4. § 5 odst. 2, 3 a 4 včetně poznámek č. 24) a 25) znějí:
„(2) Fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky (dále jen „zahraniční osoba“) může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z tohoto nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Pro účely tohoto zákona se za českou osobu považuje fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí trvalý pobyt na jejím území.²⁴)
(3) Pokud ze zákona vyplývá pro zahraniční osobu povinnost předložit doklady potvrzující určité skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladů včetně jejich ověřeného českého překladu, pokud z tohoto nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Pravost podpisů a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů musí být ověřena.
(4) Fyzická osoba, jíž bylo přiznáno postavení uprchlíka podle zvláštních předpisů,²⁵) může provozovat živnost za stejných podmínek jako občan České republiky s bydlištěm na území České republiky.
²⁴) § 7 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.
Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
²⁵) Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb.“.