PROTIOTŘESOVÁ PREVENCE

(1) V dolech s nebezpečím otřesů je nutno považovat všechny části horského masivu za nebezpečné otřesy, pokud je podle tohoto předpisu nelze zařadit jinak.

(2) Na základě výsledků prognózy lze vymezit části horského masivu, kde nehrozí nebezpečí otřesu.

(1) Všechna důlní díla s výjimkou těch, která jsou vedena v částech horského masivu, kde nehrozí nebezpečí otřesů (§ 4 odst. 2), zařadí organizace⁴) do 1., 2. nebo 3. stupně nebezpečí otřesů.

(2) Mezi důlní díla v 1. stupni nebezpečí otřesů se zařazují důlní díla, u nichž se při běžných způsobech jejich vedení bez použití aktivních a pasivních prostředků protiotřesové prevence nepředpokládá vznik otřesů.

(3) Mezi důlní díla ve 2. stupni nebezpečí otřesů se zařazují díla, u nichž při běžných způsobech jejich vedení nelze vyloučit nebezpečí vzniku otřesů. Při nepříznivém výsledku místní prognózy, prováděné v průběhu vedení důlních děl ve 2. stupni nebezpečí otřesů, nutno použít aktivních a pasivních prostředků protiotřesové prevence.

(4) Mezi důlní díla ve 3. stupni nebezpečí otřesů se zařazují díla, u nichž lze při jejich vedení předpokládat nebezpečí vzniku otřesů nebo v nichž se otřesy již projevily. Při vedení důlních děl ve 3. stupni nebezpečí otřesů je nutno vždy použít aktivních a pasivních prostředků protiotřesové prevence.

(1) Organizace je povinna v dostatečném předstihu zjišťovat údaje potřebné pro prognózu.

(2) Seismickou aktivitu v dobývacím prostoru dolu je nutno sledovat a vyhodnocovat s použitím výsledků seismické aktivity celého ložiska, popřípadě pánve.

(3) Regionální prognóza je podkladem k vymezení částí horského masivu, kde hrozí, případně nehrozí nebezpečí otřesů. Prvky regionální prognózy jsou zejména

(4) Místní prognóza vychází z regionální prognózy a je podkladem pro zařazení nebo přeřazení důlních děl, pro určení míst v důlních dílech, kde lze předpokládat projev otřesu, a pro kontrolu účinnosti protiotřesových opatření.

(5) Způsob provádění prognózy stanoví plán otvírky, přípravy a dobývání;⁵) situování místní prognózy, její četnost, prostředky, jakož i využití jejich výsledků upřesní technologický postup.

(1) Při vedení hornických prací s výjimkou míst uvedených v § 13 odst. 1 musí být uplatněny aktivní a pasivní prostředky protiotřesové prevence, směřující ke snížení rizika vzniku otřesů a k omezení jejich následků. Je nutno volit postup, který nezvyšuje nebezpečí otřesů v jiných slojích nebo v jiné části horského masivu a neznemožňuje prognózu a užití prostředků protiotřesové prevence.

(2) Aktivní prostředky se použijí při vedení důlních děl na základě výsledků prognózy. Mezi aktivní prostředky patří zejména
pokud směřují k prevenci vzniku otřesů.

(3) Pasivní prostředky k omezení účinků případného otřesu nutno realizovat při vedení důlních děl na ochranu zaměstnanců a zařízení. Pasivní prostředky jsou zejména

(4) Použití a kombinaci aktivních a pasivních prostředků stanoví technologický postup podle výsledků prognózy.

a) litologická povaha vrstevního sledu,

b) strukturně-tektonická a paleonapěťová analýza masivu,

c) analýza změn mocností a vývoje slojí,

d) existence anomálních jevů ve vývoji vrstevního sledu,

e) fyzikálně-mechanické vlastnosti horninového masivu nebo jeho částí,

f) hloubka uložení pod povrchem a její změny,

g) náchylnost slojí k projevu otřesů.

a) časoprostorové vedení důlních děl,

b) trhací práce v okolních horninách a ve sloji,⁶)

c) zavlažování sloje a okolních hornin,

d) odlehčovací vrty,

e) volba technologie vedení důlních děl,

a) omezení počtu zaměstnanců v ohrožených oblastech,

b) systémy odvolávání zaměstnanců při zjištění nebezpečí,

c) znepřístupnění nepotřebných důlních děl,

d) volba výztuže důlních děl,

e) umístění zařízení v důlních dílech,

f) dálkové ovládání strojů,

g) vytváření bezpečnostních dutin nebo kompenzačních prostorů,

h) vyvolání otřesů za nepřítomnosti lidí,

i) ochrana a vypínání elektrických zařízení.