223/1995 Sb. — Vyhláška Ministerstva dopravy o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje

a) technické požadavky na plovoucí tělesa a plavidla podléhající evidenci, s výjimkou

1. malých plavidel, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je menší než 100 m³,

2. plovoucích zařízení s délkou menší než 20 m, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je menší než 100 m³,

b) technické požadavky na zařízení a vybavení plavidel,

c) podrobnější členění druhů plavidel a jejich znaky,

d) způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku,

e) plavidla, jejichž technickou způsobilost ověřuje odborná komise,

f) postup při provádění technické prohlídky, organizační zabezpečení technické prohlídky, složení odborné komise, slib člena odborné komise, způsob jednání odborné komise a její činnost při provádění technické prohlídky plavidla,

g) postup při provádění pravidelné technické prohlídky, technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla a technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru a jejich rozsah,

h) rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla,

i) určená technická zařízení na plavidlech podléhající dozoru, rozsah odborné způsobilosti a ostatní podmínky k získání oprávnění osob způsobilých k provádění jejich technických prohlídek a zkoušek,

j) vzory osvědčení plavidla, údaje do nich zapisované a dobu jejich platnosti,

k) vzor prozatímního osvědčení plavidla,

l) plavební zóny vodní cesty, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla, a podmínky technické způsobilosti, které musí plavidlo pro provoz v jednotlivých plavebních zónách splňovat,

m) počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel,

n) plavidla, u nichž musí být provedeno cejchování, a podmínky pro jeho provedení a pro jeho postup, a

o) druhy plavidel, která musí být opatřena nákladovými značkami a ponorovými stupnicemi, náležitosti nákladových značek a ponorových stupnic pro jednotlivé druhy plavidel a způsob jejich umístění na plavidle a lodní listiny, kterými musí být plavidlo vybaveno, a údaje do nich zaznamenávané.

§ 2

Podrobnější členění druhů plavidel a jejich znaky

(K § 9 odst. 6 zákona)

(1) Lodě se člení na

a) osobní lodě,

b) nákladní motorové lodě,

c) tankové motorové lodě,

d) remorkéry,

e) vlečné čluny,

f) tlačné čluny,

g) převozní lodě,

h) speciální lodě.

(2) Základním znakem lodě je její určení pro

a) dopravu osob, nákladů nebo nesených zařízení,

b) dopravu jiných plavidel vlečením, tlačením nebo bočním vedením, nebo

c) jiné účely spojené s opakovaným přemísťováním po vodní cestě.

(3) Dílčími znaky některých druhů lodí jsou dále

a) rozlišitelná příď a záď lodi a její vybavení kormidelním nebo jiným zařízením k jejímu ovládání při plavbě; tyto znaky nemusí splňovat tlačné čluny,

b) u osobní lodě její určení pro dopravu více než 12 cestujících,

c) u remorkéru jeho určení pouze k vlečení, tlačení nebo bočnímu vedení plavidel v sestavě plavidel,

d) u převozní lodě její konstrukce a určení pro přepravu cestujících, zvířat nebo věcí na přívozu nahrazujícím přemostění přes vodní cestu,

e) u speciální lodě její určení k jiným účelům než k dopravě osob či nákladů nebo k vlečení či tlačení v sestavě plavidel stanoveným v lodním osvědčení; speciální loď je např. požární loď, potápěčská loď, vyměřovací loď, rybářská loď, ledoborec, loď pro vojenské účely apod.

(4) Základním znakem plovoucího zařízení je, že není vybaveno vlastním strojním pohonem ani zařízením pro své ovládání při plavbě a je zpravidla vyvázané nebo jinak upevněné na stálém stanovišti. Plovoucím zařízením je např. plovoucí přístavní můstek, plovoucí dok, plovoucí garáž, plovoucí plovárna, botel apod.

§ 1a

Plavební zóny vodních cest

Vnitrozemské vodní cesty Evropské unie jsou zařazeny do plavebních zón 1 až 4. Zařazení vodních cest České republiky do jednotlivých plavebních zón je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(K § 10 odst. 7 zákona)

§ 3

Technické požadavky na plavidla a jejich zařízení a vybavení

(K § 9 odst. 6, § 10 odst. 7 a § 10b odst. 1 zákona)

(1) Technické požadavky pro provoz plavidla podléhajícího této vyhlášce, které není převozní lodí, plovoucím zařízením nebo plovoucím tělesem, na vodních cestách Evropské unie v plavební zóně 3 a 4 a na vodních cestách České republiky v plavební zóně 2 a technické požadavky na jeho zařízení a vybavení jsou stanoveny v evropské normě stanovující technické požadavky pro vnitrozemská plavidla ES-TRIN (dále jen „norma ES-TRIN“). Technická norma uvedená v předchozí větě je veřejně dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Technické požadavky pro provoz převozní lodě, plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa na vodních cestách České republiky v plavební zóně 2, 3 anebo 4 a technické požadavky na jejich zařízení a vybavení jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(3) Technické požadavky uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce se neuplatní na plavidla, která byla vyrobena nebo uvedena na trh v některém členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, ve Švýcarsku nebo v Turecku, za předpokladu, že tato plavidla

a) odpovídají technickým předpisům, které jsou pro výrobu, uvedení na trh nebo používání těchto plavidel v některém z těchto států závazné, a

b) zajišťují alespoň takovou míru ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí, jakou sleduje příloha č. 2 k této vyhlášce.

§ 4

Plavidla podléhající ověřování technické způsobilosti odbornou komisí a pověřenou právnickou osobou

(K § 10 odst. 3 a 4 zákona)

(1) Ověřování splnění podmínek technické způsobilosti plavidel odbornou komisí ustavenou plavebním úřadem podléhají plavidla podléhající této vyhlášce s výjimkou plovoucích těles.

(2) Plavidly, u nichž může plavební úřad pověřit prováděním technické prohlídky právnickou osobu, jsou plavidla podléhající této vyhlášce s výjimkou plovoucích těles.

§ 3a

Využití rovnocenných technologií a odchylky od technických požadavků

(1) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se nemusí použít v rozsahu, v jakém Evropská komise v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby¹) povolí prováděcím aktem odchylky od této normy nebo uzná rovnocennost použitých technických řešení.

(2) Údaje o odchylkách a uznání rovnocennosti podle odstavce 1 se zapíší do osvědčení plavidla.

§ 5

Plavidla podléhající cejchování

(k § 17 odst. 1 zákona)

(1) Cejchování podléhají lodě a plovoucí stroje, jejichž největší přípustný výtlak přesahuje 100 m³.

(2) Podmínky pro provedení cejchování a pro jeho postup jsou obsaženy v Řádu pro cejchování lodí vnitrozemské plavby, který tvoří přílohu č. 6 k této vyhlášce.

§ 6

Vybavení plavidel lodními listinami

(K § 18 odst. 3 zákona)

(1) Plavidla podléhající evidenci uvedená v § 1 písm. a) musí být vybavena lodními listinami, kterými jsou

a) doklad či jiný dokument, na jehož základě lze podle zákona plavidlo na vodních cestách provozovat, jímž je

1. osvědčení plavidla,

2. prozatímní osvědčení plavidla,

3. doklad obdobný osvědčení plavidla, který vydal jiný členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace,

4. doklad podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,

5. povolení plavebního úřadu k umístění plavidla na vodní cestě, nebo

6. povolení zvláštní přepravy, bylo-li vydáno z důvodu, že plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti,

b) lodní deník,

c) seznam posádky, je-li s plavidlem provozována vodní doprava pro cizí potřeby, seznam cestujících pobývajících na plavidle po dobu delší než 24 hodin,

d) cejchovní průkaz, podléhá-li pravidlo cejchování,

e) kniha odběru zaolejovaných vod, je-li plavidlo plovoucím strojem nebo je-li vybaveno vlastním strojním pohonem nebo strojním pohonem pro zařízení na něm instalované,

f) povolení zvláštní přepravy, je-li pro provoz plavidla na vodní cestě zákonem vyžadováno,

g) revizní kniha parních kotlů a revizní kniha tlakových nádob, včetně platných osvědčení těchto určených technických zařízení, pokud jsou tato zařízení na plavidle instalována,

h) povolení k provozu lodní stanice a deník lodní stanice určené pro radiotelefonní služby na vodních cestách nebo povolení k provozu radarového zařízení, je-li jimi plavidlo vybaveno,

i) schvalovací osvědčení podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu, přepravuje-li plavidlo nebezpečné věci podle této mezinárodní smlouvy a schvalovací osvědčení se pro takovou přepravu vydává,

j) doklady o odborné montáži a revizi určených technických zařízení, osvědčení určených technických zařízení,

k) listiny týkající se plavby vyžadované mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu.

(2) Údaje zapisované do lodního deníku jsou obsaženy v příloze č. 7 k této vyhlášce.

(3) V seznamu posádky nebo seznamu cestujících je uvedeno evidenční označení plavidla, datum založení seznamu, jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, datum a místo jejího nástupu na plavidlo a datum výstupu z něho, v případě člena posádky též místo a datum narození a jeho funkce na plavidle.

(4) Do knihy odběru zaolejovaných vod potvrzují příslušná odběrní místa odběr těchto vod z plavidla. Údaje zapisované do knihy zaolejovaných vod jsou obsaženy v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(5) V revizní knize parních kotlů nebo tlakových nádob je uvedeno evidenční označení plavidla, datum založení revizní knihy, datum konání revize a její výsledek, datum příští revize, jméno a podpis osoby provádějící revizi.

§ 3b

Snížené technické požadavky na některá plavidla

(1) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidla výlučně na vodní cestě České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 nemusí použít v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidla výlučně na izolovaných vodních cestách České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 nepoužijí v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 4 k této vyhlášce, budou-li v žádosti uvedeny izolované vodní cesty České republiky, na nichž bude plavidlo provozováno.

(3) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidla výlučně na vodní cestě České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 5 k této vyhlášce nemusí použít u plavidla postaveného před 1. lednem 1950,

a) jehož nosnost nepřekračuje 350 tun nebo

b) které není určeno pro přepravu nákladu a jeho největší přípustný výtlak je menší než 100 m³.

(4) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidla výlučně určeného pro omezené plavby místního významu na vodních cestách České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 nepoužijí v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 5 k této vyhlášce, bude-li v žádosti uveden úsek vodní cesty, kde bude plavidlo provozováno.

(5) Plavidlu, u nějž bylo ověření splnění podmínek technické způsobilosti provedeno podle odstavců 2 a 4 se v osvědčení vyznačí konkrétní vodní cesta České republiky nebo její úsek. Odchylky od normy ES-TRIN podle odstavce 1 se vyznačí v osvědčení plavidla. Odchylky od normy ES-TRIN podle odstavce 2 se vyznačí v osvědčení plavidla v rozsahu stanoveném v příloze č. 4 k této vyhlášce. Odchylky od normy ES-TRIN podle odstavců 3 a 4 se vyznačí v osvědčení plavidla v rozsahu stanoveném v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 4a

Odborná komise a její činnost

(K § 10 odst. 3 zákona)

(1) Odborná komise musí být složena tak, aby sestávala alespoň z jednoho zaměstnance plavebního úřadu, jednoho odborníka na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení, jednoho odborníka v oblasti tradičních plavidel vymezených normou ES-TRIN a jednoho odborníka v oblasti plavby; plavební úřad přitom může ustavit členem odborné komise i další odborníky.

(2) Ze členů odborné komise jmenuje plavební úřad předsedu odborné komise.

(3) Odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení musí mít minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba^2b) a praxi alespoň 5 let v oblasti technické způsobilosti plavidel uvedených v § 4 odst. 1. Odborník v oblasti plavby musí být držitelem průkazu způsobilosti vůdce plavidla, které není malým plavidlem. Odborník v oblasti tradičních plavidel a provádění prohlídek tradičních plavidel musí mít minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba^2b) a znalosti právních a technických předpisů v oblasti technické způsobilosti tradičních plavidel vymezených normou ES-TRIN.

(4) Funkce člena odborné komise vzniká složením slibu před plavebním úřadem. Slib člena komise zní: „Slibuji, že budu při činnosti člena odborné komise dodržovat právní předpisy, že budu tuto činnost vykonávat nezávisle a nestranně podle svého nejlepšího vědomí.“ Slib je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí člen odborné komise „Tak slibuji.“ a podepíše se na záznamu o složení slibu. V písemném záznamu o složení slibu musí být uvedeno datum složení slibu. Odmítnutí složit slib nebo složení slibu s výhradou má za následek, že funkce člena odborné komise nevznikne.

§ 7

Doba platnosti osvědčení plavidla a vzory osvědčení plavidla

(K § 10 odst. 5, § 10b odst. 1 a § 11 odst. 2 zákona)

(1) Doba platnosti osvědčení plavidla je

a) 5 let pro

1. osobní lodě,

2. plavidla uvedená v § 3 odst. 1, která mají vlastní strojní pohon a mohou dosáhnout rychlosti více než 40 km/h vzhledem k vodě,

3. plovoucí zařízení, na nichž se předpokládá dlouhodobější přítomnost osob, jako je například botel, plovoucí restaurace, prodejna, galerie, plovárna,

b) 10 let pro ostatní plavidla podléhající této vyhlášce.

(2) Platnost osvědčení plavidla se prodlouží o dobu uvedenou v odstavci 1.

(3) Plavidlu se vystaví osvědčení Unie podle vzoru v příloze č. 9 k této vyhlášce, pakliže plavidlo, jeho zařízení a vybavení splňují technické požadavky stanovené pro příslušnou zónu v normě ES-TRIN nebo splňují-li technické požadavky podle § 3a.

(4) Vzor osvědčení plavidla pro

a) plavidla uvedená v § 3 odst. 1 je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce,

b) převozní lodě a plovoucí zařízení je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(5) Vzor prozatímního osvědčení plavidla pro plavidla podléhající této vyhlášce je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(6) Vzor osvědčení plavidla pro plavidla, u nichž bylo ověření splnění podmínek technické způsobilosti pro provoz na vodních cestách České republiky provedeno podle technických požadavků uvedených v § 3b odst. 1 a mají platné osvědčení Unie, je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.

§ 3c

Dobrovolné podrobení se požadavkům normy ES-TRIN

Technické požadavky stanovené v příloze č. 2 se pro provoz převozní lodě, plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa nepoužijí, pokud plavidlo splňuje technické požadavky stanovené normou ES-TRIN a v žádosti je uveden požadavek na vydání osvědčení podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. Ustanovení § 3 odst. 1 a § 3b se užijí obdobně.

§ 4b

(1) Podkladem pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidla je vždy posudek zpracovaný členem odborné komise, který je odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení. V případě, že ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidla vyžaduje též provedení plavební zkoušky, účastní se této zkoušky odborník v oblasti plavby. Podkladem pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti tradičního plavidla vymezeného normou ES-TRIN je také posudek zpracovaný členem odborné komise, který je odborníkem v oblasti tradičních plavidel a provádění prohlídek tradičních plavidel.

(2) V případě pověření právnické osoby prováděním technické prohlídky plavidel uvedených v § 4 odst. 2 provádí technickou prohlídku plavidel tato právnická osoba. V tomto případě se technické prohlídky plavidla účastní alespoň člen odborné komise, který je odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení. Ustanovení věty druhé odstavce 1 platí obdobně. Doklad o provedené technické prohlídce plavidla a jejích výsledcích předkládá pověřená právnická osoba odborné komisi. Tento doklad je podkladem pro rozhodování odborné komise.

(3) Do 5 pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidla odbornou komisí nebo od předložení dokladu o provedené technické prohlídce plavidla pověřenou právnickou osobou vydá odborná komise stanovisko, ve kterém uvede, zda plavidlo splňuje stanovené technické požadavky; ve zvlášť složitých případech vydá toto stanovisko do 10 pracovních dnů. Odborná komise rozhoduje většinou hlasů. Každý člen odborné komise je oprávněn vznášet písemné námitky týkající se provedení technické prohlídky plavidla a tyto námitky předkládat předsedovi odborné komise nejdéle do 2 pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidla nebo od předložení dokladů uvedených ve větě první; odborná komise projedná uplatněné námitky a přijme k nim stanovisko.

§ 8

Plavidla podléhající pojištění

(k § 19 odst. 1 zákona)

(1) Plavidlem, které lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla, je

a) loď, nejedná-li se o vlečný nebo tlačný člun nepřepravující nebezpečné věci,

b) plovoucí stroj.

(2) Minimální limit plnění, na který musí být sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem plavidla, činí

a) 40 000 Kč na jednoho cestujícího z celkového počtu cestujících uvedeného v lodním osvědčení u osobních lodí a převozních lodí určených k přepravě více než 12 cestujících,

b) 2 000 Kč na jeden kilowatt (kW) z celkového výkonu motoru u remorkérů uvedeného v lodním osvědčení,

c) 1 000 Kč na jednu tunu maximálního výtlaku u nákladních motorových lodí, speciálních lodí a plovoucích strojů uvedeného v lodním osvědčení,

d) 1 500 Kč na jednu tunu nosnosti u tankových motorových lodí a lodí přepravujících nebezpečný náklad uvedené v lodním osvědčení.

§ 4c

Postup při provádění technické prohlídky a její rozsah

(K § 10 odst. 11 zákona)

(1) Plavidlo se k technické prohlídce přistaví bez cestujících a nákladu a vyčištěné. V rámci provádění technické prohlídky plavidla musí být umožněno prohlédnout části lodního trupu nebo zařízení, které nejsou přímo přístupné nebo viditelné.

(2) Technická prohlídka plavidla zahrnuje prohlídku na souši. Od prohlídky na souši může být upuštěno, pokud této prohlídce již bylo plavidlo podrobeno.

(3) Technická prohlídka plavidla vybaveného motorem pro pohon plavidla nebo sestav plavidel zahrnuje provedení zkušební plavby. Při technické prohlídce plavidla mohou být požadovány i další provozní zkoušky a jiné podpůrné doklady nebo součinnost dalších specializovaných odborníků.

(4) Při provádění technické prohlídky plavidla k ověření splnění podmínek technické způsobilosti stanovených normou ES-TRIN se použijí rovněž postupy stanovené touto normou. Při provádění technické prohlídky plavidla k ověření splnění podmínek technické způsobilosti stanovených přílohou č. 2 k této vyhlášce se použijí ustanovení této vyhlášky.

(5) Technická prohlídka se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění všech stanovených podmínek technické způsobilosti.

§ 4d

Uznání technických prohlídek provedených jiným státem

(K § 10a odst. 2 zákona)
Technická prohlídka provedená orgánem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, který je příslušný vydávat doklad osvědčující technickou způsobilost plavidla, u něhož se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie, se neuzná, pokud od jejího provedení uplynulo více než 5 let.

§ 9

Stanovení určených technických zařízení

Určená technická zařízení na plavidlech jsou:
(k § 20 odst. 1 zákona)

a) zařízení tlaková

3. tlakové nádoby na dopravu plynů a kapalin vestavěné v plavidlech,

1. kotle parní, kotle kapalinové včetně jejich příslušenství, s konstrukčním přetlakem vyšším než 0,05 MPa (0,5 bar),

2. tlakové nádoby s výjimkou tlakových nádob těžebních zařízení plovoucích strojů,

b) zařízení plynová

2. speciální nádoby a zásobníky na přepravu zkapalněných topných plynů a nebezpečných látek,

1. zařízení pro rozvod a spotřebu plynů včetně připojovacích zařízení,

c) elektrická zařízení silnoproudá

2. zařízení na ochranu před atmosférickým přepětím na plavidlech,

1. elektrická zařízení plavidel včetně přípojného kabelu ze břehu, jejichž napětí přesahuje 50 V a jimiž protéká stejnosměrný proud nad 25 mA nebo střídavý proud nad 10 mA, s výjimkou těžebních zařízení na plovoucích strojích,

d) zdvihací zařízení

1. jeřáby a zdvihadla mající nejméně jeden motorický pohon, s výjimkou těžebních zařízení na plovoucích strojích,

2. jeřáby a zdvihadla ruční.

§ 10

Rozsah odborné způsobilosti oprávněných osob

(k § 21 zákona)

(1) Oprávněnou osobou pro technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení je inspektor určeného technického zařízení.

(2) Požadavky pro získání odborné způsobilosti inspektora určeného technického zařízení jsou:

a) znalost právních předpisů týkajících se vnitrozemské plavby a způsobilosti plavidel,

b) znalost obecně závazných právních, hygienických a bezpečnostních předpisů, týkajících se určených technických zařízení, jakož i mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika v této oblasti vázána,

c) znalost způsobu provádění a dokladování prohlídek, revizí a zkoušek určených technických zařízení podle zvláštního předpisu³) a znalost konstrukce, obsluhy a údržby příslušných určených technických zařízení,

d) znalost rozsahu, termínů a způsobu provádění údržby určených technických zařízení, včetně technologie svařování a defektoskopie (podle druhu zkoušky),

e) znalost měření a měřicích přístrojů podle druhu zkoušky,

f) znalosti v elektrotechnice podle zvláštního předpisu⁴) u zařízení tlakových, plynových, zdvihacích alespoň v rozsahu osoba poučená a u zařízení elektrických silnoproudých v rozsahu osoba znalá.

§ 4e

Postup při provádění pravidelné technické prohlídky, technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla a technické prohlídky navazující na výkon dozoru a jejich rozsah

(K § 10b odst. 6, § 10c odst. 4 a § 42 odst. 8 zákona)

(1) Při provádění pravidelné technické prohlídky, prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla a prohlídky navazující na výkon státního dozoru se použije § 4c odst. 1, odst. 2 věta druhá a odst. 4 obdobně.

(2) Při provádění pravidelné technické prohlídky se provede prohlídka na souši, je-li nezbytné pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidla zkontrolovat stav podponorové části plavidla.

(3) Při provádění technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla se v případě úpravy nebo opravy pohonného nebo kormidelního zařízení provede zkušební plavba, je-li to nezbytné k ověření správné funkce pohonného nebo kormidelního zařízení.

(4) Při provádění technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru se provede prohlídka na souši anebo zkušební plavba, je-li to nezbytné pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidla.

(5) Pravidelná technická prohlídka se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění všech podmínek technické způsobilosti.

(6) Technická prohlídka navazující na úpravu nebo opravu plavidla se provádí v rozsahu ověření splnění podmínek technické způsobilosti týkajících se částí plavidla, které byly upraveny nebo opraveny, vlastností plavidla, které mohly být úpravou nebo opravou dotčeny, a zvláštních vlastností plavidla uvedeného v § 3 odst. 1, které jsou stanoveny v normě ES-TRIN. Pokud při provádění technické prohlídky vznikne pochybnost, zda plavidlo splňuje některé ostatní technické požadavky, ověří se i jejich splnění.

(7) Technická prohlídka navazující na výkon státního dozoru se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění podmínek technické způsobilosti, pro jejichž neplnění byla plavba podle zákona zakázána. Pokud při provádění technické prohlídky vznikne pochybnost, zda plavidlo splňuje některé ostatní technické požadavky, ověří se i jejich splnění.

§ 11

Podmínky k získání odborné způsobilosti

(k § 21 zákona)

(1) Odborné znalosti inspektora určeného technického zařízení se ověřují na základě splnění podmínek způsobilosti zkouškou před zkušební komisí.

(2) Ke zkoušce inspektora určeného technického zařízení se může přihlásit uchazeč, který má vysokoškolské vzdělání získané absolvováním studijního programu v oblasti strojírenství nebo v oblasti elektrotechniky⁵), nebo vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba^2b) nebo v oboru Zařízení silnoproudé elektrotechniky⁶) a který má odbornou praxi v příslušném oboru v délce nejméně pěti let.

(3) Za odbornou praxi ve smyslu této vyhlášky se považuje činnost při projektování, konstruování, výrobě, montáži, opravách, údržbě a obsluze příslušného zařízení doložená písemným potvrzením zaměstnavatele nebo předchozích zaměstnavatelů uchazeče.

(4) Spolehlivost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů, ne starším tří měsíců. Spolehlivým není ten, kdo byl pro úmyslný trestný čin pravomocně odsouzen nebo komu byl uložen zákaz činnosti inspektora určeného technického zařízení.

(5) Zkušební komisi a jejího předsedu jmenuje ředitel plavební správy písemnou formou z odborníků příslušného oboru, přičemž alespoň jeden člen komise musí mít odbornou způsobilost inspektora určeného technického zařízení. Zkušební komise je nejméně tříčlenná. Zkušební komise se usnáší většinou hlasů a při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(6) Zkouška se provádí na základě žádosti sepsané na předepsaném formuláři a skládá se z písemné a ústní části. Předmětem zkoušky je ověření odborných znalostí stanovených touto vyhláškou. O zkoušce se vyhotoví protokol podepsaný všemi členy zkušební komise. Žadateli, který při zkoušce prospěje, je vydáno osvědčení o odborné způsobilosti. Jestliže uchazeč při zkoušce neprospěje, může jí opakovat nejdříve po uplynutí tří měsíců.

§ 12

(1) Určené technické zařízení uvedené do provozu před účinností této vyhlášky, jehož provozní způsobilost byla prověřena podle dřívějších předpisů, se do vykonání prohlídky a zkoušky podle této vyhlášky považuje za provozně způsobilé.

(2) Průkazy způsobilosti inspektorů určených technických zařízení vystavené podle dřívějších předpisů zůstávají v platnosti do doby, na kterou byly vydány.

§ 13

Zrušuje se čl. 1.10 Řádu plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky, který je přílohou k vyhlášce Federálního ministerstva dopravy č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 14

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Plavební zóny vodních cest České republiky
ZÓNA 1
Vodní cesty České republiky tuto plavební zónu neobsahují.
ZÓNA 2
Přehradní nádrž Lipno.
ZÓNA 3
ZÓNA 4
Ostatní vodní cesty neuvedené v plavebních zónách 1, 2 a 3.

1. Přehradní nádrže Brněnská (Kníničky), Jesenice, Nechranice, Orlík, Rozkoš, Slapy, Těrlicko, Žermanice a Nové Mlýny III.

2. Těžební jezera štěrkopísku Ostrožská Nová Ves a Tovačov.

k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Podmínky technické způsobilosti plovoucích zařízení, převozních lodí a plovoucích těles
KAPITOLA 1
KAPITOLA 2
KAPITOLA 3
KAPITOLA 4
KAPITOLA 5
KAPITOLA 6
KAPITOLA 7
KAPITOLA 8
KAPITOLA 9
KAPITOLA 10
KAPITOLA 11
KAPITOLA 12
KAPITOLA 13
KAPITOLA 14
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL
ZNAČKY MAXIMÁLNÍHO PONORU
MANÉVROVATELNOST
KORMIDELNÍ ZAŘÍZENÍ
KORMIDELNA
KONSTRUKCE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ
EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE SPALOVACÍCH MOTORŮ A EMISE HLUKU
ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
VÝSTROJ
BEZPEČNOST NA PRACOVIŠTÍCH
OBYTNÉ PROSTORY
PALIVOVÁ ZAŘÍZENÍ K TOPENÍ, VAŘENÍ A CHLAZENÍ
ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ PLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍ
STABILITA, BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST A VOLNÝ BOK
KAPITOLA 15
MÍSTNOSTI A PROSTORY PRO CESTUJÍCÍ NEBO ZÁKAZNÍKY
KAPITOLA 16
POŽÁRNÍ OCHRANA
KAPITOLA 17
KAPITOLA 18
ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI
KAPITOLA 19
ZAŘÍZENÍ K SHROMAŽĎOVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO PŘEVOZNÍ LODĚ
KAPITOLA 20
KAPITOLA 21
ODCHYLKY PRO PLOVOUCÍ ZAŘÍZENÍ SLUŽEB
ODCHYLKY PRO PLOVOUCÍ ZAŘÍZENÍ PRACOVNÍ
KAPITOLA 22

1.01. Definice
4) plovoucí zařízení pracovní je plovoucí zařízení postavené a vybavené pro činností neuvedené v odstavci 3, například přístavní můstek nebo molo, plovoucí dok, plovoucí garáž apod.,
3) plovoucí zařízení služeb je plovoucí zařízení postavené a vybavené pro poskytování ubytovacích, restauračních, společenských, vzdělávacích, kulturních, rekreačních a podobných služeb, například botel, plovoucí restaurace, galerie, divadlo, kostel, sauna, učebna, dílna, plovárna,
Pro účely této přílohy se stanoví tento význam pojmů:
1) převozní loď plující volně je převozní loď samostatně plující bez upoutání k vodícímu lanu nebo řetězu,
Zvláštní prostory na plavidle
5) hlavní strojovna je prostor, ve kterém jsou instalovány hlavní motory,
2) převozní loď neplující volně je převozní loď plující upoutána k vodícímu lanu nebo řetězu,
9) uzavřený prostor je prostor na plavidle uzavřený pevným nebo pohyblivým zařízením nejen shora, ale také zcela nebo částečně po obvodu,
15) kuchyně je prostor se sporákem či podobným zařízením určený k přípravě jídel,
16) skladovací prostor je prostor pro skladování hořlavých kapalin nebo prostor o ploše větší než 4 m² ke skladování zásob,
6) strojovna je prostor, ve kterém jsou instalovány spalovací motory,
17) pracoviště je prostor, kde členové posádky nebo lodního personálu plní své úkoly,
14) schodišťová šachta je šachta vnitřního schodiště,
13) ovládací stanoviště je kormidelna nebo prostor, který obsahuje nouzový zdroj elektrické energie nebo jeho součásti, nebo prostor s místem trvale obsazeným lodním personálem nebo členy posádky, odkud lze dálkově ovládat zařízení plavidla,
12) prostor pro cestující nebo návštěvníky je prostor na plavidle určený pro osoby, které nejsou členem posádky plavidla nebo lodního personálu,
11) obytný prostor je prostor určený k používání osobami běžně pobývajícími na plavidle, včetně kuchyně, skladovacího prostoru pro zásoby, záchodů a umýváren, prádelen, předsíní a průchodů, kromě kormidelny,
7) motorový úsek je úsek plavidla, ve kterém se nachází hlavní nebo pomocný motor (motory),
8) kotelna je prostor, ve kterém je instalováno palivové spalovací zařízení k výrobě páry nebo k ohřevu teplonosného média,
10) kormidelna je prostor, ve kterém je umístěno veškeré ovládací zařízení a kontrolní přístroje potřebné k vedení plavidla,
20) bezpečnostní vzdálenost je vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem, nad nímž již není plavidlo považováno za vodotěsné,
41) celkový ponor (T_OA) je svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu včetně kýlu nebo jiného pevně uchyceného příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru,
42) přední svislice je kolmice v předním průsečíku lodního trupu s rovinou největšího přípustného ponoru,
40) ponor (T) je svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu bez ohledu na kýl nebo jiné pevně uchycené příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru,
39) boční výška (H) je nejkratší svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu nebo kýlu a nejnižším bodem paluby na boku plavidla,
43) světlá šířka boční paluby je vzdálenost mezi kolmicí procházející nejvíce vyčnívající části jícnového silu na boční palubě a kolmicí procházející vnitřní hranou ochranného zařízení proti skluzu (zábradlí, ochranný profil u paty zábradlí) na vnější straně boční paluby,
Kormidelní zařízení
38) šířka na hlavní vodorysce (BWL) je šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky v rovině největšího přípustného ponoru,
44) kormidelní zařízení je veškeré zařízení nezbytné k řízení plavidla, aby byla zajištěna manévrovatelnost podle kapitoly 5 této přílohy,
45) kormidlo je kormidlo nebo kormidla, s kormidelním pněm, včetně kvadrantů a spojovacích prvků s kormidelním strojem,
46) kormidelní stroj je součást kormidelního zařízení, která zajišťuje pohyb kormidla,
47) pohonná jednotka je pohon kormidelního stroje, mezi zdrojem energie a kormidelním strojem,
37) největší šířka (BOA) je maximální šířka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako jsou kolesnice, oděrky, mechanická zařízení apod.,
36) šířka (B) je maximální šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky (bez kolesnic, oděrek apod.),
35) délka na vodorysce (LWL) je délka trupu plavidla v m, měřená v rovině největšího přípustného ponoru,
34) největší délka (LOA) je maximální délka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako součásti kormidelního zařízení nebo pohonného zařízení, mechanická nebo podobná zařízení,
33) délka (L) je maximální délka trupu plavidla v m, bez kormidla a příďového čelenu,
32) dělicí stěna je stěna, která není vodotěsná,
31) stěna je obvykle svislá dělicí plocha,
30) příčná přepážka je přepážka, která vede z jednoho boku plavidla k druhému,
29) přepážka je stěna dané výšky, obvykle svislá, která rozděluje plavidlo a která je vymezena dnem plavidla, obšívkou nebo jinými přepážkami,
48) zdroj energie je napájení řídící pohonné jednotky a kormidelního stroje z energetické sítě plavidla, akumulátorů nebo spalovacího motoru,
28) přepážková paluba je paluba, k níž vedou předepsané vodotěsné přepážky a od níž se měří volný bok,
27) boční plocha nad hladinou (AV) je boční plocha plavidla nad vodoryskou v m²,
26) součinitel plnosti výtlaku (CB) je poměr mezi výtlakem vody a součinem délky LWL, šířky BWL a ponoru T,
25) výtlak (D) je celková hmotnost plavidla, včetně zatížení,
24) nepotopitelné je plavidlo, které má takovou zásobu plovatelnosti, aby se zcela naplněné vodou udrželo na hladině a poskytovalo vztlak nejméně 50 N na každou osobu nejvyššího přípustného obsazení, nejméně však 200 N,
23) zbývající volný bok je svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a horním povrchem paluby v nejnižším bodě více ponořeného boku plavidla, nebo není-li paluba, v nejnižším bodě horního okraje pevného boku plavidla,
22) volný bok (f) je vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem okrajnice, nebo není-li okrajnice, nejnižším bodem horního okraje boku plavidla,
21) zbývající bezpečnostní vzdálenost je svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a nejnižším bodem více ponořeného boku, nad kterým již není plavidlo považováno za vodotěsné,
49) ovládací prvky řízení jsou konstrukční prvky a obvody k ovládání motorové pohonné jednotky kormidelního stroje,
50) pohonná jednotka kormidelního stroje je ovládání kormidelního stroje, jeho pohonná jednotka a její zdroj energie,
51) ruční pohon je systém, při němž je pohyb kormidla zajištěn ručním kolem pomocí mechanického převodu sil bez dodatečného zdroje energie,
19) rovina největšího přípustného ponoru je rovina hlavní vodorysky odpovídající maximálnímu ponoru, při kterém je plavidlo oprávněno k plavbě,
52) ručně ovládaný hydraulický pohon je ručně ovládaná činnost hydraulického silového převodu,
53) regulátor rychlosti otáčení plavidla je zařízení, které automaticky zajišťuje a udržuje danou rychlost otáčení plavidla podle předem vybraných hodnot,
Vlastnosti konstrukčních prvků a materiálů
Lodní technické pojmy
18) průchod je prostor určený pro běžný pohyb osob,
54) vodotěsný je konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že nedochází k průniku vody,
55) odolný vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům je konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že za běžných okolností dovoluje proniknout jen velmi malému množství vody,
56) plynotěsný je konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že zabraňuje průniku plynu a výparů,
57) nehořlavý je materiál třídy reakce na oheň A1 nebo A2,
58) zpomalující hoření je materiál třídy reakce na oheň B, C, který se nevzněcuje snadno, pozvolna hoří a po odstranění přímého plamene samovolně uhasne,
59) předpis pro provádění požárních zkoušek je mezinárodní předpis pro provádění požárních zkoušek podle rezoluce MSC.61(67) Výboru pro námořní bezpečnost Mezinárodní námořní organizace (IMO),
Jiné definice
60) radarové zařízení je elektronické navigační zařízení ke zjišťování a zobrazování okolí a dopravního provozu,
61) lodní personál jsou osoby zajišťující provoz plavidel, které nejsou členy posádky,
62) signální světlo je světlo z návěstních svítilen sloužící k označení plavidel,
63) hlavní motor je spalovací motor nebo elektromotor, který slouží k pohonu plavidla,
64) pomocný motor je motor určený k jinému použití než za účelem pohonu plavidla,
65) subjekt pověřený prohlídkami je odborná komise nebo pověřená právnická osoba.

2.02. Pevnost a stabilita

2.02.2. Aniž je dotčeno ustanovení 2.02.1 místně jsou u malých ploch přípustné menší tloušťky, nejvýše však o 10 % vypočtených hodnot. Během pravidelných prohlídek plovoucího zařízení nemusí být požadováno splnění požadavků čl. 2.02.1 písm. b), pokud jde o minimální tloušťku obšívky trupu. Tato odchylka nesmí být větší než 10 % a minimální tloušťka obšívky trupu nesmí být menší než 3 mm. Tyto odchylky se uvedou v osvědčení plavidla.

2.02.1. Lodní trup musí být dostatečně pevný, aby odolal všem namáháním, kterým je za podmínek běžného provozu vystaven:

Minimální hodnoty stanovené dle písm. a) až c) jsou mezními hodnotami při zohlednění běžného a rovnoměrného opotřebení a za předpokladu, že je použita lodní ocel a že vnitřní konstrukční prvky jako žebra, výztuže dna, hlavní podélné a příčné konstrukční prvky jsou v dobrém stavu a že lodní trup nevykazuje žádné překročení podélné pevnosti.
d) výměnu obšívky je nutno provést, pokud tloušťka obšívky dna, outorů nebo boků nedosahuje minimální hodnoty stanovené podle písmene a) nebo b) ve spojení s písmenem c).

c) v žádném místě vnější obšívky nesmí být tloušťka vypočtená podle písmene a) nebo b) menší než 3 mm;

a) v případě novostaveb nebo rekonstrukcí plavidel, které mohou mít vliv na pevnost plavidla, se dostatečná pevnost prokazuje předložením konstrukčních výpočtů;

t_{1_{m i n} = 0, 006 \times α \times \sqrt{T} [m m],}

t_{2_{m i n} =} ƒ \times 0, 55 \times \sqrt{L_{W L}} [m m];

a = podélná nebo příčná rozteč žeber v [mm], je-li rozteč žeber menší než 400 mm, použije se a = 400 mm;
b) u prohlídky plavidla v provozu je minimální požadovaná tloušťka obšívky dna, outorů a boků plavidel postavených z oceli dána nejvyšší hodnotou zjištěnou podle vzorců:
f = 1 + 0,0013 × (a - 500),
minimální hodnoty stanovené podle tohoto písmene nemusí být u tloušťky obšívky dosaženo, pokud přípustná hodnota byla stanovena a osvědčena na základě výpočtů pro dostatečnou pevnost (podélnou, příčnou a místní) lodního trupu;
v těchto vzorcích:

2.02.3. Použije-li se na konstrukci lodního trupu jiný materiál než ocel, pevnost lodního trupu (podélná, příčná a místní) odpovídá nejméně pevnosti, jíž by bylo dosaženo při použití ocele s minimální tloušťkou podle čl. 2.02.1.

2.02.4. Stabilita plavidla musí odpovídat jeho předpokládanému použití.

2.03. Lodní trup

2.03.2. Převozní loď nemusí být vybavena kolizními přepážkami podle čl. 2.03.1, pokud je plavidlo konstruováno jako nepotopitelné.

2.03.3. Před kolizní přepážkou nesmí být žádné obytné prostory nebo zařízení potřebná pro bezpečnost nebo provoz plavidla. Tento požadavek se nevztahuje na kotevní zařízení.

2.03.1. Přepážky protažené až k palubě nebo, není-li paluba k okrajnici, musí být umístěny v těchto bodech:

Toto ustanovení se nepoužije pro plovoucí zařízení pracovní.
b) záďová přepážka u plavidel s největší délkou nad 25 m v příslušné vzdálenosti od zádi.

a) kolizní přepážka v příslušné vzdálenosti od přídě, tak aby byla zajištěna plovatelnost zatíženého plavidla, se zbývající bezpečnostní vzdáleností 100 mm, pokud voda pronikne do vodotěsného oddělení před kolizní přepážkou. Požadavek první věty je splněn, byla-li kolizní přepážka instalována ve vzdálenosti mezi 0,04 L a 0,04 L + 2 m měřeno od přední svislice v rovině největšího přípustného ponoru. Je-li vzdálenost větší než 0,04 L + 2 m, je nutno splnění požadavku podle první věty prokázat pomocí výpočtu. Vzdálenost se může zkrátit na 0,03 L. V tomto případě je nutno prokázat splnění požadavku první věty pomocí výpočtu na základě předpokladu, že oddělení před kolizní přepážkou včetně přilehlých oddělení byla zcela zaplavena a

2.03.9. Obytné prostory, strojovna, kotelna a jakékoli pracovní prostory, které jsou jejich součástí, musejí být odděleny od podpalubních nákladových prostorů vodotěsnými příčnými přepážkami protaženými až k palubě.

2.03.6. Ručně ovládané dveře bez dálkového ovládání v přepážkách podle čl. 2.03.4 jsou povoleny pouze v prostorech, do nichž nemají cestující přístup. Musí splňovat tyto požadavky:

b) musí být vybaveny vhodnými zařízeními, která umožňují jejich rychlé a bezpečné zavření;

a) musí být trvale uzavřené a je možné je otevřít pouze krátce za účelem průchodu;

c) na obou stranách musí být opatřeny nápisem: „Po průchodu dveře ihned uzavřít“.

2.03.12. Plavidlo musí být provedeno tak, aby kotvy, zcela ani částečně, nevyčnívaly přes boční obšívku.

2.03.4. Přepážky, které se berou v úvahu při výpočtu stability v narušeném stavu podle čl. 15.01.7 až 15.01.12, musí být vodotěsné a musí být namontovány až k přepážkové palubě. Pokud není plavidlo vybaveno přepážkovou palubou, musí tyto přepážky sahat do výše 20 cm nad rovinou zbytkového výtlaku.

2.03.5. Počet otvorů v přepážkách podle 2.03.4 musí být co nejmenší podle druhu konstrukce a běžného provozu plavidla. Otvory a průchody nesmí mít nepříznivý vliv na vodotěsnou funkci přepážek.

2.03.10. Obytné prostory musí být plynotěsně odděleny od strojoven, kotelen a musí být přímo přístupné z paluby. Pokud takový přístup není, musí existovat nouzový východ vedoucí přímo na palubu.

2.03.11. Vstupy a výstupy vody v lodním trupu a k nim připojená potrubí musí být provedeny tak, aby znemožňovaly jakékoliv neúmyslné vniknutí vody do plavidla.

2.03.8. Dveře v přepážkách podle čl. 2.03.4 a jejich ovládače musí být umístěny v bezpečném prostoru.

2.03.7. Dveře v přepážkách podle čl. 2.03.4, které jsou otevřeny dlouhodobě, musí splňovat tyto požadavky:

b) Po uzavření pomocí dálkového ovládání musí být možné dveře opět na místě otevřít a bezpečně zavřít. Zavření dveří nesmí bránit koberce, ochranné profily u paty zábradlí nebo jiné překážky.

e) Pohon dveří a výstražný signál musí fungovat nezávisle na energetické síti plavidla. Na místě dálkového ovládání musí být zařízení, které signalizuje, zda jsou dveře otevřeny či zavřeny.

d) Během zavírání dveří musí být vydáván automatický akustický výstražný signál.

a) Musí být možné je zavřít z obou stran přepážky a ze snadno dostupného místa nad přepážkovou palubou.

c) Doba potřebná k dálkovému uzavření dveří musí činit nejméně 30 a nejvýše 60 sekund.

2.04. Strojovny, kotelny a palivové nádrže

2.04.2. Nádrže na kapalné palivo nebo mazací olej, které jsou při běžném provozu vystaveny statickému tlaku kapaliny a prostory pro cestující a obytné prostory nesmějí mít společné stěny. Ustanovení předchozí věty nemusí být splněno u plavidla, které nemá uzavřené prostory, nejedná-li se o nádrže na palivo s bodem vzplanutí 55 °C a méně.

2.04.3. Izolační materiál ve strojovnách musí být chráněn před vniknutím paliva nebo palivových výparů. Všechny otvory ve stěnách, stropech a dveřích strojoven, kotelen a prostorů s palivovými nádržemi musí být možné zavřít zvenku. Uzavírací zařízení musí být vyrobeno z oceli nebo z rovnocenně nehořlavého materiálu.

2.04.1. Strojovny a kotelny musejí být uspořádány tak, aby bylo možné jejich zařízení snadno a bezpečně ovládat, obsluhovat a udržovat.

2.04.9. Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku ve strojovně se stálou obsluhou je 110 dB(A). Měřicí body musí být vybrány s ohledem na nezbytnou údržbu při běžném provozu zařízení, které je zde umístěno. Měření hluku se provádí dle normy ES-TRIN.

2.04.4. Strojovna, která je otevřená do volného prostoru nebo její prostor je omezen jen snímatelným nebo rozebíratelným krytem nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 2.04.8. nebo 6.07.1. pokud lze požár ve strojovně likvidovat přes označené a zevně otevíratelné hasební otvory přenosným hasicím přístrojem s potřebnou hasicí kapacitou.

2.04.5. Strojovna nebo motorový úsek obsahující vestavěné spalovací motory a/nebo trvale instalované palivové nádrže musí být odděleny od obytných prostorů. Tento požadavek je naplněn, pokud konstrukce splňuje následující požadavky:

a) rozhraní jsou nepřerušovaně utěsněna (např. svařením, pájením, lepením, laminováním nebo jinak);

c) přístupové otvory, jako jsou dveře, poklopy, atd. jsou opatřeny závěry, takže se může zajistit minimalizování průniku plynu a par v uzavřené poloze.
Účinnost hraničních spojů nebo utěsnění se může doložit buď dokumentací, nebo vizuální prohlídkou.

b) prostupy pro kabely, potrubí atd. jsou uzavřeny tvarovkami, těsněním a/nebo tmely;

2.04.8. Strojovny a kotelny musí mít dva východy, z nichž jeden může být nouzový. Od druhého východu lze upustit, pokud

c) na místě obsluhy, které je nejvíce vzdáleno od únikových dveří, je umístěn hasicí přístroj; totéž platí odchylně od čl. 10.03.1 písm. e), je-li instalovaný výkon strojů menší než 100 kW.

b) cesta od každého stanoviště, kde se provádí obsluha nebo údržba, k východu nebo k schodišti u východu, který vede ven, není delší než 5 m a

a) celková podlahová plocha (průměrná délka x průměrná šířka v úrovni roviny podlahy) strojovny nebo kotelny nepřesahuje 35 m²,

2.04.7. Žebříky a schody umožňující přístup do strojoven a kotelen a k palivovým nádržím musí být trvale připevněny a vyrobeny z oceli nebo jiného nárazuvzdorného a nehořlavého materiálu.

2.04.6. Strojovny a kotelny a další prostory, ve kterých se mohou uvolňovat zápalné nebo jedovaté plyny, musí být přiměřeně odvětrávány.

4.05. Použití zařízení plavidla při zkušební plavbě

4.05.1. Během zkušební plavby lze použít veškerá zařízení uvedená v osvědčení plavidla, která lze ovládat z kormidelny, kromě kotev.

4.05.2. Příďové kotvy je však možno použít při zkoušce zahrnující otáčení v proudu podle čl. 4.10.

4.06. Předepsaná (dopředná) rychlost plavby

4.06.1. Převozní loď musí dosáhnout vzhledem k hladině vody rychlosti plavby umožňující bezpečné manévrování. Tento požadavek se nevztahuje na převozní lodě bez strojního pohonu.

4.07. Schopnost zastavení

4.07.1. Převozní loď musí být schopná zastavit při plavbě po proudu v dostatečně krátkém čase a současně musí být dostatečně ovladatelná.

4.08. Schopnost plavby vzad

4.08.1. Provádí-li se zastavovací manévr podle čl. 4.07 na klidné vodě, musí být doplněn zkušební plavbou směrem vzad.

4.09. Schopnost vyhýbání

4.09.1. Převozní loď musí být schopná provést v dostatečně krátkém čase vyhýbací manévr.

4.10. Schopnost otáčení

4.10.1. Převozní loď musí být schopná se včas otočit.

9.11. Akumulátory

9.11.4. Musí být zajištěno účinné větrání, jsou-li akumulátory instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách. Větrání s nuceným prouděním vzduchu musí být k dispozici u nikl-kadmiových akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 2 kW a u olověných akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 3 kW. Vzduch musí vstupovat spodem a být vytlačován horem, aby se zajistilo úplné odvětrání plynů. Větrací kanály nesmí obsahovat zařízení, bránící průtoku vzduchu, např. uzavírací ventily.

9.11.3. Vnitřky všech prostorů, skříní, beden, krytů a dalších vestavěných částí určených pro akumulátory musí být chráněny proti škodlivému působení elektrolytu.

kde:
9.11.5. Požadovaný průtok vzduchu (Q) se vypočítá podle tohoto vzorce:
U vyrovnávacích akumulátorů v energetické síti plavidla mohou být uznány jiné způsoby výpočtu při zohlednění charakteristické nabíjecí křivky nabíjecího přístroje, pokud se tyto výpočty zakládají na příslušných normách.
n = počet článků.

Q = 0, 11 \times I \times n [m^{3} / h],

I = 1/4 maximálního proudu přípustného pro nabíjecí přístroj (A);

9.11.6. Používá-li se přirozená ventilace, průřez kanálů musí být dostatečný pro průtok vzduchu požadovaný při rychlosti 0,5 m/s. Nesmí být menší než 80 cm² pro olověné akumulátory a menší než 120 cm² pro nikl-kadmiové akumulátory.

9.11.7. Používá-li se větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být k dispozici ventilátor, nejlépe sací, jehož motor je mimo proud plynu nebo vzduchu. Ventilátory musí být navrženy tak, aby se zabránilo tvorbě jisker při dotyku lopatek a skříně ventilátoru a tvorbě elektrostatického náboje.

9.11.8. Na dveřích nebo krytech oddělení, skříní nebo beden obsahujících akumulátory musí být umístěny symboly „Zákaz manipulace s otevřeným ohněm“ podle obrázku 2 v dodatku I o minimálním průměru 10 cm.

9.11.1. Akumulátory musí být přístupné a uspořádány tak, aby se neposouvaly s pohyby plavidla. Nesmí být umístěny tam, kde by byly vystaveny nadměrnému teplu, extrémnímu chladu, ostřiku, páře nebo výparům. Akumulátory nesmí být umístěny v kormidelně, obytných prostorech ani podpalubních nákladových prostorech. Tento požadavek se nevztahuje na akumulátory pro přenosné přístroje nebo na akumulátory vyžadující nabíjecí příkon menší než 0,2 kW.

9.11.2. Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon přesahující 2,0 kW (vypočítaný z nejvyššího nabíjecího proudu a jmenovitého napětí akumulátoru a s přihlédnutím k charakteristické nabíjecí křivce nabíjecího přístroje) musí být umístěny ve zvláštním uzavřeném prostoru. Jsou-li umístěny na palubě, postačuje jejich uzavření ve skříni. Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon nepřesahující 2 kW mohou být umístěny ve skříňce nebo v bedně, nejen nacházejí-li se na palubě, ale i pod palubou. Mohou být také umístěny ve strojovně nebo na jiném dobře větraném místě, pokud jsou chráněny proti padajícím předmětům nebo kapající vodě.

9.12. Spínací zařízení

9.12.3. Měřící a kontrolní zařízení

b) Neuzemněné sítě s napětím vyšším než 50 V musí být opatřeny detektorem zemního spojení vydávajícím vizuální i zvukový výstražný signál. U sekundárních zařízení, např. řídících obvodů, lze od tohoto zařízení upustit.

a) Obvody generátorů, akumulátorů a rozvaděčů musí být opatřeny měřícím a kontrolním zařízením, vyžaduje-li to bezpečný provoz zařízení.

9.12.2. Spínače, ochranná zařízení

b) Výstupy z hlavního rozvaděče k elektrickým spotřebičům s velikostí proudu více než 16 A musí být opatřeny spínači zátěže nebo síťovými vypínači.

e) Vypínací zařízení je nutno zvolit podle jmenovité velikosti proudu, termické nebo dynamické pevnosti a vypínací kapacity. Spínače musí vypnout současně všechny vodiče pod napětím. Musí být rozpoznatelná spínací poloha.

d) Obvody elektrických spotřebičů potřebných pro pohon plavidla a jeho manévrování musí být napájeny přímo z hlavního rozvaděče.

c) Elektrické spotřebiče pro pohon plavidla, kormidelní zařízení, ukazatel polohy kormidla, navigační nebo bezpečnostní systémy a elektrické spotřebiče se jmenovitou velikostí proudu více než 16 A musí být napájeny samostatnými obvody.

a) Obvody generátorů a elektrických spotřebičů musí být chráněny před zkratem a přetížením ve všech neuzemněných vodičích. Pro tento účel mohou být použita spínací zařízení spouštěná při zkratu či přetížení nebo pojistky. Obvody pro napájení elektrických motorů pohonných jednotek (kormidelní zařízení) a jejich řídící obvody musí být chráněny pouze před zkratem. Pokud v obvodech jsou potřebné tepelné jističe, musí být nastaveny nejméně na dvojnásobek jmenovité velikosti proudu.

9.12.4. Umístění elektrických rozvaděčů

d) Pokud napětí převyšuje 50 V, musí být na stanovišti obsluhy před hlavním rozvaděčem umístěny izolační rošty nebo rohože.

c) Skříňky a výklenky ve stěně, v nichž jsou umístěna nechráněná spínací zařízení, musí být z materiálu zpomalujícího hoření nebo být chráněny kovovým opláštěním či opláštěním z jiného materiálu zpomalujícího hoření.

b) Potrubí a vzduchovody musí být uspořádány tak, aby v případě průsaku nemohly být rozvaděče poškozeny. Je-li jejich umístění v blízkosti elektrických rozvaděčů nevyhnutelné, nesmí mít potrubí v jejich blízkosti snímatelná připojovací hrdla.

a) Rozvaděče musí být umístěny v dostupných a dobře větraných prostorech a musí být chráněny před poškozením vodou nebo mechanickým poškozením.

9.12.1. Elektrické rozvaděče a pulty

e) Jsou-li v elektrických rozvaděčích pojistky s velkou vypínací schopností, musí být uzavřeného typu a být vyrobeny z keramického nebo rovnocenného materiálu. Pojistky musí být možné je vyměnit bez nebezpečí pro obsluhu. Při výměně musí být k dispozici pomůcky a osobní ochranné prostředky.

d) Materiály rozvaděčů musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, musí být trvanlivé, nesmějí přispívat k šíření požáru a rovněž nasávat vodu a vlhkost.

c) Nacházejí-li se přístroje s provozním napětím vyšším než 50 V za dveřmi, musí být součásti těchto přístrojů, které jsou pod napětím, chráněny před náhodným dotykem při otevřených dveřích (krytí IP 20).

b) Pro všechny spínače a přístroje musí být na rozvaděčích připevněny štítky s označením obvodu. Pojistky musí být označeny jmenovitou velikostí proudu a obvodem.

a) Přístroje, spínače, pojistky a panelové přístroje musí být přehledně uspořádány a snadno dostupné pro údržbu a opravy. Vývody pro napětí do 50 V a pro napětí vyšší než 50 V musí být navzájem odděleny a řádně označeny.

9.13. Nouzové jističe

9.13.1. Nouzové jističe pro olejové hořáky, palivová čerpadla, separátory paliva a ventilátory strojoven musí být namontovány na jednom místě mimo prostory, v nichž se tato zařízení nacházejí.

9.14. Montážní příslušenství

9.14.3. Spínače musí přepínat současně všechny neuzemněné vodiče v obvodu.

9.14.4. Překračuje-li velikost proudu 16 A, musí být možné zásuvky zablokovat pomocí přepínače, aby zástrčku bylo možné zasunout a vytáhnout pouze tehdy, jsou-li napájecí kontakty bez napětí.

9.14.1. Kabelové vstupy musí být dimenzovány na kabely, které se mají připojit, a odpovídat druhu použitých kabelů.

9.14.2. Zásuvky pro distribuční obvody s různým napětím nebo kmitočtem nesmí být navzájem zaměnitelné.

9.17. Signální světla

9.17.1. Rozvaděče a pulty pro signální světla musí být umístěny v kormidelně nebo na ovládacím stanovišti. Musí být napájeny zvláštním napáječem z hlavního rozvaděče nebo dvěma nezávislými sekundárními rozvody.

9.17.2. Jsou-li na plavidle požadována signální světla, musí mít náhradní zdroj energie.

9.17.3. Porucha kontrolního přístroje podle čl. 6.04.1 nesmí nepříznivě ovlivnit funkci světla, které kontroluje.

9.17.4. Několik světel, která tvoří funkční jednotku a jsou namontována společně na stejném místě, lze napájet, ovládat a kontrolovat společně. Kontrolní přístroj musí rozpoznat poruchu kteréhokoli z těchto světel. Ve dvojitém světle (dvě světla namontovaná nad sebou nebo ve stejném krytu) nesmí být možné používat současně oba světelné zdroje.

9.15. Kabely

9.15.4. Kovové odstínění a oplášťování kabelů v silových a světelných obvodech musí být nejméně na jednom konci uzemněno.

9.15.1. Kabely musí zpomalovat hořeni, byt samozhášecí a odolné vůči vodě a oleji. V obytných prostorech může subjekt pověřený prohlídkami povolit použiti jiných typů kabelů, pokud jsou účinně chráněny, zpomalují hoření nebo jsou samozhášecí. Aby mohl být elektricky kabel považován za kabel zpomalující hoření, musí být dodrženy požadavky evropských norem řady EN 603321 a EN 603323 ve znění platném ke dni 6. července 2017 nebo rovnocenné předpisy ČR.

9.15.10. Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám musí být dostatečně flexibilní a mít izolaci s dostatečnou pružností do -20 °C a být odolné vůči páře a výparům, ultrafialovému záření a ozonu.

9.15.2. Vodiče kabelů musí mít pro silové a světelné obvody musí mít minimální průřez jádra 1,5 mm².

9.15.3. Kovové opancéřování, odstínění nebo oplášťování kabelů nesmí být za běžných provozních podmínek použito jako vodiče nebo k uzemnění.

9.15.5. Průřez vodičů musí zohlednit jejich maximální přípustnou koncovou teplotu (proudovou zatížitelnost) a přípustný pokles napětí. Pokles napětí mezi hlavním rozvaděčem a nejnevýhodnějším místem zařízení nesmí být u světelných obvodů více než 5 % a u silových nebo topných obvodů více než 7 % vztaženo na jmenovité napětí. Přitom je nutné vzít v úvahu sníženou prostupnost tepla u stíněných kabelů a kabelů v uzavřených dálkových vedeních.

9.15.6. Kabely musí být chráněny před mechanickým poškozením.

9.15.7. Způsob upevnění kabelů musí zajistit, aby případné zatížení tahem bylo v přípustném rozmezí.

9.15.8. Procházejí-li kabely přepážkami, dělicími stěnami nebo palubami, nesmí být kabelovými průchodkami nepříznivě ovlivněna mechanická pevnost, vodotěsnost a požární odolnost těchto přepážek a palub.

9.15.9. Koncovky a spoje všech vodičů musí být zhotoveny tak, aby byly zachovány původní elektrické, mechanické protipožární vlastnosti. Počet kabelových spojů musí být co nejnižší. Lze je používat pro účely opravy nebo výměny a výjimečně pro zjednodušení instalace.

9.16. Světelné spotřebiče

9.16.5. Na převozní lodi nebo na plovoucím zařízení služeb musí být nezávislý zdroj energie pro nouzové osvětlení na dobu opuštění plavidla (evakuace všech osob a zvířat), nejméně 30 minut.

9.16.1. K osvětlení na převozní lodi nebo na plovoucím zařízení služeb jsou povoleny pouze elektrické světelné spotřebiče a zařízení.

9.16.6. Jsou-li ve strojovně nebo v kotelně umístěny dva nebo více světelných spotřebičů, musí být napájeny nejméně dvěma různými obvody. Tento požadavek se vztahuje rovněž na prostory, v nichž se nacházejí chladící zařízení, hydraulická zařízení, elektrické motory a rovněž se vztahuje na průchody a společenské místnosti pro cestující nebo zákazníky.

9.16.4. Pro níže uvedené prostory a místa musí být zajištěno přiměřené osvětlení a nouzové osvětlení:

b) únikové cesty, vstupy pro cestující, včetně přechodových lávek, vchodů a východů, spojovacích chodeb, výtahů a schodů v obytných prostorech, v oblasti kajut a obytných prostorů,

i) prostory, v nichž se shromažďují cestující, lodní personál a posádka v případě nebezpečí.

h) místa, na nichž se nacházejí hasicí přístroje, a místa, z nichž se ovládají požární soustavy a

g) místnost s nouzovým zdrojem energie,

f) kormidelna,

e) provozní místnosti, strojovny, místnosti s kormidelním strojem a jejich východy,

d) v ostatních prostorech určených pro osoby s omezenou pohyblivostí,

c) označení únikových cest a nouzových východů,

a) místa, na nichž jsou uskladněny záchranné prostředky, a místa, kde jsou tyto prostředky obvykle připraveny k použití,

9.16.3. Světelné spotřebiče na otevřených palubách musí být umístěny tak, aby nebránily rozpoznání signálních světel.

9.16.2. Světelné spotřebiče musí být umístěny tak, aby jimi vydávané teplo nemohlo zapálit blízké hořlavé předměty nebo jednotky.

9.18. Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení

9.18.1. Výstražné a bezpečnostní systémy ke kontrole a ochraně mechanických zařízení musí splňovat tyto požadavky:

Výstražné systémy musí být navrženy tak, aby porucha výstražného systému nemohla způsobit poruchu kontrolovaného přístroje nebo zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu klidového proudu nebo kontrolovaného zatěžovacího proudu. Vizuální výstražné signály musí zůstat viditelné, dokud není závada odstraněna; výstražný signál, který byl vzat na vědomí, musí být rozlišitelný od signálu, který dosud na vědomí vzat nebyl. Každý vizuální výstražný signál musí být doprovázen zvukovým výstražným signálem. Zvukové výstražné signály musí být možné vypnout. Vypnutí zvukového Výstražného signálu nesmí zabránit tomu, aby v případě závady z jiných příčin byl výstražný signál znovu spuštěn. Výjimky lze povolit u výstražných systémů, které mají méně než pět měřících bodů.
a) Výstražné systémy

Bezpečnostní systémy musí být navrženy tak, aby před dosažením kritického stavu zastavily nebo zpomalily chod dotčeného zařízení nebo upozornily trvale obsazené stanoviště na nutnost zastavení nebo zpomalení chodu zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu zatěžovacího proudu. Nejsou-li bezpečnostní systémy navrženy tak, aby kontrolovaly samy sebe, musí být možné kontrolovat jejich správnou funkci. Bezpečnostní systémy musí být nezávislé na ostatních systémech.
b) Bezpečnostní systémy

9.19. Elektronické zařízení

Zkušební podmínky v čl. 9.19.2 se vztahují pouze na elektronické přístroje, které jsou nezbytné pro kormidelní zařízení a pohon plavidla, včetně jejich přídavných zařízení.
9.19.1. Obecná ustanovení

9.19.2. Zkušební podmínky

g) Splnění lze prokázat dokladem výrobce.

Zkoušené zařízení se během půl hodiny zahřeje na teplotu 55 °C. Po dosažení této teploty se teplota udržuje na stejné výši po dobu 16 hodin. Poté se provede zkouška funkčnosti.
c) Tepelná zkouška

f) Zkouška elektromagnetické kompatibility se provádí podle publikací IEC 61000- 4-2:1995, 61000-4-3:2002, 61000-4-4:1995, stupeň zkoušky 3.

f = 25 Hz až 100 Hz; zrychlení ± 4 g.
Vibrační zkouška se provádí ve všech třech osách s rezonanční frekvencí přístrojů nebo jejich součástí vždy po dobu 90 minut. Není-li zjištěna žádná výrazná rezonance, provádí se vibrační zkouška při 30 Hz.
e) Vibrační zkouška
(amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)
f = 2,0 až 25 Hz; a = ± 1,6 mm
Vibrační zkouška se provádí pomocí sinusové oscilace v rámci těchto mezních hodnot:
Obecně:
f = 2,0 až 13,2 Hz; a = ± 1 mm
(amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)
f = 13,2 Hz až 100 Hz: zrychlení ± 0,7 g.
Zařízení, které má být zabudováno do vznětových motorů nebo kormidelního stroje, se zkouší takto:
Čidla, která mají být zabudována do výfukového potrubí vznětových motorů, mohou být vystavena podstatně vyššímu namáhání. Toto je třeba při zkouškách vzít v úvahu.

d) Zkouška při nízké teplotě
Zkoušené zařízení se vypne, ochladí na -25 °C a udržuje se na této teplotě po dobu dvou hodin. Poté se teplota zvýší na 0 °C a provede se zkouška funkčnosti.

a) Namáhání plynoucí z níže uvedených zkoušek nesmí vést k poškození elektronického přístroje nebo jeho nesprávné funkci. Zkoušky se s výjimkou zkoušky při nízké teplotě provádí na zapnutém přístroji. Tyto zkoušky zahrnují kontrolu správné funkce.

		Kolísání
		trvalé	krátkodobé
Obecně	kmitočet	± 5 %	± 10 % 5 s
Obecně	napětí	± 10 %	± 20 % 1,5s
Provoz akumulátoru	napětí	+ 30 %/-25 %

b) Kolísání napětí a kmitočtu

9.20. Elektromagnetická kompatibilita

9.20.1. Elektrické a elektronické systémy musí být instalovány tak, aby jejich funkce nebyla zhoršena. Toho lze dosáhnout zejména

c) snížením citlivosti dotčených přístrojů na rušení.

a) odpojením přenosových cest mezi zdrojem rušení a dotčeným zařízením;

b) snížením příčin rušení u zdroje;

k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Odchylky od normy ES-TRIN pro některá plavidla provozovaná v zóně 3 a 4 České republiky

1. Plavidlo nebo jím vedená sestava na rozdíl od ustanovení čl. 5.06(1) normy ES-TRIN musí vzhledem k hladině vody dosahovat rychlosti alespoň 10 km/h.

2. Plavidlo na rozdíl od ustanovení čl. 13.01(1) normy ES-TRIN musí být vybaveno příďovými kotvami o hmotnosti nejméně dvě třetiny celkové hmotnosti stanovené podle vztahů uvedených v čl. 13.01(1) a 13.01(2) normy ES-TRIN. Ustanovení čl. 13.01(3) a 13.01(4) normy ES-TRIN se použijí obdobně. Ustanovení čl. 13.01(5) až 13.01(14) normy ES-TRIN nejsou dotčena.

3. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.03(9) normy ES-TRIN nemusí být pro stanovení stability při zaplavení brán v úvahu status dvou oddělení.

4. U osobní lodě provozované na vodní cestě v zóně 4 nemusí být na rozdíl od ustanovení čl. 19.09(4) normy ES-TRIN osobní záchranné prostředky pro cestující pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících, ale mohou být pro 50 % nejvyššího přípustného počtu cestujících nahrazeny odpovídající kapacitou dodatečných kolektivních záchranných prostředků podle čl. 19.09(5) normy ES-TRIN při splnění požadavků čl. 19.09(7) až 19.09(10) normy ES-TRIN.

5. Osobní loď na rozdíl od ustanovení čl. 19.07(1) normy ES-TRIN nemusí být vybavena pro provoz pouze na vodních cestách v zóně 4 druhým nezávislým pohonným systémem.

§ 11a

Počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel

(K § 24 odst. 4 zákona)

(1) Posádku lodě a tlačné nebo bočně svázané sestavy tvoří minimálně 1 kapitán a 2 lodníci, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Posádka se rozšíří o jednoho nebo více lodníků v případě, že strojní, kormidelní nebo jiné pro plavbu nezbytné zařízení vyžaduje samostatnou obsluhu.

(3) Posádku lodě je možné snížit na 1 vůdce plavidla a 1 lodníka v případě, že loď

a) nemá vlastní strojní pohon,

b) má délku do 45 m, nebo

c) má alespoň jedno vázací zařízení v dosahu místa obsluhy strojního a kormidelního zařízení.

(4) Posádku převozní lodě tvoří 1 převozník. Posádka převozní lodě se rozšíří o jednoho nebo více lodníků s přihlédnutím k druhu, místu a způsobu jejího provozu.

(5) Posádku plovoucího stroje tvoří 1 strojmistr. Pro přepravu plovoucího stroje po dopravně významných vodních cestách se stanoví posádka jako pro lodě.

(6) Na lodi přepravující nebezpečné věci musí být nejméně jeden člen posádky osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu¹⁰).

§ 11b

Způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku

(K § 14 odst. 7 zákona)

(1) Evidence plavidel se v plavebním rejstříku vede v elektronickém seznamu technických údajů k plavidlu, údajů o jeho vlastníkovi a provozovateli, o zástavním právu k plavidlu, údajů o provedených technických prohlídkách a údajů o technických změnách na plavidle majících vliv na způsobilost plavidla k provozu a o změnách vlastníka nebo provozovatele plavidla. Součástí seznamu údajů jsou dále informace o vydání osvědčení plavidla a přidělení poznávacích znaků, jednotného evropského identifikačního čísla, identifikačního kódu automatického systému pro identifikaci rádiových stanic na vodních cestách a identifikačního čísla námořní pohyblivé služby, pokud byly přiděleny.

(2) V plavebním rejstříku jsou vedeny a uchovávány veškeré údaje o plavidle, jeho vlastníkovi a provozovateli po celou dobu, kdy je plavidlo evidováno. Pokud je plavidlo na základě žádosti jeho vlastníka vymazáno z plavebního rejstříku, uchovávají se údaje o něm vedené elektronicky a v rejstříkovém spise podle jiného právního předpisu¹¹).

§ 13a

k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Odchylky od normy ES-TRIN pro plavidla provozovaná na izolovaných vodních cestách v zóně 3 a 4 České republiky
OSVĚDČENÍ SPOLEČENSTVÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY

1. Na plavidle na němž jsou pouze otevřené prostory pro cestující, mohou mít tyto prostory a nádrže na palivo odchylně od ustanovení čl. 3.04(2) normy ES-TRIN společnou stěnu. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidlo, k jehož pohonu nebo pohonu jeho zařízení se používá palivo s bodem vzplanutí 55° a méně. Prostor pro cestující, který je uzavřen markýzou nebo podobnými mobilními zařízením nejen shora, ale také zcela nebo částečně na straně, je třeba považovat za uzavřený prostor.

2. Strojovna, která je omezena jen snímatelným nebo rozebíratelným krytem nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 3.04(6), 7.09(1) nebo čl. 19.12(9) normy ES-TRIN pokud lze požár ve strojovně likvidovat přes označené a zevně otevíratelné hasební otvory přenosným hasicím přístrojem s potřebnou hasicí kapacitou.

3. Plavidlo nebo jím vedená sestava na rozdíl od ustanovení čl. 5.06(1) normy ES-TRIN musí vzhledem k hladině vody dosahovat rychlosti alespoň 10 km/h.

4. Pokud kormidelna plavidla není uzavřeným prostorem, nemusí splňovat požadavky čl. 7.10 normy ES-TRIN na vytápění a větrání.

6. Jestliže je plavidlo poháněno strojním pohonem o výkonu nejvýše 19 kW nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 8.03(2)(b) a čl. 8.03(2)(c) normy ES-TRIN.

7. Plavidlo na rozdíl od ustanovení čl. 13.01(1) normy ES-TRIN musí být vybaveno příďovými kotvami o hmotnosti nejméně dvě třetiny celkové hmotnosti stanovené podle vztahů uvedených v čl. 13.01(1) a 13.01(2) normy ES-TRIN. Ustanovení čl. 13.01(3) a 13.01(4) normy ES-TRIN se použijí obdobně. Ustanovení čl. 13.01(5) až 13.01(14) normy ES-TRIN nejsou dotčena.

8. Vybavení plavidla může být s ohledem na podmínky jeho provozu upraveno odchylně od ustanovení 13.02(1) až 13.02(4) normy ES-TRIN. Rozsah a druh vybavení se uvede v osvědčení plavidla.

9. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.03(9) normy ES-TRIN nemusí být pro stanovení stability při zaplavení brán v úvahu status dvou oddělení.

10. Osobní loď pouze s otevřenými prostory pro cestující a místy k sezení vybavenými osobními záchrannými prostředky pro nejvyšší přípustný počet cestujících nemusí mít shromažďovací prostory pro cestující podle ustanovení čl. 19.06(8) normy ES-TRIN.

11. Osobní loď na rozdíl od ustanovení čl. 19.07(1) normy ES-TRIN nemusí být vybavena pro provoz pouze na vodních cestách v zóně 4 druhým nezávislým pohonným systémem.

12. Na osobní lodi, kde je možný přímý kontakt mezi prostorem pro cestující a kormidelnou nemusí být vnitřní komunikační zařízení podle čl. 19.08(1) normy ES-TRIN a poplašný systém podle čl. 19.08(3) normy ES-TRIN.

13. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.09(4) normy ES-TRIN nemusí být osobní záchranné prostředky pro cestující pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících, ale mohou být pro 50% nejvyššího přípustného počtu cestujících nahrazeny odpovídající kapacitou dodatečných kolektivních záchranných prostředků podle čl. 19.09(5) normy ES-TRIN při splnění požadavků čl. 19.09(7) až 19.09(10) normy ES-TRIN.

14. Na osobní lodi s délkou L nejvýše 20 m, na které nejsou uzavřené prostory pro cestující, postačuje odchylně od ustanovení čl. 19.12(2) normy ES-TRIN pouze jedno pevné požární čerpadlo se strojním pohonem, které nemusí být poháněné z nouzového zdroje, s trvale připojenou požární hadicí s tryskou splňující stanovené požadavky.

k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Odchylky od normy ES-TRIN pro některé druhy plavidel a pro plavidla provozující pouze omezenou plavbu místního významu

1. Strojovna, která je omezena jen snímatelným nebo rozebíratelným krytem nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 3.04(6), 7.09(1) nebo čl. 19.12(9) normy ES-TRIN pokud lze požár ve strojovně likvidovat přes označené a zevně otevíratelné hasební otvory přenosným hasicím přístrojem s potřebnou hasicí kapacitou.

2. U plavidla určeného pouze pro omezenou plavbu místního významu, jehož konstrukce zajišťuje dostatečnou plovatelnost a stabilitu při zaplavení, nemusí volný bok a bezpečnostní vzdálenost splňovat ustanovení čl. 4.02 a 4.03 normy ES-TRIN. Ustanovení prvé věty nelze použít pro plavidlo provozované na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU nebo v plavební zóně 2.

3. Plavidlo nebo jím vedená sestava na rozdíl od ustanovení čl. 5.06(1) normy ES-TRIN musí vzhledem k hladině vody dosahovat rychlosti alespoň 10 km/h. Plavidlo nebo jím vedená sestava mohou odchylně od ustanovení 5.06(1) normy ES-TRIN dosahovat vzhledem k hladině nižší rychlosti, pokud zajišťuje dobrou manévrovatelnost, nejméně však 3 km/hod, to neplatí pro plavidla provozovaná na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU.

4. Výhled z kormidelny plavidla nemusí splňovat ustanovení čl. 7.02(3) normy ES-TRIN, omezení výhledu dopředu však nesmí být větší než dvě délky plavidla. Ustanovení prvé věty nelze, s výjimkou plavidla, jehož stavba započala před 1. lednem 1950, použít pro plavidlo provozované na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU.

5. Navigační svítilny nemusí splňovat ustanovení čl. 7.05(1) normy ES-TRIN, pokud splňují požadavky zvláštního předpisu upravujícího pravidla plavebního provozu a jejich činnost lze kontrolovat přímo z kormidelny, tato odchylka neplatí pro plavidla určená pro mezené plavby místního významu na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU.

6. Pokud kormidelna plavidla není uzavřeným prostorem, nemusí splňovat požadavky čl. 7.10 normy ES-TRIN na vytápění a větrání.

7. Jestliže je plavidlo poháněno strojním pohonem o výkonu nejvýše 19 kW nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 8.03(2)(b) a čl. 8.03(2)(c) normy ES-TRIN.

8. Na plavidle mohou být odchylně od ustanovení čl. 8.05(1) normy ES-TRIN použity přenosné nádrže na kapalné palivo s kapacitou nejvýše 30 litrů určené k použití na plavidle a označené značkou shody CE se schváleným typem, které lze v plavidle spolehlivě upevnit.

9. Palivové nádrže plavidla provozovaného pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být vybaveny zařízením pro měření a signalizaci množství paliva stanoveným v čl. 8.05(9) a 8.05(13) normy ES-TRIN.

10. Na plavidle se zaplavitelnými prostory konstruovanými pro odvodnění pouze působením gravitace nemusí být použito drenážní čerpadlo a drenážní soustava podle čl. 8.08(2) až 8.08(4) normy ES-TRIN. Jestliže je plavidlo vybaveno drenážním čerpadlem a drenážní soustavou, může být odchylně od ustanovení čl. 8.08(4) normy ES-TRIN průměr drenážního potrubí snížen na 25 mm.

11. Pro odvodnění zadního kolizního prostoru plavidla může být odchylně od ustanovení čl. 8.08(7) normy ES-TRIN použito jiné technické řešení.

12. Sběrné prostory dna podpalubních nákladových prostor nemusí být vybaveny měřícím zařízením podle ustanovení čl. 8.08(9) normy ES-TRIN, jestliže stav jejich zaplnění lze kontrolovat jiným způsobem.

13. Doklady o elektrické instalaci podle ustanovení čl. 10.01(2) normy ES-TRIN u plavidla určeného pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být na něm uloženy, jsou-li kdykoli k dispozici v místě stálého stanoviště plavidla.

14. Plavidlo na rozdíl od ustanovení čl. 13.01(1) normy ES-TRIN musí být vybaveno příďovými kotvami o hmotnosti nejméně dvě třetiny celkové hmotnosti stanovené podle vztahů uvedených v čl. 13.01(1) a 13.01(2) normy ES-TRIN. Ustanovení čl. 13.01(3) a 13.01(4) normy ES-TRIN se použijí obdobně. Ustanovení čl. 13.01(5) až 13.01(14) normy ES-TRIN nejsou dotčena.

Část I

Část II

Část III

Část IV

Část V

15. Vybavení plavidla může být s ohledem na podmínky jeho provozu upraveno odchylně od ustanovení 13.02(1) až 13.02(4) normy ES-TRIN. Rozsah a druh vybavení se uvede v osvědčení plavidla.

16. Na plavidle nemusí být instalovány sprinklerové požární soustavy podle čl. 13.04(1) normy ES-TRIN, jestliže je vybaveno dostatečným počtem přenosných hasicích přístrojů.

17. Plavidlo, jehož délka je menší než 15 metrů, nemusí být vybaveno lodním člunem podle čl. 13.07(1) normy ES-TRIN.

18. Na plavidle nemusí být odchylně od ustanovení čl. 13.08(1) normy ES-TRIN záchranný kruh vybavený samočinně spínaným světlem.

19. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí, odchylně od ustanovení čl. 19.01(3) normy ES-TRIN, být vybavena vlastním strojním pohonem, jestliže její bezpečné ovládání je zajištěno jiným způsobem. Ustanovení prvé věty nelze použít pro plavidla provozovaná na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU.

20. Prostory pro cestující s omezenou pohyblivostí podle ustanovení čl. 19.01(4) normy ES-TRIN nemusí na osobní lodi provozované pouze pro omezenou plavbu místního významu být, jestliže s ohledem na její konstrukci není s použitím běžných technických prostředků možné takové prostory vytvořit.

21. Počet a umístění přepážek mohou být stanoveny odchylně od čl. 19.02(2) normy ES-TRIN, jestliže jiné technické řešení zajistí, aby v případě zaplavení bylo plavidlo schopné další plavby.

22. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.03(9) normy ES-TRIN nemusí být pro stanovení stability při zaplavení brán v úvahu status dvou oddělení.

23. Osobní loď může mít odchylně od ustanovení čl. 19.04(1) a 19.04(2) normy ES-TRIN bezpečnostní vzdálenost minimálně 0,25 m a volný bok minimálně 0,15 m. Ustanovení prvé věty nelze použít pro plavidla provozovaná na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU a pro plavební zónu 2.

24. Osobní loď nemusí odchylně od ustanovení čl. 19.06(1) normy ES-TRIN mít strojovnu nebo kotelnu oddělenou plynotěsně od otevřeného prostoru pro cestující.

25. Osobní loď pouze s otevřenými prostory pro cestující a místy k sezení vybavenými osobními záchrannými prostředky pro nejvyšší přípustný počet cestujících nemusí mít shromažďovací prostory pro cestující podle ustanovení čl. 19.06(8) normy ES-TRIN.

26. Na osobní lodi určené pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí odchylně od ustanovení čl. 19.06(17) normy ES-TRIN být k dispozici cestujícím záchody, pokud celková doba plavby nepřesáhne jednu hodinu a nástupní místa jsou vybavena odpovídajícím sociálním zařízením.

27. Osobní loď na rozdíl od ustanovení čl. 19.07(1) normy ES-TRIN nemusí být vybavena pro provoz pouze na vodních cestách v zóně 4 druhým nezávislým pohonným systémem.

28. Na osobní lodi, kde je možný přímý kontakt mezi prostorem pro cestující a kormidelnou nemusí být vnitřní komunikační zařízení podle čl. 19.08(1) normy ES-TRIN a poplašný systém podle čl. 19.08(3) normy ES-TRIN.

29. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu, která má vodotěsná oddělení nemusí mít signalizaci stanovenou v od čl. 19.08(4) normy ES-TRIN, pokud je možné výši hladiny vody v jednotlivých odděleních kontrolovat jiným způsobem.

30. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí mít záchranné kruhy se samočinně spínaným světlem podle ustanovení čl. 19.09(1) normy ES-TRIN.

31. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.09(4) normy ES-TRIN nemusí být osobní záchranné prostředky pro cestující pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících, ale mohou být pro 50% nejvyššího přípustného počtu cestujících nahrazeny odpovídající kapacitou dodatečných kolektivních záchranných prostředků podle čl. 19.09(5) normy ES-TRIN při splnění požadavků čl. 19.09(7) až 19.09(10) normy ES-TRIN.

32. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být vybavena podle čl. 19.09(11) normy ES-TRIN vhodnými nosítky, není-li na ní dostatečný prostor pro jejich uložení.

33. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být vybavena požární soustavou podle čl. 19.12(2) normy ES-TRIN.

34. Na osobní lodi s délkou L nejvýše 20 m, na které nejsou uzavřené prostory pro cestující, postačuje odchylně od ustanovení čl. 19.12(2) normy ES-TRIN pouze jedno pevné čerpadlo se strojním pohonem, které nemusí být poháněné z nouzového zdroje, s trvale připojenou požární hadicí s tryskou splňující stanovené požadavky.

35. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být vybavena sběrnými nádržemi na domácí odpadní vody nebo palubní čistírnou odpadních vod podle ustanovení čl. 19.14(1) normy ES-TRIN, jestliže při jejím provozu odpadní vody nevznikají.

PROZATÍMNÍ OSVĚDČENÍ SPOLEČENSTVÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY
sbcr1995c061z0223_2009c052z0173u002.pdf

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Řád pro cejchování lodí vnitrozemské plavby

Část I

Část 1
Všeobecná ustanovení

1. Cejchování lodi se provádí měřením přímo na lodi. Cejchování podléhá část lodě nacházející se mezi rovinou vodorysky, která odpovídá největšímu ponoru, při kterém loď může plout (horní cejchovní rovinou), a rovinou vodorysky prázdné lodě (dolní cejchovní rovinou). Jako dolní cejchovní rovina může být použita též vodorovná rovina procházející nejnižším bodem lodního tělesa.

2. Rovina vodorysky prázdné lodě (dolní cejchovní rovina) je rovina procházející ve výši hladiny vody, když

a) na lodi není palivo ani pohyblivá zátěž a je na ní pouze výstroj, zásoby a posádka, které se obvykle nacházejí na lodi za plavby, zásoba pitné vody nesmí však podstatně převyšovat 0,5 % největšího výtlaku lodě nebo voda, kterou nelze vypumpovat z lodních prostorů obvyklými čerpacími prostředky;

b) stroje, kotle, systémy potrubí a zařízení, sloužící k pohybu lodě, k ohřevu nebo chlazení obsahují vodu, olej a jiné tekutiny nutné pro jejich provoz;

c) loď se nachází ve sladké vodě, tj. ve vodě, jejíž hustota se rovná 1000 kg/m³.

3. Jestliže loď v době cejchování nesplňuje podmínky uvedené v bodě 2 nebo podmínky dávající stejný ponor a přibližně stejný náklon, pak se při výpočtu přihlíží k rozdílu zatížení lodě a k rozdílu v hustotě vody.

4. Cejchovním prostorem je prostor mezi vnějšími stěnami lodního tělesa omezený horní cejchovní rovinou a dolní cejchovní rovinou.

5. Horní cejchovní rovina je určena bezpečnostní vzdáleností a volným bokem předepsanými nebo obvyklými pro vodní cestu, pro niž je loď určena.

6. U plavidel, která nenaložená mají větší ponor na zádi, avšak při naložení plují v rovnovážné poloze, stanoví se horní cejchovní rovina takovým způsobem od střední rovné části dna nebo kýlu, aby byly dodrženy bezpečnostní vzdálenost a volný bok předepsané nebo obvyklé pro vodní cestu, po které má plavidlo plout.

7. Přesnost cejchování musí být taková, aby velikost chyby v hodnotách výtlaku zapisovaných do cejchovního průkazu (ať jde o největší výtlak odpovídající určitému rozdílu v ponoru), nepřekročila

a) 1 % pro hodnoty výtlaku do 500 m³,

c) 0,25 % pro hodnoty výtlaku nad 2000 m³.

b) 5 m³ pro hodnoty výtlaku od 500 m³ do 2000 m³, nebo

8. Zatížení lodě, odpovídající ponoru prázdné lodě, musí být uvedeno v cejchovním průkazu.

Část II

Část 2
Cejchování lodí určených k dopravě zboží

1. Měřená část lodě se rozdělí na cejchovní vrstvy vodorovnými rovinami nebo v případě, že horní a dolní cejchovní rovina nejsou rovnoběžné, rovinami procházejícími přímkou představující průsečnici těchto rovin (sečnými rovinami). Výška cejchovní vrstvy se volí taková, aby s přihlédnutím k tvaru lodního tělesa byla dostatečná pro přesný výpočet objemu; pro výpočet objemu v tvarovaných částech je vzdálenost mezi vodorovnými rovinami nebo střední výška cejchovní vrstvy mezi sečnými rovinami stejná a zpravidla se rovná 10 cm.

2. Objem cejchovní vrstvy ohraničené vodorovnými rovinami se vypočítá násobením poloviny součtu ploch horní a dolní roviny výškou vrstvy. Objem cejchovní vrstvy ohraničené sečnými rovinami se vypočítá podobným způsobem, přičemž za střední výšku cejchovní vrstvy se volí délka svislice ohraničená horní a dolní rovinou a procházející těžištěm plochy střední části cejchovní vrstvy. Pro zjednodušení lze použít pro všechny cejchovní vrstvy délku svislice procházející středním těžištěm.

3. Pro výpočet obsahu každé plochy se tato rozdělí pořadnicemi kolmými k střední podélné rovině lodě na díly stejné délky ve střední části lodě, která je obvykle podobná obdélníku, jakož i v příďových a záďových částech, počet dílů nemá být menší než čtyři, kromě toho, v případě potřeby, plošný obsah příďových a záďových výběžků se vypočítává zvlášť.

4. Pro výpočet ploch omezených křivkami se použije Simpsonova pravidla.
Obr. 1
sbcr1995c061z0223_2015c032z0065p005o001.tif

sbcr1995c061z0223_2015c032z0065p005o002.tif

Obr. 2
P_cp = 2x(v/3 (1a + 4b + 2c + 4d + 1e))
Pro koncové části lodě mohou být křivky zaměněny známými křivkami, jako např. elipsou, parabolou, atd. Při středních dílech postačí součin délky a střední šířky.

5. Součet objemu všech cejchovních vrstev je pak objemem cejchovního prostoru.

6. Jestliže změny plošných obsahů mají dostatečně pravidelný průběh, lze se omezit na výpočet takového počtu ploch, který bude dostatečný k tomu, aby bylo možné vykreslit křivku průběhu vodorovných ploch nebo některých jejich prvků v závislosti na jejich výšce a určit ostatní plochy na základě této křivky.

7. Podíl vzniklý dělením objemu libovolné cejchovní vrstvy její střední výškou v cm je hodnotou výtlaku lodě na každý cm středního ponoru této cejchovní vrstvy.

8. O postupném zvětšování výtlaku pro každý centimetr středního ponoru, jímž se rozumí aritmetický průměr údajů odečtených na všech cejchovních stupních počínajíc dolní cejchovní rovinou, se vyhotoví tabulka.

Část III

Část 3
Cejchování lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží

1. U lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží, postačí stanovit pouze výtlak pro vodorysku největšího ponoru a vodorysku prázdné lodě nebo pro jednu z těchto vodorysek. Pro tento výpočet se vychází z geometrických údajů zjištěných přímo na lodi nebo z výrobních výkresů. Za hodnotu výtlaku lze uznat součin koeficientu plnosti a tří následujících rozměrů lodě
Tyto rozměry se zjišťují přímo na lodi nebo z výkresů, bez zřetele na vystupující části lodního tělesa. Zvolená hodnota koeficientu plnosti se rovná hodnotě volené obvykle pro lodě příslušného typu; pro lodě, které mají ostrý tvar lodního tělesa (osobní lodě, remorkéry atd.), se volí hodnota 0,7, jestliže k jejímu zjištění chybí jiné podklady.

a) délky, tj. vzdálenosti mezi průsečíky střední podélné roviny s křivkou vodorysky;

b) největší šířky na vodorysce;

c) středního ponoru, tj. svislé vzdálenosti mezi vodoryskou a nejnižším bodem lodního tělesa v rovině žebrorysky, uprostřed délky plavidla podle písmene a).

2. Rozdíl obou výtlaků udává výtlak prostoru mezi horní a dolní cejchovní rovinou.

3. Tabulka postupného výtlaku se nevyhotovuje.

Část IV

Část 4
Cejchovní značka, znaky a cejchovní stupnice

1. Cejchovní značky se vyznačují na obou bocích lodě; musí být zřetelně viditelné a umístěné souměrně ke střední podélné rovině. Každou cejchovní značku tvoří vodorovná ryska nejméně 30 cm dlouhá, umístěná na úrovni ponoru, pro který loď byla cejchována, a svislá ryska, nejméně 20 cm dlouhá, umístěná pod vodorovnou ryskou v bodě jejího středu; na cejchovní značce mohou být také další rysky, které spolu s vodorovnou ryskou tvoří obdélník, jehož spodní stranou je tato ryska. Rysky musí být vyryty nebo vyraženy.

2. Roviny procházející svislou ryskou cejchovní značky musí být rozmístěny v přibližně stejných vzdálenostech od sebe a symetricky ke střednímu těžišti. Vzdálenost mezi těmito rovinami musí být pro lodě, které mají “n“ párů cejchovních značek přibližně 1/n délky lodě.

3. Každá loď musí mít nejméně 3 páry cejchovních značek s výjimkou

a) lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden pár cejchovních značek;

b) lodí do délky 40 m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních značek.

4. Cejchovní značky mohou sestávat z pevně připevněné destičky nejméně 30 cm dlouhé a 4 cm vysoké, jejíž spodní strana odpovídá ponoru, pro který loď byla cejchována, a jejíž střed je označen ryskou.

5. Na destičkách sloužících jako cejchovní značky nebo vedle cejchovních značek provedených podle bodu 7 musí být zřetelně vyryt nebo vyražen cejchovní znak skládající se z následujících údajů:

a) rozpoznávacích písmen Státní plavební správy,

c) rozpoznávacích písmen státu (CZ), která jsou posledními písmeny cejchovního znaku.

b) čísla cejchovního průkazu,

6. Cejchovní znak se též vyznačí nesmazatelnými písmeny na dobře viditelném místě na některé pevné části přídě lodě, která nepodléhá nárazům a mimořádnému opotřebení. Toto místo se uvede v cejchovním průkazu.

7. K určení velikosti ponořené části cejchovního prostoru zhotoví se na obou bocích lodě cejchovní stupnice (stupnice ponoru), a to v místech cejchovních značek, symetricky po dvou rovinách kolmých k podélné ose lodě a k vodní hladině. Každá loď musí mít 3 páry cejchovních stupnic s výjimkou:

a) lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden pár cejchovních (ponorových) stupnic;

b) lodí do délky 40 m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních (ponorových) stupnic.

8. Při vyznačení těchto stupnic musí nulový bod odpovídat úrovni dna lodě v místě stupnice nebo, má-li loď kýl, nejnižšímu bodu kýlu v místě stupnice.

9. Cejchovní stupnice uprostřed lodi dosahuje až k horní cejchovní rovině. Cejchovní stupnice na přídi a na zádi mají podle možnosti sahat o 20 cm výše.

10. Konce cejchovních stupnic a každý desátý centimetr se označují značkami. Další rozdělení cejchovních stupnic po 2 cm se vyznačuje barvou.

11. U lodí, které nemají cejchovní stupnice uprostřed délky lodě, vyznačí se horní cejchovní rovina na obou bocích lodě zřetelnou vodorovnou úsečkou 30 cm dlouhou, 4 cm širokou. Spodní hrana úsečky se kryje s vodoryskou největšího ponoru.

Část V

Část 5
Cejchovní zkouška a přecejchování
LODNÍ OSVĚDČENÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY

1. Před cejchovní zkouškou plavebního úřadu přezkouší, zda od posledního cejchování nebyly na lodi provedeny stavební změny, jež by měly vliv na výsledek cejchování, a zda cejchovní stupnice nebo cejchovní znaky a značky jsou neporušené.

2. Zjistí-li se, že na lodi byly provedeny stavební změny (změna rozměrů lodě v místech cejchovních značek nebo trvalé deformace lodního tělesa) mající vliv na výsledek cejchování nebo chybí-li cejchovní stupnice nebo cejchovní znaky nebo značky v takovém rozsahu, že nemohou být doplněny, musí být loď přecejchována.

3. Při cejchovní zkoušce se zjišťuje, o kolik procent následkem většího nebo menšího ponoru prázdné lodě se zvětšil nebo zmenšil výtlak cejchovního prostoru. V případě, že změna výtlaku přesahuje objem cejchovní vrstvy stanovené podle části 2 bodu 1, je nutné loď přecejchovat.

4. Ukáže-li se při cejchovní zkoušce, že je nutno snížit horní cejchovní rovinu, zmenší se výtlak cejchovního prostoru o výtlak odpovídající výšce snížení cejchovního prostoru. Při zvětšení výšky cejchovního prostoru (připouští-li to tvar lodě), doplní se tabulka nosnosti pro každý centimetr ponoru. Jinak je nutno loď přecejchovat.

5. Po přecejchování se vyhotoví nový cejchovní průkaz a starý cejchovní průkaz se jako neplatný odebere. Podle možnosti se při cejchování použije výsledků předchozího cejchování.

6. Plavební úřad vede rejstřík vydaných průkazů o cejchování, cejchovních zkouškách a přecejchování lodí. Průkazy se zapisují do rejstříku pod samostatným číslem, přičemž se číslování provádí v nepřetržitém sledu. V rejstříku se dále zaznamená datum vydání průkazu, poznávací znak lodě, jakož i ostatní údaje umožňující loď identifikovat.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Údaje zapisované do lodního deníku
Seznam údajů v záhlaví:
Seznam údajů v tabulce jízd – část o plavbě:
Seznam údajů v tabulce jízd – část o posádce:
MEZINÁRODNÍ OSVĚDČENÍ PRO REKREAČNÍ PLAVIDLO

1. Pořadové číslo lodního deníku

2. Jméno lodi

3. Evidenční označení

4. Místo a datum vydání

5. Úřední podpis a otisk úředního razítka

6. Časy zahájení a ukončení služeb člena posádky

k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Vzor osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby
sbcr1995c061z0223_2019c059z0136p009u001.pdf

k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Vzor osvědčení plavidla
sbcr1995c061z0223_2019c059z0136p010u001.pdf

k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Vzor prozatímního osvědčení pro plavidla vnitrozemské plavby
sbcr1995c061z0223_2019c059z0136p011u001.pdf

k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Vzor dodatečného osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby
sbcr1995c061z0223_2019c059z0136p012u001.pdf