k vyhlášce č. 194/1996 Sb.
KRMNÉ SUROVINY
povolené pro výrobu a uvádění do oběhu
Výklad pojmů

0.11	jakostní znaky jsou znaky udávající obsah živin nebo doplňkových látek v krmivech nebo určující vlastnosti krmiv,
0.12	typové znaky jsou jakostní znaky doporučené pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů,
0.13	deklarace jsou výrobcem uvedené hodnoty jakostních znaků v označení výrobku,
0.14	tolerance jakostních znaků jsou přípustné odchylky od hodnot jakostních znaků,
0.15	doba použitelnosti je doba od data výroby, po kterou si krmiva, doplňkové látky a premixy uchovávají za stanovených podmínek skladování jakostní znaky; může být stanovena i konečným datem použití,
0.16	živiny jsou látky s výjimkou doplňkových a nežádoucích látek, které jsou obsaženy v krmivu a ovlivňují jeho výživnou hodnotu, přičemž toto ovlivnění může být i nepatrné,
0.20	Technologické pojmy
0.21	loupání (dekortikace) jsou procesy odstraňující pluchu, slupku nebo jiné obalové částice; produkt se označuje jako loupaný,
0.22	mletí krmiv je proces, při kterém se po odstranění pluchy a slupky zmenšují částice na žádanou velikost; produkt se označuje jako mouka,
0.23	drcení - šrotování krmiv je proces, při kterém jsou částice zmenšovány na žádoucí velikost; produkt se označuje jako šrot,
0.24	tepelná úprava mlýnských krmiv (termická úprava) jsou procesy inaktivující enzymy, při kterých současně dochází k částečnému nebo úplnému zmazovatění škrobu; zpravidla se používá teploty 80 °C; produkt se označuje jako tepelně upravený,
0.25	tepelná úprava olejnin (toastace) je tepelný proces, kterým se inaktivují enzymy při zachování nutriční hodnoty výchozí suroviny; zpravidla se používá krátkodobého ohřevu při teplotě 105 °C; produkt se označuje jako tepelně upravený nebo toastovaný,
0,26	tepelná úprava surovin živočišného původu je proces, při kterém za použití tlaku a teplot dochází k destrukci výchozí suroviny; používá se po dobu nejméně 20 minut teplot vyšších než 133 °C a tlaku 3 barů. Tepelná úprava současně způsobuje sterilizaci výchozí suroviny,
0.27	extrakce krmiv je proces, kterým se krmiva zbavují tuku pomocí vody nebo povolených organických rozpouštědel; produkt se označuje jako extrahovaný,
0.28	lisování krmiv je proces, kterým se krmiva zbavují tuku při vzniku pokrutin nebo vodné fáze při vzniku výlisků; produkt u olejnatých semen se označuje jako pokrutina, u ostatních plodin jako výlisek,
0.29	granulování je lisovací proces, při kterém se bodu varu, zejména alkoholů z vodné fáze substrátu; produkt se označuje jako destilovaný,krmivo stává kompaktním a zvyšuje svou měrnou hmotnost; produkt se označuje jako granule,
0.30	extruze krmiv je proces, kdy se krmivo lisuje a protlačuje za vysokého tlaku a teplot, které způsobují želatinizaci; produkt se označuje jako extrudovaný,
0.31	expandování je fyzikální proces, při kterém se zvětšuje počet i objem vzduchových prostor v částicích krmiv (zvyšuje se jejich porezita); produkt se označuje jako expandovaný,
0.32	želatinizace (zmazovatění) je proces, při kterém zpravidla dochází u škrobnatých krmiv k modifikaci škrobu a jeho převedení zčásti nebo zcela do gelové formy nebo u krmiv živočišného původu k modifikaci kolagenů a oseinu; produkt rostlinného původu se označuje jako zmazovatělý, produkt živočišného původu jako želatinizovaný,
0.33	zahušťování (koncentrace) je proces, při kterém se zpravidla snižuje obsah vody odpařováním, filtrací nebo odstřeďováním; produkt se označuje jako koncentrát,
0.34	rafinace (afinace, čištění) je fyzikální nebo chemický proces, při kterém se krmivo zbavuje balastních částic, např. sirupu ze surového cukru; produkt se označuje jako rafinovaný,
0.35	sušení je fyzikální proces, při kterém se krmivo zbavuje vlhkosti do bezpečného skladovatelného stavu; produkt se označuje jako uměle sušený nebo přirozeně sušený,
0.36	hydrolýza je proces, při kterém vlivem působení vody, chemických látek nebo enzymů dochází k částečné nebo úplné přeměně látek; produkt se označuje jako hydrolyzovaný,
0.37	saponifikace (zmýdelňování) je alkalický způsob hydrolýzy esterů na alkalickou sůl mastné kyseliny; produkt se označuje jako saponifikovaný,
0.38	krystalizace je postupná změna kapalného, popř. plynného skupenství na tuhé; produkt se označuje jako krystalizovaný,
0.39	delaktozování je fyzikální nebo chemický proces, při kterém se částečně nebo zcela odstraňuje mléčný cukr (laktóza) ze syrovátky; produkt se označuje jako delaktozovaný,
0.40	demineralizace je fyzikální nebo chemický proces, při kterém se částečně nebo zcela odstraňují minerální látky z krmiv; produkt se označuje jako demineralizovaný,
0.41	fermentace je kvasný proces, kdy při použití vhodných mikroorganismů a jejich enzymů dochází k přeměně látek (chemické reakci) ve fermentovaném substrátu; produkt se označuje jako fermentovaný,
0.42	substrátem je živná půda pro mikroorganismy zpravidla složená z cukrů a anorganických solí,
0.43	destilace je fyzikální proces, při kterém dochází k rozdělování směsi kapalin podle různého
0.44	hydroponické pěstování je pěstování rostlin bez použití půdy s využitím roztoků minerálních solí; produkt se označuje jako hydroponický,
0.45	konzervace je fyzikální nebo chemický proces,při kterém dochází k prodloužení trvanlivosti krmiv; produkt se označuje jako konzervovaný,
0.46	hygroskopicita je vlastnost krmiv, doplňkové látky nebo premixů přijímat z okolního prostředí ve zvýšené míře vlhkost; krmivo, doplňková látka, premix se označují jako hygroskopické.

Uvedené pojmy platí i pro přílohy č. 6, 7, 8 a 9.
Skupina: obiloviny, luštěniny a olejniny

Pořadové číslo Kód EU	Druh krmné suroviny	Charakteristika	Limitní znaky	Deklarované jakostní znaky	Typové jakostní znaky	Jedná se o hydroskopické krmivo (+)
1	2	3	4	5	6	7
1.001 3.11	Bob obecný	Vicia faba L.	vlhkost nejvýše 14,0 % druhová čistota nejméně 96,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.002 1.20	Čirok obecný (zrnový)	Sorghum bicolor L. Moench	vlhkost nejvýše 14,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.003 3.05	Čočka jedlá	Lens culinaris Medik.	vlhkost nejvýše 14,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.004 3.07	Fazol obecný	Phaseolus vulgaris L.	vlhkost nejvýše 14,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.005 3.08	Hrách setý	Pisum sativum L.	vlhkost nejvýše 14,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.006 1.05	Ječmen setý	Hordeum vulgare L.	vlhkost nejvýše 14,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.007	Konopí seté	Cannabis sativa L.	vlhkost nejvýše 14,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.008	Krambe (katrán tatarský)	Crambe tataria SEB.	vlhkost nejvýše 12,0 % druhová čistota nejméně 97,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.009 1.31	Kukuřice setá	Zea mays L.	vlhkost nejvýše 14,0 % druhová čistota nejméně 92,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.010 2.27	Len setý	Linum usitatissimum L.	vlhkost nejvýše 10,0 % druhová čistota nejméně 93,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.011	Lesknice kanárská	Phalaris canariensis L.	vlhkost nejvýše 14,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.012 3.06	Lupina bílá	Lupinus albus L.	vlhkost nejvýše 14,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.013	Mák setý	Papaver somniferum L.	vlhkost nejvýše 10,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.014	Bér vlašský (Mohár, Čumíza)	Setaria italica ssp. germanica (Mill.) a ssp. maxima (alef.)	vlhkost nejvýše 14,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.015	Nigerové semeno (Ramtila habešská)	Guizotia abyssinica L.	vlhkost nejvýše 12,0 % druhová čistota nejméně 97,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.016 1.01	Oves setý (nahý)	Avena sativa L. var. chinensis	vlhkost nejvýše 14,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5%	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.017 1.01	Oves setý	Avena sativa L.	vlhkost nejvýše 14,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.018 3.13	Peluška jarní	Pisum sativum ssp. sativum convar. speciosum (Dierb.)	vlhkost nejvýše 14,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.019	Pohanka obecná	Fagopyrum esculentum Moench var. alata Bat.	vlhkost nejvýše 14,0 % druhová čistota nejméně 97,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.020 1.15	Proso seté	Panicum miliaceum L.	vlhkost nejvýše 14,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.021 1.21	Pšenice obecná	Triticum aestivum L.	vlhkost nejvýše 14,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.022 2.05	Řepka olejka	Brassica napus L. var. napus	vlhkost nejvýše 12,0 % vinylthiooxazolidon: nejvýše 3,5 g/kg škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.023 2.24	Slunečnice	Helianthus annuus L.	vlhkost nejvýše 12,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.024 2.14	Soja luštinatá	Glycine max. (L.) Merr. toustovaná	vlhkost nejvýše 12,0 % aktivita ureázy nejvýše 0,4 škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.025 2.09	Světlice barvířská	Carthamus tinctorius L.	vlhkost nejvýše 12,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.026 1.30	Tritikále	Triticosecale Wittm.	vlhkost nejvýše 14,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.027	Vikev	Vicia L. z toho: Vicia pannonica Crantz, Vicia villosa Roth., Vicia sativa L.	vlhkost nejvýše 14,0 % druhová čistota nejméně 96,0 % š kodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů
1.028 1.16	Žito seté	Secale cereale L.	vlhkost nejvýše 14,0 % škodlivé nečistoty celkem nejvýše 0,5 %, z toho nejvýše: námel 0,1 %, jílek mámivý 0,1 %, česneky 0,1 %, koukol polní 0,2 %, svízel 0,5 %	vlhkost druhová čistota přítomnost škůdců výskyt cizích pachů

Skupina: mlýnská krmiva

Pořadové číslo Kód EU	Druh krmné suroviny	Charakteristika	Limitní znaky	Deklarované jakostní znaky	Typové jakostní znaky	Jedná se o hydroskopické krmivo (+)
1	2	3	4	5	6	7
2.001 1.06	Ječná mouka krmná	vzniká při výrobě ječné mouky nebo při výrobě krup vláknina nejvýše 90 g/kg	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost vláknina škrob přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	popel nejvýše 50 g/kg vláknina nejvýše 90 g/kg škrob nejméně 300 g/kg
2.002 1.06	Ječné omelky	vznikají při výrobě krup a ječné mouky vláknina nejvýše 280 g/kg	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	popel nejvýše 80 g/kg
2.003 1.06	Ječné otruby	vznikají při výrobě krup a obsahují převládající podíl obalových částí zrna vláknina nejvýše 170 g/kg prosté zrn plevelů	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	vláknina nejvýše 170 g/kg popel nejvýše 60 g/kg
2.004 1.32	Kukuřičné klíčky	vznikají při odkličování kukuřice suchým způsobem pro výrobu jedlých mouk přípustný výskyt endospermu tuk nejméně 140 g/kg	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	tuk nejméně 140 g/kg
2.005 1.32	Kukuřičná krupice	vzniká při výrobě kukuřičné mouky	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost popel přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	popel nejvýše 15 g/kg
2.006	Kukuřičná mouka krmná	vzniká při výrobě kukuřičné krupice jedlé a mouky pro výrobu škrobu vláknina nejvýše 70 g/kg škrob nejméně 350 g/kg	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost popel škrob přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	vláknina nejvýše 70 g/kg škrob nejméně 350 g/kg popel nejvýše 35 g/kg
2.007	Kukuřičné otruby	vznikají při výrobě kukuřičné krupice mouky pro výrobu škrobu prosté zrn plevelů vláknina nejvýše 100 g/kg	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost popel vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	popel nejvýše 60 g/kg vláknina nejvýše 100 g/kg
2.008	Ovesná mouka krmná	vzniká při výrobě jedlé ovesné mouky a krupice vláknina nejvýše 95 g/kg škrob nejméně 400 g/kg	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost popel vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	popel nejvýše 20 g/kg škrob nejméně 400 g/kg
2.009	Ovesná rýže krmná	vzniká loupáním ovsa setého (Avena sativa L.) vláknina nejvýše 25 g/kg	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	popel nejvýše 25 g/kg vláknina nejvýše 25 g/kg
2.010 1.04	Ovesné otruby	vznikají při výrobě ovesné mouky a ovesných vloček vláknina nejvýše 190 g/kg prosté zrn plevelů	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	vláknina nejvýše 190 g/kg popel nejvýše 50 g/kg
2.011 1.04	Ovesné slupky	vznikají při výrobě ovesných vloček a při výrobě ovesné rýže vláknina nejvýše 290 g/kg prosté zrn plevelů	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	popel nejvýše 60 g/kg vláknina nejvýše 290 g/kg
2.012 1.22	Pšeničná mouka krmná	vzniká při výrobě krupic, mouk pro konzumní účely včetně mouk pro výrobu škrobu, nesmí obsahovat více jak 50 % obalových částic vláknina nejvýše 50 g/kg škrob nejméně 350 g/kg	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost popel škrob přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	popel nejvýše 32 g/kg vláknina nejvýše 50 g/kg škrob nejméně 350 g/kg
2.013 1.22	Pšeničná mouka pro úpravu	vzniká zpracováním pšenice a je určena pro tepelnou nebo enzymatickou úpravu vláknina nejvýše 20 g/kg škrob nejméně 600 g/kg	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost škrob přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	vláknina nejvýše 20 g/kg škrob nejméně 600 g/kg
2.014 1.25	Pšeničné klíčky mačkané	vznikají při výrobě krupic a mouk pro konzumní účely a při výrobě mouk pro výrobu škrobu dusíkaté látky nejméně 230 g/kg popel nejvýše 50 g/kg	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost dusíkaté látky popel přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 230 g/kg popel nejvýše 50 g/kg
2.015 1.24	Pšeničné otruby Š 140	vznikají při zpracování pšenice na mouky pro konzumní účely vláknina nejvýše 120 g/kg škrob nejméně 140 g/kg prosté zrn plevelů	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost vláknina škrob přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	popel nejvýše 60 g/kg vláknina nejvýše 120 g/kg
2.016 1.24	Pšeničné otruby Š 200	vznikají při zpracování pšenice na krupice a mouky pro konzumní účely vláknina nejvýše 100 g/kg škrob nejméně 200 g/kg prosté zrn plevelů	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost vláknina škrob přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	popel nejvýše 60 g/kg vláknina nejvýše 100 g/kg
2.017	Rýže loupaná	vzniká loupáním rýže seté (Oryza sativa L.) vláknina nejvýše 8 g/kg škrob nejméně 600 g/kg	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost škrob přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	škrob nejméně 600 g/kg
2.018	Rýžová mouka	vzniká zpracováním loupané rýže vláknina nejvýše 8 g/kg škrob nejméně 600 g/kg	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost škrob přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	škrob nejméně 600 g/kg
2.019	Sojový pudr, sojová mouka odtučněné a odhořčené)	vznikají z termicky upravených, praných, loupaných a odtučněných sojových bobů (Glycine max. L.) aktivita ureázy nejvýše 0,1	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost tuk aktivita ureázy přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	tuk nejvýše 20 g/kg popel nejvýše 65 g/kg
2.020 1.17	Žitné klíčky čistírenské	vznikají při výrobě mouk pro konzumní účely a při výrobě mouky pro výrobu škrobu dusíkaté látky nejméně 230 g/kg popel nejvýše 50 g/kg	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost dusíkaté látky popel přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 230 g/kg popel nejvýše 50 g/kg
2.021 1.19	Žitné otruby	vznikají při výrobě mouk pro konzumní účely vláknina nejvýše 70 g/kg škrob nejméně 200 g/kg prosté zrn plevelů	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	vláknina nejvýše 70 g/kg popel nejvýše 55 g/kg
2.022	Rýžové otruby	vznikají při loupání rýže (Oryza sativa L.) a jejím následném zpracování, přítomnost slupek nejvýše 1 %	vlhkost - nejvýše 13,0 %	dusíkaté látky tuk vláknina vlhkost	dusíkaté látky nejméně - 230 g/kg tuk nejméně 50 g/kg vláknina nejvýše 90 g/kg

Skupina: extrahované šroty

Pořadové číslo Kód EU	Druh krmné suroviny	Charakteristika	Limitní znaky	Deklarované jakostní znaky	Typové jakostní znaky	Jedná se o hydroskopické krmivo (+)
1	2	3	4	5	6	7
3.001 2.21	Bavlníkový, loupaný odvlákněný	vyrábí se ze semen (Gossypium ssp.) loupaných, odvlákněných a extrahovaných tuk nejvýše 40 g/kg vláknina nejvýše 135 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 430 g/kg vláknina nejvýše 135 g/kg
3.002 2.21	Bavlníkový, částečně loupaný a odvlákněný	vyrábí se ze semen bavlníku (Gossypium ssp.) částečně loupaných, odvlákněných a extrahovaných tuk nejvýše 40 g/kg vláknina nejvýše 180 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 340 g/kg vláknina nejvýše 180 g/kg
3.003 2.11	Kokosový	vyrábí se ze semen kokosové palmy (Cocos nucifera L.) po extrakci endospermu tuk nejvýše 40 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 210 g/kg
3.004 2.28	Lněný	vyrábí se ze semen lnu setého (Linum usitatissimum L.) po extrakci tuk nejvýše 40 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 % druhová čistota nejméně 93,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 350 g/kg
3.005 2.13	Palmojádrový	vyrábí se ze semen palmy olejné (Eleasis quineensis Jacq. a Corozo oleifera - H.B.K.-L.H. Bailey) po extrakci tuk nejvýše 40 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 160 g/kg
3.006 2.04	Podzemnicový, loupaný	vyrábí se z loupaných semen podzemnice olejné (Arachis hypogaea L.) po extrakci tuk nejvýše 40 g/kg vláknina nejvýše 60 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 480 g/kg vláknina nejvýše 60 g/kg
3.007 2.04	Podzemnicový, částečně loupaný	vyrábí se z částečně loupaných semen podzemnice olejné (Arachis hypogaea L.) po extrakci tuk nejvýše 40 g/kg vláknina nejvýše 130 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 400 g/kg vláknina nejvýše 130 g/kg
3.008 2.04	Podzemnicový, neloupaný	vyrábí se z neloupaných semen podzemnice olejné (Arachis hypogaea L.) po extrakci tuk nejvýše 40 g/kg vláknina nejvýše 250 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 350 g/kg vláknina nejvýše 250 g/kg
3.009 2.07	Řepkový, se sníženým obsahem kyseliny erukové-O	vyrábí se ze semen řepky olejky (Brassica napus L. var. napus.) po extrakci tuk nejvýše 40 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 % druhová čistota nejméně 94,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 320 g/kg
3.010 2.07	Řepkový, se sníženým obsahem kyseliny erukové a vinylthiooxazolidonu (Goitrinu) - OO	vyrábí se ze semen řepky olejky (Brassica napus L. var. napus) po extrakci tuk nejvýše 40 g/kg goitrin nejvýše 3,5 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 % druhová čistota nejméně 94,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 320 g/kg
3.011	Sezamový	vyrábí se ze semen sezamu indického (Sesamum indicum L.) po extrakci tuk nejvýše 40 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 % nerozp. podíl popel v HCl nejvýše 50 g/kg	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 400 g/kg
3.012 2.26	Slunečnicový, loupaný	vyrábí se ze semen slunečnice (Helianthus annuus L.) loupaných, po extrakci tuk nejvýše 40 g/kg vláknina nejvýše 150 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 400 g/kg vláknina nejvýše 150 g/kg
3.013 2.26	Slunečnicový, částečně loupaný	vyrábí se ze semen slunečnice (Helianthus annuus L.) částečně loupaný, po extrakci tuk nejvýše 40 g/kg vláknina nejvýše 220 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 300 g/kg vláknina nejvýše 220 g/kg
3.014 2.25	Slunečnicový, neloupaný	vyrábí se ze semen slunečnice (Helianthus annuus L.) neloupaných, po extrakci tuk nejvýše 40 g/kg vláknina nejvýše 300 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 200 g/kg vláknina nejvýše 300 g/kg
3.015 2.16	Sojový, loupaný, tepelně upravený	vyrábí se ze semen soji luštinaté (Glycine max. L. Merr.) loupaných, extrahovaných, toustovaných tuk nejvýše 40 g/kg vláknina nejvýše 50 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 % aktivita ureázy nejvýše 0,4	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 480 g/kg vláknina nejvýše 50 g/kg
3.016 2.15	Sojový, částečně loupaný, tepelně upravený	vyrábí se ze semen soji luštinaté (Glycine max. L. Merr.) částečně loupaných, extrahovaných, toustovaných tuk nejvýše 40 g/kg vláknina nejvýše 80 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 % aktivita ureázy nejvýše 0,4	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 430 g/kg vláknina nejvýše 80 g/kg
3.017	Olivový	vyrábí se lisováním a extrakcí plodů oliv (Olea europea L.) tuk nejvýše 40 g/kg, vláknina nejvýše 300 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 100 g/kg vláknina nejvýše 300 g/kg
3.018	Kakaový	vzniká jako vedlejší produkt při získávání tuku extrakcí z částečně loupaných, sušených a pražených kakaových bobů (Theobroma cacao L.) vláknina nejvýše 145 g/kg, tuk nejvýše 40 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 230 g/kg
3.019	Řepkový se sníženým obsahem kyseliny erukové a vinylthiooxa- zolidonu (goitrinu) - 00 s bentonitem	vyrábí se ze semen řepky olejky (Brassica napus L. var. napus) po extrakci s přidáním bentonitu, tuk nejvýše 40 g/kg, goitrin nejvýše 3,5 g/kg, bentonit nejvýše 29 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina popel přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 320 g/kg

Skupina: pokrutiny

Pořadové číslo Kód EU	Druh krmné suroviny	Charakteristika	Limitní znaky	Deklarované jakostní znaky	Typové jakostní znaky	Jedná se o hydroskopické krmivo (+)
1	2	3	4	5	6	7
3.030 2.22	Bavlníkové, loupané odvlákněné	vyrábí se ze semen bavlníku (Gossypium ssp.) po jejich odvláknění a oloupání, lisováním vláknina nejvýše 130 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 450 g/kg tuk nejméně 50 g/kg vláknina nejvýše 130 g/kg
3.031 2.22	Bavlníkové, částečně loupané, odvlákněné	vyrábí se ze semen bavlníku (Gossypium ssp.) po jejich odvláknění a částečném oloupání, lisováním vláknina nejvýše 175 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 380 g/kg tuk nejméně 50 g/kg vláknina nejvýše 175 g/kg
3.032 2.10	Kokosové	vyrábí se ze semen kokosové palmy (Cocos nucifera L.) lisováním endospermu	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 190 g/kg tuk nejméně 50 g/kg
3.033 2.28	Lněné	vyrábí se ze semen lnu setého (Linum usitatissimum L.) lisováním	vlhkost nejvýše 13,0 % druhová čistota nejméně 93,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 310 g/kg tuk nejméně 50 g/kg
3.034 2.12	Palmojádrové	vyrábí se ze semen palmy olejné (Eleais quineensis, Jacq. a Corozo oleifera - H.B.K.-L.H.Bailey) lisováním	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 150 g/kg tuk nejméně 50 g/kg
3.035 2.01	Podzemnicové, loupané	vyrábí se ze semen podzemnice olejné (Arachis hypogaea L.) loupaných, lisováním vláknina nejvýše 60 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 450 g/kg tuk nejméně 50 g/kg vláknina nejvýše 60 g/kg
3.036 2.03	Podzemnicové, částečně loupané	vyrábí se ze semen podzemnice olejné (Arachis hypogaea L.) částečně loupaných, lisováním vláknina nejvýše 120 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 370 g/kg tuk nejméně 50 g/kg vláknina nejvýše 120 g/kg
3.037 2.03	Podzemnicové, neloupané	vyrábí se ze semen podzemnice olejné (Arachis hypogaea L.) neloupaných, lisováním vláknina nejvýše 280 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 300 g/kg tuk nejméně 50 g/kg vláknina nejvýše 280 g/kg
3.038 2.06	Řepkové, se sníže- ným obsahem kyseliny erukové-O	vyrábí se ze semen řepky olejky (Brassica napus L. var. napus) lisováním	vlhkost nejvýše 13,0 % druhová čistota nejméně 94,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 300 g/kg tuk nejméně 50 g/kg
3.039 2.06	Řepkové se sníže- ným obsahem kyseliny erukové a sníženým obsahem vinylthiooxazolidonu (Goitrinu) - OO	vyrábí se ze semen řepky olejky (Brassica napus L. var. napus) lisováním goitrin nejvýše 3,5 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 % druhová čistota nejméně 94,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 300 g/kg tuk nejméně 50 g/kg
3.040 2.31	Sezamové	vyrábí se ze semen sezamu indického (Sesamum indicum L.) lisováním	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 380 g/kg tuk nejméně 50 g/kg
3.041	Slunečnicové, loupané	vyrábí se ze semen slunečnice (Helianthus annuus L.) loupaných a lisovaných vláknina nejvýše 150 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 380 g/kg tuk nejméně 50 g/kg vláknina nejvýše 150 g/kg
3.042	Slunečnicové, částečně loupané	vyrábí se ze semen slunečnice (Helianthus annuus L.) částečně loupaných, lisovaných vláknina nejvýše 210 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 290 g/kg tuk nejméně 50 g/kg vláknina nejvýše 210 g/kg
3.043	Slunečnicové, neloupané	vyrábí se ze semen slunečnice (Helianthus annuus L.) neloupaných, lisovaných vláknina nejvýše 300 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 200 g/kg tuk nejméně 50 g/kg vláknina nejvýše 300 g/kg
3.044	Sojové, částečně loupané	vyrábí se ze semen soji luštinaté (Glycine max. L. Merr.) částečně loupaných, lisovaných vláknina nejvýše 80 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 420 g/kg tuk nejméně 50 g/kg vláknina nejvýše 80 g/kg
3.055	Pupalkové neloupané	vyrábí se ze semen pupalky dvouleté (Oenothera biennis L.) neloupaných vláknina nejvýše 280 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů

Skupina: koncentrované a isolované formy rostlinných proteinů

Pořadové číslo Kód EU	Druh krmné suroviny	Charakteristika	Limitní znaky	Deklarované jakostní znaky	Typové jakostní znaky	Jedná se o hydroskopické krmivo (+)
1	2	3	4	5	6	7
3.050	Sojoproteinový koncentrát	vyrábí se z loupaných semen soji luštinaté (Glycine max. L. Merr.) po extrakci a hydrolyze	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina popel lysin přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 630 g/kg lysin nejméně 37 g/kg
3.051	Sojový protein - isolovaná forma	vyrábí se z loupaných semen soji luštinaté (Glycine max. L. Merr.) zbavených tuku, vlákniny a škrobu, jedná se prakticky o čistý sojový protein	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost dusíkaté látky lysin přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 850 g/kg lysin nejméně 50 g/kg
3.052	Želatina sojová	vzniká enzymatickou úpravou so- jového loupaného extrahovaného bobu (Glycine max. L. Merr.) jedná se o téměř čistou bílkovinu, prostou peptidů	vlhkost nejvýše 5,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk popel přítomnost škůdců výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně - 900 g/kg lysin nejméně 45 g/kg

Skupina: krmné moučky a úsušky živočišného původu a krmné tuky

Pořadové číslo Kód EU	Druh krmné suroviny	Charakteristika	Limitní znaky	Deklarované jakostní znaky	Typové jakostní znaky	Jedná se o hydroskopické krmivo (+)
1	2	3	4	5	6	7
4. 001 8. 05	Albumin mléčný krmný	vzniká chemickou nebo fyzikální úpravou syrovátky, výrobek upravený sušením	vlhkost nejvýše 12,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 5 g/kg	vlhkost dusíkaté látky výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 700 g/kg	+
4. 002	Bílkovinná kostní moučka	vzniká při zpracování kostní drtě určené k výrobě želatiny, varem a sušením, bez rohoviny a štětin popel nejvýše 490 g/kg	vlhkost nejvýše 8,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vápník fosfor výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 380 g/kg tuk nejméně 70 g/kg popel nejvýše 490 g/kg vápník nejméně 100 g/kg
4. 003	Bílkovinný koncentrát	vzniká při zpracování kůží jako odpad, tepelně zpracovaný, sušený s nosičem dusíkaté látky nejméně 400 g/kg vláknina nejvýše 35 g/kg	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 400 g/kg tuk nejvýše 130 g/kg vláknina nejvýše 35 g/kg
4. 004 9. 05	Drůbeží moučka NL 600	vzniká z jatečných odpadů a kadaverů drůbeže tepelným zpracováním varem, sušením, extrakcí a mletím, nesmí obsahovat peří s vyjímkou přirozeného výskytu z kadaverů, technicky prostá organických rozpouštědel, tuk nejvýše 120 g/kg strav. dus. látky nejméně 80 %	vlhkost nejvýše 10,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 33 g/kg	vlhkost dusíkaté látky tuk chloridy jako NaCl výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 600 g/kg chloridy jako NaCl nejvýše 20 g/kg
4. 005 9. 05	Drůbeží moučka NL 560	vzniká z jatečných odpadů a kadaverů drůbeže tepelným zpracováním varem, sušením, lisováním a mletím, nesmí obsahovat peří s vyjímkou přirozeného výskytu z kadaverů, technicky prostá organických rozpouštědel, strav. dus. látky nejméně 80 %	vlhkost nejvýše 10,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 33 g/kg	vlhkost dusíkaté látky tuk chloridy jako NaCl výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 560 g/kg tuk nejméně 120 g/kg chloridy jako NaCl nejvýše 20 g/kg
4. 006 8. 05	Globulin mléčný krmný	vzniká chemickou nebo fyzikální úpravou syrovátky, výrobek upravený sušením	vlhkost nejvýše 12,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 5 g/kg	vlhkost dusíkaté látky výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 800 g/kg	+
4. 007 8. 06	Kasein krmný	vzniká oddělením z odtučněného mléka nebo podmáslí, okyselením, srážením a sušením	vlhkost nejvýše 12,0 %	vlhkost dusíkaté látky výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 750 g/kg	+
4. 008 9. 08	Kostní tuk	vzniká tepelným zpracováním kostí pro účely výroby kostní drtě a kostní moučky nečistoty ner. v diethyleteru nejvýše 10 g/kg číslo kyselosti tuku nejvýše 50 mg KOH/g tuk	těkavé látky nejvýše 10 g/kg	těkavé látky nečistoty ner. v diethyleteru číslo kyselosti tuk výskyt cizích pachů	nečistoty ner. v diethyleteru nejvýše 10 g/kg nezmýdelnitelné látky nejvýše 20 g/kg
4. 009	Kostní šrot krmný	vzniká tepelným zpracováním kostí, jejich drcením, sušením s nosičem, bez rohoviny a štětin číslo kyselosti tuku nejvýše 60 mg KOH/g tuk dusíkaté látky nejméně 300 g/kg	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk číslo kyselosti tuku výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 300 g/kg tuk nejvýše 100 g/kg fosfor nejméně 60 g/kg
4. 010	Kostní vývar sušený	vzniká zpracováním vývaru z kostí s cereálním nosičem (otrubami, sladařskými odpady) v poměru 80 % nosiče a 20 % vývaru vláknina nejvýše 100 g/kg	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost dusíkaté látky vláknina výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 200 g/kg vláknina nejvýše 100 g/kg
4. 011 9. 07	Krevní moučka	vzniká sušením krve jatečných zvířat včetně drůbeže, bez cizích příměsí strav. dusíkaté látky nejméně 90 % (in vitro)	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost dusíkaté látky výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 850 g/kg strav. dus. látky nejméně 90 % (in vitro)	+
4. 012	Krevní šrot	vzniká sušením krve jatečných zvířat včetně drůbeže s cereálním nosičem (pšeničné otruby) v poměru 80 % nosiče a 20 % krve vláknina nejvýše 80 g/kg	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost dusíkaté látky vláknina výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 290 g/kg vláknina nejvýše 80 g/kg	+
4. 013	Lecitin rostlinný	vzniká zpracováním rostlinných olejů s použitím emulgačních přípravků nečistoty nerozp. v diethyleteru nejvýše 30 g/kg	vlhkost nejvýše 3,0 %	vlhkost lecitin výskyt cizích pachů	lecitin nejméně 500 g/kg
4. 014 9. 01	Masová moučka NL 750	vzniká tepelným zpracováním masitých částí po vykostění, při použití tlaku, sušením, extrakcí a mletím, nesmí obsahovat peří, kůže, srst, rohovinu, štětiny, krev a obsahy žaludků a střev s vyjímkou přirozeného výskytu z kadaverů zvířat, technicky prosté organických rozpouštědel dusíkaté látky nejméně 750 g/kg strav. dus. látky nejméně 85 % (in vitro)	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 750 g/kg strav. dus. látky nejméně 85 % (in vitro)	+
4. 015 9. 02	Masokostní moučka NL 550	vzniká zpracováním jatečných odpadů a kadaverů hospodářských zvířat, varem, sušením, extrakcí a mletím, nesmí obsahovat peří, kůže, srst, rohovinu, štětiny, obsahy žaludků a střev s vyjímkou přirozeného výskytu z kadaverů zvířat, technicky prostá organických rozpouštědel dusíkaté látky nejméně 550 g/kg strav. dus. látky nejméně 85 % (in vitro)	vlhkost nejvýše 10,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 22 g/kg	vlhkost dusíkaté látky tuk chloridy jako NaCl popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 550 g/kg popel nejvýše 250 g/kg stav. dus. látky nejméně 85 % (in vitro)	+
4. 016 9. 02	Masokostní moučka tučná NL 500	vzniká zpracováním jatečných odpadů a kadaverů hospodářských zvířat, varem, sušením, lisováním, mletím, nesmí obsahovat peří, kůže, srst, rohovinu, štětiny, obsahy žaludků a střev s vyjímkou přirozeného výskytu z kadaverů zvířat, technicky prostá organických rozpouštědel dusíkaté látky nejméně 500 g/kg strav. dus. látky nejméně 85 % (in vitro)	vlhkost nejvýše 10,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 22 g/kg	vlhkost dusíkaté látky tuk chloridy jako NaCl popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 500 g/kg popel nejvýše 290 g/kg strav. dus. látky nejméně 85 % (in vitro)	+
4. 017 8. 01	Mléko odtučněné sušené	vzniká z kravského mléka, odtučněním a sušením	vlhkost nejvýše 5,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 3 g/kg	vlhkost dusíkaté látky výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 320 g/kg laktosa nejméně 400 g/kg	+
4. 018 9. 06	Peřová moučka	vzniká hydrolyzou peří drůbeže, sušením a mletím dusíkaté látky nejméně 800 g/kg strav. dus. látky nejméně 65 % (in vitro)	vlhkost nejvýše 10,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 15 g/kg	vlhkost dusíkaté látky výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 800 g/kg	+
4. 019	Peřokostní moučka	vzniká hydrolyzou peří drůbeže, kostí hospodářských zvířat, sušením a mletím dusíkaté látky nejméně 600 g/kg strav. dus. látky nejméně 65 % (in vitro)	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost dusíkaté látky výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 600 g/kg popel nejvýše 150 g/kg	+
4. 020 8. 02	Podmáslí, krmné, sušené	vzniká při výrobě másla, po oddělení pracích vod, sušením	vlhkost nejvýše 6,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 5 g/kg	vlhkost dusíkaté látky tuk popel laktosa výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 300 g/kg popel nejvýše 100 g/kg	+
4. 021 10. 01	Rybí moučka částečně hydrolyzovaná NL 750	vzniká po částečné hydrolyze ryb nebo jejich částí, oddělením tuku odstředěním a sušením dusíkaté látky nejméně 750 g/kg	vlhkost nejvýše 7,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk chloridy jako NaCl výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 750 g/kg tuk nejvýše 25 g/kg	+
4. 022 10. 02	Rybí moučka NL 640	vzniká z ryb nebo jejich částí, lisováním a sušením dusíkaté látky nejméně 640 g/kg strav. dus. látky nejméně 88 % (in vitro)	vlhkost nejvýše 12,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 22 g/kg	vlhkost dusíkaté látky tuk chloridy jako NaCl výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 640 g/kg tuk nejvýše 120 g/kg strav. dus. látky nejméně 88 % (in vitro)	+
4. 023 10. 02	Rybí moučka NL 600	vzniká z ryb nebo jejich částí, lisováním a sušením dusíkaté látky nejméně 600 g/kg strav. dus. látky nejméně 88 % (in vitro)	vlhkost nejvýše 12,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 22 g/kg	vlhkost dusíkaté látky tuk chloridy jako NaCl výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 600 g/kg tuk nejvýše 120 g/kg chloridy jako NaCl nejvýše 40 g/kg strav. dus. látky nejméně 88 % (in vitro)	+
4. 024 10. 02	Rybí moučka NL 550	vzniká z ryb nebo jejich částí, lisováním a sušením dusíkaté látky nejméně 550 g/kg strav. dus. látky nejméně 88 % (in vitro)	vlhkost nejvýše 12,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 22 g/kg	vlhkost dusíkaté látky tuk chloridy jako NaCl výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 550 g/kg tuk nejvýše 120 g/kg chloridy jako NaCl nejvýše 40 g/kg strav. dus. látky nejméně 88 % (in vitro)	+
4. 025	Sušené části ryb s nosičem	vyrábí se vařením částí ryb a smícháním s pšeničnými otrubami v poměru 60 % rybích částí a 40 % otrub, s následným sušením, mletím dusíkaté látky nejméně 270 g/kg vláknina nejvýše 60 g/kg	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost dusíkaté látky popel vláknina výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 270 g/kg tuk nejméně 160 g/kg popel nejvýše 75 g/kg vláknina nejvýše 60 g/kg
4. 026 8. 03	Sušená syrovátka	vzniká odpařením a sušením sladké syrovátky dusíkaté látky nejméně 110 g/kg laktosy nejméně 600 g/kg	vlhkost nejvýše 5,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 5 g/kg	vlhkost dusíkaté látky popel laktosa výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 110 g/kg laktosa nejméně 600 g/kg	+
4. 027 8. 04	Sušená syrovátka částečně delaktozovaná	vzniká odpařením, částečným od dělením laktosy a sušením syrovátky dusíkaté látky nejméně 180 g/kg laktosy nejméně 300 g/kg	vlhkost nejvýše 8,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 5 g/kg	vlhkost dusíkaté látky popel laktosa výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 180 g/kg laktosa nejméně 300 g/kg popel nejvýše 290 g/kg	+
4. 028 8. 04	Sušená syrovátka částečně delaktozovaná a demineralizovaná	vzniká odpařením, částečným oddělením laktosy a minerálních látek a sušením syrovátky dusíkaté látky nejméně 330 g/kg popel nejvýše 10 g/kg	vlhkost nejvýše 8,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 5 g/kg	vlhkost dusíkaté látky popel laktosa výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 330 g/kg popel nejvýše 10 g/kg	+
4. 029	Tuk rostlinný	vzniká ze semen olejnin, nesmí obsahovat ricinový olej číslo kyselosti tuku nejvýše 50 mg KOH/g tuku ner. látky v diethyleteru nejvýše 10 g/kg	těkavé látky nejvýše 10 g/kg	těkavé látky ner. látky v diethyleteru	ner. látky v diethyleteru nejvýše 10 g/kg nezmýdelnitelné látky nejvýše 30 g/kg
4. 030 9. 08	Tuk živočišný	vzniká při zpracování jatečných odpadů a kadaverů hospodářských zvířat varem, lisováním nebo extrakcí, technicky prostý organických rozpouštědel číslo kyselosti tuku nejvýše 50 mg KOH/g tuku ner. látky v diethyleteru nejvýše 10 g/kg	těkavé látky nejvýše 10 g/kg	těkavé látky ner. látky v diethyleteru	ner. látky v diethyleteru nejvýše 10 g/kg nezmýdelnitelné látky nejvýše 30 g/kg
4. 031 10. 03	Tuk z mořských živočichů, rafinovaný	vzniká při zpracování ryb a jejich částí hydrolyzou a odstředěním nebo lisováním, následným rafinováním nezmýdelnitelné látky nejvýše 30 g/kg ner. látky v diethyleteru nejvýše 2 g/kg	těkavé látky nejvýše 10 g/kg	těkavé látky ner. látky v diethyleteru	ner. látky v diethyleteru nejvýše 2 g/kg nezmýdelnitelné látky nejvýše 30 g/kg
4. 032	Tuk živočišný a rostlinný, rafinovaný	vzniká ze semen olejnin, jatečných odpadů a kadaverů hospodářských zvířat lisováním, extrakcí a rafinováním, nesmí obsahovat ricinový olej, je technicky prostý organických rozpouštědel nezmýdelnitelné látky nejvýše 30 g/kg ner. látky v diethyleteru nejvýše 2 g/kg	těkavé látky nejvýše 10 g/kg	těkavé látky ner. látky v diethyleteru	ner. látky v diethyleteru nejvýše 2 g/kg nezmýdelnitelné látky nejvýše 30 g/kg
4. 033 12. 04	Tuk rostlinný saponifikovaný	vzniká ze semen olejnin saponifikací, nesmí obsahovat ricinový olej tuk nejméně 820 g/kg	těkavé látky nejvýše 50 g/kg	těkavé látky tuk popel	tuk nejméně 820 g/kg vápník nejvýše 100 g/kg popel nejvýše 130 g/kg
4. 034 12. 04	Tuk živočišný saponifikovaný	vzniká z jatečných odpadů a kadaverů hospodářských zvířat lisováním, extrakcí a saponifikací, technicky prostý organických rozpouštědel tuk nejméně 700 g/kg	těkavé látky nejvýše 100 g/kg	těkavé látky tuk popel	tuk nejméně 700 g/kg vápník nejvýše 120 g/kg popel nejvýše 200 g/kg
4. 035	Živočišná moučka	vzniká z jatečných odpadů, kostí hospodářských zvířat varem, lisováním, sušením, nesmí obsahovat peří, kůže, srst, rohovinu, štětiny, obsahy žaludků a střev dusíkaté látky nejméně 450 g/kg popel nejvýše 300 g/kg strav. dus. látky nejméně 65 % (in vitro)	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk chloridy jako NaCl popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 450 g/kg tuk nejvýše 140 g/kg strav. dus. látky nejméně 65 % in vitro	+
4.036	Mléko plnotučné sušené	vzniká sušením neodtučněného kravského mléka, včetně mleziva (colostra) tuk nejméně 100 g/kg	vlhkost nejvýše 5,0 % nerozpustný podil popele v HCl nejvýše 5 g/kg	vlhkost dusíkaté látky tuk popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 270 g/kg popel nejvýše 80 g/kg	+
4.037	Moučka z rybích jater	vzniká z čerstvých jater ryb, po lisování, sušení	vlhkost nejvýše 11,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 500 g/kg tuk nejvýše 100 g/kg chloridy jako NaCl nejvýše 25 g/kg strav.dusíkatých látek in vitro nejméně 90 %	+
4.038	Garnátová moučka	vzniká lisováním a sušením garnátů	vlhkost nejvýše 12,0 % nerozp. podíl popele v HCl nejvýše 50 g/kg	vlhkost dusíkaté látky popel chloridy jako NaCl výskyt cizích pachů		+
4.039	Želatina kolagenní	vzniká částečnou hydrolýzou kolagenních vláken z kůží, chrupavek a kostí		vlhkost dusíkaté látky popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 900 g/kg popel nejvýše 20 g/kg	+
4.040	Mléčný cukr	vzniká krystalizací nebo ultrafiltrací ze syrovátky	vlhkost nejvýše 6,0 %	vlhkost laktosa přítomnost cizích pachů	laktosa nejméně 890 g/kg	+
4.041	Škvarková moučka	vzniká při škvaření sádla, po jeho separaci odstřeďováním nebo lisováním	vlhkost nejvýše 10,0 % nerozpustný podíl popele v HCl nejvýše 2,2 g/kg	vlhkost dusíkaté látky tuk popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 450 g/kg tuk nejméně 100 g/kg	+
4.042	Sušená vaječná hmota	vzniká sušením čerstvé vaječné hmoty, bez skořápek	vlhkost nejvýše 5,0 %	vlhkost dusíkaté látky popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 450 g/kg popel nejvýše 40 g/kg	+
4.043	Sušená hemoglo- binová moučka	vzniká z čerstvé vepřové nebo hovězí krve, odděleně podle druhu zvířat, kdy krev po porážce zvířat je chlazena, konzervována a po té separován na odstředivce hemoglobin, který je sušen	vlhkost nejvýše 8,0 %	vlhkost dusíkaté látky popel lysin výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 840 g/kg lysin nejméně 78 g/kg	+
4.044	Destilát mastných kyselin určený pro prasata, drůbež a ryby	vzniká při zpracování rostlinných tuků s vyjímkou ricinového oleje, nerozpustné látky v diethyleteru nejvýše 15 g/kg nezmýdelnitelné látky nejvýše 100 g/kg	těkavé látky nejvýše 10 g/kg	těkavé látky ner. látky v diethyleteru	ner. látky v diethyl- eteru nejvýše 10 g/kg	+
4.045	Rafinované mastné kyseliny určené pro prasata, drůbež a ryby	vznikají při zpracování rostlinných tuků s vyjímkou ricinového oleje, smí obsahovat nejvýše anorganických kyselin 1 g/kg nerozpustných látek v diethyleteru nejvýše 20 g/kg a nezmýdelnitelných látek nejvýše 60 g/kg	těkavé látky nejvýše 10 g/kg	těkavé látky ner. látky v diethyleteru	ner. látky v diethyl- eteru nejvýše 13 g/kg	+
4.046	Krevní plazma sušená	čerstvá krev hospodářských zvířat, konzervovaná povolenými konzervanty, se separuje na vhodné odstředivce a každá získaná frakce se samostatně suší; meziprodukty jsou uchovávány zchlazené; dusíkaté látky nejméně 780 g/kg	vlhkost nejvýše 9,0 %	vlhkost dusíkaté látky popel sodík výskyt cizích pachů	popel nejvýše 100 g/kg sodík nejvýše 30 g/kg lysin nejméně 68 g/kg stravitelné dusíkaté látky in vitro nejméně 90 %	+

Skupina: ostatní sušená krmiva

Pořadové číslo Kód EU	Druh krmné suroviny	Charakteristika	Limitní znaky	Deklarované jakostní znaky	Typové jakostní znaky	Jedná se o hydroskopické krmivo (+)
1	2	3	4	5	6	7
5. 001	Biomasa řas (kmene Chlorella, Soenedesmus)	vznikají hydroponickým pěstováním řas (Chlorella, Soenedesmus) a jejich sušením vláknina nejvýše 80 g/kg	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost dusíkaté látky popel vláknina výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 450 g/kg popel nejvýše 70 g/kg	+
5. 002 4. 11	Bramborová bílkovina	vzniká při zpracování brambor (Solanum tuberosum L. ) na škrob po jeho oddělení, separací z plodových vod a sušením	vlhkost nejvýše 14,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 5 g/kg	vlhkost dusíkaté látky výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 650 g/kg
5. 003	Brambory sušené (vločky, moučka)	vznikají zpracováním brambor varem a sušením po oddělení slupek	vlhkost nejvýše 14,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 4 g/kg	vlhkost škrob vláknina výskyt cizích pachů	škrob nejméně 400 g/kg	+
5. 004 4. 09	Bramborové zdrtky sušené	vznikají při zpracování brambor na škrob po jeho separaci, lisováním a sušením popel nejvýše 115 g/kg	vlhkost nejvýše 12,0 %	vlhkost popel	popel nejvýše 115 g/kg škrob nejméně 150 g/kg
5. 005 4. 01	Cukrovarské řízky (sušené)	vznikají zpracováním cukrovky (Beta vulgaris L. var. altissima Döll) po jejím vyslazení, lisováním, sušením	vlhkost nejvýše 12,0 %	vlhkost popel výskyt cizích pachů	popel nejvýše 100 g/kg
5. 006	Enzymaticky upravené mouky	vznikají zpracováním mouky určené pro úpravu enzymatickým štěpením obsaženého škrobu, ve vlhkém stavu následně upravené sušením přímo red. cukry jako sacharosa nejméně 150 g/kg	vlhkost nejvýše 8,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 2 g/kg	vlhkost red. cukry jako sacharosa popel výskyt cizích pachů	přímo red. cukry jako sacharosa nejméně 150 g/kg	+
5. 007	Enzymaticky upra- vené škroby	vznikají enzymatickým štěpením škrobu ve vlhkém stavu, upravené sušením přímo red. cukry jako sacharosa nejméně 150 g/kg	vlhkost nejvýše 8,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 2 g/kg	vlhkost red. cukry jako sacharosa popel výskyt cizích pachů	přímo red. cukry jako sacharosa nejméně 150 g/kg	+
5. 008 5. 03	Jablečné výlisky sušené	vznikají při lisování jablek (Malus Mill. ) jedná se o zbytky dužiny, slupek, jaderníků po oddělení šťávy a usušení veškeré cukry jako sacharosa nejméně 150 g/kg	vlhkost nejvýše 12,0 %	vlhkost dusíkaté látky popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 45 g/kg popel nejvýše 25 g/kg	+
5. 009	Kvasnice krmné sušené	vznikají fermentací substrátu na bázi melasy, cukrovky, ethanolu, sulfitových louhů, šlemp z kvasných výrob mléčných produktů, k fermentaci nesmí být použity jiné čeledi kvasinek než Sacharomycetaceae, Endomy- cetaceae, Cryptoccoccaceae	vlhkost nejvýše 10,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 11 g/kg	vlhkost dusíkaté látky popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 440 g/kg popel nejvýše 80 g/kg	+
5. 010 1. 42	Lihovarské výpalky sušené	vznikají oddestilováním alkoholů z matečných zfermentovaných substrátů na bázi obilovin, nebo jiných škrobnatých materiálů, zahuštěných a sušených strav. dus. látky nejméně 70 % (in vitro)	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky vláknina výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 220 g/kg vláknina nejvýše 120 g/kg popel nejvýše 50 g/kg
5. 011	Pivovarské kvasnice sušené	vznikají zkvašováním mladinky při výrobě piva, po prokvašení mladinky jsou separovány, zahušťovány, odhořčeny a sušeny, jsou představovány čeledí Sacharomycetaceae strav. dus. látky nejméně 75 % (in vitro) nejméně 80 % bílkovin v dusíkatých látkách	vlhkost nejvýše 10,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 11 g/kg	vlhkost dusíkaté látky popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 440 g/kg popel nejvýše 80 g/kg	+
5. 012 1. 41	Pivovarské mláto sušené	vzniká horkovzdušným sušením čerstvého pivovarského mláta, bez hořkých kalů a chmelového mláta, vláknina nejvýše 160 g/kg	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost dusíkaté látky výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 240 g/kg vláknina nejvýše 160 g/kg popel nejvýše 55 g/kg
5. 013 4. 04	Šlempy sušené	vznikají po oddestilování alkoholů nebo krystalizací kyseliny citronové z fermentovaných matečných substrátů po jejich částečném odsolení, zahuštění a sušení popel nejvýše 200 g/kg	vlhkost nejvýše 12,0 %	vlhkost dusíkaté látky popel	dusíkaté látky nejméně 160 g/kg popel nejvýše 200 g/kg
5. 014 6. 01	Úsušky píce vojtěšky	vznikají horkovzdušným sušením vojtěšky na počátku květu (15 % rozkvétajících rostlin), píce nesmí být desikována a přihnojována 5 dnů před sklizní druhová čistota nejméně 80 % rostlin vojtěšky (Medicago sativa L. )	vlhkost nejvýše 12,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 15 g/kg druhová čistota nejméně 80 %	vlhkost dusíkaté látky vláknina beta-karoten chloridy jako NaCl	dusíkaté látky nejméně 170 g/kg popeloviny nejvýše 120 g/kg beta-karoten nejméně 100 mg/kg
5. 015 6. 04	Úsušky píce jetele	vznikají horkovzdušným sušením píce jetele lučního (Trifolium pratense L. ) na počátku květu (15 % rozkvétajících rostlin), píce nesmí být desikována a přihnojována 5 dnů před sklizní druhová čistota nejméně 80 %	vlhkost nejvýše 12,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 15 g/kg druhová čistota nejméně 80 %	vlhkost dusíkaté látky vláknina beta-karoten chloridy jako NaCl	dusíkaté látky nejméně 150 g/kg popeloviny nejvýše 120 g/kg beta-karoten nejméně 100 mg/kg
5. 016 6. 05	Úsušky píce trav	vznikají horkovzdušným sušením píce trav na počátku metání (15 % rostlin metá) píce nesmí být desikována a přihnojována 5 dnů před sklizní	vlhkost nejvýše 12,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 15 g/kg	vlhkost dusíkaté látky vláknina chloridy jako NaCl	dusíkaté látky nejméně 130 g/kg popeloviny nejvýše 120 g/kg
5. 017	Úsušky píce kukuřice	vznikají horkovzdušným sušením píce kukuřice (Zea mays L. ) v mléčně-voskové nebo voskové zralosti, píce nesmí být desikována před sklizní	vlhkost nejvýše 12,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 15 g/kg	vlhkost dusíkaté látky vláknina chloridy jako NaCl	dusíkaté látky nejméně 85 g/kg vláknina nejvýše 230 g/kg
5. 018 6. 03	Úsušek vojtěškové šťávy	vzniká lisováním vojtěšky (Medicago sativa L. ) separací vylisované kapalné fáze a jejím sušením, píce nesmí být desikována a přihnojována 5 dnů před sklizní, musí být čerstvá	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost dusíkaté látky vláknina popel beta-karoten	dusíkaté látky nejméně 500 g/kg popel nejvýše 150 g/kg vláknina nejvýše 30 g/kg xanthophyly nejméně 1 800 mg/kg
5. 019 5. 05	Výlisky vinných hroznů - sušené	vznikají při lisování hroznového vína (Vitis sp. L. ) jedná se o zbytky (dužinu, slupky, jádro), po oddělení šťávy, které se suší veškeré cukry jako sacharosa nejméně 100 g/kg	vlhkost nejvýše 12,0 %	vlhkost dusíkaté látky popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 100 g/kg popel nejvýše 85 g/kg vláknina nejvýše 270 g/kg	+
5.02	Sušené mořské řasy	vznikají sušením čerstvých drobných zelených mořských řas	vlhkost nejvýše 12,0 %	vlhkost dusíkaté látky popel vláknina

Skupina: krmiva sladařského, škrobárenského a cukrovarnického průmyslu

Pořadové číslo Kód EU	Druh krmné suroviny	Charakteristika	Limitní znaky	Deklarované jakostní znaky	Typové jakostní znaky	Jedná se o hydroskopické krmivo (+)
1	2	3	4	5	6	7
6.001 4.05	Cukr afinovaný	vzniká afinací surového řepného nebo třtinového cukru sacharosa polarimetricky nejméně 980 g/kg	vlhkost nejvýše 1,0 %	sacharosa inventní cukr	invertní cukr nejvýše 1 g/kg popel nejvýše 2 g/kg sacharosa nejméně 980 g/kg	+
6.002	Cukr surový	vzniká z cukrovky nebo třtiny cukrové, obsahující zbytky matečného sirobu ulpívajícího na povrchu krystalu sacharosa polarimetricky nejméně 850 g/kg	vlhkost nejvýše 3,0 %	sacharosa inventní cukr	invertní cukr nejvýše 15 g/kg sacharosa nejméně 850 g/kg	+
6.003	Dextrin z bramborového škrobu	vzniká z bramborového škrobu hydrolyzou kyselinou chlorovodíkovou a kyselinou dusičnou při teplotách 130 °C s následným sušením	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost popel	popel nejvýše 6 g/kg	+
6.004 1.37	Glutén kukuřičný, čistěný (lepek kukuřičný)	vzniká při výrobě škrobu z kukuřice, z glutenových vod, separací, extrakcí, zahuštěním, sušením vláknina nejvýše 45 g/kg	vlhkost nejvýše 11,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 5 g/kg	vlhkost dusíkaté látky popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 600 g/kg vláknina nejvýše 45 g/kg popel nejvýše 20 g/kg
6.005 1.36	Glutén kukuřičný, surový (lepek kukuřičný surový)	vzniká při výrobě škrobu z kukuřice, separací a sušením, obsahuje kukuřičné otruby a klíčky extrahované vláknina nejvýše 100 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky popel vláknina výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 200 g/kg popel nejvýše 60 g/kg
6.006 1.34	Kukuřičné klíčky škrobárenské	vznikají při výrobě škrobu z kukuřice, přípustný je výskyt endospermu, zbytků škrobu a otrub tuk nejméně 400 g/kg	vlhkost nejvýše 5,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 100 g/kg tuk nejméně 400 g/kg vláknina nejvýše 110 g/kg
6.007 1.35	Kukuřičné klíčky škrobárenské, extrahované	vznikají při výrobě škrobu z kukuřice, po čistění, extrakci, přípustný je výskyt endospermu tuk nejvýše 40 g/kg	vlhkost nejvýše 5,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 190 g/kg
6.008	Kukuřičné mláto	vzniká při výrobě škrobu z kukuřice, přípustný je výskyt slupek, klíčků, endospermu vláknina nejvýše 120 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 180 g/kg popel nejvýše 75 g/kg
6.009 1.26	Lepek pšeničný - čistěný	vzniká při výrobě škrobu z pšenice, získává se separací, zahušťováním a sušením z glutenových vod po oddělení škrobu dusíkaté látky nejméně 800 g/kg	vlhkost nejvýše 11,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 5 g/kg	vlhkost dusíkaté látky popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 800 g/kg popel nejvýše 15 g/kg
6.010 1.27	Lepek pšeničný surový	vzniká při výrobě škrobu z pšenice, přípustný je výskyt klíčků, otrub dusíkaté látky nejméně 150 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk popel vláknina
6.011	Lepek rýžový čistěný	vzniká při výrobě škrobu z rýže, získává se separací, zahušťováním a sušením z glutenových vod po oddělení škrobu dusíkaté látky nejméně 620 g/kg	vlhkost nejvýše 11,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk popel vláknina výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 620 g/kg popel nejvýše 25 g/kg vláknina nejvýše 15 g/kg
6.012	Lepek rýžový surový	vzniká při výrobě škrobu z rýže, přípustný je výskyt klíčků, otrub, musí být prostý pluch vláknina nejvýše 50 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 450 g/kg vláknina nejvýše 50 g/kg
6.013	Melasa dextrozová	vzniká při výrobě dextrozy, po krystalizaci a separaci sacharosa polarimetricky 500 g/kg	vlhkost nejvýše 40,0 %	vlhkost sacharosa	popel nejvýše 40 g/kg
6.014 4.02	Melasa řepná	vzniká při výrobě a rafinaci cukru z cukrové řepy sacharosa polarimetricky nejméně 460 g/kg	vlhkost nejvýše 25,0 %	vlhkost sacharosa	redukující látky nejvýše 25 g/kg
6.015 7.01	Melasa třtinová	vzniká při výrobě cukru, jeho rafinací z třtiny cukrové (Sacharum officinarum L. ) sacharosa polarimetricky nejméně 400 g/kg	vlhkost nejvýše 25,0 %	vlhkost sacharosa	redukující látky nejvýše 25 g/kg
6.016	Slad	vzniká vlhčením nabobtnáváním, klíčením a sušením zrna ječmene nebo jiných obilovin, obiloviny musí být před vlhčením čistěny	vlhkost nejvýše 14,0 %	vlhkost výskyt cizích pachů
6.017 1.40	Sladový květ	vzniká při odkličování sladu z různých druhů obilovin, přípustný je ojedinělý výskyt sladových slupek a drobných zrn sladu vláknina nejvýše 140 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkaté látky popel vláknina výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 240 g/kg popel nejvýše 70 g/kg vláknina nejvýše 140 g/kg
6.018 1.40	Sladové prachy	vznikají při odkličování sladu z různých druhů obilovin a jeho leštění vláknina nejvýše 280 g/kg	vlhkost nejvýše 13,0 %	vlhkost dusíkat látky vláknina výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 100 g/kg vláknina nejvýše 280 g/kg
6.019 4.10	Škrob bramborový	vzniká z brambor po jejich rozstrouhání, separaci a sušení - čistý škrob nejméně 870 g/kg	vlhkost nejvýše 12,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 5 g/kg	vlhkost škrob popel výskyt cizích pachů	škrob nejméně 870 g/kg popel nejvýše 6 g/kg	+
6.020	Škrob bramborový expandovaný	vzniká vhodnou tepelnou úpravou bramborového škrobu škrob nejméně 830 g/kg	vlhkost nejvýše 10,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 5 g/kg	vlhkost škrob popel výskyt cizích pachů	škrob nejméně 830 g/kg popel nejvýše 5 g/kg
6.021 1.38	Škrob kukuřičný	vzniká z kukuřice po její úpravě mletím, vypíráním, separací a sušením škrob nejméně 880 g/kg	vlhkost nejvýše 12,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 5 g/kg	vlhkost škrob popel výskyt cizích pachů	škrob nejméně 880 g/kg popel nejvýše 5 g/kg
6.022	Škrob kukuřičný expandovaný	vzniká vhodnou tepelnou úpravou kukuřičného škrobu škrob nejméně 840 g/kg	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost škrob popel výskyt cizích pachů	škrob nejméně 840 g/kg popel nejvýše 4 g/kg
6.023 1.28	Škrob pšeničný	vzniká z pšenice po její úpravě mletím, vypíráním, separací a sušením škrob nejméně 820 g/kg	vlhkost nejvýše 12,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 5 g/kg	vlhkost škrob popel výskyt cizích pachů	škrob nejméně 820 g/kg popel nejvýše 5 g/kg
6.024	Škrob pšeničný expandovaný	vzniká vhodnou tepelnou úpravou pšeničného škrobu škrob nejméně 800 g/kg	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost škrob popel výskyt cizích pachů	škrob nejméně 800 g/kg popel nejvýše 4 g/kg
6.025 1.14	Škrob rýžový	vzniká z rýže po její úpravě loupáním, mletím, vypíráním, separací a sušením škrob nejméně 840 g/kg	vlhkost nejvýše 12,0 % ner. podíl popele v HCl nejvýše 5 g/kg	vlhkost škrob popel výskyt cizích pachů	škrob nejméně 840 g/kg popel nejvýše 10 g/kg	+
6.026	Škrob rýžový expandovaný	vzniká vhodnou tepelnou úpravou rýžového škrobu škrob nejméně 820 g/kg	vlhkost nejvýše 10,0 %	vlhkost škrob popel výskyt cizích pachů	škrob nejméně 820 g/kg popel nejvýše 8 g/kg

Skupina: tekutá vodnatá krmiva

Pořadové číslo Kód EU	Druh krmné suroviny	Charakteristika	Limitní znaky	Deklarované jakostní znaky	Typové jakostní znaky	Jedná se o hydroskopické krmivo (+)
1	2	3	4	5	6	7
7.000	Hydrolyzát škrobu nezahuštěný	vzniká z obilního nebo bramborového škrobu, teplenou a chemickou hydrolyzou povolenými chemickými přípravky veškeré cukry jako sacharosa nejméně 85 g/kg	vlhkost nejvýše 75,0 % chloridy jako NaCl nejvýše 30 g/kg	vlhkost chloridy jako NaCl veškeré cukry jako sacharosa	veškeré cukry jako sacharosa nejméně 85 g/kg
7.001	Krev nezahuštěná	čerstvá, nekoagulovaná vznikající při porázče skotu, prasat, drůbeže, ovcí, koz a koní, přípustná je konzervace povolenými konzervanty, prostá mechanických nečistot	vlhkost nejvýše 85,0 %	vlhkost dusíkaté látky výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 140 g/kg strav. dus. látek nejméně 90 % (in vitro)
7.002	Kvasničné mléko (čeledí kvasinek Sacharomycetaceae, Endomycetaceae, Cryptococcaceae)	vzniká fermentací substrátu na bázi melasy, cukrovky, ethanolu, šlemp z kvasných výrob, mléčných produktů, separací kvasinek a následným zahuštěním a tepelnou inaktivací kvasinek při min. 60 °C, nutnost uchování v chladu do 8 °C	vlhkost nejvýše 90,0 %	vlhkost dusíkaté látky popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 50 g/kg popel nejvýše 8 g/kg strav. dus. látek nejméně 75 % (in vitro)
7.003	Mléko odtučněné nezahuštěné	vzniká ze syrového kravského mléka, separací tuku a pasterací, přípustná je konzervace povolenými konzervanty	vlhkost nejvýše 91,5 %	vlhkost kyselost mmol/l NaOH výskyt cizích pachů
7.004	Mléko plnotučné nezahuštěné	vzniká ošetřením syrového kravského mléka pasterizací, přípustná je konzervace povolenými konzervanty	vlhkost nejvýše 88,0 %	vlhkost kyselost mmol/l NaOH výskyt cizích pachů	tuk nejméně 35 g/kg
7.005	Mlezivo krav (Colostrum) nezahuštěné	je získáváno od krav do 10. dne po otelení, mlezivo je dále chlazeno, tepelně upraveno, přípustná je konzervace povolenými konzervanty	vlhkost nejvýše 88,0 %	vlhkost kyselost mmol/l NaOH výskyt cizích pachů
7.006	Podmáslí nezahuštěné	vzniká při výrobě másla ze zakysaných nebo nezakysaných smetan vyrobených z kravského mléka	vlhkost nejvýše 91,0 %	vlhkost tuk kyselost mmol/l NaOH výskyt cizích pachů	tuk nejvýše 15 g/kg
7.007	Syrovátka sladká nezahuštěná	vzniká při výrobě sýrů z kravského mléka, nesmí obsahovat roztoky solných lázní nebo jiné tekuté nebo pevné mlékárenské odpady kyselost nejvýše 15,0 mmol/l NaOH	vlhkost nejvýše 94,5 %	vlhkost kyselost mmol/l NaOH výskyt cizích pachů	laktosa nejméně 40 g/kg
7.008	Syrovátka kyselá nezahuštěná	vzniká při výrobě tvarohů a měkkých sýrů z kravského mléka, nesmí obsahovat roztoky solných lázní nebo jiné tekuté mlékárenské odpady, kyselost nejvýše 40,0 mmol/l NaOH	vlhkost nejvýše 95,0 %	vlhkost kyselost mmol/l NaOH laktosa výskyt cizích pachů	laktosa nejméně 35 g/kg
7.009	Šlempy z fermentačních výrob nezahuštěné	vznikají při výrobě kyseliny citronové nebo jiných fermentačních výrob po separaci fermentačního substrátu, přípustný je výskyt organických částic popel nejvýše 15 g/kg	vlhkost nejvýše 95,0 %	vlhkost popel výskyt cizích pachů	dusíkaté látky nejméně 10 g/kg popel nejvýše 15 g/kg
7.010	Výpalky lihovarské nezahuštěné	vznikají při výrobě lihu po destilaci zfermentovaných matečných substrátů z obilovin, vína, ovoce, škrobů brambor, prosté pecek z ovoce	vlhkost nejvýše 97,5 %	vlhkost výskyt cizích pachů
7.011	Výpalky lihovarské z melasy nezahuštěné	vznikají při výrobě lihu po destilaci zfermentovaného matečného substrátu z melasy	vlhkost nejvýše 93,5 %	vlhkost výskyt cizích pachů

Skupina: ostatní krmiva

Pořadové číslo Kód EU	Druh krmné suroviny	Charakteristika	Limitní znaky	Deklarované jakostní znaky	Typové jakostní znaky	Jedná se o hydroskopické krmivo (+)
1	2	3	4	5	6	7
8.000 4.07	Maniok (Tapioka)	jedná se o plody Manihot esculenta Grantz, upravené jako moučka nebo granulát škrob nejméně 600 g/kg	vlhkost nejvýše 14,0 % ner.podíl popele v HCl nejvýše 30 g/kg	vlhkost škrob vláknina popel výskyt cizích pachů	škrob nejméně 600 g/kg popel nejvýše 65 g/kg vláknina nejvýše 45 g/kg
8.001	Slupky kakaové	vznikají při zpracování kakaových bobů Theobroma cacao L.	vlhkost nejvýše 14,0 % ner.podíl popele v HCl nejvýše 20 g/kg	vlhkost popel výskyt cizích pachů	popel nejvýše 90 g/kg
8.002	Biskvitová moučka	vzniká při výrobě biskvitů jako vedlejší produkt drcením	vlhkost nejvýše 8,0 %	vlhkost dusíkaté látky tuk popel vláknina	dusíkaté látky nejvýše 110 g/kg tuk nejméně 120 g/kg popel nejvýše 40 g/kg

Skupina: Aminokyseliny a jejich analogy

Pořadové číslo Kód EU	Aminokyselina, její sůl nebo analog	Popis	Limitní znaky	Deklarované jakostní znaky	Typové jakostní znaky	Jedná se o hydroskopické krmivo (+)
1	2	3	4	5	6	7
9. 000	L-Arginin	C4H14N4O2 - kyselina L-2-amino-5-guanidinovalerová, technicky čistý		vlhkost L-Arginin		+
9. 001	L-Alanin	C3H7NO2 - kyselina L-aminopropionová, technicky čistý		vlhkost L-Alanin		+
9. 002	L-Cystein	C3H7NO2S - kyselina L-2-amino-3-merkaptopropionová technicky čistý		vlhkost L-Cystein		+
9. 003	L-Fenylalanin	C9H11NO2 - kyselina 2-amino-3-fenyl-propionová technicky čistý		vlhkost		+
9. 004	Glycin	C6H5NO2 - kyselina aminooctová technicky čistý		vlhkost Glycin		+
9. 005	L-Histidin	C6H9N5O2 - kyselina 2-amino-3-(nebo-4) imidazolpropionová, technicky čistý		vlhkost L-Histidin		+
9. 006	N-Hydroxymethyl- D,L-methionin, dihydrát, vápenatý (jen pro skot, ovce, kozy)	vápenatá sůl kyseliny D,L-2-hydroxy-methylamino-4- (methylthio)-máselné, technicky čistý D,L-methioninu - nejméně 670 g/kg v orig. sub. Folmaldehydu - nejvýše 140 g/kg v orig. sub. Vápníku - nejméně 90 g/kg v orig. sub.		vlhkost D,L-Methionin		+
9. 007	Hydroxyanalog D,L-methioninu	C5H10O3S - D,L-2-hydroxy-4-(methylthio) máselná kyselina celkové kyseliny - nejméně 850 g/kg v orig. sub. monomeru kyseliny - nejméně 650 g/kg v orig. sub.		vlhkost celkový obsah kyselin obsah monomeru kyseliny		+
9. 008	Hydroxyanalog D,L-methioninu vápenatá sůl	C10H18Ca06S2 - vápenatá sůl kyseliny D,L-2- hydroxy-4-(methylthio)máselné monomeru kyseliny - nejméně 830 g/kg v orig. sub. vápníku - nejméně 120 g/kg v orig. sub.		vlhkost obsah monomeru kyseliny		+
9. 009	L-Isoleucin	C6H13NO2 - kyselina L-2-amino-3-methylvalerová, technicky čistý		vlhkost L-Isoleucin		+
9. 010	Kyselina L-Glutamová	C5H9NO4 - kyselina L-alfa-amino-glutamová, technicky čistá		vlhkost obsah kyseliny L-Glutamové		+
9. 011	Kyselina L-Asparagová	C4H7NO4 - kyselina L-2-amino-jantarová technicky čistá		vlhkost obsah kyseliny L-Asparagové		+
9. 012	L-Leucin	C6H13NO2 - kyselina L-2-amino-4-methylvalerová technicky čistý		vlhkost L-Leucin		+
9. 013	L-Lysin	C6H14N2O2 - kyselina L-2,6-diaminokapronová, technicky čistý nejméně 980 g/kg v orig. sub.		vlhkost L-Lysin		+
9. 014	L-Lysin konc. kapalný	zásaditý L-Lysin koncentrát, kapalný, z fermentace sacharosy, melasy, škrobových produktů a jejich hydrolyzátů L-Lysin - nejméně 500 g/kg v orig. sub.		vlhkost L-Lysin		+
9. 015	L-Lysin monohydrochlorid	hydrochlorid kyseliny L-2,6-diaminokapronové, technicky čistý L-Lysin - nejméně 780 g/kg v orig. sub.		vlhkost L-Lysin		+
9. 016	L-Lysin monohydrochlorid konc. kapalný	hydrochlorid kyseliny L-2,6-diaminokapronové, koncentrát kapalný, z fermentace melasy, sacharosy, škrobových produktů a jejich hydrolyzátů L-Lysin - nejméně 224 g/kg v orig. sub.		vlhkost L-Lysin		+
9. 017	L-Lysin, fosfát (prasata, drůbež)	fosforečná sůl kyseliny L-2,6-diaminokapronové a její vedlejší produkty z fermentace sacharosy L-Lysin - nejméně 350 g/kg v orig. sub. fosfor - nejméně 43 g/kg v orig. sub.		vlhkost L-Lysin		+
9. 018	L-Lysin, sulfát	síran kyseliny L-2,6-diaminokapronové a její vedlejší produkty z fermentace cukerných sirupů, melasy, obilí, škrobových produktů a jejich hydrolyzátů L-Lysin - nejméně 400 g/kg v orig. sub.		vlhkost L-Lysin vlhkost		+
9. 019	D,L-Methionin	C5H11NO2S - kyselina D,L-2-amino-4-(methylthio) máselná, technicky čistý D,L-Methionin - nejméně 980 g/kg v orig. sub.		D,L-Methionin
9. 020	D,L-Methionin sodná sůl konc. kapalný	C5H10NaNO2S - solná sůl kyseliny D,L-2-amino- 4-(methylthio)máselné, technicky čistý D,L-Methionin - nejméně 400 g/kg v orig. sub. sodík - nejméně 62 g/kg v orig. sub.		vlhkost D,L-Methionin		+
9. 021	L-Prolin	C5H9NO2 - kyselina L-2-prolidin-karboxylová, technicky čistý		vlhkost L-Prolin		+
9. 022	L-Serin	C3H7NO3 - kyselina L-2-amino-3-hydroxy- propionová, technicky čistý		vlhkost L-Serin		+
9. 023	D,L-Tryptofan	C11H12N2O2 - kyselina 2-amino-3-(3-indolyl) propionová, technicky čistý D,L-Tryptofan - nejméně 980 g/kg v orig. sub.		vlhkost D,L-Tryptofan		+
9. 024	L-Tryptofan	C11H12N2O2 - kyselina 2-amino-3-(3-indolyl) propionová, technicky čistý L-Tryptofan - nejméně 980 g/kg v orig. sub.		vlhkost L-Tryptofan		+
9. 025	L-Threonin	C4H9NO3 - kyselina L-2-amino-3-hydroxy- máselná, technicky čistý L-Threonin - nejméně 980 g/kg v orig. sub.		vlhkost L-Threonin		+
9. 026	L-Tyrosin	C9H11NO3 - kyselina L-2-amino-3-(4-hydroxy- fenyl)-propionová, technicky čistý		vlhkost L-Tyrosin		+
9. 027	L-Valin	C5H11NO2 - kyselina L-2-amino-3-methylbutanová, technicky čistý		vlhkost L-Valin		+
9. 028	Zink-Methionin (skot, ovce, kozy)	C10H20ZnN204S2 - zinečnatá sůl kyseliny D,L-2-amino-4-(methylthio)máselné, technicky čistý D,L-Methionin - nejméně 800 g/kg v orig. sub. zinek - nejméně 185 g/kg v orig. sub.		vlhkost D,L-Methionin		+

Skupina: minerální anorganická a organická krmiva

Pořadové číslo Kód EU	Druh krmné suroviny	Charakteristika	Limitní znaky	Deklarované jakostní znaky	Typové jakostní znaky	Jedná se o hydroskopické krmivo (+)
1	2	3	4	5	6	7
10.000	Aktivní uhlí (Carboraffin)	vyrábí se aktivací pilin jehličnanů roztokem ZnCl2 za použití vhodných urychlovačů a plnidel, následnou extrakcí a mechanickou úpravou aktivní kyselost 5,0-7,0	těkavé látky nejvýše 15,0%	těkavé látky aktivní kyselost	železo nejvýše 3 g/kg
10.001	Biuret (NPN)	(CONH2)2 NH, technicky čistý, Biuretu v původní hmotě nejméně 970 g/kg, určen pro skot, ovce, kozy, mimo mláďat		dusík		+
10.002	Difosforečnan sodný	technicky čistý, určen pro skot mimo mláďat	čistota nejméně 95%	fosfor sodík	fosfor nejméně 170 g/kg sodík nejméně 260 g/kg	+
10.003 11.12	Dihydrogen- fosforečnan amonný	technicky čistý, určen pro skot mimo mláďat		dusík fosfor	fosfor nejméně 250 g/kg	+
10.004	Dihydrogenfosforečnan vápenatý monohydrát	technicky čistý, poměr Ca : P 0,8 až 1,3 : 1		vápník fosfor	vápník nejméně 150 g/kg fosfor nejméně 220 g/kg	povoleno do 30. 6. 1999
10.005	Dihydrogen- fosforečnan hořečnatý	technicky čistý		fosfor hořčík	fosfor nejméně 210 g/kg hořčík nejméně 80 g/kg	+
10.006 11.02	Dolomitický vápenec	vyrábí se z dolimitických vápencových hornin, obsah SiO2 nejvýše 80 g/kg oxid hliníku a železa jako Al2O3 a Fe203 nejvýše 50 g/kg určen pro skot mimo mláďat	zrnitost: propad sítem 0,25 mm 100 %	vlhkost vápník hořčík	vápník nejméně 190 g/kg hořčík nejméně 110 g/kg	+
10.007	Fosfát močoviny	CO(NH2)2.H3PO4 technicky čistý, určen pro skot, ovce, kozy, mimo mláďat dusíku v původní hmotě nejméně 165 g/kg fosfor nejméně v původně hmotě 180 g/kg		dusík fosfor		+
10.008	Fosforečnan hořečnatý	technicky čistý		fosfor hořčík	fosfor nejméně 130 g/kg hořčík nejméně 275 g/kg	+
10.009	Fosforečnan hořečnato- amonný	technicky čistý, určen pro skot ovce, kozy, mimo mláďat		dusík fosfor hořčík	dusík nejméně 66 g/kg fosfor nejméně 183 g/kg hořčík nejméně 148 g/kg	+
10.010 11.11	Fosforečnan hořečnato- vápenatý	technicky čistý		vápník fosfor hořčík	vápník nejméně 160 g/kg fosfor nejméně 180 g/kg hořčík nejméně 20 g/kg	+
10.011	Fosforečnan sodný	technicky čistý, určen pro skot	čistota nejméně 95%	fosfor sodík	fosfor nejméně 270 g/kg sodík nejméně 220 g/kg	+
10.012	Fosforečnan sodno-hořečnatý	technicky čistý		fosfor sodík hořčík	fosfor nejméně 170 g/kg sodík nejméně 80 g/kg hořčík nejméně 80 g/kg	+
10.013	Fosforečnan sodno-vápenatý	technicky čistý		vápník fosfor sodík	vápník nejméně 100 g/kg fosfor nejméně 160 g/kg sodík nejméně 80 g/kg	+
10.014	Fosforečnan sodno-vápenato- hořečnatý	technicky čistý		vápník fosfor sodík hořčík	vápník nejméně 50 g/kg fosfor nejméně 170 g/kg sodík nejméně 110 g/kg hořčík nejméně 30 g/kg	+
10.015	Fosforečnan vápenatý	technicky čistý, určen pro dospělou drůbež		vápník fosfor chloridy jako NaCl	vápník nejméně 350 g/kg fosfor nejméně 180 g/kg chloridy jako NaCl nejvýše 10 g/kg	+
10.016	Hydrogen- fosforečnan amonný	technicky čistý, určen pro skot mimo mláďat		dusík fosfor	fosfor nejméně 205 g/kg	+
10.017	Hydrogen- fosforečnan hořečnatý	technicky čistý		fosfor hořčík	fosfor nejméně 160 g/kg hořčík nejméně 120 g/kg	+
10.018	Dihydrogenfosforečnan sodný monohydrát	technicky čistý	čistota nejméně 95%	fosfor sodík	fosfor nejméně 240 g/kg sodík nejméně 200 g/kg	+
10.019	Hydrogen- fosforečnan sodný dihydrát	technicky čistý	čistota nejméně 95%	fosfor sodík	fosfor nejméně 160 g/kg sodík nejméně 230 g/kg	+
10.020	Hydrogen- fosforečnan sodný dodekahydrát	technicky čistý	čistota nejméně 95%	fosfor sodík	fosfor nejméně 80 g/kg sodík nejméně 120 g/kg	+
10.021 11.06	Hydrogen- fosforečnan vápenatý	technicky čistý, poměr Ca : P nejvýše 1,15 - 1,3 : 1		fosfor vápník chloridy jako NaCl	fosfor nejméně 180 g/kg vápník nejméně 210 g/kg	+
10.022	Hydrogen- uhličitan sodný	technicky čistý		sodík	sodík nejméně 265 g/kg	+
10.023	Chlorid draselný	technicky čistý, krystalický		draslík		+
10.024	Chlorid hořečnatý hexahydrát	technicky čistý, krystalický	čistota nejméně 95%	hořčík	hořčík nejméně 110 g/kg	+
10.025	Chlorid vápenatý	technicky čistý, krystalický	čistota nejméně 95%	vápník	vápník nejméně 170 g/kg	+
10.026	Kostní moučka nevyklížená	vyrábí se drcením, varem a po separaci tuku a vodné fáze, sušením technických kostí, prostá rohoviny	vlhkost nejvýše 8,0 propad sítem 1 mm nejméně 90%	vlhkost vápník fosfor zrnitost	vápník nejméně 185 g/kg fosfor nejméně 85 g/kg	+
9.03
10.027 11.09	Kostní moučka vyklížená	vyrábí se drcením, varem a po separaci tuku a vodné fáze, vyluhováním a sušením technických kostí, prostá rohoviny	vlhkost nejvýše 8,0% propad sítem 1 mm nejméně 90%	vlhkost vápník fosfor zrnitost	vápník nejméně 200 g/kg fosfor nejméně 130 g/kg	+
10.028	Kostní precipitát	vyrábí se z technických kostí po jejich vyluhování, drcení a sušení rozpustný fosfor nejméně 135 g/kg	vlhkost nejvýše 8,0% ner. podíl popele v HCl nejvýše 30 g/kg	vlhkost vápník fosfor	vápník nejméně 190 g/kg fosfor nejméně 150 g/kg	+
10.029 11.13	Krmná sůl	technicky čistá draslíku nejvýše 5 g/kg	čistota nejméně 95%	sodík	sodík nejméně 380 g/kg	+
10.030	Mléčnan amonný (NPN)	CH3CHOHCOONH4 - určen pro skot, ovce, kozy, mimo mláďat, vyrábí se fermentací syrovátky pomocí Lactobacillus bulgaricus dusíkatých látek nejméně 440 g/kg v původní hmotě		vlhkost dusíkaté látky popel		+
10.031	Močovina (NPN)	CO(NH2)2 určena pro skot, ovce, kozy mimo mláďat	čistota nejméně 97% (v pův. hmotě)	dusík
10.032	Octan amonný (NPN)	CH3COONH4 - určen pro skot, ovce, kozy mimo mláďat, nesmí být podáván ve vodném roztoku octanu amonného nejméně 550 g/kg v původní hmotě		vlhkost dusík		+
10.033	Oxid hořečnatý (Kaustický magnezit)	vyrábí se z magnezitových hornin, vypalováním oxidu železa nejvýše 70 g/kg oxidu hliníku nejvýše 6 g/kg		hořčík	hořčík nejméně 430 g/kg	+
10.034 11.04	Oxid hořečnatý	technicky čistý	čistota nejméně 95%	hořčík	hořčík nejméně 500 g/kg	+
10.035	Síran hořečnatý krystalický bezvodý	technicky čistý		hořčík	hořčík nejméně 180 g/kg	+
10.036 11.05	Síran hořečnatý, monohydrát krystalický	technicky čistý		hořčík síra	hořčík nejméně 160 g/kg síra nejméně 210 g/kg	+
10.037	Uhličitan hořečnatý	technicky čistý	čistota nejméně 95%	hořčík	hořčík nejméně 260 g/kg	+
10.038	Uhličitan hořečnatý, zásaditý	vyrábí se z technického uhličitanu hořečnatého obsahuje díly uhličitanu hořečnatého a hydroxidu hořečnatého	čistota nejméně 95%	hořčík	hořčík nejméně 190 g/kg	+
10.039	Uhličitan sodný krystalický	technicky čistý		sodík	sodík nejméně 410 g/kg	+
10.040 11.02	Uhličitan vápenatý a hořečnatý (Krmný vápenec)	vyrábí se z vápencových hornin nebo křídy, lastur obsah SiO2 nejvýše 60 g/kg oxidu hliníku a železa jako Al2O3 a Fe 2O3 nejvýše 50 g/kg	zrnitost propad sítem 1 mm nejméně 98% propad sítem 0,5 mm nejméně 85% ner. podíl popele v HCl nejvýše 50 g/kg	vlhkost vápník	vápník nejméně 360 g/kg	+
10.041	Vaječné skořápky sušené	vyrábí se sušením a drcením vaječných skořápek	vlhkost nejvýše 5,0% ner. podíl popele v HCl nejvýše 15 g/kg	vlhkost vápník	vápník nejméně 320 g/kg	+
10.042	Síran draselný	technicky čistý		draslík		+
10.043	Síran sodný - bezvodý	technicky čistý		sodík síra	sodík nejméně 310 g/kg síra nejméně 220 g/kg	+
10.044	Síran vápenatý	jako přírodní sádra CaSO4.2 H2O		vápník	vápník nejméně 230 g/kg	+
10.045	Síran hořečnatý	technicky čistý jako MgSO4.7 H2O		hořčík	hořčík nejméně 90 g/kg	+
10.046	Fumarát hořečnatý	technicky čistý		hořčík	hořčík nejméně 120 g/kg	+
10.047	Fumarát vápenatý	technicky čistý		vápník	vápník nejméně 180 g/kg	+
10.048	Sušené lastury mořských ústřic	vznikají z lastur mořských ústřic po zbavení nečistot, upraveny jsou sušením a drcením na potřebnou velikost částic	vlhkost nejvýše 3,0 % ner.podíl popele v HCl nejvýše 55 g/kg	vlhkost vápník	vápník nejméně 370 g/kg
10.049	Dihydrogen- fosforečnan vápenatý s uhličitanem vápenatým	technicky čistý, poměr Ca: P 1,0 - 1,3:1		vápník fosfor	vápník nejméně 200 g/kg fosfor nejméně 180 g/kg