k vyhlášce č. 99/1995 Sb.
URČENÍ VZDÁLENOSTI DÍLČÍHO PROSTORU PRO SKLADOVÁNÍ VÝBUŠNIN K OBJEKTŮM
Zvýšení mezí uvedených v odstavci 3 písm. a) až d) lze na základě odborného měření seismických účinků a pozorováním ohroženého objektu.

(1) Nejmenší vzdálenost dílčího prostoru pro skladování výbušnin se určí

a) k objektům důležitým pro nerušený provoz podzemních pracovišť a k nezastavěnému povrchu podle vztahu
$S=k_1.\sqrt{k_2}.M,$

b) k povrchovým objektům podle vztahu
$S=\frac{1500.k_1.\sqrt[3]{k_2.M}}{\sqrt{k_3{}^3}}.$
Pro výpočet se používají symboly a jejich hodnoty takto:
S - nejmenší přípustná vzdálenost (m),
M - hmotnost skladovaných trhavin v dílčím prostoru pro skladování výbušnin (kg),
k₁ - konstanta prostředí, jejíž hodnota se volí pro

jílovité břidlice	1,83
drobivé břidlice	1,77
zpevněné sedimenty	1,66
vyvřelé horniny	1,51

k₂ - seismický ekvivalent trhavin, jehož hodnota se volí pro

důlní skalní a povrchové trhaviny	1,00
důlně bezpečné protiprachové trhaviny	0,80
důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie	0,65
důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie	0,50

k₃ - rychlost kmitání (mm.s^-1), jejíž hodnoty vyjadřují míru poškození ohroženého objektu.

(2) Posuzování účinků explozí na porušení staveb se člení takto:

a) prvé známky škod - odlupování malby a vlasové trhlinky v omítce, zejména ve stycích různých materiálů, v připojení příček a v stropních fabionech, jež lze upravit vybílením nebo malbou,

b) lehké škody - větší trhlinky v omítce, v příčkách a v okolí otvorů, uvolnění samostatných prvků (např. překladů), opadávání malých kusů omítky,

c) vážné škody - trhliny v nosných zdech, opadávání velkých kusů omítky, opadávání komínového zdiva a střešní krytiny, trhlinky v betonovém zdivu,

d) destrukce - zřícení příček a částí zdiva, trhliny v železobetonu.

(3) K porušení staveb zpravidla dochází při těchto rozmezích rychlosti kmitání v mm.s^-1:

a) prvé známky škod	10 až 30
b) lehké škody	30 až 60
c) vážné škody	60 až 140
d) destrukce	nad 140

U staveb velmi chatrných, jako jsou např. zříceniny hradů, se uvažuje možnost porušení při polovičních hodnotách rychlosti kmitání.

(4) Spodní hranice jednotlivých rozmezí uvedená v odstavci 3 písm. a) až c) platí pro menší stavby, jako jsou např. rodinné domky založené na základových půdách jemnozrnných zemin s odvozeným normovým namáháním pod 0,15 N.mm^-2. U větších objektů dobře ztužených, na základových půdách štěrkovitých zemin, s hladinou podzemní vody nejméně 3 m pod základovou spárou, platí hodnoty vyšší. U dobře ztužených staveb na skalních horninách lze uvedené meze ještě dále zvýšit podle odborného posouzení.

(5) Rychlost kmitání se měří zpravidla na zdivu nejnižšího podlaží nebo na základech objektu jako na referenčním stanovisku. V místech vlastního porušení je rychlost kmitání vyšší, než jsou hodnoty uvedené v odstavci 3 písm. a) až d).

(6) Měří-li se účinky na povrchu horniny mimo budovu, např. na budoucím staveništi, je nutno přihlédnout ke změně výchylky i frekvence při přechodu z horniny na budovu. Posuzuje-li se pak intenzita kmitů podle hodnot uvedených v odstavci 3 písm. a) až d), jsou naměřené hodnoty zpravidla na straně bezpečnosti.