ODDÍL 5
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO CISTERNY POUŽÍVANÉ K PŘEPRAVĚ LÁTEK S BODEM VZPLANUTÍ 55 °C NEBO NIŽŠÍM
213 150 Cisterna musí být konstruována tak, aby byla zajištěna eliminace statické elektřiny z jejích různých částí a aby se tak zamezilo akumulaci nebezpečných elektrostatických nábojů.
213 151 Všechny kovové části cisterny a nosného vozidla, jakož i elektricky vodivé vrstvy stěn musí být vzájemně spojeny.
213 152 Elektrický odpor mezi každou vodivou částí a podvozkem nesmí být vyšší než 106 ohmů.
Vyloučení nebezpečí hrozících od elektrických nábojů vzniklých třením
213 153 Povrchový odpor a vybíjecí odpor vůči zemi celého povrchu nádrže musí vyhovovat podmínkám bodu 213 154.
213 154 Povrchový odpor a vybíjecí odpor vůči zemi měřené podle bodu 213 155 musí splňovat následující podmínky:
Metody zkoušek
213 155 (1) Povrchový odpor (R100) - (izolační odpor) v ohmech, elektrody s vodivým nátěrem podle obrázku 3 doporučení IEC 167 z roku 1964, měřený v normálním ovzduší 23/50 podle doporučení ISO R 291, odstavec 3.1 z roku 1963.
Úprava vzorků je stejná jako v odstavci 1. Elektroda je kotouč o plošném obsahu povrchu 20 cm2 a průměru 50 mm. Musí být zajištěn její těsný dotyk s povrchem cisterny, např. použitím vlhkého papíru, vlhké houby nebo jakéhokoli jiného vhodného materiálu. Uzemněný podvozek vozidla slouží jako druhá elektroda. Použije se stejnosměrného proudu o napětí v rozmezí 100 - 500 voltů. Měření se provede poté, kdy zkušební napětí působilo po dobu jedné minuty. Elektroda může být umístěna v kterémkoli bodě vnitřního nebo vnějšího povrchu cisterny.
Pokud není měření na cisterně možné, může být provedeno za stejných podmínek v laboratoři na vzorku materiálu.
Vyloučení nebezpečí hrozících od elektrických nábojů vzniklých během plnění
213 156 Kovové prvky spojené se zemí musí být používány a uspořádány tak, aby v každém okamžiku plnicího nebo vyprazdňovacího procesu připadala plocha nejméně 0,04 m2 uzemněného kovu, který je ve styku s přepravovanou látkou, na 1 m3 látky obsažené v cisterně v daném okamžiku a aby žádná část látky nebyla vzdálena více než 2,0 m od nejbližšího uzemněného kovového prvku. Takovými kovovými prvky mohou být:
213 157 Bod 213 156 se nevztahuje na cisterny z vyztužených plastů opatřených jiným systémem eliminace elektrických nábojů vzniklých během plnění za předpokladu, že bylo dokázáno praktickou srovnávací zkouškou provedenou podle bodu 213 158, že relaxační doba náboje vzniklého v cisterně během plnění je stejná jako u kovové cisterny srovnatelných rozměrů.
Srovnávací zkouška
213 158 (1) Srovnávací zkouška relaxační doby elektrostatického náboje podle zkušebních podmínek popsaných v odstavci (2) musí být provedena na prototypu cisterny z vyztužených plastů a na ocelové cisterně následujícím způsobem (viz obrázek 3):
Porovnání relaxačních dob
213 159-213 999
Obrázek 1
Přístroj pro měření odolnosti proti nárazu metodou pádu sférického tělesa
Obrázek 2
Přístroj na zkoušku odolnosti proti působení chemických látek
Obrázek 3
Schema uspořádání aparatury pro srovnávací zkoušku
(1) Stěny bez elektricky vodivých prvků:
a) Povrchy, po nichž je možno chodit:
Vybíjecí odpor vůči zemi nesmí překročit 108 ohmů.
b) Ostatní povrchy:
Povrchový odpor nesmí překročit 109 ohmů.
(2) Stěny s elektricky vodivými prvky:
a) Povrchy, po nichž je možno chodit:
Vybíjecí odpor vůči zemi nesmí překročit 108 ohmů.
b) Ostatní povrchy:
Vodivost se považuje za dostatečnou, jestliže největší tloušťka nevodivých vrstev na vodivých prvcích (např. vodivé plechy, kovové pletivo nebo jiný vhodný materiál) připojených k uzemnění nepřesahuje 2 mm a u kovového pletiva plocha oka nepřesahuje 64 cm2.
(2) Vybíjecí odpor vůči zemi v ohmech je poměr mezi trvalým napětím, měřeným mezi dále popsanou elektrodou při jejím dotyku s povrchem cisterny vozidla a uzemněným podvozkem vozidla, a celkovou intenzitou proudu.
(2) Musí být splněny tyto zkušební podmínky:
kde V = použité napětí
d = vzdálenost mezi elektrodami v metrech
T = doba trvání měření v sekundách
Zbytková vodivost měřená na vzorcích látky odebraných ze zkoušené cisterny po jejím naplnění se nesmí vzájemně lišit při zkouškách po sobě následujících u cisteren z plastů a kovových cisteren o více než 0,5 pS/m.
a) Zkouška musí být provedena v krytém prostoru v podmínkách relativní vlhkosti nižší než 80 %.
b) Motorová nafta použitá při zkoušce musí mít při teplotě měření zbytkovou vodivost mezi 3 a 5 pS/m.
Měření se provádí v komoře, v níž
c) Plnění musí probíhat konstantní rychlostí v mezích 1 až 2 m3/min. a tato rychlost musí být stejná pro cisternu z vyztužených plastů i pro ocelovou cisternu. Na konci plnění musí být proud zastaven v době, která je kratší než relaxační doba náboje v ocelové cisterně.
d) Hustota náboje se měří vhodným měřicím přístrojem pole s plynulým odečítáním (např. typu “field mill“) ponořeným do látky a umístěným co nejblíže k plnicí trubce.
e) Přiváděcí potrubí a vertikální plnicí trubka musí mít vnitřní průměr 10 cm a plnicí trubka musí být zakončena hrdlem ve formě písmene “T“.
f) Vhodný mikrofiltr 5/ s regulovatelným odtokovým ventilem umožňujícím regulaci jím protékajícího množství musí být namontován nejvýše 5 m od hrdla plnicí trubky.
g) Hladina kapaliny nesmí dosáhnout spodní části plnicí trubky ani měřicího přístroje pole.
(3) Všechna měření povrchového odporu nebo vybíjecího odporu vůči zemi musí být provedena na cisterně samé a musí být opakována ve lhůtách ne delších než jeden rok, aby bylo zajištěno, že předepsané odpory nebudou překročeny.
(3) Počáteční hodnota intenzity pole je hodnota zaznamenaná bezprostředně po přerušení toku paliva, kdy začal její pravidelný pokles. Relaxační doba se při obou zkouškách vyjadřuje jako doba potřebná k tomu, aby intenzita pole klesla z počáteční hodnoty na 37 % počáteční hodnoty.
(4) Relaxační doba cisterny z vyztužených plastů nesmí být delší než ocelové cisterny.
a) Cisterna z vyztužených plastů musí být uložena stejným způsobem, jako by byla v používání, např. na ocelovém podstavci nahrazujícím podvozek vozidla, a musí být naplněna nejméně do 75 % svého vnitřního objemu motorovou naftou, přičemž část této nafty proteče přes vhodný mikrofiltr takovým způsobem, že hustota náboje celkového toku je přibližně 100 µC/m3.
a) Patní ventil, výpustné hrdlo nebo kovová destička za podmínky, že celková plocha kovu, která je ve styku s kapalinou, není menší než plocha předepsaná, nebo
b) Intenzita pole v prostoru cisterny naplněném parami se měří vhodným měřicím přístrojem intenzity pole s plynulým odečítáním umístěným svou osou svisle a nejméně 20 cm od svislé plnicí trubky.
b) kovová mřížka s dráty o průměru nejméně 1 mm a s plochou oka nejvýše 4 cm2 za podmínky, že celková plocha mřížky, která je ve styku s kapalinou, není menší než plocha předepsaná.
c) Podobná zkouška musí být provedena na ocelové cisterně, jejíž délka, šířka a objem jsou v toleranci 15 % shodné s rozměry cisterny z vyztužených plastů, nebo na cisterně z vyztužených plastů obdobných rozměrů, vyložené uvnitř kovovou folií spojenou se zemí.