(1) Při ukládání pokut vychází orgán dozoru z povahy protiprávního jednání, charakteru a rozsahu jeho následků a přihlédne k případnému opakovanému porušení právní povinnosti nebo k tomu, že bylo porušeno více povinností.

(2) Propadnutí věci lze uložit, jestliže věc náleží pachateli a věc

(3) Nebylo-li uloženo propadnutí věci uvedené v odstavci 2, lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže věc
a jestliže to je v zájmu bezpečnosti osob a majetku anebo jiného obecného zájmu.

(4) Propadnutí věci nelze uložit a zabrání věci nelze vyslovit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze protiprávního jednání. Vlastníkem propadlých a zabraných věcí se stává stát.

(5) Uložit pokutu nebo propadnutí věci anebo vyslovit zabrání věci lze do dvou let ode dne, kdy se příslušný orgán dozoru o porušení právní povinnosti dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne porušení právní povinnosti.

(6) Pokuty vybírá orgán dozoru, který je uložil podle obecných předpisů o správním řízení. Nedojde-li k dobrovolnému zaplacení pokuty ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, předá věc orgán dozoru k vymáhání příslušnému finančnímu úřadu. Výnos pokuty je příjmem státního rozpočtu.

a) byla ke spáchání protiprávního jednání užita nebo určena, anebo

b) byla protiprávním jednáním získána nebo nabyta za věc protiprávním jednáním získanou.

a) náleží pachateli, kterého nelze za protiprávní jednání stíhat, nebo

b) nenáleží pachateli protiprávního jednání nebo mu nenáleží zcela