OCHRANA LESA PROTI ŠKODÁM PŮSOBENÝM BIOTICKÝMI ČINITELI

§ 4

Ochrana lesa před hmyzími škůdci

§ 5

Ochrana lesa před škodami působenými zvěří

§ 6

Ochrana lesa před škodami působenými ostatními živočišnými škůdci

§ 7

Ochrana lesa před houbovými chorobami lesních dřevin

Opatření proti houbovým chorobám spočívají zejména:

§ 8

Podmínky pro používání přípravků na ochranu rostlin

§ 8a

Kalamita regionálního nebo celostátního rozsahu

(1) Vzniku zvýšeného stavu hmyzích škůdců se předchází na základě zjišťování výskytu snižováním populační hustoty hmyzích škůdců, a to zejména odstraňováním materiálu vhodného pro rozmnožování hmyzích škůdců, ošetřováním lesních porostů a soustavným vyhledáváním a včasným zpracováváním všech napadených stromů.

(2) Nastane-li zvýšený nebo kalamitní stav, je vlastník lesa povinen provést bezodkladně taková opatření, která povedou k redukci hmyzího škůdce pod kalamitní stav, k odstranění škod nebo k zamezení dalšího šíření škůdce.

(3) Veškeré polomy, vývraty a dříví atraktivní pro rozvoj hmyzích škůdců vzniklé do 31. března musí být zpracovány nebo asanovány nejpozději do 31. května, v lesních porostech, které alespoň částečně zasahují do polohy nad 600 m nadmořské výšky, do 30. června běžného roku.

(1) K omezení škod působených zvěří provádí vlastník lesa následující preventivní opatření:

(2) Způsob, rozsah a umístění ochranných opatření uvedených v odstavci 1 písm. d) a f) určuje vlastník lesa, pokud smlouva o nájmu honitby nestanoví jinak.

(3) Opatření uvedená v odstavci 1 se považují za přiměřená.3)

(1) Opatření proti škodám působeným ostatními živočišnými škůdci spočívají:

(2) O výskytu škůdců, kteří působí hospodářsky významné škody, je třeba informovat orgán státní správy lesů.

(1) V ochraně lesa smějí být použity pouze schválené přípravky na ochranu rostlin.

(2) Letecká aplikace se provádí podle zvláštních právních předpisů12).

(1) Kalamitou regionálního nebo celostátního rozsahu je ohrožení životního prostředí, spočívající v takovém rozsahu poškození nebo rozvrácení lesních porostů způsobeném abiotickými nebo biotickými činiteli, které přesahuje možnosti jednotlivých vlastníků lesů kalamitou zasažené dřevo včas zpracovat nebo účinně utlumit populaci škůdce a při kterém je ohroženo zachování lesů v regionálním nebo celostátním měřítku.

(2) Pokud kalamitu regionálního nebo celostátního rozsahu a jejich následky podle odstavce 1 nelze zvládnout běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, je možno využít opatření podle zvláštních právních předpisů13).

a) sleduje a eviduje škody způsobené zvěří na lesních porostech,

b) u lesních majetků o výměře nad 50 ha sleduje působení zvěře na nálety, nárosty a kultury pomocí kontrolních a srovnávacích ploch v počtu nejméně jedna plocha (oplocenka) na 500 ha,

c) sleduje početní stavy zvěře,

d) využívá pomocných dřevin ke zvýšení úživnosti honitby,

e) v případě potřeby navrhuje orgánu státní správy lesů snížení stavu zvěře nebo zrušení chovu toho druhu zvěře, který působí neúměrně vysoké škody,

f) ochraňuje ohrožené lesní porosty proti okusu, loupání a zimnímu ohryzu kůry v rozsahu nejméně 1 % výměry lesa vlastníka v honitbě.

a) ve sledování jejich výskytu,

b) v případě jejich přemnožení ve využívání biologických metod snižování stavů nebo použití schválených pesticidů (§ 8).

a) v udržování čistoty lesa, odstraňování zdrojů infekce, v důsledné obraně a ochraně proti původcům a přenašečům houbových a ostatních infekčních chorob,

b) ve výběru zdravého sadbového materiálu a osiva, bez škůdců a chorob a bez zjevných známek poškození,

c) v soustavné kontrole zdravotního stavu semenáčků a sazenic,

d) v používání vhodných přípravků na ochranu lesa (§ 8).