1. § 70 odst. 1 a 2 včetně poznámky č. 55) znějí:
„(1) Je-li důchodce trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhu jinou osobou, zvyšuje se mu důchod z důchodového pojištění, popřípadě úhrn těchto důchodů
a) při částečné bezmocnosti o 20 %,
b) při převážné bezmocnosti o 40 %,
c) při úplné bezmocnosti o 75 %
částky, která se podle zákona o životním minimu považuje za potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb osoby, která není nezaopatřeným dítětem, (dále jen „částka na osobní potřeby“).⁵⁵)
(2) Bylo-li zvýšení důchodu pro bezmocnost již přiznáno, náleží při změně částek na osobní potřeby v nové výši stanovené podle odstavce 1 od nejbližší splátky důchodu splatné po dni, ke kterému se tyto částky zvyšují.
⁵⁵) § 3 odst. 2 písm. e) a § 7 zákona č. 463/1991 Sb., ve znění zákona č. 118/1995 Sb.“.