(1) Při zastupování ve správním řízení se považuje za tarifní hodnotu částka 18 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak.

a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice nepřevyšuje 1 000 000 Kč,

(2) Při zastupování v řízení o přestupku se považuje za tarifní hodnotu částka

b) 40 000 Kč, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice převyšuje 1 000 000 Kč a nepřevyšuje 10 000 000 Kč,

c) 75 000 Kč, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice převyšuje 10 000 000 Kč.

(3) Jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice je stanovena procentem či podílem z rozhodné částky nebo jejím násobkem, považuje se pro účely odstavce 2 za horní hranici takto určená hodnota. Jestliže je horní hranice vedle toho stanovena také pevnou částkou, použije se hodnota určená podle předchozí věty v případě, že je vyšší než horní hranice stanovená pevnou částkou.

a) výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva, nejvýše však částka 500 000 Kč, nebo

b) částka 75 000 Kč, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi.

(4) Při zastupování při správě daní se považuje za tarifní hodnotu

(5) Ve věcech žalob, kasačních stížností a dalších právních věcí projednávaných podle soudního řádu správního, jde-li o rozhodnutí vydané správcem daně, se považuje za tarifní hodnotu

b) částka 113 000 Kč, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi.

a) výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva, nejvýše však částka 500 000 Kč, nebo