ČÁST II.
ODPOVĚDNOST DOPRAVCE

1. Odpovědnost dopravce za zboží podle této úmluvy zahrnuje dobu, po kterou je zboží v péči dopravce v přístavu nakládky, během přepravy a v přístavu vykládky.

2. Pro účely odstavce 1 tohoto článku, se má za to, že dopravce má zboží ve své péči

a) od doby, kdy převzal zboží od:
i) odesílatele nebo osoby, jednající v jeho zastoupení; nebo
ii) úředního orgánu nebo jiné třetí osoby, které zboží musí být předáno za účelem jeho odeslání v souladu se zákonem nebo předpisy platnými v přístavu nakládky,

b) do doby, kdy vydal zboží:
i) tím, že zboží předal příjemci; nebo
ii) v případech, kdy příjemce nepřejímá zboží od dopravce, tím, že je dal k dispozici příjemci v souladu se smlouvou nebo s právem nebo se zvyklostí příslušného obchodního odvětví platnými v přístavu určení; nebo
iii) tím, že předal zboží úřednímu orgánu nebo jiné třetí osobě, kterým zboží musí být předáno v souladu se zákonem nebo předpisy platnými v přístavu.

3. Odkaz na dopravce nebo na příjemce v odstavcích 1 a 2 tohoto článku znamená, vedle dopravce nebo příjemce, zaměstnance nebo zmocněnce dopravce, popřípadě příjemce.

1. Dopravce odpovídá za škodu vyplývající ze ztráty zboží nebo jeho poškození, jakož i za opožděné dodání, jestliže událost, která způsobila ztrátu, poškození nebo opoždění, nastala v době, kdy zboží bylo v jeho péči, jak je stanoveno v článku 4, pokud dopravce neprokáže, že on, jeho zaměstnanci nebo zmocněnci podnikli všechna opatření, která mohla být rozumně požadována, aby bylo zabráněno události a jejím následkům.

2. Opožděné dodání nastane, jestliže zboží nebylo vydáno v přístavu vykládky stanoveném ve smlouvě o námořní přepravě v době výslovně ujednané, nebo jestliže nebylo takové ujednání, v době, ve které by to bylo rozumné požadovat od pečlivého dopravce s ohledem na okolnosti případu.

3. Osoba oprávněná k uplatnění nároku za ztrátu zboží může považovat zboží za ztracené, jestliže nebylo dodáno, jak je to požadováno článkem 4, do 60 po sobě jdoucích dnů následujících po uplynutí doby pro dodání podle odstavce 2 tohoto článku.

4. a) Dopravce odpovídá
i) za ztrátu zboží nebo jeho poškození nebo za opožděné dodání, jejichž příčinou byl požár, jestliže osoba uplatňující nárok prokáže, že požár vznikl zaviněním nebo nedbalostí dopravce, jeho zaměstnanců nebo zmocněnců;
ii) za takovou ztrátu, poškození nebo opožděné dodání, o nichž osoba uplatňující nárok prokáže, že nastaly v důsledku zavinění nebo nedbalosti dopravce, jeho zaměstnanců nebo zmocněnců tím, že nebyla podniknuta všechna opatření, která mohla být rozumně požadována, aby požár byl uhašen a jeho následky vyloučeny nebo zmírněny.

b) V případě požáru na lodi, který postihne zboží, jestliže si to osoba uplatňující nárok nebo dopravce přeje, musí být v souladu s praxí námořní přepravy provedena prohlídka za účelem zjištění příčiny a okolností požáru a kopie zprávy inspektora musí být na požádání dána k dispozici dopravci a osobě uplatňující nárok.

5. Pokud jde o živá zvířata, dopravce neodpovídá za ztrátu, poškození nebo opožděné dodání, které vyplývají ze zvláštních nebezpečí vlastních takovému druhu přepravy. Jestliže dopravce prokáže, že splnil všechny zvláštní pokyny, které mu dal odesílatel ohledně zvířat, a že za daných okolností případu ztráta, poškození nebo opožděné dodání mohou být připisovány takovým nebezpečím, má se za to, že ztráta, poškození nebo opožděné dodání tak byly způsobeny, pokud se neprokáže, že ztráta, poškození nebo opožděné dodání nastaly zcela nebo zčásti v důsledku zavinění nebo nedbalosti dopravce, jeho zaměstnanců nebo zmocněnců.

6. Dopravce neodpovídá za škodu s výjimkou případu společné havárie, jestliže ztráta, poškození nebo opožděné dodání nastaly v důsledku opatření k záchraně života nebo rozumných opatření k záchraně majetku na moři.

7. Jestliže zavinění nebo nedbalost dopravce, jeho zaměstnanců nebo zmocněnců spolu s jinou příčinou způsobily ztrátu, poškození nebo opožděné dodání, dopravce odpovídá pouze v rozsahu, v jakém ztrátu, poškození nebo opožděné dodání lze připisovat takovému zavinění nebo nedbalosti, za podmínky, že dopravce prokáže částku připadající na ztrátu, poškození nebo opožděné dodání, kterou takovému zavinění nebo nedbalosti nelze připisovat.

1. a) Dopravcova odpovědnost za škodu vyplývající ze ztráty zboží nebo jeho poškození podle ustanovení článku 5 je omezena na částku odpovídající 835 zúčtovacím jednotkám za kus nebo za jinou přepravní jednotku nebo 2,5 zúčtovacím jednotkám za kilogram hrubé hmotnosti ztraceného nebo poškozeného zboží, podle toho, co je vyšší.

b) Dopravcova odpovědnost za opožděné dodání podle ustanovení článku 5 je omezena na částku odpovídající dvou a půl násobku přepravného připadajícího na zboží, u něhož došlo k opožděnému dodání, avšak nepřesahuje celkové přepravné splatné podle smlouvy o námořní přepravě zboží.

c) V žádném případě úhrn dopravcovy odpovědnosti podle písmen a) a b) tohoto odstavce nepřesáhne omezení, které by bylo stanoveno podle písmene a) tohoto odstavce pro úplnou ztrátu zboží, na jehož základě k takové odpovědnosti došlo.

2. Pro účely výpočtu, která částka je vyšší podle odstavce 1.a) tohoto článku, se použije těchto pravidel:

a) Jestliže je použito kontejneru, palety nebo podobné přepravní pomůcky pro seskupení zboží, kus nebo jiná přepravní jednotka vyčíslená v konosamentu, byl-li vydán, nebo nebyl-li vydán, v jakémkoli jiném dokumentu, jenž je průkazem o smlouvě o námořní přepravě, tak jak jsou zabaleny v takové přepravní pomůcce, se pokládají za kusy nebo přepravní jednotky. S výjimkou uvedeného případu zboží v takové přepravní pomůcce se pokládá za jednu přepravní jednotku.

b) V případech, kdy přepravní pomůcka sama byla ztracena nebo poškozena, přepravní pomůcka se považuje za jednu samostatnou přepravní jednotku, pokud není ve vlastnictví dopravce nebo dopravce ji jinak neposkytl.

3. Zúčtovací jednotka znamená zúčtovací jednotku uvedenou v článku 26.

4. Dohodou mezi dopravcem a odesílatelem lze stanovit vyšší hranici odpovědnosti, než jak je stanovena v odstavci 1.

1. Vyloučení z odpovědnosti a omezení odpovědnosti stanovené v této úmluvě se vztahují na jakoukoliv žalobu proti dopravci pro ztrátu nebo poškození zboží, na něž se vztahuje smlouva o námořní přepravě, jakož i pro opožděné dodání bez ohledu na to, zda žaloba se opírá o smlouvu nebo o mimosmluvní odpovědnost nebo je odůvodněna jinak.

2. Jestliže taková žaloba je podána proti zaměstnanci nebo zmocněnci dopravce, takový zaměstnanec nebo zmocněnec, jestliže prokáže, že jednal v rámci svých pracovních povinností, je oprávněn pro sebe použít vyloučení a omezení odpovědnosti, jichž je podle této úmluvy oprávněn se dovolávat dopravce.

3. S výjimkou ustanovení článku 8 celková částka náhrad, které lze požadovat od dopravce a od kterékoliv osoby zmíněné v odstavci 2 tohoto článku, nepřesáhne hranice odpovědnosti stanovené v této úmluvě.

1. Dopravce není oprávněn k výhodám omezení odpovědnosti stanoveného v článku 6, jestliže se prokáže, že ztráta nebo poškození nebo opožděné dodání nastaly v důsledku dopravcova jednání nebo opominutí učiněných v úmyslu způsobit takovou ztrátu, poškození nebo opoždění nebo z hrubé nedbalosti a s vědomím, že pravděpodobně taková ztráta, poškození nebo opoždění nastane.

2. Bez ohledu na ustanovení odstavce 2 článku 7 zaměstnanec nebo zmocněnec dopravce není oprávněn k výhodám omezení odpovědnosti stanoveného v článku 6, jestliže se prokáže, že ztráta nebo poškození nebo opožděné dodání nastalo v důsledku jednání nebo opominutí takového zaměstnance nebo zmocněnce učiněného s úmyslem způsobit takovou ztrátu, poškození nebo opoždění nebo z hrubé nedbalosti a s vědomím, že pravděpodobně taková ztráta, poškození nebo opoždění nastane.

1. Dopravce je oprávněn přepravovat zboží na palubě pouze tehdy, jestliže taková přeprava je v souladu s ujednáním s odesílatelem nebo se zvyklostí příslušného obchodního odvětví nebo ji vyžadují obecně závazné právní předpisy.

2. Jestliže se dopravce a odesílatel dohodli, že zboží bude nebo může být přepravováno na palubě, dopravce musí uvést v tomto smyslu prohlášení v konosamentu nebo v jiném dokumentu, který je průkazem o smlouvě o námořní přepravě. Jestliže takové prohlášení bude chybět, dopravce nese důkazní břemeno o tom, že bylo uzavřeno ujednání o přepravě na palubě; dopravce však není oprávněn dovolávat se takového ujednání vůči třetí osobě včetně příjemce, která nabyla konosamentu v dobré víře.

3. Jestliže zboží bylo přepraveno na palubě v rozporu s ustanoveními odstavce 1 tohoto článku nebo jestliže se dopravce nemůže podle odstavce 2 tohoto článku dovolávat ujednání o přepravě na palubě, dopravce bez ohledu na ustanovení odstavce 1 článku 5 odpovídá za ztrátu zboží nebo jeho poškození, jakož i za opožděné dodání, které jsou následkem výhradně přepravy na palubě, a rozsah jeho odpovědnosti je třeba určit v souladu s ustanoveními článku 6 nebo případně podle článku 8 této úmluvy.

4. Přeprava zboží na palubě provedená v rozporu s výslovným ujednáním o přepravě pod palubou se pokládá za jednání nebo opominutí dopravce ve smyslu článku 8.

1. Jestliže provedením přepravy nebo její části byl pověřen další dopravce, ať již se tak stalo v rámci oprávnění daného ve smlouvě o námořní přepravě či nikoliv, dopravce přesto zůstává odpovědný za celou přepravu podle ustanovení této úmluvy. Dopravce je odpovědný, pokud jde o přepravu prováděnou dalším dopravcem, za jednání a opomenutí dalšího dopravce a jeho zaměstnanců a zmocněnců, pokud jednají v rámci svých pracovních povinností.

2. Všechna ustanovení této úmluvy, jimiž se řídí odpovědnost dopravce, se rovněž použijí na odpovědnost dalšího dopravce za přepravu, kterou provedl. Ustanovení odstavců 2 a 3 článku 7 a odstavce 2 článku 8 se použije, jestliže je podána žaloba proti zaměstnanci nebo zmocněnci dalšího dopravce.

3. Jakékoliv zvláštní ujednání, jímž dopravce přijímá povinnosti, které nejsou uloženy touto úmluvou, nebo se vzdává práv přiznaných mu touto úmluvou, se dotýká dalšího dopravce pouze tehdy, jestliže s ním výslovně a písemně projevil souhlas. Ať již další dopravce takový souhlas projevil či nikoliv, dopravce přesto zůstává vázán povinnostmi nebo vzdáním se práv, které vyplývají z takového zvláštního ujednání.

4. Odpovědnost dopravce a dalšího dopravce je společná a nerozdílná, jestliže jsou oba odpovědní, a v takovém rozsahu, v jakém jsou oba odpovědní.

5. Úhrn částek, jejichž úhradu lze požadovat od dopravce, dalšího dopravce a jejich zaměstnanců a zmocněnců, nepřekročí limit odpovědnosti stanovené v této úmluvě.

6. Nic v tomto článku není na újmu jakémukoliv právu na postih mezi dopravcem a dalším dopravcem.

1. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 článku 10 tam, kde smlouva o námořní přepravě výslovně stanoví, že určitá část přepravy, na niž se vztahuje uvedená smlouva, má být provedena jménem uvedené osoby jiné než dopravcem, smlouva může také stanovit, že dopravce neodpovídá za ztrátu, poškození a opožděné dodání způsobené událostí, která nastala v době, kdy zboží má v péči další dopravce v průběhu takové části přepravy. Přesto však jakékoliv ustanovení, jímž se omezuje nebo vylučuje taková odpovědnost, je neúčinné, jestliže proti dalšímu dopravci nemůže být zahájeno žádné soudní řízení před soudem příslušným podle ustanovení odstavců 1 a 2 článku 21. Důkazní břemeno o tom, že ztráta, poškození nebo opožděné dodání bylo způsobeno takovou událostí, leží na dopravci.

2. Další dopravce odpovídá podle ustanovení odstavce 2 článku 10 za ztrátu, poškození a opožděné dodání způsobené událostí, která nastala v době, kdy měl zboží ve své péči.