31/1995 Sb. — Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tato vyhláška stanoví

a) předmět a obsah správy bodových polí a náležitosti podání týkajících se bodových polí,

b) předmět a obsah správy základních a tematických státních mapových děl a postup při standardizaci geografického názvosloví,

c) předmět a obsah správy databáze,

d) formu poskytování údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností, ze spravovaných bází dat a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy Zeměměřickým úřadem a úplatu za ně,

e) předmět a náležitosti výsledků zeměměřických činností využívaných pro státní mapová díla, správu katastru nemovitostí nebo vedení digitální technické mapy,

f) předmět a náležitosti výsledků zeměměřických činností ve výstavbě, které podléhají ověření,

g) náležitosti projektu výsledků zeměměřických činností a

h) náležitosti ověření výsledků zeměměřických činností.

(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

(3) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) geodetickým bodem (dále jen „bod“) trvale označený bod stanovenými měřickými značkami a signalizačními nebo ochrannými zařízeními (dále jen „značky“),

b) geodetickými údaji soubor písemných, číselných a grafických údajů (dále jen „údaje“) o bodech polohového, výškového a tíhového bodového pole, které jsou součástí dokumentovaných výsledků zeměměřických činností nebo databáze bodových polí,

c) databází bodových polí samostatná část informačního systému zeměměřictví, ve které jsou vedeny údaje o bodech dokumentované orgány zeměměřictví a katastru,

d) geoportálem webové rozhraní provozované Zeměměřickým úřadem za účelem zveřejňování a poskytování údajů z databáze, ortofota České republiky, státního mapového díla, databázového souboru geografického názvosloví, databáze bodových polí a dalších údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy.

Oddíl1

PŘEDMĚT A OBSAH SPRÁVY BODOVÝCH POLÍ A NÁLEŽITOSTI PODÁNÍ TÝKAJÍCÍCH SE BODOVÝCH POLÍ
Předmět a obsah správy bodových polí

§ 2

Předmět správy bodových polí

(1) Předmětem správy bodových polí jsou

a) body základního polohového, výškového a tíhového bodového pole,

b) zhušťovací body polohového bodového pole a

c) body podrobného polohového a výškového bodového pole.

(2) Rozdělení bodových polí a technické požadavky na body obsahuje příloha (body 1 až 5), která tvoří nedílnou součást této vyhlášky.

§ 3

Obsah správy základních bodových polí

Správa základních bodových polí³) zahrnuje

a) řízení o umístění značky bodu⁴) na nemovitosti a o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky,⁵)

b) zjišťování současného stavu značky a provádění opatření potřebných k její údržbě, obnově a ochraně,

c) řízení o přestupku spočívajícím v provádění činnosti, jež by mohla v ochranném pásmu značky základního bodového pole ohrozit značku nebo ztížit anebo znemožnit její využívání, přestupku spočívajícím ve zničení, poškození anebo přemístění značky nebo učinění značky nepoužitelnou a přestupku spočívajícím v neoznámení změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodových polí orgánu zeměměřictví a katastru⁷),

d) stanovení podmínek omezené využitelnosti bodů,

e) výkon zeměměřických činností při budování, obnově a údržbě bodů,

f) vedení dokumentace o bodech a

g) vedení údajů o bodech v databázi bodových polí.

§ 4

Obsah správy zhušťovacích bodů a podrobných bodových polí

(1) Správa zhušťovacích bodů zahrnuje

a) řízení o umístění značky bodu⁴) na nemovitosti a o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky⁵),

b) zpracování podkladů pro zahájení řízení o přestupku spočívajícím ve zničení, poškození anebo přemístění značky nebo učinění značky nepoužitelnou a přestupku spočívajícím v neoznámení změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodových polí orgánu zeměměřictví a katastru⁶⁵),

c) výkon zeměměřických činností při budování, obnově a údržbě zhušťovacích bodů,

d) vedení dokumentace o zhušťovacích bodech a

e) vedení údajů o bodech v databázi bodových polí ve spolupráci se správcem databáze.

(2) Správu podrobného polohového bodového pole, které je obsahem katastru nemovitostí,⁸) a technické požadavky na tyto body stanoví zvláštní předpis.⁹)

(3) Správa podrobného výškového bodového pole zahrnuje

a) zajištění výkonu zeměměřických činností při doplňování zničených bodů podle požadavku na dokumentaci výsledků zeměměřických činností v závazném výškovém geodetickém referenčním systému,⁶)

c) vedení dokumentace o těchto bodech a

d) vedení údajů o bodech v databázi bodových polí ve spolupráci se správcem databáze.

§ 5

Umisťování značky na nemovitosti

(1) Značka musí být umístěna

a) na pozemku tak, aby byly dodrženy technické požadavky na body a aby značka mohla být strpěna vlastníkem pozemku;¹¹) na umístění značky na zemědělském pozemku se nevztahuje ochrana zemědělské půdy podle zvláštního zákona,¹²)

b) na plochách komunikací a jiných staveb sloužících provozu vozidel nebo chůzi v úrovni povrchu nebo pod povrchem v šachtici s krytem v úrovni povrchu, po předchozím projednání podle zákona,¹³)

c) do svislé nebo vodorovné plochy konstrukce staveb tak, aby nevyčnívala z konstrukce více než 70 mm,

d) do svislé stavební konstrukce nemovité kulturní památky¹⁴) tak, aby nevyčnívala z konstrukce o více než 50 mm; tvar, barva ani způsob umístění značky nesmí narušit vzhled kulturní památky, pokud nebude dohodnuto podle zákona jinak.¹³)

(2) Značka se umisťuje tak, aby neohrozila stabilitu nebo neomezovala užívání stavby.

(3) Druhy značek bodových polí obsahuje příloha (body 2 až 5). Druhy značek podrobného polohového bodového pole, které jsou obsahem katastru nemovitostí, jsou uvedeny ve zvláštním předpisu.⁹)

§ 6

Databáze bodových polí

(1) Údaje o bodech polohového, výškového a tíhového bodového pole se vedou v databázi bodových polí.

(2) Správu databáze bodových polí vykonává Zeměměřický úřad.

(3) Údaje o bodech základního polohového bodového pole, zhušťovacích bodech a bodech výškového a tíhového bodového pole zapisuje do databáze bodových polí správce značky. Údaje o bodech podrobného polohového bodového pole přebírá správce databáze bodových polí z informačního systému katastru nemovitostí.

(4) Údaje o bodech bodových polí Zeměměřický úřad zveřejňuje ve formě otevřených dat a rovněž prostřednictvím webové aplikace pro interaktivní práci uživatelů.

§ 7

Náležitosti podání týkajících se bodových polí

(1) Písemné oznámení změny a zjištěné závady v údajích o bodu, poškození nebo zničení značky¹⁸) obsahuje kromě náležitostí podání stanovených správním řádem

a) název okresu, katastrálního území a číslo bodu nebo parcelní číslo pozemku, na kterém je značka umístěna, a

b) druh změny nebo zjištěné závady v údajích bodu, poškození nebo zničení značky.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat přímo správci značky písemně, popřípadě ústně nebo prostřednictvím katastrálního úřadu,¹) v jehož územní působnosti se bod nachází. Oznámení lze podat také prostřednictvím formuláře zveřejněného na internetových stránkách Úřadu.

(3) Oznámení o přemístění, odstranění nebo učinění jiného opatření k ochraně značky a oznámení o ohrožení bodu¹⁹) základního bodového pole nebo zhušťovacího bodu se podává správci značky a obsahuje zejména

a) údaje podle odstavce 1 písm. a),

b) zdůvodnění oznámení nebo označení příčiny ohrožení značky,

c) termín, ve kterém má být značka přemístěna nebo odstraněna,

d) polohopisný náčrt prostoru dotčeného výstavbou při přemístění bodu z důvodu výstavby.

(4) Obnovu poškozené nebo zničené značky bodu provede správce značky. Tato obnova se provede na náklad toho, kdo škodu způsobil.

(5) Oznamování změn na bodech podrobného polohového bodového pole, které jsou obsahem katastru nemovitostí, upravuje zvláštní předpis.⁹)

Oddíl2

PŘEDMĚT A OBSAH SPRÁVY ZÁKLADNÍCH A TEMATICKÝCH STÁTNÍCH MAPOVÝCH DĚL A DATABÁZE, POSTUP PŘI STANDARDIZACI GEOGRAFICKÉHO NÁZVOSLOVÍ A POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ

§ 8

Předmět správy státních mapových děl

(1) Předmětem správy jsou

a) základní státní mapová díla,²²)

b) tematická státní mapová díla vydávaná Úřadem nebo jinými ústředními orgány státní správy, popřípadě vydávaná Úřadem pro jiné orgány státní správy.

(2) Úřadem stanovení správci²⁶) státních mapových děl se uveřejňují na internetových stránkách Úřadu.

§ 9

Obsah správy státních mapových děl

(1) Obsahem správy je

a) tvorba, obnova, vydávání a poskytování státních mapových děl,

b) vedení dokumentačních fondů a datových souborů digitální formy základních státních mapových děl.

(2) Tvorba a obnova základních státních mapových děl vychází z aktuálního stavu databáze jako výchozího datového geografického standardu a ze standardizovaného geografického názvosloví podle § 11 odst. 6.

§ 10 § 10a

Předmět správy databáze

Předmětem správy databáze jsou data o geografických objektech vedená v elektronické podobě. Databáze obsahuje geografická data z celého území České republiky zpracovaná podle jednotných zásad a standardů. Seznam geografických objektů a jejich atributů současně s kategorizací těchto objektů obsahuje příloha (bod 8).

§ 11

Postup při standardizaci geografického názvosloví

(1) Předmětem standardizace geografického názvosloví⁶⁴) jsou

a) jména nesídelních geografických objektů z území České republiky,

b) české podoby jmen sídelních a nesídelních geografických objektů mimo území České republiky a

c) historické podoby současných jmen geografických objektů.

(2) Návrhy na standardizaci geografického názvosloví se předkládají Názvoslovné komisi Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen „Názvoslovná komise“), která je poradním orgánem Úřadu. Návrh obsahuje kromě náležitostí podání stanovených správním řádem

a) úplné znění jména geografického objektu, které se navrhuje standardizovat, a dosavadní alternativní jméno tohoto objektu,

b) stručný popis geografického objektu a lokalizace jména objektu v mapovém podkladu a

c) vyjádření orgánu státní správy nebo orgánu územní samosprávy²⁹), popřípadě instituce, do jejichž územní nebo věcné působnosti náleží vyjádřit se k návrhu jména geografického objektu.

(3) Úkoly a organizační zajištění činností Názvoslovné komise vymezuje její statut vydaný Úřadem. Členy Názvoslovné komise jmenuje předseda Úřadu po projednání s vedoucími příslušných ústředních orgánů státní správy, vědeckých a jiných institucí. Statut a složení Názvoslovné komise se uveřejňuje na internetových stránkách Úřadu.

(4) Jména geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. a) se standardizují podle zásad a pravidel spisovné češtiny. Při standardizaci se odborně posuzuje věcná a jazyková správnost geografického jména s přihlédnutím k místně užívané podobě jména a lokalizaci standardizovaného jména. Výsledkem standardizace je jediná závazná podoba jména geografického objektu.

(5) Standardizace jmen geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. b) vychází z těchto zásad:

a) pojmenování geografických objektů stanoví stát, na jehož území se objekt nachází,

b) u jmen geografických objektů z území států, které používají nelatinková písma, se způsob jejich přepisu do latinky řídí doporučeními konferencí Organizace spojených národů pro standardizaci geografického názvosloví a

c) u jmen geografických objektů, u kterých existují vžité české podoby (exonyma), se jejich užívání řídí doporučeními konferencí Organizace spojených národů pro standardizaci geografického názvosloví.

(6) Standardizovaná jména geografických objektů⁶⁵) jsou vedena v informačním systému geografického názvosloví. Soubory standardizovaných geografických jmen jsou publikovány na internetových stránkách Úřadu. Soubory standardizovaných geografických jmen uvedených v odstavci 1 písm. b) jsou uveřejňovány v názvoslovných publikacích řady „Geografické názvoslovné seznamy OSN – ČR“.

(7) Standardizovaná jména geografických objektů jsou závazná pro publikaci jmen geografických objektů ve státních mapových dílech⁶⁴) a v databázi.

§ 10b

Obsah správy databáze

Obsahem správy databáze je

a) vedení databáze jako digitálního modelu území České republiky včetně prostorové harmonizace jednotlivých geografických objektů a uchovávání obsahu databáze v časové řadě,

b) aktualizace databáze prováděná

2. průběžným záznamem podstatných změn obsahu databáze s využitím výstupů z informačních systémů veřejné správy,

1. periodicky pro plný obsah databáze v cyklu nejdéle 6 let na celém území České republiky, a to na podkladě dat dálkového průzkumu Země, šetření vybraných informací u místních orgánů veřejné správy a topografickým šetřením změn v terénu, nebo

c) integrace databáze v rámci informačních systémů veřejné správy postupným doplňováním vazeb na vybrané objekty jiných informačních systémů veřejné správy,

d) harmonizace databáze v rámci mezinárodní spolupráce pro rozvoj infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství⁶³),

e) postupné zdokonalování obsahu databáze za účelem rozvoje územně orientovaných informačních systémů veřejné správy,

f) postupné zpřesňování prostorového určení geografických objektů databáze s využitím vybraných výsledků zeměměřických činností vykonávaných ve veřejném zájmu a

g) poskytování dat databáze.

§ 11a

Poskytování údajů

(1) Zeměměřický úřad zveřejňuje údaje databáze, ortofota České republiky, státního mapového díla a databázového souboru geografického názvosloví jako otevřená data prostřednictvím webových aplikací zveřejněných na geoportálu, prostřednictvím webových služeb nebo na technických nosičích dat.

(2) Údaje databáze, ortofota České republiky, státního mapového díla a databázového souboru geografického názvosloví v jiných formách než podle odstavce 1 a další údaje z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy poskytuje Zeměměřický úřad na žádost ve formě a za úplatu uvedenou v bodě 11 přílohy k této vyhlášce.

(3) Zeměměřický úřad je oprávněn zabránit v přístupu ke službám stahování dat uživateli, který přetěžuje technickou infrastrukturu Úřadu. V případě přístupu velkého množství uživatelů ve stejném čase Zeměměřický úřad omezí přístupy k datům v závislosti na čase uplatnění požadavku při zachování rovného zacházení a zákazu diskriminace.

(4) Pokud žadatel šíří nebo zpřístupňuje údaje poskytnuté podle odstavce 1, uvede jejich zdroj a datum poslední aktualizace.

§ 10c

§ 10d

§ 10e

Oddíl3

Předmět a náležitosti výsledků zeměměřických činností, náležitosti projektu výsledků zeměměřických činností a náležitosti ověření výsledků zeměměřických činností

§ 12a

Náležitosti dokumentace výsledků zeměměřických činností využívaných ve veřejném zájmu získaných technologií globálního navigačního družicového systému

(1) Náležitostmi dokumentace bodů podrobného polohového bodového pole zaměřených technologií globálního navigačního družicového systému (dále jen „GNSS“) jsou

a) technická zpráva, jejíž nedílnou součástí je protokol určení bodů technologií GNSS včetně příloh; vzor protokolu určení bodů technologií GNSS je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu,

b) geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového pole⁹).

(2) Náležitostmi dokumentace pomocných bodů a podrobných bodů je záznam podrobného měření změn⁹), jehož nedílnou součástí je protokol určení bodů technologií GNSS včetně příloh; vzor protokolu určení bodů technologií GNSS je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu.

(3) Technické požadavky na zaměření a výpočty bodů určených technologií GNSS jsou uvedeny v příloze (bod 9).

§ 12

§ 13

Předmět výsledků zeměměřických činností ve výstavbě

(1) Ověření výsledků zeměměřických činností ve výstavbě podléhají

a) geodetický podklad pro výstavbu,

b) projekt a dokumentace zřízení, údržby a obnovy bodového pole pro účely stavby,

c) vytyčovací výkres jednotlivých objektů,

d) koordinační výkres výstavby,

e) záborový elaborát stavby,

f) dokumentace vytyčení obvodu staveniště,

g) dokumentace vytyčení prostorové polohy, rozměru a tvaru stavby nebo jejích částí,

h) dokumentace vytyčení polohy stávajících inženýrských sítí a rozsahu jejich ochranných a bezpečnostních pásem,

i) projekt a dokumentace kontrolních měření, měření posunů a přetvoření objektů a

j) dokumentace zaměření prostorové polohy, rozměru a tvaru dokončené stavby nebo její části nebo jejího technologického zařízení.

(2) Ověření dále podléhá projekt a dokumentace geodetických měření svahových pohybů a deformací, pokud je jimi ovlivněna stávající nebo prováděná stavba a tato měření nejsou prováděna v rámci důlně měřických prací podle jiného právního předpisu⁴¹).

(3) Nejsou-li využity bezvýkopové technologie, provádí se polohové a výškové zaměření veškerých podzemních staveb a zařízení při zeměměřických činnostech podle odstavce 1 vždy před jejich zakrytím nebo po jejich odkrytí.

§ 14

Náležitosti projektu výsledků zeměměřických činností ve výstavbě

(1) Projekt výsledků zeměměřických činností ve výstavbě stanoví, které konkrétní typy výsledků zeměměřických činností ve výstavbě uvedených v § 13 nebo výsledků zeměměřických činností vyhotovených podle jiného právního předpisu jsou pro konkrétní stavbu potřebné.

(2) Projekt výsledků zeměměřických činností obsahuje

a) údaje o stavbě podle vyhlášky o dokumentaci staveb,

b) seznam výsledků zeměměřických činností, které vzniknou v jednotlivých fázích výstavby,

c) informaci, v jaké fázi výstavby budou zeměměřické činnosti prováděny a jednotlivé výsledky zeměměřických činností vyhotovovány,

d) údaje o zpracovateli projektu, včetně rozsahu autorizace a čísla položky, pod kterou je zpracovatel projektu veden v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů,

e) kvalifikovaný elektronický podpis autorizovaného zeměměřického inženýra založený na kvalifikovaném certifikátu podle § 16 odst. 3 zákona a kvalifikované časové razítko; je-li projekt vyhotoven v listinné podobě, pak datum, vlastnoruční podpis autorizovaného zeměměřického inženýra a otisk autorizačního razítka.

§ 13a

Náležitosti výsledků zeměměřických činností ve výstavbě

(1) Geodetický podklad pro výstavbu obsahuje

a) číselné vyjádření výsledků zaměření prostorové polohy, rozměru a tvaru stávajících pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně technického vybavení,

b) grafické znázornění zpravidla v měřítku 1 : 200, 1 : 500 nebo 1 : 1 000 se zobrazením všech stávajících objektů a zařízení a bodů bodového pole pro účely stavby,

c) technickou zprávu včetně údajů o osobě, která zeměměřické činnosti provedla.

(2) Projekt a dokumentace zřízení, údržby a obnovy bodového pole pro účely stavby obsahuje

a) projekt bodového pole pro účely stavby, který obsahuje

3. technickou zprávu včetně údajů o zpracovateli projektu,

2. grafické znázornění zpravidla v měřítku 1 : 200, 1 : 500 nebo 1 : 1 000 se zobrazením všech budoucích bodů bodového pole pro účely stavby a se zobrazením projektované situace stavby a stávajících objektů,

1. číselné vyjádření prostorové polohy budoucích bodů bodového pole pro účely stavby,

b) dokumentaci zřízení a zaměření bodů bodového pole pro účely stavby, jejich zabezpečení proti poškození nebo zničení a jejich údržby a obnovy po dobu stavby, která obsahuje

2. grafické znázornění zpravidla v měřítku 1 : 200, 1 : 500 nebo 1 : 1 000 se zobrazením všech bodů bodového pole pro účely stavby a se zobrazením projektované situace stavby a stávajících objektů,

1. číselné vyjádření prostorové polohy bodů bodového pole pro účely stavby,

3. místopisné náčrty s uvedením informací o zabezpečení a číselném vyjádření prostorové polohy bodů bodového pole pro účely stavby,

4. technickou zprávu včetně údajů o osobě, která zeměměřické činnosti provedla.

(3) Vytyčovací výkres jednotlivých objektů obsahuje

a) číselné vyjádření prostorové polohy určujících bodů jednotlivých objektů,

b) grafické znázornění jednotlivých objektů zpravidla v měřítku 1 : 100, 1 : 200 nebo 1 : 500 se zobrazením všech určujících bodů jednotlivých objektů,

c) technickou zprávu včetně údajů o osobě, která zeměměřické činnosti provedla.

(4) Koordinační výkres výstavby obsahuje

a) grafické znázornění všech objektů v prostorovém uspořádání zpravidla v měřítku 1 : 1 000, 1 : 2 000 nebo 1 : 5 000,

b) technickou zprávu včetně údajů o osobě, která zeměměřické činnosti provedla.

(5) Záborový elaborát stavby obsahuje

a) situační výkres záborů stavby zpravidla v měřítku 1 : 500, 1 : 1 000 nebo 1 : 2 000 se zobrazením všech objektů v prostorovém uspořádání včetně platného stavu katastrální mapy,

b) technickou zprávu včetně údajů o osobě, která zeměměřické činnosti provedla,

c) tabulkový výstup seznamu parcel dotčených záborem stavby.

(6) Dokumentace vytyčení obvodu staveniště obsahuje

a) číselné vyjádření prostorové polohy určujících bodů obvodu staveniště a všech jeho částí,

b) grafické znázornění obvodu staveniště a všech objektů v prostorovém uspořádání zpravidla v měřítku 1 : 200, 1 : 500 nebo 1 : 1 000 se zobrazením všech určujících bodů obvodu staveniště,

c) technickou zprávu včetně údajů o osobě, která zeměměřické činnosti provedla.

(7) Dokumentace vytyčení prostorové polohy, rozměru a tvaru stavby nebo jejích částí obsahuje

a) číselné vyjádření prostorové polohy určujících bodů objektů,

b) grafické znázornění objektů zpravidla v měřítku 1 : 200, 1 : 500 nebo 1 : 1 000 se zobrazením všech určujících bodů objektů,

c) číselné vyjádření odchylek vytyčených a projektovaných prostorových poloh určujících bodů objektů,

d) technickou zprávu včetně údajů o osobě, která zeměměřické činnosti provedla.

(8) Dokumentace vytyčení polohy stávajících inženýrských sítí a rozsahu jejich ochranných a bezpečnostních pásem obsahuje

a) číselné vyjádření prostorové polohy určujících bodů podzemních vedení na povrchu,

b) grafické znázornění zpravidla v měřítku 1 : 500 nebo 1 : 1 000 se zobrazením všech určujících bodů podzemních vedení na povrchu,

c) technickou zprávu včetně údajů o osobě, která zeměměřické činnosti provedla.

(9) Projekt a dokumentace kontrolních měření, měření posunů a přetvoření objektů obsahuje

a) projekt měření posunů a přetvoření, který obsahuje

1. číselné vyjádření prostorové polohy všech bodů, které budou použity pro měření posunů a přetvoření,

3. technickou zprávu včetně údajů o zpracovateli projektu,

2. grafické znázornění prostorové polohy bodů, které budou použity pro měření posunů a přetvoření, zpravidla v měřítku 1 : 100, 1 : 200, 1 : 500 nebo 1 : 1 000,

b) dokumentaci geodetických kontrolních měření, měření posunů a přetvoření objektů, která obsahuje

1. číselné vyjádření prostorové polohy určujících bodů objektů,

4. technickou zprávu včetně údajů o osobě, která zeměměřické činnosti provedla.

3. grafické znázornění zpravidla v měřítku 1 : 100, 1 : 200, 1 : 500 nebo 1 : 1 000 se zobrazením všech zaměřených určujících bodů objektů včetně grafického znázornění odchylek skutečné polohy od projektované nebo dříve určené polohy,

2. číselné vyjádření odchylek skutečné polohy od projektované nebo dříve určené polohy určujících bodů objektů,

(10) Dokumentace zaměření prostorové polohy, rozměru a tvaru dokončené stavby nebo její části nebo jejího technologického zařízení obsahuje

a) číselné vyjádření výsledků zaměření prostorové polohy, rozměru a tvaru dokončených pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně technického vybavení,

b) grafické znázornění zpravidla v měřítku 1 : 200, 1 : 500 nebo 1 : 1 000 se zobrazením všech dokončených objektů a zařízení a bodů bodového pole pro účely stavby,

c) technickou zprávu včetně údajů o osobě, která zeměměřické činnosti provedla.

§ 18

Náležitosti ověření výsledků zeměměřických činností

(1) Ověření výsledků zeměměřických činností (dále jen „ověření výsledků“) v listinné podobě se vyznačuje zpravidla v pravém dolním rohu poslední strany každé části tvořící výsledek zeměměřických činností. Pokud se tyto části skládají z více listů, musí být pevně spojeny.

(2) Ověření výsledků v listinné podobě v případě činnosti, jejímž výsledkem je obnova katastrálního operátu, se vyznačí pouze na poslední straně každé technické zprávy a na poslední straně vyhotoveného seznamu částí elaborátu.

(3) Ověření výsledků v elektronické podobě se provádí připojením textového souboru obsahujícího text „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“, číslo z evidence ověřovaných výsledků a hašovací funkcí vytvořené otisky souborů, které obsahují ověřované výsledky. Textový soubor podepíše autorizovaný zeměměřický inženýr nebo osoba pověřená orgánem zeměměřictví a katastru kvalifikovaným elektronickým podpisem, ke kterému připojí kvalifikované časové razítko. Ověření výsledků tvořených jedním souborem je možné provést bez vyhotovení textového souboru podle věty první, pokud tento výsledek přímo obsahuje text „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ a číslo z evidence ověřovaných výsledků. Jsou-li součástí výsledku zeměměřické činnosti dokumenty v elektronické i v listinné podobě, lze od vyznačení ověření na dokumentu v listinné podobě upustit v případě, že součástí ověřovaného výsledku je zároveň i elektronická kopie tohoto dokumentu.

(4) Formát textového souboru uvedeného v odstavci 3 je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu.

(5) Rozměr a vzor autorizačního razítka jsou stanoveny v příloze (bod 7).

Oddíl4

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 19a

Doplnění typů objektů a atributů objektů vedených v databázi

Typy objektů a atributy objektů vedených v databázi, které jsou nezbytné k zajištění činností podle § 10b písm. c) až e), jsou do doby doplnění do seznamu v příloze 8 zveřejněny v katalogu, který je publikován na internetových stránkách Úřadu.

§ 15

§ 21

Zrušují se

1. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 1569/1971-2 pro tvorbu Základní mapy ČSSR 1 : 25 000 (reg. v částce 11/1971 Sb.),

2. výnos Českého úřadu geodetického a kartografického č. j. 4898/1975-22 o vybudování místního souřadnicového systému S - Praha a jeho územním vymezení (reg. v částce 24/1975 Sb.),

3. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 6510/1975-22 pro zaměřování nemovitých kulturních památek (reg. v částce 27/1975 Sb.),

4. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 300/1984-21 o účelových mapách velkých měřítek (reg. v částce 14/1984 Sb.).

§ 16

§ 22

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 17

§ 18 § 18a

§ 18b

§ 18c

Oddíl5

§ 19a

§ 20

§ 19

§ 21

§ 22

Příloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb.

1. Bodová pole a jejich rozdělení

1.1 Soubory bodů vytvářejí bodová pole, která se dělí podle účelu na polohové, výškové a tíhové bodové pole. Bod daného bodového pole může být současně i bodem jiného bodového pole.

1.2 Polohové bodové pole obsahuje

ab) body Astronomicko-geodetické sítě (závazná zkratka "AGS"),

aa) body referenční sítě nultého řádu,

a) základní polohové bodové pole, které tvoří

ac) body České státní trigonometrické sítě (závazná zkratka "ČSTS"),

ba) zhušťovací body,

bb) ostatní body podrobného polohového bodového pole.

c) podrobné polohové bodové pole.

ad) body geodynamické sítě,

b) zhušťovací body,

1.3 Výškové bodové pole obsahuje

ab) body České státní nivelační sítě I. až III. řádu (závazná zkratka "ČSNS"),

a) základní výškové bodové pole, které tvoří

aa) základní nivelační body,

bc) stabilizované body technických nivelací.

bb) plošné nivelační sítě,

ba) nivelační sítě IV. řádu,

b) podrobné výškové bodové pole, které tvoří

1.4 Základní tíhové bodové pole obsahuje

a) absolutní tíhové body,

b) body České gravimetrické sítě nultého, I. a II. řádu,

c) body hlavní gravimetrické základny.

1.5 Jednotlivé body jsou označeny číslem, popřípadě i názvem, a příslušností k evidenční jednotce.

1.6 Body jsou trvale stabilizovány stanovenými značkami.

1.7 U bodů jsou podle potřeby zřízena ochranná zařízení (skruže, tyče, výstražné tabulky).

1.8 Ochranná pásma bodů podle § 9 odst. 2 zákona jsou označena výstražnými tabulemi s nápisem "OCHRANNÉ PÁSMO GEODETICKÉHO BODU".

2. Technické požadavky na body základního polohového bodového pole

2.1 Poloha bodu základního polohového bodového pole (dále jen "trigonometrický bod") je volena tak, aby

b) jeho signalizace byla jednoduchá,

c) byl využitelný pro připojení bodů polohového bodového pole.

a) nebyl ohrožen,

2.2 Trigonometrický bod je stabilizován značkami jedním z následujících způsobů
Orientační rozměry značek v obrazcích jsou uvedeny v milimetrech. Skutečný rozměr určuje její správce.

a) povrchovou a dvěma podzemními značkami (obr. 1). Povrchovou značkou je kamenný hranol (obvykle žulový) s opracovanou hlavou a vytesaným křížkem ve směru úhlopříček na vrchní ploše hlavy hranolu. Vrchní podzemní značkou je kamenná deska a spodní podzemní značkou je skleněná nebo kamenná deska, které mají křížky jako povrchová značka. Středy křížků všech značek, ke kterým se vztahují souřadnice, musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 3 mm,

b) povrchovou značkou podle písmena a) a podzemní značkou, kterou je kamenná deska s křížkem jako u povrchové značky, zabetonovanou ve skále,

c) povrchovou značkou podle písmena a) nebo čepovou nivelační značkou s křížkem, popřípadě otvorem, které jsou zabetonovány ve skále (skalní stabilizace). V obou případech je značka trigonometrického bodu zajištěna čtyřmi zabetonovanými nivelačními značkami (obr.2 nebo 3) s křížkem nebo dvěma zajišťovacími body,
sbcr1995c006z0031p001o003.tif

Obr. 1
Obr. 2
Obr. 3
sbcr1995c006z0031p001o001.tif

e) dvěma konzolovými značkami zapuštěnými do svislé plochy staveb (boční stabilizace, obr.5). Souřadnice bodu jsou vztaženy k vrcholu pomyslného rovnoramenného trojúhelníku (délka ramen je 1,390 m), jehož základnu vymezují konzolové značky. Nadmořská výška je vztažena vždy k horní ploše levé konzoly při pohledu od vrcholu trojúhelníku. Trigonometrický bod je zajištěn dvěma zajišťovacími body.
Obr. 5
sbcr1995c006z0031p001o005.tif

Obr. 4
d) kovovým čepem s křížkem osazeným do ploché střechy stavby (střešní stabilizace, obr. 4), přičemž tato značka je zajištěna dvěma zajišťovacími body umístěnými mimo stavbu,
sbcr1995c006z0031p001o004.tif

2.3 Trigonometrický bod s trvalou signalizací (makovice věže kostela apod.) je vždy zajištěn dvěma zajišťovacími body. Mezi těmito body i trigonometrickým bodem musí být vzájemná viditelnost.

2.4 První zajišťovací bod se stabilizuje jako trigonometrický bod třemi značkami podle odstavce 2.2 písm. a). Druhý zajišťovací bod se stabilizuje povrchovou a vrchní podzemní značkou podle odstavce 2.2 písm. a), přičemž povrchová značka má rozměr 160×160×750 mm. V zastavěných územích se zajišťovací body stabilizují zpravidla konzolovými značkami podle odstavce 2.2 písm. e). Případný další zajišťovací bod trigonometrického bodu je stabilizován jako druhý zajišťovací bod. Vzdálenost zajišťovacího bodu od trigonometrického bodu je menší než 500 m.

2.5 Z trigonometrického bodu musí být z výšky měřického přístroje zajištěna orientace (viditelný směr) na jiný trigonometrický bod nebo zhušťovací bod nebo trvalý a jednoznačně identifikovatelný bod (orientační směr) nebo zřízený orientační bod.

2.6 Orientační bod se zřizuje ve vzdálenosti 80 až 300 m od trigonometrického bodu. Stabilizuje se jako druhý zajišťovací bod nebo nivelační značkou uvedenou v odst. 2. 2 písm. c).

2.7 Ochranná a signalizační zařízení trigonometrického, zajišťovacího a orientačního bodu jsou zřízena podle potřeby a tvoří je jedno nebo více z těchto zařízení
Obr. 6
Na trigonometrickém bodu může být zřízeno signalizační zařízení (zvýšené měřické postavení, signál nebo měřická věž).
sbcr1995c006z0031p001o006.tif

c) betonová skruž nebo sloupek,

b) výstražná tabulka s nápisem "STÁTNÍ TRIANGULACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ",

a) červenobílá nebo černobílá ochranná tyč (orientační rozměry viz obr.6) nebo tyče zpravidla umístěné 0,75 m od centra bodu,

e) tříboká pyramida.

d) ochranný (vyhledávací) kopec,

Základní střední souřadnicová chyba (relativní přesnost mezi sousedními trigonometrickými body) je stanovena hodnotou 0,015 m. Mezní odchylka nesmí překročit 2,5 násobek této hodnoty. Střední chyba v trigonometrickém určení nadmořské výšky je stanovena hodnotou 0,1 m.
2.8 Přesnost souřadnic a nadmořských výšek trigonometrických bodů

Je-li k trigonometrickému bodu zřízen zajišťovací nebo orientační bod, jsou jejich údaje uvedeny v údajích daného trigonometrického bodu.
2.9 Údaje o trigonometrických bodech
Údaje obsahují

e) údaje o stabilizaci, ochraně a signalizaci trigonometrického bodu,

g) údaje o zřízení trigonometrického bodu.

a) číslo a název trigonometrického bodu,

b) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci, katastrálním území), označení triangulačního listu, číslo parcely nebo číslo popisné nebo evidenční stavby na níž je bod umístěn,

c) souřadnice trigonometrického bodu, jeho nadmořskou výšku s uvedením místa ke kterému se vztahuje a údaje o orientaci,

d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,

f) údaje o vlastníku pozemku nebo stavby, na kterém je trigonometrický bod umístěn,

Rozdělení základního triangulačního listu na triangulační listy
sbcr1995c006z0031p001o007.tif

Obr. 7

2.10 Trigonometrické body jsou očíslovány v evidenčních jednotkách, kterými jsou triangulační listy s rozměrem zobrazeného území 10×10 km, vzniklé rozdělením základních triangulačních listů 50×50 km (obr.7). Poloha trigonometrických bodů je zobrazena v dokumentačních mapách.
Číslování základních triangulačních listů

4. Technické požadavky na body výškového bodového pole

4.1 Bod výškového bodového pole (dále jen "nivelační bod") je stabilizován jedním z následujících způsobů

a) skalní značkou, kterou je vyhlazená vodorovná ploška nebo vodorovná ploška s polokulovým vrchlíkem uprostřed,

b) hřebovou značkou (obr.2), která se osazuje shora do vodorovné plochy skal, balvanů, vybraných staveb nebo do horní plochy nivelačního kamene,

c) hřebovou značkou (obr.3), která je osazena shora do vodorovné plochy nebo ze strany do svislé plochy skal a vybraných staveb,

d) hřebovou značkou [obr.8b)] pro hloubkové stabilizace [obr.8a) nebo 8c)],
sbcr1995c006z0031p001o009.tif

Obr. 8
c)

e) hřebovou značkou [obr.9b)] pro tyčové stabilizace [obr.9a) nebo 9c)],
sbcr1995c006z0031p001o013.tif

c)
Obr. 9

f) čepovou značkou [obr.10a)] s označením "Státní nivelace" pro nivelační body základního výškového bodového pole nebo bez označení pro nivelační body podrobného výškového pole, která se osazuje do stěn vybraných staveb, ze strany do líce nivelačního kamene [obr. 10b)] nebo do svislých ploch skal.
sbcr1995c006z0031p001o015.tif

Obr. 10
b)

4.2 K ochraně nivelačních bodů před zničením nebo poškozením se používají zařízení uvedená v bodě 2.7 písm. a) a c) nebo ochranné šachtice. Ochranná tyč je červenobílá a výstražná tabulka má nápis "STÁTNÍ NIVELACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ".

4.3 Nivelační síť je vybudována tak, aby vzdálenost nivelačních bodů v nivelačních pořadech v nezastavěném území byla menší než 1,0 km a v zastavěném území byla v průměru 0,3 km.

Mezní velikost základní střední kilometrové chyby nivelačního převýšení

\bar{m}

je stanovena hodnotou (v mm)
4.4 Přesnost výšek nivelačních bodů je určena podle střední chyby m_L nivelačního převýšení mezi nivelačními body, která nepřekračuje hodnotu

m_{L} = \bar{m} . \sqrt{L} (v m m), k d e \bar{m}

je základní střední kilometrová chyba nivelačního převýšení a L vzdálenost nivelačních bodů v kilometrech.
kde

n_{R}

je počet nivelačních oddílů v posuzovaném převýšení.

0,40 + 0,71 / \sqrt{n_{R}}

pro I.řád,

1,00 + 1,77 / \sqrt{n_{R}}

pro IV.řád a plošné nivelační sítě,

0,45 + 0,80 / \sqrt{n_{R}}

pro II.řád,

0,60 + 1,06 / \sqrt{n_{R}}

pro III.řád,

4.5 Údaje obsahují

a) u bodů ČSNS
ad) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci, katastrálním území),

aa) označení nivelačního pořadu,

ag) údaje o zřízení nivelačního bodu,

af) druh značky, stupeň stability, druh stabilizace, druh nivelačního bodu, rok určení nadmořské výšky, stav a stáří objektu s nivelační značkou,

ae) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,

ac) číslo předcházejícího nivelačního bodu v pořadu, uzlového nebo připojovacího bodu,

ab) číslo nivelačního bodu, délku oddílu a vzdálenost od počátku pořadu v kilometrech na tři desetinná místa,

b) u nivelačních bodů podrobného výškového bodového pole vybrané údaje podle písmena a).

4.6 Nadmořské výšky jsou uvedeny v údajích v metrech na 3 desetinná místa pro pořady I.-IV.řádu a plošné nivelační sítě a na 2 desetinná místa u ostatních nivelačních bodů.

Označení nivelačních oblastí I. řádu
4.7 Nivelační body jsou očíslovány v rámci evidenčních jednotek, kterými jsou nivelační pořady, které vymezují jednotlivé nivelační oblasti (obr. 10.1), nebo plošné nivelační sítě. V samostatné číselné řadě jsou čísly vyjádřenými římskými číslicemi očíslovány základní nivelační body. Poloha nivelačních bodů je zobrazena v dokumentačních mapách.
sbcr1995c006z0031_2017c077z0214p001o002.tif

sbcr1995c006z0031_2017c077z0214p001o002.tif

sbcr1995c006z0031_2017c077z0214p001o001.tif

Obr. 10.1
Přehled rozdělení nivelační oblasti I. řádu na nivelační oblasti II. řádu a vedení nivelačních pořadů III. řádu

4.8 Totožnost a neměnnost připojovacích nivelačních bodů se ověřuje kontrolním měřením. Odchylka mezi daným a nově naměřeným převýšením nesmí překročit hodnotu, kterou udávají výrazy uvedené v tabulce
kde R je délka oddílu v kilometrech.

nivelační síť řádu	I.	II.	III.	IV.
pro oddíl v mm	$2,0 + 1,50 . \sqrt{R}$	$2,0 + 2,25 . \sqrt{R}$	$2,0 + 3,00 . \sqrt{R}$	$2,0 + 5,00 . \sqrt{R}$

4.9 Přesnost stabilizovaných bodů technických nivelací je určena odchylkou v uzávěru obousměrné nivelace, která nepřekračuje hodnotu

20 m m . \sqrt{r}

, kde r je délka měřeného pořadu v kilometrech.

11.3 PUBLIKACE

Položka	Specifikace	Forma	Měrná jednotka (MJ)	Úplata za MJ
22	Česká jména moří a mezinárodních území	soubor ve formátu PDF	soubor	30 Kč
23	Jména států a jejich územních částí – Evropa	svazek	výtisk	100 Kč
24	Geografická jména České republiky	soubor ve formátu PDF/svazek	soubor/výtisk	40/120 Kč
25	Index českých exonym	soubor ve formátu PDF/svazek	soubor/výtisk	30/150 Kč
26	Jména států a jejich územních částí	soubor ve formátu PDF/svazek	soubor/výtisk	40/150 Kč
27	Vyšší geomorfologické jednotky	svazek	výtisk	70 Kč
28	Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí	svazek	výtisk	50 Kč
29	Historická geografická jména České republiky	soubor ve formátu PDF	soubor	30 Kč

5. Technické požadavky na body tíhového bodového pole

5.1 Body základního tíhového bodového pole jsou umístěny na klidných místech vzdálených od komunikací, průmyslových vibrací, vodních toků a nádrží a zdrojů elektromagnetického pole. Absolutní tíhové body se zřizují zpravidla v suterénech veřejných budov s betonovou podlahou a s 1 až 2 excentry volenými mimo budovy. Absolutní tíhové body jsou stabilizovány bronzovým hřebem. Ostatní body základního tíhového bodového pole jsou stabilizovány betonovým pilířem zakončeným betonovou nebo žulovou deskou v úrovni terénu (obr. 11). Uprostřed desky je osazena hřebová nivelační značka. Body hlavní gravimetrické základny a tíhové body pro sledování neslapových změn tíhového pole Země jsou stabilizovány podle obr. 12.

5.2 K ochraně bodů základního tíhového bodového pole před zničením nebo poškozením se používají zařízení uvedená v bodu 2.7 písm. a). Ochranná tyč je červenobílá a výstražná tabulka má nápis "TÍHOVÝ BOD. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ".

5.3 Hustota bodů základního tíhového bodového pole je nejméně 4 body na 1000 km².
Obr. 11
sbcr1995c006z0031p001o018.tif

Obr. 12

5.4 Střední chyba tíhového zrychlení bodů základního tíhového bodového pole vzhledem k absolutním tíhovým bodům nepřekračuje hodnotu 0,2 µm.s^-2.

5.5 Údaje obsahují
Tíhové zrychlení je uvedeno v jednotkách μm.s^-2 na dvě desetinná místa.

c) zeměpisné souřadnice, nadmořskou výšku a hodnotu tíhového zrychlení,

d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami, místopisný popis a údaj o výškovém připojení,

f) údaje o zřízení tíhového bodu.

e) druh značky a stabilizace,

a) číslo a název tíhového bodu,

b) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci),

5.6 Tíhové body jsou očíslovány čísly vyjádřenými arabskými číslicemi v jedné souvislé číselné řadě od 1 do 9999, v případě potřeby se použije poddělení na dvě desetinná místa. Poloha bodů tíhového bodového pole je zobrazena v dokumentačních mapách.

7. Rozměr a vzor autorizačního razítka

7.1 Autorizační razítko má v průměru 36 mm.

7.2 Vzor razítka

8. Seznam geografických objektů a jejich atributů vedených v databázi

1. Sídelní, hospodářské a kulturní objekty,

2. Komunikace,

3. Rozvodné sítě a produktovody,

4. Vodstvo,

5. Územní jednotky včetně chráněných území,

6. Vegetace a povrch,

7. Terénní reliéf,

8. Geodetické body.

9. Technické požadavky měření a výpočty bodů určovaných technologií GNSS

9.1 Při měření a zpracování výsledků měřických prací za použití technologií využívajících GNSS se musí používat takové přijímače GNSS, zpracovatelské výpočetní programy a měřické postupy, které zaručují požadovanou přesnost výsledků provedených měřických a výpočetních prací (dále jen „výsledky“). Při měření i početním zpracování je nutné dodržovat zásady uvedené v dokumentaci pro příslušné přístroje i pro použitý zpracovatelský program. K měření je možné využít signály všech zprovozněných a správně fungujících družic všech dostupných globálních navigačních družicových systémů, které jsou založeny na obdobném principu jako americký systém GPS-NAVSTAR.

9.2 K dosažení výsledků lze při dodržení ustanovení bodu 9.1 využít měření v reálném čase i měření s následným zpracováním. Pro měření s následným zpracováním mohou být využity metody měření v klidu (dále jen „statické metody“), i měření za pohybu (dále jen „kinematické metody“). Doba měření na bodě musí být u statických metod dostatečně dlouhá vzhledem k použité metodě měření, délce vektoru, použitým aparaturám a počtu družic obsažených ve výsledku následného zpracování, u kinematických metod a měření v reálném čase pak musí obsahovat nejméně 5 záznamů. Pro měření v reálném čase, statické i kinematické metody platí, že pro další zpracování je možné použít pouze taková řešení, kterých bylo dosaženo za podmínky, že ambiguity byly určeny jako celá čísla, dále platí, že vzdálenost bodů, mezi nimiž se vztahy přímo určují, nesmí být delší, než maximální vzdálenost, na kterou jsou tyto vztahy řešitelné použitým zpracovatelským programem.

9.3 K dosažení výsledků lze při dodržení ustanovení bodů 9.1 a 9.2 využít jednotlivých permanentních stanic pro přesné určování polohy nebo výstupů a služeb (dále jen „virtuální referenční stanice“), jestliže je síť permanentních stanic pro přesné určování polohy vytváří. Virtuální referenční stanici dané sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy nelze použít, jestliže je touto sítí poskytnuta na větší vzdálenost od nejbližší permanentní stanice pro přesné určování polohy dané sítě, než je pro danou síť s ohledem na její technologické řešení uváděno v dokumentaci, nebo není praxí stanoveno jinak.

9.4 Poloha bodu musí být určena buď ze dvou nezávislých výsledků měření pomocí technologie GNSS, nebo jednoho výsledku měření technologií GNSS a jednoho výsledku měření jinou geodetickou metodou. Souřadnice bodu musí vyhovět charakteristikám přesnosti stanoveným touto vyhláškou pro trigonometrické body a zhušťovací body a zvláštním právním předpisem⁹) pro body podrobného polohového bodového pole a podrobné body.

9.5 Opakované měření GNSS musí být nezávislé a musí být tedy provedeno při nezávislém postavení družic, tzn., že opakované měření nesmí být provedeno v čase, který se vůči času ověřovaného měření nachází v intervalech:
<-1 + n.k ; n.k + 1> hodin
kde: k je počet dní a může nabývat pouze hodnot nezáporných celých čísel
n = 23,9333 hodin (23 hod. 56 minut) pro americký systém GPS-NAVSTAR a 22,5000 hodin (22 hod. 30 minut) pro ruský systém GLONASS, 25,7667 hodin (25 hod. 46 minut) pro čínský systém Beidou a 28,1667 (28 hod. 10 minut) pro evropský systém Galileo.

<-3 + n.k ; n.k + 3> hodin
9.6 Výsledek měření GNSS, pro který platí, že hodnota parametru GDOP (Geometric Dilution of Precision) nebo parametru PDOP (Position Dilution of Precision) je větší než 7,0, nelze ověřit pomocí dalšího výsledku měření GNSS, pro který rovněž platí, že hodnota parametru GDOP nebo parametru PDOP je větší než 7,0, jestliže se čas ověřujícího měření vůči času měření ověřovaného nachází v intervalu:

9.7 Pokud se poloha bodu určuje měřením s následným zpracováním pouze z výsledků jediného měření GNSS provedeného na určovaném bodě, musí být splněny tyto podmínky:

c) poloha bodu nesmí být určena pouze využitím virtuálních referenčních stanic poskytnutých sítěmi permanentních stanic pro přesné určování polohy, nebo kombinace virtuální referenční stanice a permanentní stanice pro přesné určování polohy ze stejné sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy.

b) jestliže souvislá doba měření s následným zpracováním využitá pro dosažení výsledku je kratší než 1 hodinu, nesmí parametr GDOP nebo parametr PDOP pro žádný použitý výsledek měření překročit hodnotu 7,0,

a) výška antény nad bodem musí být zjištěna dvěma nezávislými způsoby nebo určena před a opakovaně po měření,

9.8 Při určování polohy, pomocných bodů a podrobných bodů může být opakované měření GNSS nahrazeno ověřením vzájemné polohy nově určovaných bodů nebo ověřením jejich polohy vůči stávajícímu bodu, jehož souřadnice vyhovují charakteristice přesnosti dané pro určovaný bod, pomocí vhodně zvoleného počtu kontrolně měřených délek, úhlů nebo jejich kombinací. Pro ověření polohy bodu není možné jako kontrolní prvek použít:

a) přímo či nepřímo měřenou délku mezi body, které nebyly určeny nezávisle,

b) úhel v trojúhelníku obsahujícím nejméně dva body, které nebyly určeny nezávisle, jestliže není součástí uzávěru v obrazci, který obsahuje nejméně dva body, jejichž poloha byla ověřena,

c) uzávěr v obrazci vytvořeným body, které nebyly určeny nezávisle.

9.9 Při určování polohy pomocného bodu určeného klasickou metodou z bodů určených technologií GNSS, jejichž poloha nebyla ověřena, může být kontrolní měření na tomto bodě nahrazeno ověřením jeho polohy:

a) kontrolním určením souřadnic nejméně dvou nezávisle určených bodů měřením provedeným z tohoto pomocného bodu, nebo

b) kontrolním zaměřením tohoto pomocného bodu klasickou metodou z jiných bodů určených technologií GNSS, jejichž poloha také nebyla ověřena. Přitom určení polohy bodů použitých pro kontrolní zaměření musí být nezávislé na určení polohy bodů použitých v zaměření kontrolovaném.

9.10 Připojení do stejné realizace souřadnicového systému WGS84, ve kterém byla zpracována jiná měřická kampaň, nebo do souřadnicového systému ETRS89 v epoše 1989.0 může být provedeno:

a) měřením na nejméně dvou připojovacích bodech, přičemž ověřovaný vztah mezi těmito body musí splňovat požadované charakteristiky přesnosti, nebo

b) nezávislou dvojicí měření pomocí technologie GNSS, která splňuje požadované charakteristiky přesnosti, na jednom připojovacím bodě, jehož poloha byla s požadovanou přesností ověřena, nebo

c) využitím permanentní stanice pro přesné určování polohy, která je pro připojení do systému ETRS89 v epoše 1989.0 bez nutnosti provedení ověřovacích měření schválena Úřadem, popřípadě virtuální referenční stanice poskytnuté sítí takových permanentních stanic pro přesné určování polohy.

9.11 Transformaci souřadnic z geocentrického souřadnicového systému WGS84 nebo ETRS89 v epoše 1989.0 do S-JTSK lze provést pouze pomocí zpracovatelského programu, který je schválen Úřadem:

a) pro práce, pro které je postačující přesnost vyhovující charakteristice přesnosti mxy = 0,06 m, využitím zpřesněné globální transformace mezi ETRS89 v epoše 1989.0 a S-JTSK bez volby identických bodů, jestliže je dodržen postup uvedený v návodu k použití takového programu, nebo

b) pro transformaci pomocí výpočtu místních transformačních parametrů na základě volby identických bodů při splnění těchto podmínek:

bd) geocentrické souřadnice všech určovaných i identických bodů jsou ve shodné realizaci využitého geocentrického systému,

bc) souřadnice všech identických bodů jsou určeny s přesností vyšší nebo stejnou, než je přesnost požadovaná pro určované body,

bb) souřadnice na všech identických bodech byly získány měřením nebo převzaty z platných geodetických údajů,

ba) pro určení parametrů transformace jsou použity nejméně čtyři identické body,

bh) pokud byly souřadnice na identickém bodě získány měřením a transformací zjištěná odchylka překročí na tomto bodě maximální povolenou odchylku, je nutno buď takový bod z transformace vyloučit a zvolit jiný identický bod, nebo oprávněnost vztahu mezi souřadnicovými systémy pro takový bod doložit ověřením polohy identického bodu a v případě potřeby i souřadnic v geocentrickém souřadnicovém systému i v S-JTSK.

bf) obvodový polygon proložený identickými body nevytvoří obrazec, jehož některý vnitřní úhel je menší než 20°,

be) identické body jsou rozloženy rovnoměrně, průměrná vzdálenost mezi sousedními identickými body není větší než 5 km a žádná vzdálenost mezi sousedními identickými body není větší než 8 km,

bg) žádný z určovaných bodů vně obrazce vytvořeného identickými body neleží od nejbližší spojnice mezi dvěma sousedními identickými body ve vzdálenosti větší než 1/10 délky této spojnice,

10. Technické požadavky měření a výpočty bodů určovaných terestricky

10.1 Při měření a zpracování výsledků měřických prací za použití terestrických měření se musí používat takové přístroje a pomůcky, zpracovatelské výpočetní programy a měřické postupy, které zaručují požadovanou přesnost výsledků provedených měřických a výpočetních prací (dále jen „výsledky“). Při měření i početním zpracování je nutné dodržovat zásady uvedené v dokumentaci pro příslušné přístroje i pro použitý zpracovatelský program.

10.2 Při geodetických měřeních se dodržují obecně platné geodetické principy, metody a postupy. Pro výsledky, pro které je postačující přesnost vyhovující charakteristice přesnosti mxy = 0,14 m, musí měření vyhovovat zejména podmínkám:

c) Orientace na stanovisku se provede vždy nejméně na dva body polohových bodových polí nebo na pomocné body. Nelze-li zaměřit více než jeden orientační směr, musí se použít oboustranně připojený a oboustranně orientovaný polygonový pořad nebo se správnost orientace ověří kontrolním zaměřením podrobného bodu, který byl určen z jiného stanoviska.

k) Podrobné body, které není ze stanoviska vidět přímo, lze zaměřit s použitím polárních kolmic. Polární kolmice nesmí být delší než 1/2 vzdálenosti její paty od stanoviska a nesmí přesáhnout délku 30 m.

j) Při použití ortogonální metody nesmí být délka kolmice větší než 3/4 délky příslušné měřické přímky a nesmí přesáhnout délku 30 m.

i) Měřickou přímku lze jednoduchými měřickými pomůckami prodloužit maximálně o 1/3 její délky.

h) Délka rajónu může být nejvýše o 1/3 větší než délka měřické přímky (je-li výchozí bod rajónu na přímce mezilehlý, pak její delší části), na kterou je rajón připojen, nebo nesmí být větší, než je délka k nejvzdálenějšímu orientačnímu bodu.

g) Délka rajónu může být nejvýše 1 000 m.

f) Volný polygonový pořad může být nejvýše dvakrát lomený a nesmí být delší než 250 m.

e) Délka polygonového pořadu tvořeného pomocnými body nesmí být větší než 2 000 m.

d) Je-li podrobné měření připojeno pouze na v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body a nelze žádné orientace na body polohových bodových polí nebo pomocný bod dosáhnout, orientace se provede nejméně na dva takové podrobné body.

b) Při určení souřadnic stanoviska protínáním ze směrů nebo protínáním z délek nebo jako volného polárního stanoviska musí být na určovaném stanovisku alespoň jeden úhel mezi použitými směry v rozmezí 30 gon až 170 gon.

a) Je-li podrobné měření připojeno pouze na dva body, musí být použity dva body polohových bodových polí nebo pomocné body, přičemž v případě použití volného polárního stanoviska musí být na oba dva tyto body změřeny vodorovné směry i délky.

11. Poskytování dalších výsledků zeměměřických činností Zeměměřickým úřadem

Položka	Specifikace	Forma	Měrná jednotka (MJ)	Úplata za MJ
1	Letecký měřický snímek (digitální RGB, digitální BW)	soubor ve formátu JPEG, JP2, TIFF	snímek	400 Kč
2	Letecký měřický snímek (digitální NIR)	soubor ve formátu JPEG, JP2, TIFF	snímek	300 Kč
3	Letecký měřický snímek (digitální RGB+NIR)	soubor ve formátu JPEG, JP2, TIFF	snímek	500 Kč
4	CZEPOS – služby kategorie DGPS	síťová služba	hodina	20 Kč
5	CZEPOS – služby kategorie RTK a VRS	síťová služba	hodina	60 Kč
6	CZEPOS – data RINEX s intervalem záznamu 1 vteřina	síťová služba	hodina	50 Kč
7	CZEPOS – data RINEX s intervalem záznamu 5 vteřin	síťová služba	hodina	10 Kč
8	CZEPOS – data RINEX s intervalem záznamu 10 vteřin	síťová služba	hodina	5 Kč
9	CZEPOS – služby kategorie DGPS, RTK, VRS	síťová služba	rok	10 000 Kč
10	CZEPOS – služby kategorie DGPS, RTK, VRS	síťová služba	měsíc	1 000 Kč
11	Transformační program ETJTZÚ	software pro OS Windows	ks	5 000 Kč
12	Transformační knihovna ETJTZÚ	výpočetní modul pro OS Windows / Linux	ks	5 000 Kč

11.1 DIGITÁLNÍ PRODUKTY A SÍŤOVÉ SLUŽBY