(1) Úhrady v české nebo cizí měně do a ze zahraničí a vůči cizozemcům v tuzemsku provádí devizové místo1) v rozsahu svého povolení působit jako banka nebo své devizové licence na základě platebního příkazu tuzemce nebo cizozemce (dále jen „příkazce“).
(2) Platební příkaz musí obsahovat kódové označení platebního titulu2) a účel úhrady.
(3) Postupy stanovené tímto opatřením platí i pro banky a pobočky zahraničních bank, které nemají ve svém povolení působit jako banka3) oprávnění pro provádění platebního styku ve vztahu k zahraničí.