POPLATKY

POPLATKY ZA ULOŽENÍ ODPADŮ

FINANČNÍ REZERVA

(1) Za ukládání odpadů na skládky je původce povinen platit poplatek [§ 5 odst. 1 písm. i)].

(2) Poplatek platí i původce, který je sám provozovatelem skládky a tato skládka je na jeho vlastním pozemku.

(3) Poplatky se neplatí za ukládání odpadů na zajištění skládky za účelem technického zabezpečení skládky v souladu s projektem a provozním řádem skládky.

(4) Při ukládání komunálního odpadu, z něhož byla tříděním odstraněna nebezpečná složka odpadu podle Katalogu odpadů a využitelná složka odpadu, je možno uplatnit slevu z poplatku ve výši a za podmínek stanovených vyhláškou ministerstva.

(1) Poplatek za ukládání odpadů na skládky se skládá ze dvou složek. Základní složka poplatku se platí za uložení odpadu, za uložení nebezpečného odpadu se dále platí riziková složka.

(2) Poplatek vybírá provozovatel skládky při uložení odpadu na skládku. Provozovatel skládky potvrdí původci vybrání poplatku. Provozovatel skládky odvádí vybrané poplatky příjemci poplatku vždy k poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce. V případě sporů o placení poplatku a jeho výši rozhodne okresní úřad, který vydal souhlas s provozem skládky.

(3) Poplatek je v rozsahu stanoveném tímto zákonem příjmem obce, na jejímž katastrálním území je skládka umístěna, a Státního fondu životního prostředí.²⁴)

(4) Pokud je původcem obec a ukládá odpad na skládku, která je na jejím katastrálním území, nevybírá se od této obce základní složka poplatku.

(5) Kontrolu placení poplatků u provozovatele skládky provádí obec, na jejímž katastrálním území leží skládka.

(6) Pokud provozovatel skládky neodvedl obci nebo Státnímu fondu životního prostředí vybraný poplatek ve stanovené lhůtě, platí penále ve výši 0,5 promile ze zadržené částky denně. Penále je příjmem obce.²⁵) V případě, že provozovatelem skládky je obec nebo podnikatelský subjekt s majetkovou účastí obce, je penále příjmem Státního fondu životního prostředí.

(1) Základní složka poplatku je příjmem obce, na jejímž území skládka leží. V případě, že skládka leží na území několika obcí, dělí se tento příjem proporcionálně podle velikosti části skládky ležící v území těchto obcí.

(2) Výše základní složky poplatku je stanovena v příloze č. 3 zákona.

(3) Riziková složka poplatku je příjmem Státního fondu životního prostředí.²⁴)

(4) Výše sazby rizikové složky poplatku je stanovena v příloze č. 3 zákona.

(1) Provozovatel skládky je povinen vytvářet finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu (dále jen „finanční rezerva“).

(2) Tvorba finanční rezervy se zahrnuje do nákladů provozovatele skládky a tvorba této rezervy je výdajem na udržení, zajištění a dosažení příjmů.

(3) Peněžní prostředky této rezervy se ukládají na vázaný účet a nesmějí být zahrnuty do konkursní podstaty.

(4) Čerpání z prostředků finanční rezervy smí být prováděno pouze se souhlasem příslušného okresního úřadu na práce související s rekultivací, zajištěním péče o skládku po skončení provozu a asanací. Souhlas okresní úřad uděluje na základě rozhodnutí o zahájení rekultivačních prací vydaného podle zvláštního předpisu.¹⁵)

(5) Nevyčerpaná část finanční rezervy se po ukončení péče o skládku uvolňuje ve prospěch provozovatele skládky nebo jeho právního nástupce; není-li právní nástupce znám nebo neexistuje-li, odvede se do rozpočtu obce.

(6) Výši finanční rezervy za tunu uloženého odpadu a podrobnosti vytváření a užití finanční rezervy stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí vyhláškou.

(1) Dobu trvání a podmínky péče o skládku po uzavření jejího provozu, rekultivaci a asanaci stanoví individuálně pro každou skládku okresní úřad jako součást provozního řádu. Lhůta nesmí být kratší než 15 let u skládek nebezpečného a komunálního odpadu a pět let u skládek ostatního odpadu.

(2) Stavební úřad může jako součást kolaudačního rozhodnutí uložit další podmínky péče o skládku.