cenu.

2. Zjistí-li se prodej podle jedné z těchto tří situací, provedou se úpravy, berouce, podle okolností, v úvahu:

a) pouze činitele množství;

b) pouze činitele obchodní úrovně; nebo

c) jak činitele obchodní úrovně, tak i činitele množství.

2. Zjistí-li se prodej podle jedné z těchto tří situací, provedou se úpravy, berouce, podle okolností, v úvahu:

a) pouze činitele množství;

b) pouze činitele obchodní úrovně; nebo

c) jak činitele obchodní úrovně, tak i činitele množství.

2. Například: zboží se prodává podle ceníku, který poskytuje výhodné jednotkové ceny pro nákupy ve větších množstvích:

Prodané množství	Jednotková cena	Počet prodejů	Celkové množství prodané za každou cenu
1 - 10 jednotek	100	10 prodejů po 5 jednotkách 5 prodejů po 3 jednotkách	65
11 až 25 jednotek	95	5 prodejů po 11 jednotkách	55
nad 25 jednotek	90	1 prodej 30 jednotek 1 prodej 50 jednotek	80

Největší počet jednotek, prodaných za jednu cenu, je 80; jednotková cena za největší úhrnné množství je tedy 90.

2. “Cena nebo hodnota“, zmíněná v odstavci 1 a) článku 6 se určí na základě údajů, týkajících se výroby hodnoceného zboží, které budou předloženy výrobcem nebo jeho jménem. Bude založena na obchodním účetnictví výrobce, pokud toto účetnictví je slučitelné se všeobecně přijatými zásadami účetnictví, uplatňovanými v zemi výroby zboží.

3. Nežádá-li dovozce, aby bylo obráceno pořadí článků 5 a 6, dodrží se normální pořadí. Uplatní-li dovozce tuto žádost, ale ukáže-li se potom, že určení celní hodnoty uplatněním ustanovení článku 6 není možné, určí se celní hodnota uplatněním ustanovení článku 5, je-li to možné.

3. Hodnoty k přičtení mohou být vypočteny víceméně snadno podle struktury daného podniku, způsobu jeho řízení a jeho metod účetnictví.

3. Žádné ustanovení článku 11 však nezabraňuje Členu požadovat, aby vyměřené clo bylo zcela zaplaceno před podáním odvolání.

3. Celní hodnota nebude zahrnovat následující náklady nebo výlohy za předpokladu, že jsou odlišeny od ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena za dovezené zboží:

a) náklady za konstrukční práce, instalaci, montáž, údržbu nebo technickou pomoc, provedené po dovozu na dovezeném zboží, jakým jsou zařízení, stroje nebo průmyslová zařízení;

b) dopravní náklady po dovozu;

c) clo a daně země dovozu.

3. Nemůže-li celní správa přijmout převodní hodnotu bez dalšího šetření, má poskytnout dovozci možnost, aby předložil další podrobné informace, jichž by bylo třeba, aby mohla přezkoumat okolnosti prodeje. V této souvislosti by měla být celní správa připravena přezkoumat příslušné stránky obchodu, včetně způsobu, jakým kupující a prodávající organizují své obchodní vztahy a způsobu, jakým se dospělo k ceně, o kterou jde, za tím účelem, aby se rozhodlo, jestli spojení ovlivnilo cenu. Ukáže-li se, že kupující a prodávající, ačkoliv jsou ve spojení podle ustanovení článku 15, kupují a prodávají jeden od druhého, jako kdyby nebyli ve spojení, je to důkazem toho, že cena nebyla ovlivněna spojením. Byla-li například cena dohodnuta způsobem, který odpovídá běžné praxi stanovení ceny v dotyčném výrobním odvětví nebo způsobem, jímž prodávající sjednává své prodejní ceny s kupujícími, kteří s ním nejsou ve spojení, je to důkazem toho, že cena nebyla ovlivněna spojením. Ukáže-li se, že je cena dostatečná k zajištění úhrady všech nákladů a k dosažení zisku, který odpovídá celkovému zisku dosaženému podnikem za reprezentativní období (například za roční období) při prodejích zboží stejné povahy nebo stejného druhu, je to důkazem toho, že cena nebyla ovlivněna.

3. Výraz “anebo“ připouští možnost odvolat se na prodeje a provedení potřebných úprav v každé ze tří výše popsaných situací.

3. Výraz “anebo“ připouští možnost odvolat se na prodeje a provedení potřebných úprav v každé ze tří výše popsaných situací.

3. Jiný příklad: došlo ke dvěma prodejům. V prvním prodeji se prodá 500 jednotek za cenu 95 měnových jednotek za kus. V druhém prodeji se prodá 400 jednotek za cenu 90 měnových jednotek za kus. V tomto příkladu největší počet je 500 prodaných jednotek; jednotková cena největšího úhrnného množství je tedy 95.

3. “Cena nebo hodnota“ zahrne cenu prvků, uvedených v odstavcích 1 a) (ii) a (iii) článku 8. Bude rovněž zahrnovat hodnotu každého prvku, uvedeného v odstavci 1 b) řečeného článku, který byl dodán přímo nebo nepřímo kupujícím k použití při výrobě dovezeného zboží, a to v přiměřeném poměru podle ustanovení poznámky k článku 8. Hodnota prvků jednotlivě, uvedených v odstavci 1 b) iv) článku 8, které byly provedeny v zemi dovozu, bude zahrnuta jen tehdy, když tyto práce připadají k tíži výrobce. Rozumí se, že žádná cena nebo hodnota prvků, zmíněných v tomto odstavci, nesmí být při určování vypočtené hodnoty započítána dvakrát.

3. Některé příklady ukáží, co je nutno rozumět rozumnou pružností:

a) Stejné zboží - požadavek, aby stejné zboží bylo vyvezeno ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno, může být vykládán pružně; stejné dovážené zboží, vyprodukované v jiné zemi než v zemi vývozu zboží, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být použity celní hodnoty stejného dovezeného zboží, které již byly určeny podle ustanovení článků 5 a 6.

b) Podobné zboží - požadavek, aby podobné zboží bylo vyvezeno ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno, může být vykládán pružně; podobné dovážené zboží, vyprodukované v jiné zemi než v zemi vývozu, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být použity celní hodnoty podobného dovezeného zboží, které již byly určeny podle ustanovení článků 5 a 6.

c) Odvozující metoda - požadavek, aby zboží bylo prodáno “ve stavu, v jakém bylo dovezeno“, který je obsažen v odstavci 1 a) článku 5, může být vykládán pružně; lhůta “90 dní“ může být uplatňována pružně.

3. Jakmile byla hodnota prvku určena, je nutno tuto hodnotu přičíst k dovezenému zboží. Jsou tu různé možnosti. Například hodnota může být přičtena k první zásilce, chce-li dovozce zaplatit clo z celé hodnoty najednou. Jiný příklad: dovozce může požádat, aby hodnota byla přičtena k počtu jednotek vyrobených až do doby první zásilky. Ještě další příklad: dovozce může žádat, aby hodnota byla přičtena na celou předvídanou výrobu, existují-li smlouvy nebo pevné závazky na tuto výrobu. Metoda přičtení bude závislá na listinách poskytnutých dovozcem.

4. Nemůže-li se celní hodnota určit uplatněním ustanovení článků 1 až 6, určí se uplatněním ustanovení článku 7.

4. Cenou skutečně placenou nebo která má být zaplacena, se rozumí cena dovezeného zboží. Proto převod dividend nebo jiných plateb kupujícím prodávajícímu, který se nevztahuje k dovezenému zboží, netvoří součást celní hodnoty.

4. Odstavec 2 b) poskytuje dovozci možnost, aby prokázal, že převodní hodnota je velmi blízká hodnotě “měřítku“, která byla předtím přijata celní správou, a proto je přijatelná podle ustanovení článku 1. Odpovídá-li některému z měřítek, uvedených v odstavci 2 b), není třeba zkoumat otázku ovlivnění podle odstavce 2 a). Má-li celní správa již dostatek informací, aby se bez dalšího podrobného vyšetření ujistila, že některé z měřítek, uvedených v odstavci 2 b), bylo splněno, není důvodu, aby požadovala od dovozce průkaz, že měřítko může být splněno. V odstavci 2 b) pojem “kupující, kteří nejsou ve spojení“ znamená kupující, kteří nejsou ve spojení s prodávajícím v žádném konkrétním případě.

4. Pro účely článku 2 znamená převodní hodnota stejného dovezeného zboží celní hodnotu, upravenou podle ustanovení odstavců 1 b) a 2 tohoto článku, která již byla přijata podle článku 1.

4. Pro účely článku 3 znamená převodní hodnota podobného dovezeného zboží celní hodnotu upravenou podle ustanovení odstavců 1 b) a 2 tohoto článku, která již byla přijata podle článku 1.

4. Třetí příklad: za této situace jsou různá množství prodána za různé ceny.

a) Prodeje

Prodané množství	Jednotková cena
40 jednotek	100
30 jednotek	90
15 jednotek	100
50 jednotek	95
25 jednotek	105
35 jednotek	90
5 jednotek	100

b) Celkem

Celkové prodané množství	Jednotková cena
65	90
50	95
60	100
25	105

V tomto případě největší počet jednotek, prodaných za danou cenu, je 65; jednotková cena při prodeji největšího úhrnného množství je 90.

4. “Částka pro zisk a všeobecné výlohy“, zmíněná v odstavci 1 b) článku 6, se určuje na základě informací, poskytnutých výrobcem nebo jeho jménem, ledaže by jeho číselné údaje byly neslučitelné s číselnými údaji, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné povahy nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, uskutečňovaným výrobcem v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu.

4. Pro ilustraci uvedeného lze zkoumat případ dovozce, který dodá výrobci formu k použití při výrobě dováženého zboží a sjedná s ním kupní smlouvu na 10.000 jednotek. Když přijde první zásilka o 1.000 jednotkách, výrobce již vyrobil 4.000 jednotek. Dovozce může požádat celní správu, aby přičetla hodnotu formy na 1.000 jednotek, 4.000 jednotek nebo 10.000 jednotek.

4. Například je možné, že podnik, který dováží různé výrobky, pocházející z různých zemí, vede účetnictví svého návrhářského střediska mimo zemi dovozu, aby se přesně ukázaly náklady, připočitatelné k danému výrobku. V takových případech se může patřičná úprava provést přímo podle ustanovení článku 8.

5. Podmínkou pro jakoukoliv úpravu, odůvodněnou odlišnou obchodní úrovní nebo odlišným množstvím je, že se taková úprava, ať již má za následek zvýšení nebo snížení hodnoty, provede pouze na základě důkazů, které zřejmě dokládají, že je rozumná a přesná, například podle platných ceníků, které obsahují ceny, týkající se různých úrovní nebo různých množství. Skládá-li se dovážené zboží, které má být hodnoceno, například ze zásilky o 10 jednotkách a jediné podobné dovezené zboží, pro které existuje převodní hodnota, bylo prodáno v množství 500 jednotek a bylo uznáno, že prodávající poskytuje slevy podle množství, může se potřebná úprava provést s použitím ceníku a ceny platné pro 10 jednotek. Není třeba, aby se prodej 10 jednotek uskutečnil, pokud bude zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a pravdivý. Není-li tu však takové objektivní měřítko, není určení celní hodnoty podle ustanovení článku 2 vhodné.

5. Podmínkou pro jakoukoliv úpravu odůvodněnou odlišnou obchodní úrovní nebo odlišným množstvím je, že se taková úprava, ať již má za následek zvýšení nebo snížení hodnoty, provede pouze na základě důkazů, které zřejmě dokládají, že je rozumná a přesná, například podle platných ceníků, které obsahují ceny, týkající se různých úrovní nebo různých množství. Skládá-li se dovážené zboží, které má být hodnoceno, například ze zásilky o 10 jednotkách a jediné podobné dovezené zboží, pro které existuje převodní hodnota, bylo prodáno v množství 500 jednotek a bylo uznáno, že prodávající poskytuje slevy podle množství, může se potřebná úprava provést s použitím ceníku a ceny platné pro 10 jednotek. Není třeba, aby se prodej 10 jednotek uskutečnil, pokud bude zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a pravdivý. Není-li tu však takové objektivní měřítko, není určení celní hodnoty podle ustanovení článku 3 vhodné.

5. Prodej některého z prvků, uvedených v odstavci 1 b) článku 8 v dovozní zemi za podmínek, uvedených výše v odstavci 1, osobě, která jej dodá přímo nebo nepřímo, zdarma nebo za sníženou cenu k použití při výrobě nebo prodeji dováženého zboží pro vývoz, nelze brát v úvahu pro stanovení jednotkové ceny pro účely článku 5.

5. V této souvislosti je nutno poznamenat, že “částku pro zisk a všeobecné výlohy“ je třeba brát jako celek. Vyplývá z toho, že jestliže v některém zvláštním případě je zisk výrobce nízký a jeho všeobecné výlohy vysoké, jeho zisk a všeobecné výlohy vzaty dohromady jako celek mohou být přesto slučitelné s částkami, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné povahy nebo stejného druhu. To se může například stát, zavádí-li se výrobek v zemi dovozu a výrobce se spokojil s žádným nebo nízkým ziskem, aby vyrovnal vysoké všeobecné výlohy, spojené se zaváděním. Může-li výrobce prokázat, že se při prodejích dováženého zboží za zvláštních obchodních okolností spokojuje s nízkým ziskem, je třeba vzít v úvahu jeho skutečné částky pro zisk za předpokladu, že je prokáže platnými obchodními důvody a jeho cenová politika odpovídá obvyklé cenové politice tohoto výrobního odvětví. To se může například stát, byli-li výrobci donuceni snížit dočasně ceny v důsledku nepředvídaného poklesu poptávky nebo prodávají-li zboží na doplnění řady druhů zboží vyprodukovaných v zemi dovozu a spokojují se s nízkým ziskem, aby si zachovali schopnost soutěže. Nejsou-li částky pro zisk a všeobecné výlohy poskytnuté výrobcem slučitelné s těmi, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné povahy nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, uskutečňovaným výrobci v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu, může být částka pro zisk a všeobecné výlohy založena na náležitých informacích, jiných než na informacích, poskytnutých výrobcem zboží nebo jeho jménem.

5. V jiném případě může podnik přenést náklady na návrhářské středisko, umístěné mimo zemi dovozu, do všeobecných výloh, aniž by je přičítal k jednotlivým výrobkům. V takovém případě je možno podle ustanovení článku 8 provést patřičnou úpravu, pokud jde o dovážené zboží tím, že se celkové náklady na návrhářské středisko přičtou na celou výrobu, která používá služeb tohoto střediska, a takto přičtené náklady se přičtou k hodnotě dovozu podle počtu jednotek.

6. Je nutno si uvědomit, že “zisk a všeobecné výlohy“, zmíněné v odstavci 1 článku 5, je třeba brát jako celek. Číselný údaj pro účely tohoto odpočtu by se měl určit na základě informací, poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem, ledaže by jeho údaje byly v rozporu s číselnými údaji, vyplývajícími z prodejů dovezeného zboží stejné povahy nebo stejného druhu v zemi dovozu. Jsou-li číselné údaje dovozce neslučitelné s těmito číselnými údaji, může být obnos pro zisk a všeobecné výlohy založen na jiných platných informacích než na informacích, poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem.

6. Použijí-li se pro účely určení vypočtené hodnoty jiné informace, než které byly poskytnuty výrobcem nebo jeho jménem, orgány země dovozu informují dovozce, požádá-li o to, o zdroji těchto informací, pokud ustanovení článku 10 nestanoví jinak.

6. Změny v uvedených okolnostech budou samozřejmě vyžadovat, aby při určování přiměřené metody přičítání byly vzaty v úvahu rozličné činitele.

7. “Všeobecné výlohy“ zahrnují přímé a nepřímé výlohy na prodejnost dotyčného zboží.

7. “Všeobecné výlohy“, zmíněné v odstavci 1 b) článku 6, zahrnují přímé a nepřímé náklady na výrobu a prodej zboží pro vývoz, které nejsou zahrnuty podle odstavce 1 a) článku 6.

7. V případě, kdy zhotovení dotyčného prvku zasahuje do několika zemí a vyžaduje určité období, měla by se úprava omezit na hodnotu k tomuto prvku skutečně přidanou mimo zemi dovozu.

8. Místní poplatky, které je nutno platit z titulu prodeje zboží a které nemohou být odečteny podle ustanovení odstavce 1 a) (iv) článku 5, se odečtou podle ustanovení odstavce 1 a) (i) článku 5.

8. Při určování, zda některé zboží je “stejné povahy nebo stejného druhu“, je nutno postupovat případ od případu s přihlédnutím k daným okolnostem. Při určování obvyklého zisku a všeobecných výloh podle ustanovení článku 6 je nutno postupovat zkoumáním prodeje pro vývoz do země dovozu u nejužší skupiny nebo řady zboží, zahrnující hodnocené zboží, pro které je možno získat nutné informace. Pro účely článku 6 musí být “zboží stejné povahy nebo stejného druhu“ ze stejné země jako zboží, které má být hodnoceno.

9. Při určování provizí nebo obvyklých zisků a všeobecných výloh podle ustanovení odstavce 1 článku 5 musí být otázka, je-li určité zboží “stejné povahy nebo stejného druhu“ jako jiné zboží rozhodnuta případ od případu s ohledem na dané okolnosti. Je třeba zkoumat prodeje nejužší skupiny nebo řady dovezeného zboží stejné povahy nebo stejného druhu v zemi dovozu, která zahrnuje zboží, jež má být hodnoceno a pro které je možno opatřit potřebné informace. Pro účely článku 5 “zboží stejné povahy nebo stejného druhu“ zahrnuje zboží, dovezené ze stejné země jako zboží, které má být hodnoceno, jakož i zboží dovezené z jiných zemí.

10. Pro účely odstavce 1 b) článku 5 “nejbližším datem“ bude datum, kdy dovezené zboží nebo stejné nebo podobné dovezené zboží bylo prodáno v dostatečném množství, aby mohla být zjištěna jednotková cena.

11. Použije-li se metoda podle odstavce 2 článku 5, budou odpočty za hodnotu, přidanou dalším zpracováním nebo přepracováním založeny na objektivních a vyčíslitelných údajích, týkajících se nákladů na takovou práci. Výpočty se provedou na podkladě vzorců, návodů a výpočetních metod, přijatých v daném výrobním odvětví a jiných praktik v tomto odvětví.

12. Uznává se, že metoda hodnocení, uvedená v odstavci 2 článku 5, nemůže být zpravidla uplatněna, ztratí-li zboží dalším zpracováním nebo přepracováním svou totožnost. Přesto se mohou vyskytnout případy, kdy sice dovezené zboží ztratí svou totožnost, ale hodnota, přidaná zpracováním nebo přepracováním se dá zjistit přesně bez přílišných potíží. Naproti tomu se také mohou vyskytnout případy, kdy dovezené zboží si zachová svou totožnost, ale tvoří tak malý prvek zboží, prodávaného v zemi dovozu, že použití této metody hodnocení by bylo neodůvodněné. Vzhledem k předchozímu je nutno každou situaci tohoto druhu posuzovat případ od případu.