Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání

(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů¹) před 1. lednem 1993 se upravuje tak, že se průměrný čistý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů²) (dále jen „průměrný čistý výdělek“) zvyšuje o 14,5 %, nejméně však o 530 Kč, pokud se v odstavcích 2 a 3 nestanoví jinak.

(2) Průměrný čistý výdělek se podle odstavce 1 zvyšuje jen do částky 19 000 Kč.

(3) Zvýšení podle odstavce 1 se neprovede, je-li průměrný čistý výdělek vyšší než 19 000 Kč.

(1) Náhrada za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce po 31. prosinci 1992 se upravuje tak, že se průměrný hrubý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávního předpisu³) (dále jen „průměrný hrubý výdělek“) zvyšuje o 14,5 %, nejméně však o 640 Kč, pokud se v odstavcích 2 až 4 a v § 3 odst. 1 nestanoví jinak.

(2) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. prosinci 1994, průměrný hrubý výdělek se zvyšuje o 3 %, nejméně však o 130 Kč, pokud se v odstavcích 3 a 4 a v § 3 odst. 1 nestanoví jinak.

(3) Průměrný hrubý výdělek se podle odstavců 1 a 2 zvyšuje jen do částky 22 840 Kč.

(4) Zvýšení podle odstavců 1 a 2 se neprovede, je-li průměrný hrubý výdělek vyšší než 22 840 Kč.

(1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 30. červnu 1995, průměrný hrubý výdělek se podle § 2 odst. 2 nezvyšuje.

(2) Úprava podle § 1 a 2 se provede bez žádosti zaměstnance; na žádost zaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení.

(3) Úprava podle § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 a 2 se provede na žádost zaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce platné před 1. červnem 1994.