ORGANIZACE A ČINNOST SOUDŮ
Okresní soudy
Krajské soudy
Vrchní soudy
Nejvyšší soud

(1) Okresní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy nebo místopředsedů soudu, dalších soudců a přísedících.

(2) Okresní soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem.

(3) Senáty okresního soudu se skládají ze soudce a dvou přísedících.

(1) Krajský soud se skládá z předsedy a místopředsedů soudu, dalších soudců a přísedících.

(2) Krajský soud rozhoduje v senátech; samosoudci rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy.

(3) Senáty krajského soudu se skládají

a) ze soudce a dvou přísedících, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,

b) z předsedy a dvou soudců v ostatních případech.

(1) Krajské soudy rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy. Zákony o řízení před soudy stanoví, kdy krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně.

(2) Další případy rozhodování krajských soudů upravují zákony o řízení před soudy.

(1) Vrchní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy nebo místopředsedů soudu a dalších soudců.

(2) Vrchní soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců.

a) rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni krajské soudy,

b) přezkoumávají zákonnost rozhodnutí jiných orgánů v případech stanovených zákonem,

c) rozhodují v dalších zákonem určených případech.

(1) Nejvyšší soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců. V senátech složených z předsedy senátu a čtyř soudců rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím vrchních soudů.

(2) zrušen

(1) Nejvyšší soud zajišťuje zákonnost rozhodování soudů tím, že

a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy,

b) rozhoduje v jiných zákonem určených případech.

(2) Nejvyšší soud dále rozhoduje o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České republiky, vyžaduje-li to zákon nebo mezinárodní smlouva. Rozhoduje též v dalších zákonem určených případech.

(3) Nejvyšší soud sleduje pravomocná rozhodnutí soudů a v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska.

(1) Jestliže některá právní otázka vyžaduje sjednocení výkladu, může předseda Nejvyššího soudu navrhnout kolegiu nebo plénu zaujetí stanoviska [§ 28 odst. 1 písm. b)].

(2) Před zaujetím stanoviska si Nejvyšší soud může vyžádat vyjádření předsedů vrchních soudů i představitelů jiných správních úřadů a jiných orgánů a právnických osob.

(3) Podrobnosti upraví jednací řád Nejvyššího soudu.

(1) Soudci Nejvyššího soudu tvoří podle úseku své činnosti trestní, občanskoprávní a obchodní kolegia. V čele kolegií jsou předsedové kolegií. Předseda Nejvyššího soudu může se souhlasem pléna sloučit některá kolegia, je-li to vzhledem k náplni jejich činnosti vhodné.

(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií. Na základě pravomocných rozhodnutí soudů navrhují kolegiím zaujetí stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů.

(3) Před zaujetím stanoviska si kolegium může vyžádat vyjádření předsedů vrchních soudů i představitelů správních úřadů a jiných orgánů a právnických osob.

(1) Plénum Nejvyššího soudu se skládá z předsedy, místopředsedy a ostatních soudců Nejvyššího soudu. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů.

(2) Zasedání pléna Nejvyššího soudu jsou neveřejná. Zasedání pléna se mohou zúčastnit předsedové vrchních soudů. Na zasedání pléna je možno přizvat i další osoby.

(3) Plénum Nejvyššího soudu zejména

a) usnáší se na jednacím řádu Nejvyššího soudu,

b) zaujímá stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů v otázkách týkajících se více kolegií nebo sporných mezi kolegii,

c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných právních předpisů a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě.

(1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející Nejvyššímu soudu jako předseda senátu nebo soudce. Při respektování soudcovské nezávislosti dbá o důstojnost řízení, jiné činnosti soudců Nejvyššího soudu a o dodržování zásad soudcovské etiky. Na základě pravomocných rozhodnutí soudů navrhuje kolegiím nebo plénu zaujetí stanovisek k výkladu zákonů a jiných právních předpisů.

(2) Předseda Nejvyššího soudu svolává plénum tohoto soudu, určuje program jeho jednání a řídí je.

(3) zrušen

(4) Místopředseda Nejvyššího soudu zastupuje předsedu způsobem stanoveným v jednacím řádu. V souladu s rozvrhem práce vykonává soudnictví náležející Nejvyššímu soudu jako předseda senátu nebo soudce.

(1) Sídlem Nejvyššího soudu je Brno.

(2) Obvod vrchního soudu se sídlem v Praze se shoduje s obvody krajských soudů v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Městského soudu v Praze. Obvod vrchního soudu se sídlem v Olomouci se shoduje s obvody krajských soudů v Brně a Ostravě.

(3) Sídla a obvody okresních a krajských soudů určí zvláštní zákon.

(4) Zvláštním zákonem může být

a) zřízen okresní nebo krajský soud pro vyřizování věcí určitého druhu z obvodu jednoho nebo několika okresních nebo krajských soudů a určen jejich název,

b) určeno, že věci určitého druhu z obvodu několika soudů bude vyřizovat jeden okresní soud.

(5) Ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen „Ministerstvo spravedlnosti“) může obecně závazným právním předpisem zřídit v obvodu okresního nebo krajského soudu jeho pobočku.