k vyhlášce č. 222/1995 Sb.
Šířka plavební dráhy v oblouku
Rozšíření plavební dráhy v obloucích se provádí na vnitřní straně oblouku, kdy rozšířený okraj plavební dráhy je dán ekvidistantní kružnicí o poloměru R — e. Ve stísněných poměrech je možné provést rozšíření plavební dráhy shodnou hodnotou na vnější i vnitřní straně oblouku. Při stanovení velikosti rozšíření e se pro nové a nově upravované vodní cesty užívá vztah:
R - poloměr vnitřního okraje plavební dráhy.
Výsledná šířka plavební dráhy v oblouku pro nové a nově upravované vodní cesty vyjma úprav charakteru údržby plavební dráhy dosahuje:
L - délka největšího plavidla či sestavy,
e - výpočtová hodnota rozšíření plavební dráhy,
kdy:
$\mathrm{e}=\frac{{\mathrm{L}}^2}{2\mathrm{R}},$
$\overline{\mathrm{e}}={\mathrm{R}}_{\mathrm{i}}-\overline{\mathrm{R}},\mathrm{\beta }\text{'}=\mathrm{\beta }\text{'}\text{'},$
Konstrukce přechodových oblouků
V případě velkého středového úhlu se pomocné tečny t_t a t₂, jež protínají normály na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem plavební dráhy, dotýkají ekvidistantní kružnice s poloměrem R — e ve dvou bodech T₁ a T₂. V případě malého středového úhlu a body průniku T₁ a T₂ splynou do jednoho bodu T_1,2,
$\mathrm{t}{\text{'}\text{'}}_{1,2}=\frac{\mathrm{e}}{2\mathrm{sin\beta }\text{'}\text{'}},$
kdy:
${\mathrm{t}}_{\mathrm{Rp}}=\mathrm{t}{\text{'}}_{1,2}+\mathrm{t}\text{'}{\text{'}}_{1,2}$ a ${\mathrm{R}}_{\mathrm{p}}=\frac{{\mathrm{t}}_{\mathrm{Rp}}}{\mathrm{tg}{\displaystyle \frac{\mathrm{\beta }\text{'}\text{'}}{2}}}.$
β' - krajní úhly vytvořené tečnami t₁ a t₂.
Konstrukce přechodových oblouků pro velký středový úhel
$\mathrm{t}{\text{'}}_{1,2}=\left(\mathrm{R}-\mathrm{e}\right)\mathrm{tg}\mathrm{\beta }\text{'}$ a $\overline{\mathrm{R}}=\frac{{\mathrm{R}}_{\mathrm{i}}-\mathrm{e}}{\mathrm{cos\beta }\text{'}},$
Návrhové prvky přechodových oblouků se spočítají podle vztahu:
Návrhové parametry jednoho přechodového oblouku se vypočítají ze vztahů:
Rozšíření plavební dráhy na vnitřní straně oblouku se v tomto případě rozdělí do tří úseků. Vnitřní úsek okraje plavební dráhy o středovém úhlu y má tvar ekvidistantní kružnice k původnímu oblouku okraje plavební dráhy o poloměru R. Krajní úseky okraje dráhy budou mít charakter přechodových kružnic o poloměrech R_p svírajících středové úhly β“. Přechodové oblouky spojí původní vnitřní okraj plavební dráhy v přímých úsecích na středový oblouk ve tvaru ekvidistanty odsazený od původního okraje o hodnotu e.


R_p - poloměr přechodové kružnice,
t₁, t₂ - pomocné tečny, jež protínají normály na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem plavební dráhy,
α - středový úhel oblouku,
Konstrukce přechodových oblouků pro malý středový úhel
V případě malého středového úhlu α vytváří na ekvidistantní kružnici normály vedené na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem dráhy pouze jeden bod. Přičemž platí: α = g + 2β' = 2β'.
$\mathrm{t}{\text{'}}_{1,2}=\left(\mathrm{R}-\mathrm{e}\right).\mathrm{tg}\mathrm{\beta }\text{'},\mathrm{přičemž}\mathrm{platí}\mathrm{\beta }\text{'}=\mathrm{\beta }\text{'}\text{'},$
$\mathrm{\beta }\text{'}=\arccos \frac{{\mathrm{R}}_{\mathrm{i}}-\mathrm{e}}{{\mathrm{R}}_{\mathrm{i}}-{\displaystyle \frac{\mathrm{e}}{2}}},\mathrm{přičemž}\mathrm{platí}\mathrm{\alpha }=\mathrm{\gamma }+2\mathrm{\beta }\text{'}.$
V případě velkého středového úhlu α je možno určit charakteristiku oblouku β' podle vztahu:
přičemž platí:
Rozšíření plavební dráhy na vnitřní straně oblouku se v tomto případě bude skládat z jednoho přechodového oblouku rozděleného na dva krajní úseky. Přechodový oblouk bude mít poloměr R_p a bude opisovat středový úhel 2β“. Ekvidistantní kružnici vedenou ve vzdálenosti e od okraje původní plavební dráhy protne v jediném bodě T_1,2.
$\mathrm{t}\text{'}{\text{'}}_{1,2}=\frac{\overline{\mathrm{e}}}{\mathrm{sin\beta }\text{'}\text{'}},{\mathrm{t}}_{\mathrm{Rp}}=\mathrm{t}{\text{'}}_{1,2}+\mathrm{t}{\text{'}\text{'}}_{1,2}\mathrm{a}{\mathrm{R}}_{\mathrm{p}}=\frac{{\mathrm{t}}_{\mathrm{Rp}}}{\mathrm{tg}{\displaystyle \frac{\mathrm{\beta }\text{'}\text{'}}{2}}}.$

B = nejmenší šířka přímé plavební dráhy podle § 5 odst. 1 písm. a) bod 1. + e, nebo
a) Pro vodní cestu na vodním toku volně tekoucím

b - největší šířka plavidla či sestavy,
kdy:
b) Pro vodní cestu s hladinou udržovanou pomocí jezu nebo v plavebním kanálu
Δb“ - střední rezerva plavební dráhy, pro klasifikační tř. IV, Va. nebo Vb. nejméně 5,0 m.
Δb' - boční rezerva plavební dráhy, pro klasifikační tř. Va. nebo Vb. nejméně 5,0 m,
B = 2b + 2Δb' + Δb“ + e, ne však méně než je šířka přímé plavební dráhy podle § 5 odst. 1 písm. a),