k vyhlášce č. 222/1995 Sb.
Šířka plavební dráhy v oblouku
Rozšíření plavební dráhy v obloucích se provádí na vnitřní straně oblouku, kdy rozšířený okraj plavební dráhy je dán ekvidistantní kružnicí o poloměru R — e. Ve stísněných poměrech je možné provést rozšíření plavební dráhy shodnou hodnotou na vnější i vnitřní straně oblouku. Při stanovení velikosti rozšíření e se pro nové a nově upravované vodní cesty užívá vztah:
R - poloměr vnitřního okraje plavební dráhy.
Výsledná šířka plavební dráhy v oblouku pro nové a nově upravované vodní cesty vyjma úprav charakteru údržby plavební dráhy dosahuje:
L - délka největšího plavidla či sestavy,
e - výpočtová hodnota rozšíření plavební dráhy,
kdy:
e=L22R,
e¯=Ri-R¯, β'=β'',
Konstrukce přechodových oblouků
V případě velkého středového úhlu se pomocné tečny tt a t2, jež protínají normály na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem plavební dráhy, dotýkají ekvidistantní kružnice s poloměrem R — e ve dvou bodech T1 a T2. V případě malého středového úhlu a body průniku T1 a T2 splynou do jednoho bodu T1,2,
t''1,2=e2sinβ'',
kdy:
tRp=t'1,2+t''1,2 a Rp=tRptgβ''2.
β' - krajní úhly vytvořené tečnami t1 a t2.
Konstrukce přechodových oblouků pro velký středový úhel
t'1,2=R-etg β' a R¯=Ri-ecosβ',
Návrhové prvky přechodových oblouků se spočítají podle vztahu:
Návrhové parametry jednoho přechodového oblouku se vypočítají ze vztahů:
Rozšíření plavební dráhy na vnitřní straně oblouku se v tomto případě rozdělí do tří úseků. Vnitřní úsek okraje plavební dráhy o středovém úhlu y má tvar ekvidistantní kružnice k původnímu oblouku okraje plavební dráhy o poloměru R. Krajní úseky okraje dráhy budou mít charakter přechodových kružnic o poloměrech Rp svírajících středové úhly β“. Přechodové oblouky spojí původní vnitřní okraj plavební dráhy v přímých úsecích na středový oblouk ve tvaru ekvidistanty odsazený od původního okraje o hodnotu e.
sbcr1995c061z0222_2019c059z0139p002o001.tif
sbcr1995c061z0222_2019c059z0139p002o002.tif
Rp - poloměr přechodové kružnice,
t1, t2 - pomocné tečny, jež protínají normály na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem plavební dráhy,
α - středový úhel oblouku,
Konstrukce přechodových oblouků pro malý středový úhel
V případě malého středového úhlu α vytváří na ekvidistantní kružnici normály vedené na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem dráhy pouze jeden bod. Přičemž platí: α = g + 2β' = 2β'.
t'1,2=R-e.tg β' , přičemž platí β'=β'',
β'=arccosRi-eRi-e2 , přičemž platí α=γ+2β'.
V případě velkého středového úhlu α je možno určit charakteristiku oblouku β' podle vztahu:
přičemž platí:
Rozšíření plavební dráhy na vnitřní straně oblouku se v tomto případě bude skládat z jednoho přechodového oblouku rozděleného na dva krajní úseky. Přechodový oblouk bude mít poloměr Rp a bude opisovat středový úhel 2β“. Ekvidistantní kružnici vedenou ve vzdálenosti e od okraje původní plavební dráhy protne v jediném bodě T1,2.
t''1,2=e¯sinβ'', tRp=t'1,2+t''1,2 a Rp=tRptgβ''2.

B = nejmenší šířka přímé plavební dráhy podle § 5 odst. 1 písm. a) bod 1. + e, nebo
a) Pro vodní cestu na vodním toku volně tekoucím

b - největší šířka plavidla či sestavy,
kdy:
b) Pro vodní cestu s hladinou udržovanou pomocí jezu nebo v plavebním kanálu
Δb“ - střední rezerva plavební dráhy, pro klasifikační tř. IV, Va. nebo Vb. nejméně 5,0 m.
Δb' - boční rezerva plavební dráhy, pro klasifikační tř. Va. nebo Vb. nejméně 5,0 m,
B = 2b + 2Δb' + Δb“ + e, ne však méně než je šířka přímé plavební dráhy podle § 5 odst. 1 písm. a),