k nařízení vlády č. 174/1997 Sb.
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA STŘELNÉ ZBRANĚ, STŘELIVO A JEJICH ČÁSTI A PODMÍNKY ZKUŠEBNÍ STŘELBY
Úvodní ustanovení
Střelné zbraně a střelivo musí být konstruovány a vyráběny tak, aby při běžném použití fungovaly bezpečně a splňovaly dále uvedené požadavky.
Tyto požadavky se vztahují i na části střelných zbraní a střeliva, pokud je s nimi spojeno odpovídající riziko.

1. Základní požadavky uplatňované při typové zkoušce a při homologaci střelných zbraní a jejich částí.

1.1 U střelných zbraní a jejich částí

a) rozměry nábojové komory, vývrtu hlavně a uzamykací vůle musí odpovídat rozhodnutím C.I.P.,3)

b) použitý materiál a dimenzování střelných zbraní nebo jejich částí musí zaručit pevnost vůči namáhání při střelbě zkušebními náboji,

c) při střelbě spotřebními náboji musí být zajištěna spolehlivá funkce střelné zbraně.

1.2 Konrektizaci základních požadavků a další požadavky a podmínky, uplatňované při typové zkoušce a homologaci střelných zbraní, jako např.

a) vzhled a provedení střelné zbraně,

b) nastřelitelnost střelné zbraně, u vícehlavňových zbraní navíc sestřelení hlavní,

c) rozptyl a krytí střelné zbraně,

d) odolnost vůči ztíženým klimatickým podmínkám - teplo, mráz, vlhkost, voda,

e) rychlost a energie střely udělené střelnou zbraní,
upravují příslušné harmonizované české technické normy.

1.3 Výrobce nebo dovozce střelných zbraní

c) smí pro kontrolu rozměrů nábojové komory, vývrtu hlavně a uzamykací vůle používat pouze kalibrovaná4) měřidla, která jsou v souladu s rozhodnutími C.I.P.,

d) musí mít zajiště,n záruční a pozáruční servis,

e) přikládá ke každému typu střelné zbraně technickou dokumentaci podle přílohy č. 3,

f) musí mít vybudovaný a účinný systém technické kontroly.

2. Základní požadavky na střelné zbraně uplatňované při kusovém ověřování

2.1 Střelná zbraň nesmí před zkušební střelbou vykazovat stopy koroze, černící nebo jiné lázně, nesmí mít poškozenou pažbu a její označení musí odpovídat ustanovení bodu 5 přílohy č. 2.

2.1.1. Střelná zbraň nesmí mít zejména

a) výrobní vady ve vývrtu a v nábojové komoře, jako jsou prohlubně, rysky, prolomeniny a jiné vady viditelné pouhým okem,

b) nedostatečně vyleštěný vývrt hlavně a povrch nábojové komory ztěžující odhalení případných závad vzniklých zkušební střelbou; v případě pochybností se kontroluje dodržení přípustné drsnosti povrchu Ra, která smí být nanejvýš 1 mikrometr ve vývrtu hlavně a 1,8 mikrometru v nábojové komoře,

c) ohnutou hlaveň nebo hlaveň s náznaky vydutí a jiných deformací,

d) vměstky, praskliny, porézní nebo necelá a dodatečně zavařovaná míst na částech střelné zbraně,

e) nesprávně ustavené nebo spájené hlavně, háky a lišty,

f) vady způsobené mechanickými a tepelnými výrobními operacemi, které mohou nepříznivě ovlivnit pevnost a funkci střelné zbraně,

g) závěr nebo dnový šroub, jejichž konstrukce dimenzování a materiál neodpovídají účelu střelné zbraně.

2.1.2. Důležité rozměry střelných zbraní z hlediska bezpečnosti, uzamykací vůle a tloušťky stěn hlavně musí odpovídat hodnotám stanoveným rozhodnutími C.I.P. nebo uvedeným v harmonizovaných českých technických normách nebo hodnotám určených autorizovanou osobou.
U střelných zbraní nabíjených ústím hlavně musí být průměr zátravky odpovídat hodnotám stanoveným v harmonizované české technické normě.

2.1.3. Střelné zbraně nesmějí vykazovat

a) nesprávnou funkci závěrového, spoušťového, bicího, pojistného nebo vyhlazovacího ústrojí (u zbraní nabíjených zezadu),

b) nesprávnou funkci a chod revolverového válce,

c) nesprávnou funkci zažehovacího ústrojí (u střelných zbraní nabíjených ústím hlavně),

d) sklon k samospuštění při nabíjení,

e) příliš nízký odpor spouště neodpovídající hodnotám stanoveným v harmonizovaných českých technických normách (s výjimkou terčových střelných zbraní),

f) závady v provedení, opracování a chodu úderníku a zápalníku,

g) nedostatečné držení kohoutu nebo podobného bicího prvku v jeho záchytu.

2.1.4. Střelné zbraně nesmějí po zkušební střelbě provedené podle bodu 3 vykazovat žádnou ze závad uvedených v bodě 3.2.

3. Podmínky zkušební střelby

3.1.1. Zkušební střelba se provádí na úplně dohotovených střelných zbraních před střeleckou zkouškou prováděnou výrobcem. Za úplně dohotovené se též považují střelné zbraně, na kterých bude ještě provedena rytina nebo povrchová úprava černěním nebno jiným způsobem. Autorizovaná osoba stanoví, zda bude ověřovat střelnou zbraň s povrchovou úpravou nebo bez této úpravy. Střelné zbraně nabíjené ústím hlavně musí být vybavené zažehovacím ústrojím a jejich samostatně dodávané hlavně musí mít zátravku a definitivní dnový šroub.

3.1.2 Předkladatel musí předložit střelnou zbraň ke zkoušce v takovém stavu, aby byla schopna bezpečné střelby, a s pažbou. Autorizovaná osoba může v odůvodněných případech povolit výrobci nebo dovozci předložení střelné zbraně bez pažby. Jde-li o samostatnou hlaveň, je předkladatel povinen předložit závěr umožňující provedení zkoušky nebo hlaveň, jde-li o samostatný závěr.

3.2 Závady střelných zbraní při zkušební střelbě a po ní
Za závadnou střelnou zbraň se považuje střelná zbraň, která je zkušební střelbou viditelně poškozena, a střelná zbraň, která vykáže některou z těchto závad:

a) selhání vinou střelné zbraně,

b) nežádoucí výstřel při nabíjení střelné zbraně,

c) nežádoucí výstřel více nábojů (jak zkušebních, tak spotřebních) najednou,

d) obtížné vytažení nábojnice (jak zkušebního, tak spotřebního náboje) z nábojové komory,

e) proražení zápalky (jak zkušebního, tak spotřebního náboje) vinou střelné zbraně,

f) jakákoliv deformace hlavně a nábojové komory, která by mohla snížit bezpečnost střelné zbraně,

g) jakékoliv roztažení hlavně včetně vlnovitého v nejslabších místech hlavně,

h) porušení spojení háků a lišt,

i) zvětšení uzamykací vůle nad povolenou mez,

j) poškození nebo deformace důležitých částí závěru nebo dnového šroubu,

k) trhliny vně i uvnitř hlavně a nábojové komory a na důležitých částech závěru zjištěné nedestruktivní metodou,

l) trhliny vně hlavně a dnového šroubu u střelných zbraní nabíjených ústím hlavně zjištěné nedestruktivní metodou,

m) zřejmá porucha ve funkci zbraně anebo nespolehlivá funkce střelné zbraně,

n) oddělení komínku (pistonu) nebo jiné části zažehovacího ústrojí u střelných zbraní nabíjených ústím hlavně.

3.1.3. Zkušební střelba se provádí zkušebními náboji, které svým provedením, tlaky, popřípadě energiemi střely odpovídají jak jmenovitými hodnotami, tak statisticky vyhodnocenými nerovnostmi hodnotám uvedeným v harmonizovaných českých technických normách. Zkušební náboje pro ověřování brokovnic musí navíc splňovat stanovený průměr a hmotnost náplně broků obsažených v náboji. Zkušební náboje smějí být použity při teplotě ovzduší 15 až 25 °C.

3.1.4 Tlaky zkušebních nábojů se měří buď tlakoměrnými válečky (crusher), nebo mechanicko- elektrickými (piezo)snímači při teplotě prachové náplně (20 ± 2) °C. Je-li místo hodnoty tlaku udána energie střely, měří se při téže teplotě úsťová rychlost střely, z níž se vypočte úsťová energie. Vlastnosti a rozměry tlakoměrných válečků a mechanicko-elektrických snímačů (včetně vlastnosti měřicích souprav), jakož i metodika měření, způsob kalibrování a vyhodnocování výsledků měření jsou stanoveny v harmonizovaných českých technických normách..

3.1.5 Použité tlakoměrné hlavně musí svými rozměry, konstrukcí a vlastnostmi odpovídat požadavkům, které jsou stanoveny v harmonizovaných českých technických normách.

3.1.6 Jednotlivé druhy střelných zbraní a jejich samostatně dodávané části se podrobí střelbě zkušebními náboji takto:

a) Brokové hlavně nabíjené zezadu, s délkou nábojové komory menší než 73 mm a určené na brokové náboje se zkoušejí dvěma výstřely na hlaveň nebo třemi náboji s ocelovými broky. Rozměry a tvrdost broků a hmotnost brokové náplně udávají předpisy C.I.P. Tyto brokové náboje musí splňovat předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) na předepsaných místech hlavně. Pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí střelné zbraně se navíc vystřelí nejméně jeden spotřební náboj z každé hlavně. Předepsané tlaky v MPa (rozumí se stední hodnota maximálního tlaku zjišťovaná mechanicko-elektrickými snímači) a předepsaná místa jsou uvedena v následující tabulce 1 a poznámkách:

Tlak na tlakoměru č.: (MPa)
Ráže1212
při zkoušce
běžnévyšší
12 a větší965013750
161025013750
20 a menší1085013750
12 – ocelové brokyhybnost 15 Ns13750

Tabulka 1
Poznámky k tab. 1:

1. Tlakoměrem č. 1 se rozumí snímač tlaku umístěný v měřícím místě vzdáleném 17 mm ode dna lůžka závěru. Tlakoměrem č. 2 se rozumí snímač tlaku umístěný v měřicím místě vzdáleném (162 ± 0.5) mm od tohoto dna.

2. Vyšší zkouška se uplatní, jesliže mají být ve zkoušené střelné zbrani použity spotřební náboje, jejich střední hodnota maximálníého tlaku převýší při měření mechanicko-elektrickými snímači:
74 MPa u ráže 12 a větší,
78 MPa u ráže 16,
83 MPa u ráže 20 a menší
nebo se dosáhne tlaku až 105 MPa nebo je délka nábojové komory větší než 73 mm.

b) Kulové hlavně nabíjené zezadu se zkoušejí zkušebními náboji, které dávají na předepsaných místech předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) a nejméně jedním spotřebním nábojem na nábojovou komoru pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí střelné zbraně. Zkušební náboje vyvíjejí maximální tlak, jehož střední hodnota je nejméně o 30 % vyšší, než je přípustná střední hodnota maximálního tlaku spotřebního náboje dané ráže. Předepsané tlaky a místa jsou stanoveny v harmonizovaných českých technických normách.
Počet použitých zkušebních nábojů:
Hodnotami provozních tlaků se rozumí střední hodnoty maximálních tlaků zjišťovaných tlakoměrnými válečky nebo mechanicko-elektrickými snímači.

1. 2 náboje na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním tlakem 180 MPa a více,

2. 1 náboj na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním tlakem menším než 180 MPa,

3. 2 náboje na každou hlaveň u pistolí bez ohledu na výši jejich provozního tlaku,

4. 1 náboj na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů), bez ohledu na velikost provozního tlaku.

c) Expanzní zbraně, pracovní expanzní přístroje a zvláštní zbraně nebo jejich části se podrobí střelbě zkušebními nábojkami, které mají o 30 % větší tlak, než je provozní tlak nejsilnější spotřební nábojky, nebo o 10 % větší energii, než je přípustná střední hodnota energie stanovená pro nejsilnější spotřební nábojku dané ráže. Výjimku tvoří expanzní vstřelovací přístroje s tloukem, kde se připouští přetlak převyšující provozní tlak pouze o 15 až 16 %.
Expanzní zbraně se ověří vystřelením:
Pracovní expanzní přístroje se ověří vystřelením:
Zvláštní zbraně vymezené příslušnou harmonizovanou českou technickou normou se ověří vystřelením 2 zkušebních nábojů nebo 5 nejsilnějších spotřebních nábojů.

1. 5 zkušebních nábojek z každé hlavně u expanzních zbraní s jednou nábojovou komorou,

1. 10 zkušebních nábojek s použitím nejtětší použitelné střely (kotevní hřeb) při nastavení výkonu na maximum (je-li výkon regulovatelný),

2. 2 zkušebních nábojek z každé nábojové komory u expanzních zbraní se dvěma a více nábojovými komorami

2. 10 zkušebních nábojek a 10 nejsilnějších spotřebních nábojek u expanzního vstřelovacího přístroje s tloukem, přičemž hmotnost tlouku se zvětší o 50 % (přidaným závažím) nad hmotnost nejtěžšího tlouku přístroje.

d) Předovky určené výhradně na černý prach se zkoušejí dvěma výstřely se zkušební náplní na každou hlaveň, je-li nábojová komora součástí hlavně, a nejméně jedním výstřelem se zkušební náplní na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů).
Zkušební náplně jsou tvořeny střelou a prachem v množství předepsaném harmonizovanou českou technickou normou pro danou ráži a druh střelné zbraně.
Historické zbraně nabíjené ústím hlavně, určené výhraně na černý prach a vybavené pro každou hlaveň buď perkusním zámkem s komínkem (pistonem) na čepičkovou zápalku, nebo křesadlovým zámkem francouzského typu se zkoušejí dvěma výstřely se sníženou zkušební náplní černého prachu na každou hlaveň. Zkušební náplň je předepsána v harmonizovaných českých technických normách.

e) Kulobrokové zbraně se zkoušejí tak, že se každá hlaveň podrobí odpovídajícímu počtu výstřelů zkušebních, popřípadě spotřebních nábojů [viz písm. a) a b)].

f) Balistické zbraně se zkoušejí jako jim odpovídající druh střelné zbraně; přitom se přihlíží k tomu, že zkušební náboje pro ověřování balistických zbraní mohou být v balistických zbraních používány jako náboje spotřební. Pro ověření funkce se používají referenční náboje, jejichž hodnoty jsou stanoveny rozhodnutími C.I.P.

g) Výměnné hlavně, vložné hlavně a vložné nábojové komory se zkoušejí pomocí svého vlastního závěru způsobem, který odpovídá danému druhu střelné zbraně (nevztahuje se na vložné hlavně a vložné nábojové komory, homologované jako typ).

h) Samostaně dodávané hlavně, nábojové komory, jestliže nejsou součástí hlavně (např. revolverové válce), závěry a dnové šrouby se zkoušejí jako jim odpovídající druh střelné zbraně. Je-li závěr určen pro více různých ráží, zkouší se nejvíce namáhajícími zkušebními náboji. Kritériem namáhání je zde síla působící na závěr.

i) Plynové zbraně se zkoušejí tlakem o 30 % vyšším, než je nejvyšší provozní tlak. Měřítkem zvýšení tlaku může též být zvýšení úsťové energie střely o 10 %.

3.1.7 Zkušební střelby se provádějí pomocí lafet, které bezpečně chrání obsluhu a v nichž jsou střelné zbraně upnuty tak, aby to co nejvíce odpovídalo podmínkám jejich použití. U krátkých střelných zbraní se připouští střelba s ochrannou rukavicí. Zkušební střelba u vícehlavňových střelných zbraní se koná postupně, to znamená hlaveň po hlavni.

4. Závady střelných zbraní při kusovém a novém ověřování střelných zbraní
Neopravitelnými závadami u střelných zbraní jsou:

a) prasklé a v nebezpečných místech svařované hlavně a závěry,

b) hlavně s místy porézními nebo necelými a hlavně celkově nebo místně zeslabené,

c) hlavně deformované (s výjimkou drobných deformací připuštěných na základě požadavků a podmínek zkoušky),

d) kulové hlavně s příliš zvětšeným nebo těsným vývrtem,

e) nepřípustné úpravy podle bodu 5.3 této přílohy.

f) jiné závažné závady, u nichž v zájmu bezpečnosti autorizovaná osoba rozhodne, že nemohou být odstraněny opravou.

5. Opravy, které mohou mít vliv na bezpečnost střelné zbraně a nepřípustné úpravy

5.1 Opravami, které mohou mít vliv na bezpečnost střelné zbraně, jsou:

a) výměna namáhané části, při které bylo uskutečněno přízpůsobení,

b) oprava, při níž došlo ke změně rozměrů důležitých z hlediska bezpečnosti střelné zbraně,

c) oprava, která může vyvolat sníženou odolnost střelné zbraně vůči namáhání tlakem při výstřelu (mechanické úpravy, svařování, pájení, temování apod.).

5.2 V případě pochybnosti opravny o charakteru opravy střelné zbraně může opravna vyžádat závazný posudek autorizované osoby.

5.3 Nepřípustnými úpravami střelných zbraní jsou:

a) zhotovení vložkované nábojové komory brokové hlavně,

b) zhotovení nesamonosných vložek nábojové komory kulové hlavně nebo nesamonosných vložných hlavní,

c) přestavby, u nichž:

1. nová ráž střelné zbraně namáhá závěr větší zpětnou silou než původní ráž a v jeho pevnosti přitom není dostatečná rezerva ověřená autorizovanou osobou,

2. nová ráž střelné zbraně namáhá hlaveň vyšším tlakem než původní ráž a v její pevnosti přitom není dostatečná rezerva ověřená autorizovanou osobou,

3. vývrt hlavně neodpovídá svými rozměry nové ráži hlavně.

6. Základní požadavky a podmínky uplatňované při typové kontrole střeliva

6.1 Konkretizaci základních požadavků a další požadavky a podmínky, uplatňované při typové kontrole střeliva, které se týkají např.
upravují příslušné harmonizované české technické normy.

a) vzhledu, rozměrů a tlaku prachových plynů střeliva,

b) rozptylu, krytí a rychlosti střeliva,

c) dopravní, manipulační a funkční bezpečnosti střeliva,

d) odolnosti vůči ztíženým klimatickým podmínkám střeliva,

e) údajů na nejmenším spotřebitelském obalu a na střelivu,

f) fyzikálních, chemických a balistických vlastností střelivin

6.2 Výrobce nebo dovozce střeliva zajišťuje, aby příslušní pracovníci měli potřebnou kvalifikaci k zacházení s používanou měřicí technikou a aby

a) měřidla pro kontrolu rozměrů střeliva, funkční zbraně a tlakoměrné hlavně byly zkalibrovány a byly v souladu s rozhodnutími C.I.P.

b) měl vybudovaný a účinný systém technické kontroly ve výrobním procesu a evidenční knihu k vedení záznamů o výsledcích těchto kontrol jednotlivých výrobních sérií předmětného typu střeliva.