VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

OBJEKTY, PRACOVIŠTĚ A ZAŘÍZENÍ

ZAMĚSTNANCI

ZÁVAŽNÉ PRACOVNÍ ÚRAZY, ZÁVAŽNÉ UDÁLOSTI, ZÁVAŽNÉ PROVOZNÍ NEHODY A NEBEZPEČNÉ STAVY

DOKUMENTACE

(1) Tato vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství^1a) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen „bezpečnost práce a provozu“) při činnosti prováděné hornickým způsobem¹) v podzemí.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na dobývání ložisek nevyhrazených nerostů v podzemí.²)

(1) Pro účely této vyhlášky se považuje za

a) jámu dílo v podzemí svislé nebo s úklonem od vodorovné roviny větším než 45°, jehož délka přesahuje 50 m; kratší než uvedená délka, nejméně však 3 m, je-li průřez větší než 3,75 m²,

b) komín dovrchně ražené dílo v podzemí, jehož délka je větší než průměr nebo delší strana půdorysného rozměru a úklon od vodorovné roviny je větší než 45°,

c) návěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace vyjádřená zvukem, světlem, značkou, nápisem nebo návěštním znakem podle jeho polohy, pohybu nebo barvy,

g) otevřený oheň záměrné kontrolované hoření; za otevřený oheň se považuje i takový vývin tepelné energie nebo jiskření, který je důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo chemických procesů nebo pochodů a mohl by být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu,

e) ochranné zařízení zařízení bránící vzniku úrazů, provozních nehod nebo poruch technických zařízení,

d) dotykové předvěští výstražný prvek, např. zavěšené tyče nebo pásy, který dotykem v předstihu upozorňuje účastníka dopravy na blížící se překážku na dopravní cestě,

f) ochrannou vzdálenost vzdálenost mezi ochranným zařízením a zdrojem ohrožujícím život nebo zdraví fyzických osob (dále jen „osob“),

n) šachtici dílo v podzemí svislé nebo s úklonem od vodorovné roviny větším než 45°, jehož průřez nepřesahuje 3,75 m² a hloubka je větší než 3 m, nejvýše však 50 m,

o) údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v bezpečném a provozuschopném stavu. Údržbou zařízení jsou i předepsané prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy zařízení, jakož i montáž a demontáž částí v rozsahu potřebném k provedení prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení,

h) pracovní postup druh provozní dokumentace uvádějící sled jednotlivých pracovních operací a související bezpečnostní opatření,

i) pracoviště prostor určený zaměstnanci k výkonu jeho pracovní činnosti; z hlediska větrání a chůze se za pracoviště považuje jen to místo v podzemí, kde se razí, zajišťuje, zmáhá nebo likviduje podzemní dílo,

j) provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je zabudováno strojní nebo elektrické zařízení nebo který je určen k odstavování mobilních strojů,

k) spodní mez výbušnosti nejnižší koncentrace hořlavé látky nebo jejich směsí v ovzduší, při níž vzniká nebezpečí výbuchu,

l) stavební šachtu jáma, jejíž hloubka nepřesáhne 20 m,

m) studnu svislé dílo v podzemí (jáma, šachtice) hlubší než 3 m, určené pro vodohospodářské účely,

s) břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 3000 kg,

t) břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo manipulaci nelze dodržet mezery na dopravní cestě stanovené touto vyhláškou.

p) vedení děl v podzemí proces vytváření nebo likvidace děl v podzemí. Zahrnuje ražení, vyztužování, údržbu, rekonstrukci, zakládání, zajišťování a likvidaci děl v podzemí,

r) výstroj veškeré vybavení díla v podzemí potřebné pro jeho výstavbu a provoz,

q) výztuž (ostění) soubor stavebních prvků sloužících k zajištění díla v podzemí proti uvolňování horniny, deformaci horskými tlaky a podobně,

(2) Dále se pro účely této vyhlášky považuje za

a) podzemní dílo prostor v podzemí vytvořený ražením nebo hloubením při činnosti prováděné hornickým způsobem¹), staré nebo trvale opuštěné důlní dílo nebo zpřístupněná část jeskyně³). Je jím i velkoprůměrový vrt nebo protlak, pokud se v nich mohou zdržovat osoby. Za podzemní dílo se považuje podzemní stavba i mělce uložená podzemní liniová stavba, zejména ražená kanalizace a kolektor,

c) štolu podzemní dílo vodorovné nebo úklonné až do úklonu 45° od vodorovné roviny s hrubým průřezem menším než 16 m²,

b) mělce uložené podzemní dílo podzemní dílo s nadložím menším, než je šířka jeho výrubu,

d) tunel podzemní dílo vodorovné nebo úklonné až do úklonu 45° od vodorovné roviny s hrubým průřezem 16 m² a větším,

g) prozatímní výztuž soubor výztužných prvků sloužících k zajištění stability provedeného výrubu v podzemním díle jen na nezbytně nutnou dobu,

f) observační tunelovací metodu způsob ražení, který umožňuje operativně měnit způsob zajištění stability výrubu na základě skutečně zastižených geologických a inženýrskogeologických podmínek,

e) ražení protlakem souhrn operací nutných k rozpojení a odtěžení horniny za účelem protlačování roury o průměru nejméně 0,8 m,

n) stálý dozor nepřetržité sledování pracovní činnosti zaměstnanců a stavu pracoviště, při němž zaměstnanec určený organizací k výkonu stálého dozoru se od zaměstnanců nevzdaluje a nezaměstnává ničím jiným než dozorem,

l) varovný stav projektem definovaná hodnota deformace horninového masivu nebo jiná měřitelná veličina závislá na projevu ražby na horninový masiv, při jejímž dosažení je nutno vyhodnotit vzniklou situaci a případně stanovit opatření k zajištění požadované stability výrubu, objektů v nadloží a bezpečnosti práce,

k) schéma zajištění stability výrubu dokument, kterým se určuje před provedením záběru způsob zajištění stability výrubu na základě prognózy chování horninového masivu,

j) technologickou třídu výrubu soubor stavebních opatření a technologických postupů vedoucích k dosažení požadované stability výrubu a ovlivněných objektů v konkrétních geologických a inženýrskogeologických podmínkách,

i) trvalou výztuž soubor technologických prvků sloužících k zajištění stability podzemního díla po celou dobu jeho stanovené životnosti,

h) dočasnou výztuž soubor výztužných prvků sloužících k zajištění stability podzemního díla do doby zajištění stability podzemního díla trvalou výztuží,

m) záběrový list dokument, který zaznamenává rozsah zajištění stability provedeného výrubu,

o) geotechnika²²) odborně způsobilá fyzická osoba oprávněná k zatřiďování horninového masivu do technologických tříd výrubu,

p) geomonitoring průběžné sledování a měření mechanických vlastností hornin a jejich vlivu na ražená a hloubená díla.

(3) Za práci na udržování jeskyní v bezpečném stavu se považuje zajištění zpřístupněné části jeskyně proti pádu hornin, údržba schůdnosti cest a osvětlení, větrání a kontrola tohoto stavu.

(1) Povinnost zaměstnanců na jednotlivých stupních řízení za dodržování této vyhlášky stanoví organizace ve vnitřním předpisu.

(2) Při ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem obvodnímu báňskému úřadu oznamuje organizace osobu závodního⁴) a jeho identifikační údaje. Závodní se při výkonu své činnosti považuje za vedoucího zaměstnance.

(1) Závodní⁴) určí způsob zabezpečení objektů pracovišť a zařízení na povrchu proti vstupu nepovolaných osob a určí lhůty jejich kontrol. Za způsob zabezpečení se nepovažuje pouhé označení tabulkami.

(2) Zabezpečení ústí podzemního díla na povrch proti vstupu nepovolaných osob nesmí znemožnit odchod osob z podzemí při nebezpečí.

(3) Otvory, prohlubně, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu osob, nesmí být ponechány bez zakrytí, ohrazení nebo zasypání.

(4) Zákaz vstupu nepovolaných osob do míst uvedených v odstavci 1 se uvede na bezpečnostních tabulkách u všech vchodů, přístupů a cest k nim.

(5) Do podzemního díla označeného zákazem vstupu, bezpečnostní tabulkou, laťovým křížem a podobně nebo znepřístupněného se smí vstoupit jen na písemný příkaz, ve kterém závodní určí opatření k zajištění bezpečnosti vstupujících osob.

(6) Do podzemí se nesmí vstoupit a zdržovat se v něm bez nasazené ochranné přilby, a pokud pracoviště není osvětleno denním světlem, bez osobního svítidla. Na povrchu se nesmí vstupovat bez ochranné přilby do míst s nebezpečím pádu předmětů.

(7) Všechny osoby vstupující do podzemí se evidují. Je-li v podzemí současně více než deset osob, vede se o nich dvojí nezávislá evidence. Je-li někdo pohřešován, neprodleně se po něm zahájí pátrání.

(1) Tam, kde lze předpokládat výskyt nedýchatelného ovzduší, nesmí se vstupovat do podzemí bez sebezáchranného přístroje.

(2) Sebezáchranný přístroj je dovoleno přidělit pouze tomu, kdo byl seznámen a procvičen s jeho používáním. Procvičení se opakuje jednou za dva roky.

(1) Při činnostech upravených touto vyhláškou je dovoleno provozovat a používat jen pracoviště, stroje, zařízení, přístroje, pomůcky, objekty a materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Do používání mohou být uvedeny jen výrobky, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky na bezpečný výrobek.^4a)

(2) Používání strojů, zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů je dovoleno pouze při dodržování pokynů nebo technických podmínek výrobce, návodů a podmínek stanovených při jejich schválení nebo povolení.

(3) Zařízení smí uvádět do chodu nebo používat jen zaměstnanci určení k jejich obsluze. Zařízení je dovoleno používat k úkonům, pro které jsou určena; k jiným úkonům jen za podmínek určených závodním.

(1) Podlahy nesmí mít nebezpečné překážky, otvory nebo sklon a musí být pevné, stabilní a nekluzké.

(1) Pracoviště se obsadí, jen pokud bylo před zahájením práce včetně přístupových cest prohlédnuto technickým dozorem¹³) nebo předákem vyškoleným a písemně ustanoveným pro výkon dozoru. Před obsazením pracoviště se odstraní zjištěné závady. Pokud nelze závady bezprostředně ohrožující bezpečnost práce a provozu odstranit, není možné pracoviště obsadit.

(2) Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí být navrženy a provedeny tak, aby zaměstnanci mohli provádět svoji práci, aniž by byla ovlivněna jejich bezpečnost, zdraví nebo dobrá pracovní pohoda.¹⁷)

(2) Na pracovištích ražeb tunelů, štol, komínů a protlaků a hloubení jam a dále na pracovištích, kde při ražení je používána trhací práce, a na pracovištích, kde nelze vyloučit výskyt hořlavých plynů, par a prachů (dále jen „hořlavé plyny“), nebezpečí průvalu vod nebo zvodněných materiálů, zajistí závodní jejich prohlídku technickým dozorem nejméně jedenkrát ve směně, ve které je konána práce. Závodní provádí prohlídku takového pracoviště nejméně dvakrát týdně.

(3) Prostor, který má zaměstnanec na pracovišti k dispozici, musí být tak velký, aby zaměstnanec měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly.¹⁷)

(3) Technický dozor kontroluje při prohlídkách pracovišť dodržování příslušné provozní dokumentace, stav pracoviště a přístupových cest, stav bezpečnostních a technologických zařízení a strojů. Pokud nelze zjištěné závady odstranit a zaměstnanci jsou zřejmě a bezprostředně ohroženi, technický dozor zastaví na pracovišti práci a zařídí odchod zaměstnanců na bezpečné místo. O tomto opatření ihned uvědomí závodního. Výsledky prohlídek a určená opatření se zaznamenávají v den kontroly do příslušné knihy.

(4) K zajištění bezpečnosti práce a provozu si závodní sousedících podzemních děl bezodkladně sdělují všechny poznatky, které souvisí s bezpečným a odborným řízením těchto děl.

(4) Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány, uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat a konstruovat tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. V otevřeném stavu nesmí představovat nebezpečí pro zaměstnance. Musí být umožněno bezpečné čištění oken a světlíků.

(5) Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně označeny a vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo spolehlivě chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění zaměstnanců.

(5) Prohlídku bezpečného stavu zpřístupněné jeskyně provádí denně před zahájením provozu v ní pověřený zaměstnanec a jedenkrát za 6 měsíců závodní. O obsahu a výsledku prohlídky neprodleně provede prohlížející záznam.

(6) Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí lze příslušnou činnost provést bezpečně.

(7) Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů a pracovišť.

b) posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí,

c) dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být zajistitelné proti nečekanému pádu zpět,

d) dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí být označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv otevření i zevnitř bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny,

g) pokud je přístup na některé místo zamezen řetězy nebo podobným zařízením, musí být tyto řetězy nebo podobná zařízení zřetelně viditelná a označena odpovídajícími označeními zákazu nebo výstrahy.

e) vrata na cestách s dopravou, pokud průchod jimi pro chodce není bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými a stále přístupnými dveřmi pro průchod,

f) dveře a vrata ovládaná mechanickou silou nesmí svým pohybem ohrožovat zaměstnance, musí být vybaveny zřetelným, dobře rozpoznatelným a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením a s výjimkou případu, kdy se při poruše napájení samy automaticky otevřou, musí umožňovat též ruční otevření,

(8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky:

a) kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné; pokud nejsou průhledné, musí mít průhledné okénko,

(9) Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu.

(10) Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný.

(11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu.

a) stav horninového masivu zpřístupněné části jeskyně a jeho zajištění proti pádu horniny,

c) větrání a složení ovzduší,

b) schůdnost a průchodnost cest a jejich osvětlení,

(6) Prohlídkami podle odstavce 5 se ověřuje vždy alespoň

e) funkčnost signalizace bezpečnostních zařízení.

d) vodní režim jeskyně a

(7) Organizace zajišťuje nejméně jednou ročně prohlídky ocelových a dřevěných konstrukcí a staveb, pokud jsou vystaveny účinkům vlhkosti nebo agresivních látek. O provedené prohlídce a jejím obsahu provede osoba provádějící prohlídku záznam.

(1) Osnovu zácviku, dobu, po kterou zaměstnanec musí pracovat pod dohledem určeného kvalifikovaného zaměstnance, a způsob zkoušek určí závodní podle druhu práce, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy.

(2) Zácvik může závodní prominout absolventům středních odborných a vysokých škol a zaměstnancům, kteří jsou vyučeni v oboru, ve kterém mají pracovat.

(1) Zaměstnanec smí být pověřen výkonem práce a zařazen na pracoviště, je-li zdravotně způsobilý, a jen tehdy,

b) byl-li seznámen se zásadami bezpečného chování na pracovišti a s místy a zdroji možného ohrožení a

a) prošel-li zácvikem, pokud mu nebyl prominut dle § 7 odst. 2,

c) byl-li seznámen s provozní dokumentací v rozsahu potřebném pro výkon jeho práce.⁵)

(2) Práci, při které hrozí zvýšené nebezpečí úrazu (dále jen „práce spojená se zvýšeným nebezpečím“) může provádět jen pověřený zaměstnanec. Taková práce se nesmí provádět bez provozní dokumentace a bez nepřetržitého sledování pracovní činnosti a stavu pracoviště určeným zaměstnancem (dále jen „stálý dozor“).

(3) Stálý dozor může vykonávat pouze zaměstnanec, který byl se svými právy a povinnostmi seznámen. Při jeho výkonu se zaměstnanec určený jako stálý dozor nesmí z místa výkonu vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným než dozorem.

(4) Organizace určí práce spojené se zvýšeným nebezpečím úrazu a pro tyto práce ustanoví stálý dozor.

(1) Skupinu dvou a více zaměstnanců řídí předák. Výkonem činnosti předáka pověřuje zaměstnance technický dozor.

(1) Zaměstnanci ověřují bezpečný stav pracoviště před započetím práce i během ní. Při ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob a majetku práci zastaví, oznámí toto ohrožení předákovi a postupují podle § 9b. V práci je možno pokračovat, jakmile ohrožení pominulo.

(2) Předákem pro ražení nebo hloubení podzemních děl může být jen zaměstnanec s nejméně tříletou odbornou praxí při ražení nebo hloubení důlních nebo podzemních děl a který složil zkoušku z odborných znalostí a z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Výkonem činnosti předáka pro ražení nebo hloubení podzemních děl pověřuje zaměstnance závodní. Rozsah, způsob a lhůty opakování zkoušek určí organizace.

(2) Kromě případů uvedených v § 8 odst. 2 se nesmí vstupovat do ohrožených míst, zdržovat se v nich a odstraňovat jejich případná označení.

(3) Předák dbá na bezpečnost jemu svěřené skupiny a zajišťuje bezpečný stav pracoviště, dodržování provozní dokumentace a plnění příkazů nadřízených. Hrozí-li zaměstnancům zřejmé a bezprostřední ohrožení a nelze-li je odstranit, zastaví práci a odvede jemu svěřenou skupinu na bezpečné místo.

(3) Zaměstnanci používají přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, při práci postupují podle provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu a volí takové pracovní postupy, které jsou v souladu s pravidly bezpečné práce. Bez příkazu nadřízeného nic nemění na provozních, bezpečnostních, požárních, hygienických a jiných zařízeních. Používat a obsluhovat mohou jen ty stroje, zařízení, nářadí a pomůcky, které jim byly pro jejich práci určeny.

(4) Zaměstnanci se nevzdalují ze svého pracoviště bez souhlasu předáka nebo technického dozoru s výjimkou naléhavých důvodů, zejména hrozícího nebezpečí, nevolnosti, náhlého onemocnění nebo úrazu. Odchod z naléhavých důvodů bezodkladně ohlásí předákovi a technickému dozoru.

(5) Zaměstnanci dodržují pokyny vyplývající z bezpečnostních označení, výstražných signálů a upozornění. Jsou také povinni uposlechnout pokynů hlídek zabezpečujících bezpečnostní okruh, zejména při trhacích pracích.

(6) V místech se zvýšeným požárním nebezpečím se nesmí používat otevřený oheň ani kouřit. Ve výjimečných případech smí být použit otevřený oheň jen na písemný příkaz organizace.

(4) Při střídání směn předák upozorní nastupujícího předáka na důležité skutečnosti nebo závady na pracovišti. Nemůže-li tak učinit, podá o tom zprávu technickému dozoru před nástupem střídající směny.

(1) Organizace zajistí bezodkladné hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.

(2) Hlásí se tyto závažné pracovní úrazy

b) úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou anatomickou nebo funkční ztrátou orgánu, životu nebezpečné poškození zdraví, včetně průmyslové otravy, a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů a nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci, nebo

a) smrtelný úraz,

c) hromadný úraz, kdy při stejném úrazovém ději byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob.

(3) Hlásí se závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, a to

b) požáry v podzemí a požáry na povrchu, které ohrožují osoby v podzemí,

a) zapálení a výbuchy hořlavých plynů,

c) výskyt nedýchatelných plynů nebo škodlivin nad přípustnou mez v podzemí,

e) průvaly vod, a to i povrchových, a zvodnělých materiálů do podzemního díla,

i) úmrtí osoby v podzemí.

h) hledání pohřešované osoby, nebo

g) ztráta nebo prokázaná netěsnost radioaktivního zářiče, nebo jiné nebezpečné stavy,

d) závaly podzemních děl, jejichž zmáhání se předpokládá po dobu delší než 24 hodin nebo jejichž účinky se projevily na povrchu,

f) únik a průsak nebezpečných látek do podzemních děl,

a) nakládání s výbušninami, včetně úrazů, přiotrávení zplodinami vznikajícími během výbuchu, vloupání do skladů, odcizení či nalezení výbušnin,

(4) Dále se hlásí závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, pokud k nim dojde při

c) provozu těžních zařízení včetně úrazů vzniklých při provozu těžních zařízení⁷).

b) používání vyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým proudem⁶), nebo

(1) Na místě, kde došlo k závažnému pracovnímu úrazu nebo k závažné události, nebezpečnému stavu nebo závažné provozní nehodě (havárii), nelze nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu zdraví a života lidí a nezbytné záchranné práce k zajištění majetku a bezpečnosti provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu.

(1) Závodní zajistí v součinnosti s báňskou záchrannou službou před zahájením činnosti prováděné hornickým způsobem vypracování plánu zdolávání závažné provozní nehody⁹) a jeho aktualizace tam, kde je stanovena povinnost jeho zpracování.

(2) O místě závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu nebo závažné provozní nehody pořizuje organizace dokumentaci, zejména náčrtek, plánek, fotografie.

(2) Plán zdolávání závažné provozní nehody je závazný pro všechny osoby zdržující se v podzemí a objektech, pro které je vypracován.

(3) Tam, kde není stanovena povinnost zpracovat plán zdolávání závažné provozní nehody, určí závodní způsob vyrozumění a zajištění osob pověřených úkoly při likvidaci havárie a seznam orgánů, organizací a zaměstnavatelů, které je nutno o havárii vyrozumět.

(3) Organizace uchovává dokumentaci o závažném pracovním úrazu, závažné události, nebezpečném stavu nebo závažné provozní nehodě 5 let.

(1) Havarijní plán obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou.

a) seznam osob, zaměstnavatelů, organizací a orgánů, které je nutno povolat na místo havárie; jako prvního je nutno přivolat vedoucího likvidace havárie,

(2) Pohotovostní část havarijního plánu obsahuje

c) povinnosti vybraných zaměstnanců při havárii.

b) seznam osob, organizací a orgánů, které je nutno informovat o havárii,

d) nutné změny ve větrání zajišťující bezpečný odchod osob z postižené části podzemní stavby nebo podzemního díla.

a) způsob rychlého a spolehlivého vyrozumění osob ohrožených havárií,

(3) Operativní část havarijního plánu obsahuje řešení všech předvídatelných druhů havárie, jejichž výskyt na podzemní stavbě nebo podzemním díle lze předpokládat, a těch havárií na povrchu, které by svými důsledky ohrozily osoby v podzemí, a určuje

b) způsob odvolání a záchrany osob, určení záchranných cest, komorových úkrytů a podobně,

c) prostředky pro rychlé a účinné zdolávání havárie, hasební prostředky a způsob zásobování požární vodou, havarijní sklady a skládky,

(4) Operativní část dále stanovuje dobu, po jejímž uplynutí se při přerušení větrání odvolají osoby z podzemí.

(5) Pohotovostní i operativní část obsahuje případná opatření ve vztahu k sousedním podzemním stavbám a podzemním dílům, popřípadě k dolům a povrchovým objektům.

a) základní mapa závodu,¹¹)

(6) Mapovou část havarijního plánu tvoří

b) mapa zdolávání havárií¹²) s vyznačením vodních zdrojů použitelných k hasebním účelům, skladišť výbušnin, skladišť hořlavých látek na povrchu a rozvodů požární vody a požárních hydrantů, umístění prostředků k záchraně osob, k jejich ošetření a dopravě.

(1) Práce na záchranu osob a zdolávání havárie řídí vedoucí likvidace havárie, kterým je závodní.

(2) Závodní může ustanovit zástupcem vedoucího likvidace havárie jiného zaměstnance; tento však musí splňovat odbornou způsobilost¹³) závodního. Zástupce vedoucího likvidace havárie plní povinnosti vedoucího likvidace havárie po dobu jeho nepřítomnosti.

(3) V době zdolávání havárie nesmí být vedoucí likvidace havárie pověřován jinými úkoly, které by mu bránily plnit úkoly vedoucího likvidace havárie.

f) informování jiných právnických osob a osob, které by havárie mohla ohrozit,

a) záchraně osob, zejména jejich odvolání, odchodu nebo vyvedení z ohrožené oblasti,

b) provedení evidence osob, které jsou v podzemí, a to zejména v ohrožené oblasti,

c) provedení dalších opatření v operativní části havarijního plánu, určených pro vzniklou havárii,

d) vyrozumění, případně povolání osob, orgánů, zaměstnavatelů a organizací uvedených v pohotovostní části havarijního plánu podle druhu havárie,

e) zákazu vstupu do podzemí, s výjimkou báňských záchranářů a osob, které vstupují do podzemí na jeho písemný příkaz,

g) přísunu materiálu a zařízení potřebných pro zdolávání havárie.

(4) Vedoucí likvidace havárie se po obdržení zprávy o havárii neprodleně ujme řízení jejího zdolávání. Po rozboru situace posoudí, případně upraví operativní část havarijního plánu, určí způsob zdolávání a vydává, případně zkontroluje vydané příkazy k

(1) Seznámení zaměstnance s havarijním plánem je podmínkou jeho zařazení na pracoviště podle § 8.

(2) Seznámení zaměstnanců podle odstavce 1 se opakuje při každé změně havarijního plánu, která se jich týká, nejméně však jednou za rok.

(1) Před započetím prací nebo činností, pro které je tak touto vyhláškou stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní dokumentace, zejména technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo pokyny pro obsluhu a údržbu. Provozní dokumentaci schvaluje závodní.

(2) Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění pracoviště po dobu, po kterou se na něm nepracuje.

(3) Provozní dokumentace musí být v souladu s projektovou dokumentací, požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, rozhodnutími o povolení nebo schválení činnosti, stavby nebo zařízení²³), technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení nebo stavby a návody výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení.

(4) Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace upravená pro místní podmínky.

(5) Provozní dokumentace musí být při změně podmínek bezodkladně upravena.

(6) Zaměstnanci musí být před započetím práce seznámeni s provozní dokumentací v rozsahu, který se jich týká.

(7) Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě přístupném pro zaměstnance, kteří jsou povinni ji dodržovat.

(8) Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení prací. Pokud při provádění prací došlo k úrazu smrtelnému, životu nebezpečnému nebo hromadnému, musí být provozní dokumentace uchována nejméně 5 let od úrazu.

(1) Vedení podzemního díla je dovoleno jen podle projektu, který zpracoval báňský projektant²⁴), jehož odborná způsobilost byla ověřena podle zvláštních předpisů¹³).

(1) Vedení podzemního díla je dovoleno, je-li zpracována a doplňována geologická a inženýrskogeologická dokumentace, která zajišťuje potřebné informace o poměrech, ve kterých má být dílo bezpečně vedeno. V případě předpokládaného výskytu podzemních kaveren, důlních a podzemních děl a jiných anomálií, které mohou mít vliv na bezpečnost při vedení podzemních děl, je nezbytné jejich ověření.

(2) Podkladem pro zpracování projektu je geologický a inženýrskogeologický průzkum, který musí být zpracován a vyhodnocen podle zvláštních předpisů²⁵) před zahájením prací na projektu. Výsledky geologického a inženýrskogeologického průzkumu musí poskytnout dostatek informací pro zpracování projektové dokumentace.

(2) Inženýrskogeologická dokumentace obsahuje zejména údaje o

a) rozdělení horninového masivu na kvazihomogenní celky obdobných vlastností, o inženýrskogeologických vlastnostech horninového masivu a uložení hornin vzhledem k čelbě a k líci výrubu, a to zejména z hlediska vrstevnatosti, přetvárných a pevnostních vlastností hornin, kvality a orientace vrstevních ploch, kvality výplně dutin a kaveren, soudržnosti, nebezpečí vyjíždění a zavalování, propustnosti, vrtatelnosti a vhodnosti pro kotvení,

c) doporučených parametrech jednotlivých kvazihomogenních celků horninového masivu pro výpočet horninového tlaku, dimenzování výztuže a stanovení způsobu rozpojování a

b) průběhu geologických poruch, předpokládaných místech se zvýšenými tlaky hornin, průběhu pokryvných útvarů, hloubce zvětrání a hladině podzemní vody, výšce celkového a horninového prostředí, v případech podzemních děl uložených mělce pod povrchem údaje o lokalizaci oslabených zón v horninovém masivu s výrazně nižší strukturní pevností, o místech prosakování a výtoku vody,

d) hydrogeologických a plynových poměrech v rozsahu nutném pro stanovení bezpečnostních opatření.

(3) Inženýrskogeologická dokumentace obsahuje údaje i o okolí podzemního díla do vzdálenosti jeho možného ovlivnění. Údaje o okolí podzemního díla musí obsahovat i podrobné informace o seismických a inženýrskogeologických poměrech, o charakteru nadzemní zástavby, povrchu terénu a inženýrských sítích v dosahu možného ovlivnění podzemním dílem, jejím stavu a odolnosti vůči projevům ražby.

(3) Součástí projektu musí být riziková analýza faktorů ovlivňujících bezpečnost provádění díla a objektů v dosahu možného ovlivnění na základě celkového vyhodnocení výsledků geologického a inženýrskogeologického průzkumu. Projekt rozdělí horninový masiv do kvazihomogenních celků a pro každý z celků určí způsob zajištění stability výrubu a technologický postup prací.

(4) V inženýrskogeologické dokumentaci se vyznačí skutečnosti přímo ověřené, nepřímo ověřené nebo předpokládané.

(4) Projektová dokumentace stanoví také požadavky na náplň a rozsah geomonitoringu, stanoví zónu ovlivnění s ohledem na vyvolané deformace nadloží, seismické účinky a ovlivnění režimu podzemních vod.

(5) Součástí projektové dokumentace je výpočet, který modeluje chování horninového masivu při ražbě v daném kvazihomogenním celku s navrženým způsobem zajištění stability výrubu.

(5) Pokud jsou v průběhu ražby zastiženy jiné inženýrskogeologické poměry oproti projektu, je nutno před další ražbou tyto zhodnotit, popřípadě provést změnu projektu nebo dodatečný inženýrskogeologický průzkum. Rozsah a obsah dodatečného průzkumu určí báňský projektant, který projekt zpracoval.

(6) Organizace zajistí pravidelné vyhodnocování geomonitoringu s ohledem na případné dosažení varovných stavů a včasné použití stanovených opatření k bezpečnému provádění.

(6) Inženýrskogeologická dokumentace se vede průběžně s postupem ražby podzemního díla.

(7) Při ražení musí být vyhodnocován vývoj deformací v čase pomocí geomonitoringu stanoveného projektem. Při odchylných projevech vlivu ražby na horninový masiv, podzemní dílo a objekty v nadloží oproti předpokladu uvedenému v projektu je nutné provést přehodnocení stanovených opatření k zajištění bezpečnosti provozu a objektů v nadloží. V případě nezbytnosti je nutné upřesnit tato opatření na základě nového statického výpočtu.

a) knihu směnového hlášení,

(1) Kromě dokumentace požadované zvláštními předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu organizace vede při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí

c) knihu kontrol.

b) knihu příkazů a

(2) Závodní určí, kde a jakým způsobem mají být uloženy a vedeny knihy podle odstavce 1 písm. a) až c), a podle místních podmínek může též určit, že tyto knihy budou sloučeny. Závodní může pověřit jiného zaměstnance činností podle věty první.

(3) Knihy podle odstavce 1 písm. a) až c) jsou vedeny ode dne zahájení prací na pracovišti do dne ukončení činnosti prováděné hornickým způsobem po jednotlivých kalendářních měsících v roce. Stránky musí být označeny tak, aby je nebylo možno přečíslovat nebo změnit jejich pořadí. Knihy musí být k dispozici v místě určeném závodním.

(8) Součástí dokumentace je i způsob likvidace průzkumných podzemních děl a vrtů.

(1) Dokumentace a záznamy uvedené v § 16 a 18 zaměstnavatel uchovává nejméně rok od ukončení prací, pro které je vypracována. Pokud při provádění prací došlo k hromadnému, životu nebezpečnému nebo smrtelnému úrazu, provozní dokumentaci uchovává nejméně pět let po roce, kdy se úraz stal.

(2) Uchovávání dokumentace uvedené v § 17 se řídí zvláštním předpisem.¹⁴)

(4) Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel a obdobné záznamy, u kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují formu knih, mohou být prováděny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po určenou dobu.

(5) Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a rozborů zaznamenávají zaměstnanci, kteří je provedli. Není-li stanoveno jinak, jsou záznamy uchovány nejméně jeden rok.

(6) O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu vede organizace záznamy.

c) důvodech a časovém průběhu přerušení a obnovení razících nebo hloubících prací,

a) stavu pracoviště z hlediska bezpečnosti práce a provozu,

b) časovém průběhu činností v průběhu směny - základní operace; o speciálních činnostech budou záznamy vedeny samostatně,

e) čase zahájení činnosti, provádění prací a ukončení činnosti subdodavatelů, pokud tyto údaje nejsou vedeny samostatně,

f) seznámení a poučení zaměstnanců se změnami v bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu, pokud tyto údaje nejsou vedeny samostatně,

g) seznámení a proškolení osob zdržujících se v podzemním díle s podmínkami bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu, pokud tyto údaje nejsou vedeny samostatně, a

h) vlivech nepředpokladatelných projevů v důsledku ražby, hloubení nebo prováděných trhacích prací oproti provozní dokumentaci.

d) závažných pracovních úrazech, závažných provozních nehodách a nebezpečných stavech, pokud nejsou vedeny samostatně,

b) příkazech technických dozorů k řešení odstranění okamžitých nedostatků a nebezpečných stavů,

a) příkazech závodního k odstranění nedostatků a nebezpečných stavů,

c) příkazech závodního k realizaci změn projektové dokumentace navržených zodpovědným báňským projektantem, který projekt zpracoval, a

d) příkazech a pokynech závodního stanovujících nápravná opatření ke zjištěným výsledkům geotechnických měření.

b) doporučených odchylkách nebo doporučených operativních změnách projektové dokumentace podepsaných báňským projektantem, který projekt zpracoval,

a) prohlídkách a záznamech kontrolních orgánů a jejich závěrech,

f) výsledcích provedených kontrol ostatních techniků.

e) nepředpokládaných vlivech na povrch v důsledku ražby, hloubení nebo trhacích prací a

c) výsledcích kontrolní činnosti báňského projektanta, který projekt zpracoval a která je prováděna minimálně jedenkrát týdně,

d) provádění a výsledcích geotechnických měření,