(4) Pevnost v ohybu a tahu
Mechanické vlastnosti musí být určeny:
- pro válcové stěny ve směru axiálním i obvodovém;
- pro dna a stěny komor v jakémkoli směru.
Jestliže hlavní směry vyztužení nesouhlasí se směrem axiálním a obvodovým (např. u dvouosého vinutí), určí se pevnost v hlavních směrech vyztužení a vypočítá se pro směr axiální a obvodový podle těchto vzorců:
Tah:
${\delta }_{T,c}=2{\delta }_{T,H}{sin}^2\alpha$
${\delta }_{T,a}=2{\delta }_{T,H}{cos}^2\alpha$
T = tah
c = obvodový
a = axiální
Ohyb:
${\delta }_{F,c}=2{\delta }_{F,H}{sin}^2\alpha$
${\delta }_{F,a}=2{\delta }_{F,H}{cos}^2\alpha$
H = šroubovicový
F = ohyb
α = preferenční úhel vinutí
Pevnost v tahu musí být přezkoušena metodami předepsanými v dokumentu ISO/TC61/WG2/TG “Zkoušky plastů vyztužených skelnými vlákny“ č. 4 z února 1971.
Pevnost v ohybu musí být přezkoušena metodami předepsanými v doporučení ISO/TC61 č. 1540 z dubna 1970.
Požadavky
Nové cisterny musí odpovídat těmto hodnotám koeficientu odolnosti proti lomu:
- koeficient odolnosti pro statická namáhání: 7,5
- koeficient odolnosti pro dynamická namáhání: 5,5
Pro výpočet dynamického namáhání se použije následujících hodnot zrychlení:
2 g ve směru jízdy,
1 g ve směru kolmém ke směru jízdy,
1 g ve směru svislém nahoru,
2 g ve směru svislém dolů.
Vzhledem k tomu, že charakteristiky vrstveného materiálu z vyztužených plastů se mohou odlišovat podle jeho struktury, nejsou předepsány minimální hodnoty pro pevnost v ohybu a pevnost v tahu, nýbrž pro namáhání:
$A=e\times {\delta }_T,kde{\delta }_{T}jepevnostvtahupřilomu,$
$B=e^2\times {\delta }_F,kde{\delta }_{F}jepevnostvohybupřilomu,pričemžejetloušťkastěny.$
Minimální hodnoty sil A a B jsou:
Pro ohyb:
Vnitřní objem cisterny ≤ 3 m³
- směr obvodový: B = 600 daN
- směr axiální: B = 300 daN
Vnitřní objem cisterny­ > 3 m³
- směr obvodový: B = 600 daN
- směr axiální: B = 600 daN
Pro tah:
- směr obvodový: A = 100 daN/mm
- směr axiální: A = 70 daN/mm
Modul E v ohybu se měří při teplotě - 40 °C a + 60 °C. Tyto dvě hodnoty se nesmějí lišit o více než 30 % od hodnoty získané při 20 °C. Chování materiálů stěn při zkoušce na tah trvající déle než 1 000 hodin.
$Zkušebnínapětíje:\frac{{\delta }_T}{\mathrm{7,5}}$
$BěhemzkouškykoeficientK=\frac{{\epsilon }_{1000}}{{\epsilon }_0}nesmíbýt$
vyšší než 1,6, přičemž
ε_o = prodloužení zatěžovaného vzorku na začátku zkoušky
ε₁₀₀₀ = prodloužení zatěžovaného vzorku na konci zkoušky.