(1) Není-li možno v zúčtovací jednotce s vlastní předávací stanicí nebo s vlastním zdrojem tepla určit náklady na vytápění a na přípravu teplé užitkové vody odděleně podle měření, lze stanovit náklady na teplo pro ohřev užitkové vody, popř. množství paliva k tomu potřebné a rozdělit celkové náklady podle přílohy č. 2 této vyhlášky. Nelze-li z důvodu poruchy vodoměrů stanovit objem teplé užitkové vody V (m³), rozdělí se celkové náklady na teplo podle srovnatelného předchozího období nebo v poměru 70 % na vytápění a 30 % na přípravu teplé užitkové vody.

(2) Pokud není možno zjistit spotřebu tepla pro nebytové prostory pro poruchu měřiče tepla, určí se stejným podílem ze spotřeby zúčtovací jednotky jako ve srovnatelném období, není-li to možné, technickým výpočtem.

(3) Na byty a nebytové prostory nenapojené na vnitřní rozvodné zařízení ústředního vytápění zúčtovací jednotky se rozúčtovává základní složka nákladů. Spotřebitelům, kteří se odpojili od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce, se rozúčtovává základní složka nákladů na teplo k přípravě teplé užitkové vody.