(1) Za povolení k pobytu ve smyslu této části se považuje jakékoli povolení vydané příslušným orgánem jedné ze smluvních stran, které opravňuje k pobytu na území jejího státu. Za ně se nepovažuje časově omezený souhlas s pobytem na území státu jedné ze smluvních stran vydaný za účelem projednání žádosti o azyl nebo žádosti o udělení povolení k pobytu.

(2) Příslušné orgány smluvních stran se budou vzájemně informovat o právních předpisech upravujících povolování vstupu a pobytu na území jejich států.