(1) Jestliže se při souběhu více výdělečných činností v rámci kalendářního roku vyskytují různé počty dnů vyloučených dob v rámci jednotlivých výdělečných činností, a nelze-li zjistit, zda se tyto vyloučené doby vzájemně kryjí nebo jaká část vyměřovacích základů nebo hrubých výdělků pojištěnce (dále jen „vyměřovací základ“) připadá na tyto vyloučené doby, vyloučené doby se neuplatní a vyměřovací základ z každé této výdělečné činnosti se úměrně navýší. Úměrné navýšení podle věty první se stanoví tak, že se vyměřovací základ z každé výdělečné činnosti vynásobí podílem počtu dní trvání této výdělečné činnosti a počtu dní trvání této výdělečné činnosti sníženého o vyloučené doby v rámci této výdělečné činnosti; takto navýšený vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.