(1) Ústav provádí úřední kontroly v souladu s jiným právním předpisem a předpisy Evropské unie¹²) nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a předpisy Evropské unie v oblasti krmiv a výživy zvířat; přitom zejména dohlíží, jak provozovatelé dodržují stanovené podmínky při výrobě, dovozu, přepravě, skladování, používání nebo uvádění na trh krmiv, doplňkových látek nebo premixů.

(2) Ústav vede evidenci závad zjištěných při výkonu úřední kontroly.

(3) Ústav je povinen uchovávat vzorky krmiv, doplňkových látek a premixů určených k laboratornímu zkoušení, kromě vzorků podléhajících zkáze, po dobu 60 dnů ode dne oznámení výsledku jejich hodnocení kontrolované osobě.

(4) Zjistí-li ústav, že ve stanovené lhůtě nedošlo k odstranění nedostatků zjištěných při běžné kontrole, je provozovatel povinen nahradit náklady dodatečné kontroly^12a).

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou paušální částku nákladů dodatečné kontroly hrazených provozovatelem.

(6) O náhradě nákladů za dodatečnou kontrolu rozhodne ústav. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji ústav.

(7) Provozovatel je povinen ústavu uhradit náklady na analýzu odebraných vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů podle prováděcího právního předpisu²³), pokud jejich analýza prokáže, že vzorky nesplňují požadavky tohoto zákona a jiných právních předpisů.

(8) Za odebrané kontrolní vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba krmivo, doplňkovou látku nebo premix v době jejího odebrání běžně na trhu prodává; nelze-li tuto cenu určit, pak za náhradu ve výši ceny, za kterou kontrolní vzorky pořídila, případně za cenu účelně vynaložených nákladů, pokud o náhradu požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že krmivo, doplňková látka nebo premix splnily požadavky stanovené zvláštními právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie²⁴). Náhrada se kontrolované osobě poskytne ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy o ni požádala.

(9) V rámci vykonávaných jiných úředních činností vydává ústav v případech a za podmínek uvedených v čl. 87 až 89 a 91 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 úřední osvědčení a úřední potvrzení. Žadatel o vydání úředního osvědčení a úředního potvrzení je povinen uhradit ústavu náklady spojené s jejich vydáním podle prováděcího právního předpisu²⁷).