4. § 33 odst. 9 písm. d) až g)
Příslušníci uvedení v § 33 odst. 9 písm. d) až g) zákona č. 76/1959 Sb., ve znění napadeného zákona č. 34/1995 Sb., nepatří do působnosti Ministerstva obrany, proto se ministr obrany nemohl vyjádřit k jejich pracovním charakteristikám.
Ve stanovisku ministra obrany se dále uvádí, že politická příslušnost (členství v KSČ a SSM) nebyla výslovně zákonným požadavkem či podmínkou pro výkon jakékoliv funkce v ČSLA. Požadavek politické angažovanosti však byl zakotven v zákoně č. 76/1959 Sb. do roku 1991. Promítal se v ustanovení § 23 jako jedna z podmínek vzniku služebního poměru, v ustanovení § 5 odst. 2 jako jedna z podmínek jmenování nebo povýšení do vyšších hodností a v ustanovení § 10 odst. 1 jako jedna z podmínek pro ustanovování vojáků do funkcí. K odstranění politického aspektu ve služebním poměru vojáků z povolání došlo až zákonem č. 228/1991 Sb. a zákonem č. 226/1992 Sb. Politická angažovanost tak byla do té doby významným kritériem hodnocení vojáků z povolání, a tím i kritériem pro další průběh služby.
V souvislosti s poskytováním výsluhového příspěvku upozornil dále ministr obrany na Doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 68/1944 dotýkající se služebního poměru, tj. aby při propuštění z tohoto poměru byl poskytován příspěvek podle délky služby, jakož i na Úmluvu č. 158/1982 o skončení pracovního poměru, která se vztahuje na všechna odvětví hospodářské činnosti a na všechny zaměstnance. Podle čl. 12 citované Úmluvy se propuštěným vojákům z povolání zabezpečuje nárok na odchodné a jiné podobné dávky, jejichž částka se stanoví se zřetelem na délku trvání služebního poměru.
Pokud se jedná o počet osob, jichž se napadený zákon dotýká z pohledu Ministerstva obrany České republiky, toto pozastavilo výplatu výsluhového příspěvku u 2024 dotčených.