VEDENÍ DĚL V PODZEMÍ A PODZEMNÍ SANAČNÍ PRÁCE

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

VEDENÍ DĚL V PODZEMÍ A PODZEMNÍ SANAČNÍ PRÁCE

TRVALÁ VÝZTUŽ (OSTĚNÍ) DĚL V PODZEMÍ

ODVALY

§ 21

Ústí děl v podzemí a východy z pracovišť

§ 22

Ochrana podzemních děl, inženýrských sítí a jiných objektů

§ 23

Technologický postup a provozní řád

§ 24

Výztuž děl v podzemí

§ 25

Ražení razicími a tunelovacími stroji a štíty

§ 26

Ražení protlačováním

§ 27

Ražení tunelů a velkoprostorových podzemních děl

§ 28

Použití observačních tunelovacích metod

§ 29

Ražení v tunelovacích rámech z ploché oceli

§ 30

Ražení komínů

§ 31

Ražení pomocí razicích plošin

§ 32

Hloubení šachtic a studní

§ 33

Hloubení stavebních šachet

§ 34

Hloubení, prohlubování a rekonstrukce jam

§ 35

Hloubení ve zvodněných nebo plynujících horninách

§ 36

Hloubení jam s předvrtem nebo s předrážkou

§ 42

Stříkaný beton

§ 43

Doprava a ukládání betonové směsi

§ 44

Bednění

§ 45

Montáž skládaného ostění

§ 46

Kotvení a svorníková výztuž

§ 47

Injektáž

Injektáž se provádí podle projektu nebo technologického postupu, který určí zejména

§ 48

Podzemní stěny, vrtané piloty pro výztuž (ostění)

Výstavba podzemní stěny a vrtaných pilot pro výztuž (ostění) se provádí podle projektu nebo technologického postupu, který určí zejména

§ 49

Odval je provozován16) podle technologického postupu, který určí zejména

(1) Závodní určí způsob zajištění ústí děl v podzemí proti pádu osob, hornin a předmětů.

(2) Předměty a vytěžená hornina nesmí být uloženy způsobem umožňujícím pád do díla v podzemí či jeho porušení nadměrným zatížením.

(3) Každé pracoviště musí mít bezpečně schůdný a volný východ.

(1) Projekt pro vedení podzemního díla pod souvislou zástavbou vymezí pásma předpokládaných poklesů a uvede hodnoty dovolených poklesů stavebních objektů a inženýrských sítí v závislosti na použité technologii a vlastnostech horninového masivu. Projekt dále určí způsob a četnost měření konvergencí líce výrubu v době výstavby podzemního díla a jejich dovolené hodnoty, měření posunů stavebních a jiných objektů; při použití trhacích prací i měření seismického zatížení.

(2) V prostoru podzemního díla raženého z povrchu ústícího na povrch nebo vedeného mělce pod povrchem musí být zjišťovány
a ražení smí být zahájeno, byl-li ověřen jejich stav a provedena potřebná opatření. Pokud se tyto skutečnosti zjistí během ražení, učiní se potřebná opatření nebo se práce zastaví.

a) inženýrské sítě a kabelová vedení,15)

b) podzemní prostory,

c) prosakování nebo výron škodlivých látek,

d) stavební a jiné dotčené objekty nebo archeologické památky,

e) vzdálenost komunikací a povaha provozu na nich

(1) Podzemní dílo smí být vedeno a podzemní sanační práce prováděny jen podle technologického postupu zajišťujícího bezpečný pracovní postup. Technologický postup musí být v souladu s projektem podle § 16a.

(2) Technologický postup určí

a) směr a úklon ražení nebo hloubení a průřez podzemního díla,

c) bezpečnostní opatření při ražení nebo hloubení podzemního díla nutná z důvodů blízkosti jiných podzemních prostor, inženýrských sítí, kabelových vedení a pro bezpečnost povrchových objektů v nadloží včetně návrhu preventivních stabilizačních opatření,

b) maximálně přípustnou délku záběru, způsob a postup rozpojování hornin a členění čelby,

d) předpokládané inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry,

e) druh, způsob a lhůty budování výztuže, její vzájemnou vzdálenost a nejvýše dovolenou vzdálenost od čelby, požadované náběhy pevností betonu, způsob zakládání a vyplnění volných prostor za výztuží, druh prozatímní výztuže a záměnu prozatímní výztuže, pravidla pro bourání prozatímní výztuže, zásobu hmot pro výztuž, lhůtu pro zřízení trvalé výztuže,

f) způsob větrání pracoviště,

g) způsob zneškodňování prachu,

j) strojní a elektrická zařízení pro ražení, větrání, vyztužování a dopravu,

o) další opatření, vyžadují-li je zvláštní podmínky, zejména při očekávání zvýšených deformací výrubu, tvorby nadvýrubů, vyjíždění hornin z čelby a podobně,

n) osobní ochranné pracovní prostředky,

m) rozsah pracoviště s vymezením odpovědnosti,

l) postup a návaznost jednotlivých technologických operací,

k) rozsah a organizaci dopravy na pracovišti,

i) zvláštní opatření proti průvalu vod a zvodněných materiálů, porušení stability horninového masivu v okolí výrubu, případně jiným nebezpečím,

h) způsob odvodňování,

p) prostředky pro nouzový výstup z jámy nebo šachtice a jejich umístění,

q) postup při dosažení varovných a havarijních stavů zjištěných v rámci geotechnického monitoringu a

r) vzdálenost čeleb dílčích výrubů, nebo čeleb paralelně ražených podzemních děl.

(3) Přílohu technologického postupu tvoří nákres příčného, případně i podélného průřezu díla v podzemí s vyznačením umístění výstroje a dopravního zařízení.

(4) Jeskyně přístupná veřejnosti smí být provozována v souladu s provozním řádem, který určí podmínky pro vstup osob do jeskyně. Provozní řád obsahuje také

b) rozsah a obsah prohlídek podle § 6 odst. 5 a 6,

c) opatření k naplnění požadavků stanovených v povolení k provozu,

a) řešení mimořádných událostí,

d) zajištění náhradního zdroje osvětlení,

e) vybavení osobními svítidly,

f) zajištění nezávadného ovzduší, a to i s ohledem na vliv vnějších klimatických podmínek.

(1) Dílo v podzemí musí být vyztuženo tak, aby se zabránilo pádu horniny. Jeho výztuž musí zároveň zabránit nežádoucímu uvolňování horninového masivu a jeho pronikání do něj, a tím i možnému ohrožení povrchových objektů.

(2) Dílo v podzemí je povoleno razit a ponechat bez výztuže, pokud v něm nehrozí nebezpečí pádu horniny nebo pokud případné deformace neohrozí objekty v nadloží.

(1) Razicí a tunelovací stroj smí být uveden do chodu až po odchodu všech osob z dosahu rozpojovacího orgánu stroje. Do prostoru před rozpojovací orgán stroje, mimo případů výměny řezných nástrojů, údržby a vyztužování v místě poruch, nesmí nikdo vstoupit. Před vstupem do tohoto prostoru se ověří, zda nehrozí nebezpečí pádu horniny a zda je stroj zajištěn proti uvedení do chodu.

(2) Posunovat razicí a tunelovací stroj a štít je dovoleno, jen nebude-li nikdo tímto posunem ohrožen.

(3) V prostoru, kde jsou osazovány díly výztuže pomocí ukladače, se nesmí konat práce, která s osazováním bezprostředně nesouvisí.

(4) Pod pracovními plošinami se smí osoby zdržovat, jen nejsou-li tam ohroženy pádem horniny nebo předmětu.

(1) Při uvedení hydraulického agregátu do chodu se v blízkosti hydraulických částí stroje smí zdržovat jen ten, kdo stroj ovládá. Při posunu smí být u čelby jen ten, kdo dává návěští obsluze protlačovacího zařízení.

(2) V protlačované rouře a ve vstupní jámě smí být při posunu prováděny pouze práce spojené s usměrňováním pohybu roury.

(3) Ruční těžení hornin na čelbě se dovoluje pouze v rourách o průměru nejméně 0,8 m. Při průměru menším než 1 m je zaměstnanec na čelbě připoután k zajišťovacímu lanu a jištěn dalším zaměstnancem z místa mimo protlačovanou rouru.

(1) Do doby zřízení trvalé výztuže tunelu a velkoprostorového podzemního díla musí být umožněna kontrola stability a případné obtrhávání boků a stropu.

(2) Ražení s předraženou štolou je dovoleno pouze tehdy, je-li pro ražbu předrážky použita taková technologie, která nezhorší podmínky ražení tunelu.

(3) Při ražení členěnou čelbou nesmí být při odtěžování rubaniny z horních stupňů nikdo ohrožen na dolních stupních. Současné obsazení více stupňů čelby se dovoluje pouze tehdy, je-li udržen bezpečný přístup na ně a zajištěna stabilita horních stupňů; zařízení a osoby nesmí být ohroženy pádem ani sesutím.

(1) Kromě požadavků definovaných v § 16a projektová dokumentace při použití observačních metod dále stanoví

c) možnosti úpravy způsobu zajištění stability výrubu v dané technologické třídě výrubu na základě skutečných inženýrskogeologických podmínek zastižených při ražbě.

b) rozdělení raženého úseku díla do technologických tříd výrubu podle předpokládaných inženýrskogeologických podmínek v daném kvazihomogenním celku a

a) na základě výsledků inženýrskogeologického průzkumu prognózu rozdělení horninového masivu v trase a okolí díla do kvazihomogenních celků s uvedením předpokládaného chování horninového masivu při ražbě,

(2) Před zahájením prací musí být projektová dokumentace posouzena odborným znalcem26).

c) maximální a doporučenou délku záběru výrubu,

a) způsob členění výrubu na dílčí výruby,

b) maximální vzdálenosti čeleb jednotlivých dílčích výrubů a požadavky na případné uzavření profilu dílčího výrubu nebo celého díla v závislosti na vzdálenosti od čelby, nebo na čase,

(3) Technologická třída výrubu určí zejména

e) způsob rozpojování horninového masivu,

f) rychlost ražby,

h) varovné stavy z hlediska zajištění stability výrubu, únosnosti systému ostění - hornina, přípustných deformací výrubu a zajištění stability objektů v nadloží. Varovný stav může být kromě hodnoty určen i předpokládaným vývojem sledované veličiny v čase a

i) doporučení pro provádění doprovodných opatření při dosažení varovného stavu.

d) způsob zajištění stability výrubu včetně čelby ve vztahu k časovému provedení výrubu,

g) maximální očekávanou deformaci horninového masivu a její vliv na systém ostění - hornina,

(4) Technologické třídy výrubu musí být v projektu dokladovány výkresovou dokumentací v příčném i podélném řezu. Systém kotvení musí být dokladován na rozvinutém plášti ostění.

(5) Každý záběr včetně dílčích výrubů musí být při ražbě zařazen do technologické třídy výrubu podle zastižených inženýrskogeologických podmínek a na základě výsledků geomonitoringu. Zařazení provádí geotechnik a schvaluje závodní.

(6) Rozsah, typ a počet prvků dočasné výztuže pro zajištění stability výrubu v jednotlivých technologických třídách výrubu musí být v průběhu ražby aktualizován v souladu se zastiženými inženýrskogeologickými a hydrogeologickými podmínkami.

a) staničení čelby,

(7) Pro každý provedený záběr musí být veden záběrový list. Závodní stanoví způsob vedení záběrových listů, které musí obsahovat zejména

b) čas provedení záběru,

c) délku záběru,

d) způsob rozpojování a

e) minimální obsah prvků zajišťující stabilitu výztuže, a to zejména příhradových rámů, výztužných sítí, kotvení, tloušťky a kvality betonu, zajištění stability čelby, nadvýlomu a injektáže.

(1) Vzdálenost dřevěných prahů, na které se staví tunelovací rámy, smí být nejvýše 1 m. Rámy jsou navzájem rozepřeny.

(2) Pažení musí být zatahováno průběžně s postupem ražby, a to po celém obvodu díla, a přitlačuje se k líci výrubu odstavnými klíny.

(1) Komín nemusí mít samostatné lezní oddělení, pokud je zajištěna možnost dorozumění mezi zaměstnanci u paty komína a na čelbě komína. Vstup do komína bez předchozího dorozumění je zakázán. Po dobu chůze nebo jízdy v komíně je veškerá jiná práce zakázána.

(2) Současná práce v různých úrovních komína je dovolena pouze tehdy, pokud zaměstnanci nejsou vzájemně ohroženi. Zvláštní opatření na ochranu zaměstnanců při těchto pracích určí technologický postup.

(1) Technologický postup určí lhůty a způsob kontrol soudržnosti hornin raženého díla a stavu ukotvení dráhy razicí plošiny.

(2) Materiál dopravovaný razicí plošinou nesmí ohrožovat osoby a znemožňovat výstup na pracovní plošinu.

c) šachtice do hloubky 15 m je vybavena alespoň pevným žebříkem. Šachtice hlubší než 15 m je vybavena samostatným lezním oddělením s odpočívadly o svislé vzdálenosti menší než 5 m. Lezní oddělení může být nahraženo svislým žebříkem s ochranným košem. V šachtici, kde se lze při lezení opřít o stěnu, je možno od ochranného koše upustit nebo použít provazového žebříku. Při těžbě v šachtici do průřezu 2,5 m2 nesmí zůstat žebřík v průřezu šachtice.

(1) Hloubení šachtice a studny (dále jen „šachtice“) je dovoleno pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) ústí šachtice na nakloněném povrchu je zajištěno tak, aby srážková voda nestékala do šachtice a nerozmáčela její okolí,

b) v šachtici hlubší než 5 m je zřízen ve výšce 2 až 4 m nad dnem ochranný poval. Za poval se považuje i plné odpočívadlo lezního oddělení. U šachtic do průřezu 2,5 m2 je možno místo povalu zřídit plné ohražení ohlubně do výše 1,1 m,

(2) Pokud není lezní oddělení od těžního prostoru odděleno pažením, je současná těžba a chůze osob zakázána.

(3) Vstup do šachtice je zakázán, pokud není připraveno lano nebo žebřík pro nouzový výstup.

(4) Práce v šachtici je dovolena pouze tehdy, je-li na ohlubni stále přítomen nejméně jeden zaměstnanec.

(5) Šachtice, která ztratila svůj význam, a podzemní díla z ní vyražená musí být po pořízení dokumentace neprodleně likvidována. Způsob likvidace určí projekt.

a) svislá vzdálenost mezi odpočívadly může být nejvýše 5 m,

c) konstrukce musí zajišťovat ve všech směrech ochranu proti pádu do hloubky.

b) mezera pažení oddělující lezní oddělení od těžního prostoru může být nejvýše 0,1 m,

(1) Stavební šachtu hlubší než 5 m je dovoleno dále hloubit a provozovat pouze, je-li vybavena samostatným lezním oddělením. Lezní oddělení musí splňovat tyto konstrukční požadavky:

(2) Lezní oddělení je dovoleno nahradit svislým žebříkem s ochranným košem, který je umístěn nejméně 0,5 m od prostoru dosahu těžní nádoby.

(3) Technologický postup určí způsob a prostředky pro nouzový výstup ze stavební šachty a místo jejich uskladnění nebo umístění.

(1) K ochraně osob na dně jámy musí být zřízen ochranný poval provedený podle zvláštního předpisu.7)

(2) Používá-li se k hloubení, prohlubování nebo rekonstrukci těžní zařízení jámy, nesmí být během prací v jámě používáno k jiným účelům.

(3) Pro hloubení, prohlubování a rekonstrukci jam určí projekt také bezpečnostní opatření, zejména k ochraně osob před pádem do jámy, opatření proti pádu horniny a předmětů a způsob uchycení pracovního povalu.

(1) Hloubení v horninách, kde lze očekávat výrony vod nebo plynů, průvaly vod nebo zvodněných materiálů, je dovoleno pouze po ověření horniny do vzdálenosti určené projektem nebo technologickým postupem.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na hloubení jam, jejichž dno je zpevněno injektáží nebo zmrazováním.

(3) Při hloubení a prohlubování jam pomocí zmrazování určí projekt nebo technologický postup zvláštní opatření k zabránění vzniku ledových krápníků v profilu jámy nebo opatření k jejich včasnému odstraňování a zvýšení četnosti kontrol návěštních zařízení.

(1) Práce na dně jámy bez zajištění proti pádu do předvrtu nebo předrážky je zakázána. Projekt nebo technologický postup určí způsob zajištění, jakož i způsob zajištění bezpečnosti zaměstnanců při odtěžování pod spodním ústím předvrtu nebo předrážky.

(2) Závodní určí způsob uvolnění a odtěžení horniny při ucpání předvrtu nebo předrážky. Tyto práce se provádějí za stálého dozoru.

(1) Podzemní sanační práce smí být zahájeny až po ověření stavu podzemních i povrchových objektů a okolí v rozsahu předpokládaného vlivu těchto prací.

§ 37

Podzemní sanační práce

(2) Podzemní prostor, ve kterém jsou sanační práce vykonávány, musí být řádně zajištěn.

(2) Při zmáhání nebo zpřístupňování propadliny je nutno postupovat od předpokládané vnější hrany propadliny k otvoru, případně středu propadliny. Opatření pro případ sesuvu nebo propadnutí určí provozní dokumentace.

§ 38

Výkopy a propadliny

(1) Boky výkopu musí být zajištěny proti zavalení při dosažení hloubky 1,5 m; v nesoudržných horninách nebo tam, kde lze očekávat vnější vlivy (například seismické namáhání), od hloubky 0,7 m.

(3) Je zakázáno ponechat nezajištěný materiál pod větším úklonem, než je sypný úhel materiálu.

(4) Odstraňování nebezpečných převěsů se provádí za stálého dozoru.

§ 39

Bourací práce v podzemí

(2) Projekt nebo technologický postup bouracích prací určí opatření proti ohrožení sousedních konstrukcí, výztužních a stavebních prvků a způsob statického zajištění ohrožených objektů.

(1) Před započetím bourání je nutno vymezit ohrožený prostor. Tento prostor musí být zajištěn proti vstupu nepovolaných osob.

(3) Bourací práce nad sebou jsou zakázány. Ústupová cesta z pracoviště musí být stále volná.

(4) Stropní konstrukce nesmí být zatěžována nad únosnost uvedenou v provozní dokumentaci.

(5) Pro opuštění pracoviště při ohrožení se určí nouzový signál výrazně odlišný od ostatních používaných signálů. S nouzovým signálem je nutno seznámit všechny zaměstnance zúčastněné na bouracích pracích.

(1) Vstup do díla v podzemí nebo jeho části, jehož stav ohrožuje bezpečnost osob, je dovolen jen za účelem odstranění nebezpečného stavu, a to na písemný příkaz.

(2) Zmáhací práce se provádějí podle technologického postupu. Jeho vypracování se nepožaduje, jde-li o zdolávání havárie.

§ 40

Údržba děl v podzemí

§ 41

Při plenění výztuže se zaměstnanci smí zdržovat jen v zajištěném prostoru s volnou ústupovou cestou. Jiné práce se smí současně provádět jen tehdy, není-li ohrožena bezpečnost osob.
Plenění výztuže

(1) Použití stříkaného betonu určí projekt nebo technologický postup, který obsahuje zejména

c) prostředky pro ochranu zaměstnanců před odletující směsí,

b) lhůty a způsob kontroly hotové výztuže,

a) zásady výroby dopravy a ukládání směsi,

d) velikost nadvýrubu, který je možno zastříkat přes osazenou výztužnou síť.

(2) Za armovací sítí nesmí vznikat dutý prostor.

(1) Betonovou směs je dovoleno dopravovat a ukládat jen takovým způsobem, aby zaměstnanci nebyli ohroženi zavalením betonovou směsí nebo zabořením do ní.

(2) Dorozumění mezi místem ovládání zařízení pro dopravu betonové směsi a místem ukládání zajišťuje vhodná signalizace. Od této je možno upustit v případě vzájemné viditelnosti.

(3) Technologický postup určí zejména

a) způsob uložení a spojení potrubí, hadic, dopravníků a jiných zařízení pro dopravu betonové směsi tak, aby nemohl způsobit přetížení nebo nadměrné namáhání výztuže, výstroje, lešení nebo bednění a ohrožení bezpečnosti práce a provozu,

b) způsob čištění potrubí,

c) nosnost závěsů potrubí s přihlédnutím k váze plného potrubí a na případné rázy.

(4) Při dopravě spádovým potrubím je každou trubku nutno upevnit k výstroji nebo závěsnému lanu.

(5) Při dopravě betonové směsi nesmí docházet k přehýbání hadice.

c) minimální pevnost betonu, při které lze konstrukci odbednit,

a) způsob zajištění těsnosti, únosnosti a prostorové tuhosti bednění,

(1) Bednění a odbedňování se provádí podle technologického postupu, který určí zejména

b) únosnost podpěrných konstrukcí bednění,

e) u nafukovacího bednění i kontrolu na stanovený vnitřní tlak v průběhu betonáže.

d) náplň kontroly bednění a podpěrné konstrukce před započetím betonáže,

(2) Používá-li se posuvné bednění, technologický postup dále určí

a) způsob překládání sekcí a betonovací koncovky,

b) způsob dorozumění mezi místem obsluhy a pohonnou stanicí při tažení bednění.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na bednění jednoduchých prvků nebo bednění do výše 1 m.

(1) Montáž ostění skládaného ze stavebních prvků je dovolena jen pomocí ukladačů. Vrátek lze k této činnosti použít jen při zřizování pracoviště pro ukladač, výměně prvků, při montáži spojovacích prvků a zámkových kusů a v případech, kdy celková délka úseku skládaného ostění nepřesáhne 10 m.

(2) Uvolnění osazovaného prvku z ramene ukladače je dovoleno jen tehdy, je-li zajištěn proti pádu. Ponechat prvek ostění zavěšený na rameni ukladače je zakázáno.

(3) Při montáži ostění pomocí vrátku je nutno prvek ostění připojit k lanu vrátku tak, aby byla zaručena bezpečnost připojení a manipulace. Při zdvihání je zakázáno přepojovat prvek z lana jednoho vrátku na lano druhého vrátku a odpojovat lano od prvku, který nebyl bezpečně zajištěn proti pádu.

(1) Svorníkovou výztuž je dovoleno použít jen tam, kde je zaručena potřebná pevnost jejího zakotvení.

(2) Provozní dokumentace určí způsob a lhůty provádění kontrol únosnosti svorníků při osazení a při plném zatížení.

(3) Svorníky je nutno osazovat postupně od zajištěného prostoru směrem k nezajištěnému.

(4) U svorníků upnutých na konci vrtu musí patka s podložkou pevně doléhat na líc výrubu.

b) místo, kde se smí zdržovat obsluha soupravy, aby byla chráněna před možnými účinky prováděných prací,

c) vybavení a způsob zaústění injektážní jehly do otvorů ve výztuži nebo vývrtu tak, aby se nemohla tlakem injektážní hmoty uvolnit,

a) nejvyšší injektážní tlak,

d) způsob spojení hadic, jakož i způsob napojení injektážní jehly.

e) opatření při prudkém poklesu hladiny suspenze v rýze nebo vrtu, včetně opatření k zajištění okolí.

a) postup výkopových prací,

b) stabilitu podzemních stěn v průběhu výkopu i po jeho dokončení,

c) dobu, po jejímž uplynutí podzemní stěna dosáhne potřebné únosnosti,

d) množství hmot, které musí být v zásobě k dispozici pro zahuštění suspenze v rozsahu prováděných prací,

c) bezpečnostní opatření při provozu strojů a zařízení,

a) způsob ukládání a odběr hmot,

b) zneškodňování prachu,

d) stabilitu odvalu.