PENĚŽNÍ NÁLEŽITOSTI VOJÁKŮ A ŽÁKŮ ŠKOL

PENĚŽNÍ NÁLEŽITOSTI VOJÁKŮ V ZÁKLADNÍ (NÁHRADNÍ) SLUŽBĚ A V ZÁLOZE POVOLANÝCH NA CVIČENÍ

PENĚŽNÍ NÁLEŽITOSTI ŽÁKŮ VOJENSKÝCH STŘEDNÍCH ŠKOL, STUDENTŮ VOJENSKÝCH VYSOKÝCH ŠKOL A VOJÁKŮ Z POVOLÁNÍ VYSLANÝCH KE STUDIU V ZAHRANIČÍ

PRAVIDLA PRO VÝPLATU PLATU VOJÁKŮM Z POVOLÁNÍ

JEDNORÁZOVÁ PENĚŽNÍ VÝPOMOC A NÁBOROVÝ PŘÍSPĚVEK

POSKYTOVÁNÍ NÁHRAD PŘI SLUŽEBNÍCH CESTÁCH, ODVELENÍ, PŘEMÍSTĚNÍ, PŘESTĚHOVÁNÍ A VYSLÁNÍ KE STUDIU V ZAHRANIČÍ

PENĚŽNÍ NÁLEŽITOSTI VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH

Peněžní náležitosti vojáků v základní (náhradní) službě

Peněžní náležitosti vojáků v záloze povolaných na cvičení

Peněžní náležitosti žáků vojenských středních škol a studentů vojenských vysokých škol, kteří nejsou vojáky z povolání

Peněžní náležitosti studentů, kteří jsou vojáky z povolání

Peněžní náležitosti vojáků z povolání vyslaných ke studiu v zahraničí

Náhrady při služební cestě

Náhrady při odvelení a přemístění do jiného místa pravidelného pracoviště a příspěvek při přestěhování

Náhrady při zahraniční služební cestě

Náhrady při vyslání ke studiu v zahraničí

vojín	450 Kč,
svobodník	500 Kč,
desátník	650 Kč,
četař	700 Kč,
rotný	750 Kč,
rotmistr	800 Kč,
podporučík	900 Kč.

(1) Vojákům v základní (náhradní) službě (dále jen „vojáci v základní službě“) náleží služné podle dosažených vojenských hodností¹) v těchto měsíčních částkách:

(2) Služné podle předchozího odstavce náleží ode dne nastoupení základní (náhradní) služby u vojenského útvaru do dne propuštění ze základní (náhradní) služby. Vyplácí se patnáctého dne běžného kalendářního měsíce. Připadne-li výplata na sobotu, neděli nebo svátek, vyplácí se nejbližší předchozí pracovní den.

(5) Vojákům v základní službě, kterým byla vojenská hodnost odňata nebo kterým soud uložil trest ztráty vojenské hodnosti, náleží služné vojína dnem odnětí vojenské hodnosti nebo dnem, kterým nabyl rozsudek o ztrátě vojenské hodnosti právní moci. Obdobně se postupuje při snížení hodnosti.

(3) Při jmenování nebo povýšení²) vojáků v základní službě do vyšší vojenské hodnosti náleží služné podle nové vojenské hodnosti dnem jmenování nebo povýšení.

(4) Vojákům v základní službě, kteří jsou po nastoupení základní (náhradní) služby odveleni nebo přemístěni k jiným vojenským útvarům, vydá vojenský útvar, u něhož nastoupili, peněžní osvědčení k výplatě služného u vojenského útvaru, k němuž byli odveleni. Vojákům v základní službě odveleným nebo přemístěným před stanoveným výplatním termínem vyplatí vojenský útvar služné předem, nejpozději v den odvelení nebo přemístění.

c) 700 Kč u funkcí zařazených v 8. a vyšší platové třídě.

b) 600 Kč u funkcí zařazených v 5. až 7. platové třídě,

(2) Je-li výkon funkcí uvedených v předchozím odstavci spojen s povinností uzavřít podle zvláštních předpisů³) dohodu o hmotné odpovědnosti, zvyšuje se zástupné ode dne uzavření dohody o hmotné odpovědnosti o 400 Kč měsíčně.

(1) Vojákům v základní službě, kteří jsou dočasně zařazeni do neobsazených funkcí plánovaných pro vojáky z povolání nebo občanské zaměstnance a vykonávají tuto funkci po dobu delší než čtyři týdny, náleží ode dne převzetí do dne ukončení výkonu této funkce zástupné v těchto měsíčních částkách:

a) 500 Kč u funkcí zařazených ve 4. a nižší platové třídě,

(3) Zástupné se vyplácí za uplynulý kalendářní měsíc při pravidelné výplatě služného.

2. 500 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno pět seskoků,

(2) Vojákům v základní službě náleží příplatek za ztížené podmínky

(1) Vojákům v základní službě, kteří pracují ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, náleží příplatek za podmínek stanovených zvláštním předpisem⁴) ve výši 150 Kč měsíčně pro pracovní činnosti uvedené v první skupině a 400 Kč měsíčně pro pracovní činnosti uvedené ve druhé skupině.

1. 300 Kč měsíčně od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byl výcvik zahájen,

a) při výkonu služby u výsadkových útvarů nebo u letectva a protivzdušné obrany ve funkcích, pro které je předepsána odbornost výsadkáře nebo padákového odborníka, za podmínky současného provádění pozemního a vzdušného výcviku v částkách:

b) při výcviku s výbušninami nebo při výcviku pod vodou, při němž je nezbytné používat potápěcí přístroj, ve výši 50 Kč za hodinu,

c) při výkonu služby u letectva a protivzdušné obrany ve funkcích, kdy zabezpečují nepřetržitou provozuschopnost, bojeschopnost a provoz letecké a protiletadlové raketové techniky včetně inženýrsko-leteckého zabezpečení letového provozu a práce se vykonává v prostorech, kde dochází k vystavení nebezpečí ozáření vysokofrekvenční energií, laserovému záření, bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví v prostorech před vrtulemi, vstupními kanály, účinku výstupních plynů nebo vrtulového proudu a soustavně přicházejí do styku s látkami, které mají agresivní účinky na organismus, v měsíční částce 600 Kč.

3. 600 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno deset seskoků,

(4) Při neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz náleží příplatek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. c) do konce kalendářního měsíce, v němž nastala neschopnost ke službě. Při nástupu služby po ukončení neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz náleží příplatek od prvního dne kalendářního měsíce.

(6) Příplatky se vyplácejí za uplynulý kalendářní měsíc při pravidelné výplatě služného.

(3) Příplatky podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. c) náleží od prvního dne kalendářního měsíce výkonu těchto činností nebo služby do konce kalendářního měsíce výkonu těchto činností nebo služby, nejdéle však do dne propuštění ze základní (náhradní) služby včetně, kdy příplatky náleží jen za dny výkonu těchto činností nebo služby.

(5) Celková doba činností podle odstavce 2 písm. b) se stanoví součtem jednotlivých dob za kalendářní měsíc, přičemž doba, která přesáhne 30 minut, se započte jako celá hodina.

(2) Podmínky nároku na peněžní náležitosti voják v základní (náhradní) službě nesplňuje po dobu zameškanou zběhnutím nebo svémocným odloučením.^4b)

(1) Peněžní náležitosti náleží po dobu výkonu základní (náhradní) služby.^4a)

(3) Vyplacené peněžní náležitosti se nevracejí, i když nárok na ně zcela nebo zčásti zanikl, s výjimkou, kdy nejsou splněny podmínky nároku na peněžní náležitosti podle odstavce 2.

(1) Vojákům v záloze povolaným na cvičení⁵) (dále jen „vojáci povolaní ze zálohy“) v kategorii mužstva a poddůstojníků náleží služné podle dosažené vojenské hodnosti ve výši stanovené v § 1 odst. 1 této vyhlášky dnem nastoupení vojenské činné služby u vojenského útvaru.

(2) Vojákům povolaným ze zálohy v kategoriích praporčíků, důstojníků a generálů náleží služné podle dosažené vojenské hodnosti v těchto měsíčních částkách:

rotmistr	800 Kč,
nadrotmistr	850 Kč,
podpraporčík, podporučík	900 Kč,
praporčík, poručík	1 000 Kč,
nadpraporčík, nadporučík	1 100 Kč,
kapitán	1 200 Kč,
major	1 300 Kč,
podplukovník	1 400 Kč,
plukovník	1 600 Kč,
generálmajor	1 800 Kč,
generálporučík	2 000 Kč,
generálplukovník	2 200 Kč.

(3) Služné se vojákům povolaným ze zálohy vyplácí:

2. poslední pracovní den kalendářního měsíce v ostatních případech, nejpozději v den propuštění,

1. patnáctého dne běžného kalendářního měsíce, nastoupí-li službu do desátého dne kalendářního měsíce,

a) při výkonu vojenské činné služby v délce do 14 dnů v průběhu služby, nejpozději v den propuštění,

c) nejpozději dnem odvelení nebo přemístění, jsou-li po nastoupení vojenské činné služby od vojenského útvaru odveleni nebo přemístěni.

b) při výkonu vojenské činné služby v délce nad 14 dnů:

(7) Na vojáky povolané ze zálohy se obdobně vztahuje ustanovení § 4 této vyhlášky.

(6) Vojákům povolaným ze zálohy náleží příplatky podle § 3 této vyhlášky za dobu výkonu vojenské činné služby.

(5) Pro výplatu služného při jmenování nebo povýšení vojáků povolaných ze zálohy platí ustanovení § 1 odst. 3 této vyhlášky.

(4) Nekonal-li voják v záloze vojenskou činnou službu celý kalendářní měsíc, náleží mu poměrná část služného.

a) do částky 350 Kč měsíčně žákům, kteří dosáhli celkového hodnocení „prospěl velmi dobře“,

b) do částky 450 Kč měsíčně žákům, kteří dosáhli celkového hodnocení „prospěl s vyznamenáním“.

(2) Zvýšené kapesné podle odstavce 1 písm. a) nebo písm. b) se přiznává k 1. únoru a 1. září kalendářního roku a zaokrouhluje se na celé desetikoruny směrem nahoru.

(1) Žákům vojenských středních škol,⁶) kteří nejsou vojáky v činné službě, (dále jen „žáci“) náleží kapesné ve výši 250 Kč měsíčně. Náčelník vojenské střední školy zvýší na základě studijních výsledků kapesné:

(3) Kapesné žákům náleží ode dne nástupu do vojenské střední školy do dne předcházejícího dni zahájení výkonu základní (náhradní) služby nebo do dne ukončení studia.

c) po ukončení základní (náhradní) služby:

a) po dobu přípravy pro výkon funkcí výkonných letců od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byla zahájena letová příprava:

1. o 400 Kč měsíčně v 1. a 2. ročníku,

2. o 500 Kč měsíčně ve vyšších ročnících,

1. o 300 Kč měsíčně od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byl výcvik zahájen,

2. o 500 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno pět seskoků,

(2) Služné se podle odstavce 1 zvyšuje:

(1) Studentům vojenských vysokých škol⁷) (dále jen „studenti“) a žákům po dobu výkonu základní (náhradní) a další služby⁸) náleží služné podle ustanovení § 1 této vyhlášky podle dosažené vojenské hodnosti.

3. o 600 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno deset seskoků,

1. o 300 Kč měsíčně při studiu ve vojenských středních školách,

2. o 500 Kč měsíčně při studiu ve vojenských vysokých školách,

e) při výcviku s výbušninami nebo při výcviku pod vodou, při němž je nezbytné použít potápěcí přístroj, ve výši 50 Kč za hodinu; celková doba se stanoví součtem jednotlivých dob za kalendářní měsíc, přičemž doba, která přesáhne 30 minut, se započte jako celá hodina.

d) studentům a žákům, kteří jsou pověřeni vedením školní čety od prvního dne výkonu funkce, trvá-li výkon funkce nepřetržitě nejméně čtyři týdny, o 600 Kč měsíčně,

b) po dobu výsadkářského výcviku:

(3) Studijní přídavek náleží do dne, kdy voják v další službě přestal být studentem⁷) nebo do dne předcházejícímu dni přijetí do služebního poměru vojáka z povolání nebo do další služby.⁹)

od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém začíná nový semestr, do prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém začíná další semestr, a vyplácí se spolu s ostatními peněžními náležitostmi. V prvním semestru, a pokud student v další službě⁸) nesplní povinnosti za předchozí semestr, náleží mu v novém semestru studijní přídavek podle písmene e) do konce kalendářního měsíce, v němž povinnosti za předchozí semestr splnil.
(1) Studentům v další službě⁸) náleží studijní přídavek po ukončení semestru při dosažení studijních výsledků:

a)	do průměru 1,2 ve výši	1 200 Kč,
b)	do průměru 1,5 ve výši	1 000 Kč,
c)	do průměru 1,8 ve výši	800 Kč,
d)	do průměru 2,0 ve výši	400 Kč,
e)	do průměru 3,0 ve výši	150 Kč,

(2) Studentům v další službě⁸) při studiu, které podle statutu vysoké školy^8a) trvá déle než pět let, náleží studijní přídavek podle odstavce 1 za předchozí semestr.

1 200 Kč měsíčně v 1. ročníku,
1 400 Kč měsíčně ve 2. ročníku,
1 600 Kč měsíčně ve 3. ročníku,
1 800 Kč měsíčně ve 4. a dalších ročnících.
(1) Studentům denního studia, kteří před zahájením studia vykonávali službu vojáka z povolání po dobu kratší šesti měsíců, náleží po dobu studia hodnostní příplatek podle dosažené vojenské hodnosti stanovený zvláštním předpisem¹⁰) a studijní přídavek ve výši:

(2) Studentům denního studia, kteří před zahájením studia vykonávali službu vojáka z povolání po dobu nejméně šesti měsíců, náleží hodnostní příplatek podle dosažené vojenské hodnosti, stanovený zvláštním předpisem,¹⁰) a studijní přídavek, který se studentům vysokoškolského studia⁷) stanoví z platového tarifu 7. platové třídy v příslušném platovém stupni podle zápočtu doby odborné praxe. U studentů, jimž se započítává ke dni zahájení studia 9 a více let odborné praxe, se stanoví z platového tarifu 8. platové třídy v příslušném platovém stupni. U studentů postgraduálního studia¹¹) se stanoví z platového tarifu 9. platové třídy v příslušném platovém stupni podle zápočtu doby odborné praxe. K platovému tarifu náleží zvláštní příplatek¹²) ve výši 500 Kč a zvýšení ve výši 25 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je voják z povolání zařazen. Zápočet odborné praxe ke dni zahájení studia je rozhodující pro stanovení platové třídy a stupně na celou dobu studia.

(3) Studijní přídavek náleží od prvního dne kalendářního měsíce po zahájení studia. Bylo-li studium zahájeno prvním dnem kalendářního měsíce, náleží již od tohoto dne. Studijní přídavek náleží do konce kalendářního měsíce, kdy bylo rozhodnuto o jeho změně, nebo do dne, kdy přestal být studentem.

3. o 600 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno deset seskoků,

(4) Studijní přídavek se podle odstavců 1 a 2 zvyšuje:

od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém začíná nový semestr, do prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém začíná další semestr, a vyplácí se spolu s ostatními peněžními náležitostmi. Pokud student nesplní povinnosti za předchozí semestr, nenáleží mu v novém semestru zvýšení studijního přídavku do konce kalendářního měsíce, v němž povinnosti za předchozí semestr splnil.

a)	do průměru 1,2 o	1 200 Kč,
b)	do průměru 1,5 o	1 000 Kč,
c)	do průměru 1,8 o	800 Kč,
d)	do průměru 2,0 o	400 Kč,

(5) Studijní přídavek podle odstavců 1 a 2 se zvyšuje po ukončení semestru při dosažení studijních výsledků:

(6) Studijní přídavek podle odstavce 2 se zvyšuje u studentů postgraduálního studia¹¹) o 1 200 Kč měsíčně.

a) po dobu přípravy pro výkon funkcí výkonných letců od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byla zahájena letová příprava:

b) po dobu výsadkářského výcviku:

c) studentům, kteří jsou pověřeni vedením školní čety, od prvního dne výkonu této funkce, o 600 Kč měsíčně, trvá-li výkon funkce nepřetržitě nejméně čtyři týdny,

d) při výcviku s výbušninami nebo při výcviku pod vodou, při němž je nezbytné použít potápěcí přístroj, o 50 Kč za hodinu; celková doba se stanoví součtem jednotlivých dob za kalendářní měsíc, přičemž doba, která přesáhne 30 minut, se započte jako celá hodina.

1. o 400 Kč měsíčně v 1. a 2. ročníku,

2. o 500 Kč měsíčně ve vyšších ročnících,

1. o 300 Kč měsíčně od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byl výcvik zahájen,

2. o 500 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno pět seskoků,

(3) Peněžní náležitosti podle odstavce 1 se dělí na část korunovou a část valutovou. Korunovou část tvoří 60 % součtu hodnostního příplatku a studijního přídavku a vyplácí se vojákům z povolání v České republice. Valutovou část tvoří 40 % součtu hodnostního příplatku a studijního přídavku, násobeného přepočítací relací pro zemi studia. Výše a způsob určení přepočítací relace jsou stanoveny zvláštním předpisem.¹³) Valutová část se vojákům z povolání vyplácí v zahraničí.

(1) Vojákovi z povolání, který byl vyslán k dennímu studiu do škol v zahraničí, náleží po dobu studia hodnostní příplatek podle dosažené vojenské hodnosti, stanovený zvláštním předpisem,¹⁰) a studijní přídavek, který se stanoví z platového tarifu přiznané platové třídy v příslušném platovém stupni podle zápočtu doby odborné praxe ke dni zahájení studia. K platovému tarifu náleží zvýšení ve výši 25 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je voják z povolání zařazen. Zápočet doby odborné praxe ke dni zahájení studia je rozhodující pro stanovení platového stupně na celou dobu studia.

(2) Studijní přídavek náleží od prvního dne následujícího po zahájení studia. Bylo-li studium zahájeno prvním dnem kalendářního měsíce, náleží již od tohoto dne. Studijní přídavek náleží do konce kalendářního měsíce, ve kterém bylo rozhodnuto o jeho změně, nebo do dne ukončení studia.

(4) Vojákům z povolání, kterého manželka nebo manžel následuje do místa studia v zahraničí na dobu delší než jeden rok, se zvyšuje valutová část podle odstavce 3 o 20 %; toto zvýšení vojákovi z povolání nenáleží

b) má-li manželka nebo manžel po dobu výkonu práce v zahraničí příjem ze závislé činnosti nebo jako osoba samostatně výdělečně činná.

a) za dobu pobytu manželky nebo manžela mimo zemi, která je určena jako místo studia v zahraničí, přesahující 49 kalendářních dnů v běžném roce u evropských zemí a 63 kalendářních dnů v běžném roce u mimoevropských zemí,

(1) Vojákovi z povolání, který je odvolán z funkce před ustanovením do jiné funkce, se zachovává dosavadní plat nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl ustanoven do jiné funkce; byl-li ustanoven do jiné funkce prvním dnem kalendářního měsíce, náleží mu dosavadní plat do konce kalendářního měsíce, ve kterém byl do jiné funkce ustanoven.

(2) Vojákovi z povolání, který je vyslán k dennímu studiu, se zachovává dosavadní plat až do konce měsíce, v němž bylo denní studium započato. Bylo-li studium započato prvním dnem kalendářního měsíce, náleží vojákovi z povolání peněžní náležitosti podle ustanovení § 9 této vyhlášky již od tohoto dne.

(1) Při úmrtí vojáka z povolání se vyplatí pozůstalým poměrná část platu a peněžních náležitostí, na které mu vznikl nárok za kalendářní měsíc, ve kterém zemřel. Dále se vyplatí i jiné peněžní náležitosti za uplynulé období, na které vojákovi z povolání vznikl nárok přede dnem úmrtí a které mu nebyly vyplaceny.

(2) Za pozůstalé podle odstavce 1 se považují osoby stanovené zvláštním zákonem.¹⁴)

(1) Vojákovi z povolání může být při mimořádné tíživé sociální situaci, zejména při živelní pohromě nebo dlouhotrvající nemoci, které zapříčinily, že se ocitl nezaviněně ve značné finanční tísni, poskytnuta jednorázová nenávratná peněžní výpomoc až do výše 40 000 Kč.

(2) Odůvodněnou žádost o jednorázovou peněžní výpomoc předkládá voják z povolání služebním postupem ministrovi obrany.

(1) Vojákovi z povolání, který absolvoval jinou než vojenskou školu, lze přiznat při přijetí do služebního poměru náborový příspěvek v základní výši 15 000 Kč a dále

a) 7000 Kč za každý ukončený školní rok středoškolského studia,

b) 10 000 Kč za každý ukončený školní rok vysokoškolského studia.

(2) Celková částka náborového příspěvku se určí podle doby stanovené pro absolvování příslušné školy, nejvýše však do částky 43 000 Kč u středoškolského studia a 75 000 Kč u vysokoškolského studia. Náborový příspěvek lze poskytnout jen podle odstavce 1 písm. a) nebo písm. b), a to pouze při prvním přijetí do služebního poměru.

(3) Vojákovi přijatému do další služby¹⁵) lze přiznat poměrnou část náborového příspěvku uvedeného v odstavci 1 v závislosti na délce závazku k vojenské činné službě. Za každý rok služby lze vyplatit 10 % příspěvku stanoveného v odstavcích 1 a 2.

(4) Při prodloužení závazku k vojenské činné službě lze vojákovi přijatému do další služby, kterému byl vyplacen náborový příspěvek podle odstavce 3, přiznat za každý další rok závazku náborový příspěvek ve výši 10 % celkové částky vypočtené podle odstavců 1 a 2. Celková částka vyplacených náborových příspěvků však nesmí přesáhnout částku uvedenou v odstavcích 1 a 2.

(5) Při přijetí vojáka v další službě, kterému byl vyplacen náborový příspěvek, do služebního poměru vojáka z povolání lze přiznat náborový příspěvek podle odstavců 1 a 2 snížený o náborový příspěvek, který mu byl vyplacen při přijetí do další služby.

(6) Absolventům jiných než vojenských škol, kteří požádají o přijetí do služebního poměru vojáka z povolání nebo do další služby, za které vojenská správa převezme povinnost uhradit náklady,¹⁶) se poskytuje náborový příspěvek ve výši rozdílu mezi částkou, kterou vojenská správa zaplatí jiné organizaci, a náborovým příspěvkem poskytovaným při přijetí do služebního poměru vojáka z povolání nebo do další služby.

(7) Náborový příspěvek se přizná žadateli o přijetí do služebního poměru vojáka z povolání nebo o přijetí do další služby za podmínky, že se v dohodě o vzniku služebního poměru zaváže vrátit poměrnou část vyplaceného náborového příspěvku, jestliže bude propuštěn ze služebního poměru před splněním převzatého závazku z důvodů uvedených v § 26 odst. 1 písm. d) a v § 26 odst. 2 písm. c) až f) zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.

(8) Při výpočtu částky, kterou je voják z povolání povinen vrátit, se doba splněné části závazku zaokrouhluje na celé měsíce, přičemž doba přesahující 15 dní se považuje za celý kalendářní měsíc; k době 15 dní a kratší se nepřihlíží.

(1) Služební cestou se rozumí doba od nástupu vojáka [§ 1 písm. a) zákona] na cestu k plnění služebního úkolu do jiného místa, než je jeho pravidelné pracoviště, včetně plnění služebního úkolu v tomto místě, do návratu vojáka z této cesty.

(2) Zahraniční služební cestou se rozumí doba služební cesty podle odstavce 1 z České republiky do zahraničí, ze zahraničí do České republiky a doba služební cesty v zahraničí.

(3) Pravidelným pracovištěm se rozumí všechny prostory a zařízení, v nichž je vojenský útvar trvale nebo dočasně umístěn, nebo v nichž voják trvale koná zaměstnání.¹⁷)

(4) Místem trvalého pobytu vojáka se rozumí obec, v níž je voják hlášen k trvalému pobytu.¹⁸)

(5) Za rodinného příslušníka vojáka se považují, mají-li trvalý pobyt na území České republiky, manžel nebo druh, vlastní děti, osvojenci, děti svěřené vojákovi do pěstounské péče nebo do výchovy, vlastní rodiče, osvojitelé, opatrovníci, pěstouni, jakož i další osoby za podmínky, že žijí v domácnosti¹⁹) s vojákem.

(6) Ženatým vojákům z povolání jsou postaveni na roveň osamělí vojáci z povolání, kteří žijí a hospodaří v domácnosti alespoň s jedním rodinným příslušníkem, kterému poskytují zaopatření.

(1) Velitel vojenského útvaru, který vysílá vojáka na služební cestu, určí místo jejího nástupu, způsob dopravy, místo plnění služebního úkolu, dobu trvání, ukončení služební cesty a může určit další podmínky služební cesty.

(2) Jako místo nástupu a místo ukončení služební cesty může velitel vojenského útvaru určit pravidelné pracoviště nebo jiné místo, v němž se voják v den nástupu služební cesty zdržuje, je-li to hospodárnější.

(3) Pro určení nástupu a ukončení služební cesty konané veřejným hromadným dopravním prostředkem je rozhodná doba odjezdu a doba příjezdu stanovená jízdním řádem upravená o prokázané zpoždění. Při použití letadla je rozhodná stanovená doba odjezdu autobusu obstarávajícího přepravu cestujících mezi sídlem leteckého dopravního podniku a letištěm. Při použití jiného než veřejného hromadného dopravního prostředku je pro určení nástupu a ukončení služební cesty rozhodná skutečná doba jeho odjezdu a skutečná doba jeho příjezdu.

(4) Požádá-li voják o poskytnutí zálohy na náhrady při služební cestě, poskytne se mu záloha až do předpokládané výše náhrady. Voják je povinen po ukončení služební cesty bez zbytečného odkladu předložit písemné doklady potřebné k vyúčtování služební cesty a vrátit nevyúčtovanou zálohu.

a) stravné,

(1) Vojákovi vyslanému na služební cestu náleží:

(2) Vojákovi z povolání vyslanému na služební cestu dále náleží:

b) náhrada jízdních výdajů podle § 27 odst. 4 až 6 této vyhlášky za cesty k návštěvě rodiny do místa trvalého pobytu nebo mezi velitelem vojenského útvaru a vojákem předem dohodnutého pobytu rodiny a zpět, je-li to hospodárnější, trvá-li služební cesta více než sedm po sobě následujících kalendářních dnů, a to jednou týdně.

c) náhrada nutných vedlejších výdajů.

b) náhrada výdajů za ubytování,

a) náhrada jízdních výdajů,

(1) Vojákovi náleží náhrada jízdních výdajů za cestu mezi místem, které mu bylo určeno jako místo nástupu služební cesty, a místem, do něhož byl vyslán k plnění služebních úkolů, a poté místem ukončení služební cesty. Nemohl-li se voják ubytovat v místě, do něhož byl vyslán, náleží mu též náhrada jízdních výdajů za cesty konané do nejbližšího místa, v němž se ubytoval, a zpět.

(2) Jízdními výdaji jsou výdaje za místní hromadnou dopravu, jízdenku, letenku, místenku a za použití lůžkového (lehátkového) vozu. Při jízdě vlakem nad vzdálenost 51 km jedním směrem se hradí příplatek za vlak vyšší kvality, při vzdálenosti nejméně 101 km jedním směrem se hradí jízdní výdaje za první vozovou třídu. Náhrada jízdného za použití lůžkového (lehátkového) vozu první nebo druhé třídy přísluší vojákovi při splnění podmínky ujetí vzdálenosti nejméně 201 km pouze tehdy, trvala-li cesta alespoň čtyři hodiny v době mezi 22. a 6. hodinou a po jejím ukončení bezprostředně následoval výkon služby. Náhrada výdajů za první vozovou třídu, popř. použití lůžkového (lehátkového) vozu nepřísluší vojákům v základní službě a vojákům povolaným ze zálohy.

(5) Velitel vojenského útvaru může s vojákem předem dohodnout též poskytování náhrady za použití silničního motorového vozidla ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy s výjimkou letenky.

(4) Voják je povinen veliteli vojenského útvaru prokázat technickým průkazem silničního motorového vozidla, které má být použito při služební cestě, o jaký druh vozidla se jedná a jakou spotřebu pohonných hmot stanovil výrobce.

(3) Náhrada výdajů za pohonné hmoty náleží vojákovi podle cen pohonných hmot platných v době použití vozidla a přepočtených podle spotřeby vypočtené aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu vozidla. Pokud takové údaje v technickém průkazu vozidla chybí, použijí se údaje z technického průkazu srovnatelného vozidla.

(1) Použije-li voják po předchozím souhlasu velitele vojenského útvaru ke služební cestě soukromé silniční motorové vozidlo, náleží mu za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady a náhrada za spotřebované pohonné hmoty.

(2) Náhrada se poskytuje u jednostopých vozidel, u osobních silničních motorových vozidel a při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu podle zvláštního předpisu.²⁰)

(3) Cestuje-li voják z povolání v noci a nepoužije-li lůžkový (lehátkový) vůz, přísluší mu náhrada za ubytování, jen byl-li nucen se téže noci ubytovat pro časný příjezd nebo pozdní odjezd.

(1) Vojákům se při služebních cestách poskytuje bezplatné ubytování ve vojenských ubytovacích zařízeních.

(2) Nemohlo-li být vojákovi poskytnuto bezplatné ubytování, přísluší mu náhrada výdajů za ubytování v prokázané výši.

(3) Při poskytnutí částečného bezplatného stravování se stravné podle odstavce 1 krátí při poskytnutí snídaně o 20 %, oběda o 40 % a večeře o 40 % a celková částka stravného se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.

(2) Stravné podle odstavce 1 nenáleží při poskytnutí celodenního bezplatného stravování.

(1) Za každý kalendářní den služební cesty náleží vojákovi z povolání stravné podle zvláštního předpisu.²¹)

a) náhrady jako při služební cestě podle § 23 této vyhlášky,

b) náhrady jízdních výdajů,

c) náhrady při denním návratu do místa trvalého pobytu.

(1) Ženatému vojákovi z povolání, který je z důvodu zaměstnání nucen žít odloučeně od své rodiny, náleží náhrady podle § 25 písm. a) této vyhlášky, jestliže

b) jeho rodina žije mimo jeho místo pravidelného pracoviště jen proto, že v tomto místě nemá byt a

(2) Náhrady náleží ode dne nástupu do zaměstnání v místě pravidelného pracoviště. Byla-li žádost o přidělení bytu podána po 30 dnech ode dne nástupu, náleží náhrady od prvního dne kalendářního měsíce, v němž byla žádost podána.

a) podal žádost o přiznání náhrady a

c) nejpozději do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání podal žádost o přidělení bytu v místě pravidelného pracoviště a

d) není možný denní návrat veřejným hromadným dopravním prostředkem nebo zaměstnání denní návrat vylučuje.

d) kteří se připravují k účasti na mírových operacích Organizace spojených národů.

(3) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se za splnění ostatních podmínek nevztahuje na ženaté vojáky z povolání

(4) Náhrady podle § 23 odst. 1 této vyhlášky ženatému vojákovi z povolání nenáleží:

(5) Výplatu náhrad podle § 25 této vyhlášky povoluje velitel vojenského útvaru příslušníkům vojenského útvaru a v ostatních případech nadřízený.

a) vyslané k dennímu studiu a do kursů,

b) kteří jsou přemísťováni do tří let před splněním podmínek nároku na starobní důchod, jestliže jim velitel s ustanovovací pravomocí vydal rozhodnutí o neúčelnosti stěhování do obce, ve které je jejich místo pravidelného pracoviště,

c) kteří mají byt v jiné obci než je obec s jejich místem pravidelného pracoviště a alespoň jeden z rodinných příslušníků, se kterými žijí a hospodaří v domácnosti, je vojákem z povolání, který má v této obci místo pravidelného pracoviště,

a) po dobu dovolené,

b) při poskytnutí celodenního bezplatného stravování,

c) za kalendářní dny v místě trvalého pobytu, mimo den odjezdu a den příjezdu do místa pravidelného pracoviště, jestliže v tyto dny skončil nebo nastoupil zaměstnání,

d) ode dne následujícího po dni, kdy se voják z povolání nastěhoval do bytu v místě pravidelného pracoviště,

e) ode dne bezdůvodného odmítnutí uzavřít nájemní smlouvu o užívání přiděleného přiměřeného bytu nebo dohody o výměně bytu,

f) ode dne následujícího po dni nabytí právní moci soudního rozhodnutí o rozvodu manželství,

g) ode dne, kdy došlo k odvolání žádosti o přidělení bytu,

h) po dny společného pobytu s rodinou.

(3) Vojákovi přijatému do další služby,¹⁵) který je z důvodu výkonu služby v místě pravidelného pracoviště nucen žít mimo místo jeho trvalého pobytu, náleží náhrada prokázaných jízdních výdajů za cesty do místa trvalého pobytu a zpět, a to jednou týdně.

(2) Vojákovi v další službě,⁸) svobodnému, rozvedenému a ovdovělému vojákovi z povolání, který je z důvodu výkonu služby v místě pravidelného pracoviště nucen žít mimo místo jeho trvalého pobytu, náleží náhrada prokázaných jízdních výdajů za cesty do místa trvalého pobytu a zpět, a to jednou měsíčně.

(6) Použije-li voják po předchozím souhlasu velitele vojenského útvaru k cestě podle odstavců 1, 2 a 3 soukromé silniční motorové vozidlo, poskytne se mu náhrada ve výši jízdních výdajů za druhou třídu osobního vlaku nebo za autobus.

(5) Vykoná-li voják, který splňuje podmínky stanovené v § 26 odst. 1 této vyhlášky, cestu k návštěvě rodiny do jiného místa, než je trvalý pobyt rodiny, poskytne se mu náhrada prokázaných jízdních výdajů jen do výše, která by mu náležela při cestě do místa trvalého pobytu rodiny a zpět.

(1) Vojákovi z povolání, který splňuje podmínky stanovené v § 26 odst. 1 této vyhlášky, náleží náhrada prokázaných jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny do místa trvalého pobytu rodiny a zpět, a to jednou týdně.

(4) Náhrada jízdních výdajů za cesty podle odstavců 1, 2 a 3 se poskytuje ve výši prokázaných jízdních výdajů za druhou třídu osobního vlaku nebo za autobus. Příplatek za vlak vyšší kvality včetně místenky nebo náhrada za použití dálkového autobusu včetně místenky se hradí při vzdálenosti nejméně 101 km jedním směrem a dále se hradí jízdní výdaje za místní hromadnou dopravu při přestupu z jednoho hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy na jiný.

b) příplatek na stravu ve výši 25 % z maximální výše stravného podle zvláštního předpisu,²¹) trvá-li nepřítomnost v místě trvalého pobytu z důvodu zaměstnání nejméně 11 hodin v kalendářním dnu a nebyl-li poskytnut bezplatně oběd nebo večeře. Při poskytnutí bezplatné snídaně se příplatek na stravu krátí o 85 %. Doba 11 hodin se počítá od okamžiku opuštění bytu do návratu do něj.

(6) Náhrady při denním návratu se vyplácejí měsíčně pozadu a zaokrouhlují se na celé koruny směrem nahoru.

(5) Při střetu nároku na stravné při služební cestě a náhrady při denním návratu náleží vyšší náhrada.

(4) Ženatému vojákovi z povolání, kterému z důvodu zaměstnání nebyl umožněn návrat k rodině, náleží za tyto dny náhrady podle § 25 písm. a) této vyhlášky.

(3) Pro ženaté vojáky z povolání vyslané k dennímu studiu do škol a kursů, ženaté vojáky z povolání, kteří jsou přemísťováni do tří let před splněním podmínek nároku na starobní důchod, ženaté vojáky z povolání, kteří mají byty v jiné obci, než je obec s jejich místem pravidelného pracoviště a alespoň jeden z rodinných příslušníků, se kterými žijí a hospodaří v domácnosti, je vojákem z povolání, který má v této obci místo pravidelného pracoviště, a ženaté vojáky z povolání, kteří se připravují k účasti na mírových operacích Organizace spojených národů, platí ustanovení § 26 odst. 3 této vyhlášky.

(2) Součet náhrad podle předchozího odstavce nesmí přesáhnout maximální výši stravného podle zvláštního předpisu.²¹)

(1) Ženatému vojákovi z povolání, který denně dojíždí z místa pravidelného pracoviště do místa trvalého pobytu rodiny, náleží za splnění podmínek uvedených v § 26 odst. 1 písm. a) až c) této vyhlášky:

a) náhrada jízdních výdajů za denní dojíždění podle § 27 odst. 4 a 6 této vyhlášky,

a) 2 400 Kč na kuchyň,

(3) Vojákovi z povolání, který se stěhuje do vlastního domu nebo bytu, náleží příspěvek při přestěhování podle odstavce 1 nejvýše za pět obytných místností, jednu kuchyň a jedno příslušenství. Pokud se do vlastního domu nebo do vlastního bytu stěhuje více vojáků z povolání, náleží příspěvek při přestěhování jen jednomu vlastníkovi domu nebo vlastníkovi bytu.

(4) Při přestěhování vojáka z povolání do bytu v novostavbě, kdy se stává prvním uživatelem tohoto bytu, mu náleží příspěvek při přestěhování v poloviční výměře částek uvedených v odstavci 1.

(5) Příspěvek při přestěhování se vyplácí na základě písemné žádosti vojáka z povolání doložené potvrzením velitele posádky, že došlo k oprávněnému přestěhování.

(2) Stanovení počtu místností se řídí smlouvou o nájmu bytu.

(1) Vojákům z povolání, kteří se stěhují do jiného bytu v zájmu vojenské správy, kterou se pro potřeby této vyhlášky rozumí Ministerstvo obrany a Armáda České republiky, náleží příspěvek při přestěhování ve výši:

d) 1 200 Kč na neúplné (společné) příslušenství.

c) 2 400 Kč na každou obytnou místnost,

b) 2 400 Kč na úplné příslušenství,

(1) Za každý kalendářní den zahraniční služební cesty a za každý kalendářní den, v němž zahraniční služební cesta trvá déle než 12 hodin, náleží stravné v cizí měně podle zvláštního předpisu.²²)

(3) Při poskytnutí částečného bezplatného stravování se stravné podle odstavce 1 krátí při poskytnutí snídaně o 20 %, oběda o 40 % a večeře o 40 %.

(2) Trvá-li zahraniční služební cesta v kalendářním dni nebo celkově méně než 12 hodin, náleží stravné v cizí měně ve výši poloviny denní sazby podle odstavce 1.

(2) Při zahraniční služební cestě je rozhodnou dobou pro vznik nároku na náhrady poskytované v cizí měně doba přechodu české státní hranice a při letecké přepravě odlet a přílet letadla podle letového řádu.

(1) Při zahraniční služební cestě náleží za dobu služební cesty na území České republiky stravné v české měně v rozsahu a za podmínek stanovených v § 23 této vyhlášky.

a) náhrada jízdních výdajů,

b) náhrada výdajů za ubytování,

c) náhrada nutných vedlejších výdajů.

a) při zahájení a ukončení studia do místa studia a zpět do České republiky,

c) v průběhu studia z důvodů vážného onemocnění nebo úrazu vojáka z povolání nebo vážného onemocnění, úrazu nebo úmrtí rodinného příslušníka za cestu do České republiky a zpět.

b) při délce studia nad šest měsíců po ukončení každých šesti měsíců studia za cestu do České republiky a zpět,

(1) Vojákovi z povolání vyslanému ke studiu v zahraničí náleží náhrada jízdních výdajů podle § 19 odst. 2, popřípadě podle § 34 této vyhlášky:

(2) Vysílající orgán předem dohodne s vojákem z povolání vysílaným ke studiu v zahraničí druh dopravního prostředku, rozsah a výši náhrady.

(1) Vojákovi, který byl na základě rozhodnutí soudu vzat do vazby, se dnem vzetí do vazby zastavuje výplata platu (služného) a všech peněžních náležitostí.

(2) Vojákovi z povolání, pokud byl obžaloby pravomocně zproštěn, nebo jestliže bylo trestní stíhání proti němu pravomocně zastaveno, náleží ode dne vzetí do vazby plat z posledně vykonávané funkce; studentům, kteří jsou vojáky z povolání podle § 9 této vyhlášky a vojákům povolaným ze zálohy náleží služné podle vojenské hodnosti.

a) kdo si vazbu zavinil sám, zejména tím, že pokusem o útěk nebo jiným svým jednáním dal příčinu k obavám, jež byly důvodem vazby nebo jejího prodloužení,

b) kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován.

(3) Plat (služné) podle odstavce 2 nenáleží tomu,