(2) Za dobu uvedenou v odstavci 1 se považují dny, v nichž odsouzený bez oprávněného důvodu nepracoval, a dny, po které mu bylo odňato nemocenské nebo byl z nároku na nemocenské vyloučen včetně navazujících dnů pracovního klidu. Do této doby se rovněž započítávají dny, kdy odsouzený nepracoval z důvodů, že mu byl uložen kázeňsky trest, jehož výkon mu neumožnil nástup do zaměstnání.