k vyhlášce č. 99/1995 Sb.
URČENÍ BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOSTI
Tabulka č. 1
Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od skladů třídy nebezpečí A

Bezpečnostní pásmoOhrožený objektStupeň poškození objektun
1/21/3
k
1Sklady výbušnin a výrobní objekty tříd nebezpečí B, C a D, objekty malé důležitosti bez trvalé obsluhyNedojde k přenosu denotace. Destrukce objektu, úplné rozrušení budov0,5 až 2,51,5 až 8
2Objekty bez nebezpečí výbuchu, správní, sociální, energetické a jiné stavby, kde se nevyrábějí a nezpracovávají výbušninyPoškození rámů oken a dveří, porušení omítky, vnitřních dřevěných příčekvíce než 2,5 až 4,5více než 8 až 15
3Jednotlivé budovy mimo území provozovny, silnice, železniceLehká poškození staveb, větší rozsah zničení okenvíce než 4,5 až 6více než 15 až 22
4Obce bez souvislé výškové zástavbyČástečné poškození zasklených okenvíce než 6 až 17více než 22 až 60
5Sídliště s výškovou zástavbou, nemocnice, významné kulturní památky, stavby s vysokou koncentrací osob, např. velká obchodní střediskaNáhodné poškození zasklených okenvíce než 17více než 60

Tabulka č. 2
Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností výrobních objektů třídy nebezpečí A od skladů třídy nebezpečí A, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace
Ohrožující objektnOhrožený výrobní objekt
Třída a skupina nebezpečí
Obložení (kg)Stavební provedeníAIAIIAIIIAIV
Stavební provedení
bez valus valembez valus valembez valus valembez valus valem
M < 2000bez valu1/26,02,44,01,63,01,22,00,8
s valem2,41,21,60,81,20,60,80,4
M ≥ 2000bez valu1/3218,5145,71146,02,5
s valem8,54,35,72,8422,51,3

Tabulka č. 3
Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností skladů třídy nebezpečí A mezi sebou, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace
Ohrožující objektnOhrožený sklad
Třída a skupina nebezpečí
Obložení (kg)Stavební provedeníAIAII, AIIIAIV
Stavební provedení
bez valus valembez valus valembez valus valem
M < 2000bez valu1/24,41,81,30,51,00,3
s valem1,80,90,50,30,30,2
M ≥ 2000bez valu1/316,06,44,62,03,01,4
s valem6,43,22,01,11,40,7

Tabulka č. 4
Koeficienty, jimiž se postihuje energetický obsah výbušnin při výpočtu bezpečnostních vzdáleností
výbušninakekv
Třaskaviny suché nebo s obsahem vody do 10 %, důlně bezpečné trhaviny II. kategorie, černý prach0,5
Důlně bezpečné trhaviny I. kategorie0,65
Protiprachové důlně bezpečné trhaviny0,8
Vysokobrizantní pevné trhaviny a jejich směsi, plastické trhaviny vyrobené na jejich bázi1,2

Tabulka č. 5
Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od skladů třídy nebezpečí C
Bezpečnostní pásmoOhrožený objektk
1Sklady všech tříd nebezpečí, výrobní objekty výbušinářských provozů s nebezpečím výbuchu, objekty malé důležitosti bez trvalé obsluhy1 až 3,5
2Výrobní objekty bez nebezpečí výbuchuvíce než 3,5 až 4,5
3Správní, sociální, energetické a jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin, silnice, železnice1)více než 4,5 až 6,5
4Obytné budovy mimo území provozovny2)více než 6,5

VYSVĚTLIVKY
1) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost k dopravním cestám je 40 m.
2) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost je 60 m.

(1) Bezpečnostní vzdálenost se určí podle základního vzorce
S = k.(M)n,
kde S je bezpečnostní vzdálenost (m),
k je koeficient volený podle charakteru a stavebního provedení ohroženého objektu a stupně jeho poškození a stavebního provedení ohrožujícího objektu,
M je obložení (kg),
n je exponent, jehož hodnota závisí na obložení ohrožujícího objektu.

(2) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od skladu třídy nebezpečí A, kromě bezpečnostní vzdálenosti pro ohrožený sklad a výrobní objekt třídy nebezpečí A, se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 1 této přílohy, přičemž hodnoty odpovídající exponentu n = 1/2 se použijí pro obložení menší než 2000 kg, hodnoty odpovídající exponentu n = 1/3 se použijí pro obložení 2000 kg a větší. Hodnota koeficientu k se z daného rozmezí volí podle stavebního provedení ohroženého objektu, jeho významu, charakteru, terénu apod.

(3) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti ohrožených výrobních objektů kterékoliv třídy a skupiny nebezpečí od skladů třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 2 této přílohy.

(4) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti ohroženého skladu kterékoliv třídy a skupiny nebezpečí od skladu třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 3 této přílohy.

(5) U výbušnin, které se svým energetickým obsahem významně odchylují od trinitrotoluenu, např. třaskavin, některých pyrotechnických složí, trhavin typu DBT, vysokobrizantních trhavin, je obložení M:

a) možno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota menší než 1,

b) nutno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota větší než 1.
Hodnoty vybraných koeficientů kekv jsou uvedeny v tabulce č. 4 této přílohy.

(6) Bezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí A, v nichž se skladují předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, je pro silnice a železnice nejméně 180 m a pro obytné budovy mimo území provozovny nejméně 275 m.

(7) Bezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí B, u něhož je okolí ohroženo pouze rozletem lehkých úlomků, se stanoví takto:

a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a pro výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 90 m, přičemž pro zasypaný ohrožující sklad třídy nebezpečí B se bezpečnostní vzdálenost nestanovuje,

b) pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 90 m,

c) pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 90 m,

d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 39, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 60 m,

e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 58, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m.

(8) Bezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí B, v němž se skladují předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, se stanoví takto:

a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a pro výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 135 m, přičemž pro zasypaný ohrožující sklad třídy nebezpečí B se bezpečnostní vzdálenost nestanovuje,

b) pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 135 m,

c) pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 135 m,

d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 51, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m,

e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 76, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 135 m.

(9) Pokud je možno volit bezpečnostní vzdálenost podle odstavců 7 a 8 z jistého rozmezí, stanoví se podle stavebního provedení ohrožujícího a ohroženého objektu.

(10) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od skladu třídy nebezpečí C se použije exponentu n = 1/3 a koeficientů uvedených v tabulce č. 5 této přílohy.

(11) Je-li obložení skladu třídy nebezpečí C menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.

(12) Leží-li ohrožený objekt ve směru nechráněné výfukové plochy skladu třídy nebezpečí C, jsou nejmenší bezpečnostní vzdálenosti:

a) 60 m pro ohrožený výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu,

b) 100 m pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu, správní, sociální, energetické nebo jiné objekty,

c) 240 m pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice, železnice.

(13) Bezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí D s obložením 100 kg a větším je pro všechny budovy uvnitř provozovny nejméně 10 m, pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice a železnice nejméně 25 m.

(14) Je-li obložení skladu třídy nebezpečí D menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.

(15) Při různém stavebním provedení a umístění objektů nebezpečných výbuchem se určují bezpečnostní vzdálenosti podle těchto zásad:

a) je-li objekt částečně ovalován, pak ve směru otevřených stran se počítá bezpečnostní vzdálenost jako pro objekt neovalovaný,

b) jsou-li dva sousední objekty obráceny k sobě otevřenými stranami, stanoví se vzdálenost mezi nimi jako pro objekty bez valů,

c) je-li volná strana bunkrového objektu chráněna valem, pokládá se tento objekt za ovalovaný,

d) mají-li dva objekty společný val, pokládá se při výpočtech každý za objekt s jedním valem,

e) u staveb bunkrového typu umístěných ve společném zásypu se každá z nich považuje za ovalovaný objekt.

(16) Při stanovování bezpečnostní vzdálenosti mezi dvěma sklady se stanoví bezpečnostní vzdálenost pro každý sklad zvlášť, ale uvažuje se větší z nich.

(17) Jsou-li ve skladu u výrobce provedena ochranná opatření proti přenosu výbuchu nebo rozšíření požáru, lze použít pro výpočet bezpečnostní vzdálenosti i dílčí obložení.