(1) Při stanovení rozsahu a způsobu náhrady jaderné škody se použijí ustanovení občanského zákoníku. Pro stanovení výše škody se použijí předpisy platné v době vzniku jaderné události,33) která jadernou škodu způsobila.
(2) Jadernou škodou je také škoda vzniklá vynaložením nákladů na nezbytná opatření k odvrácení nebo snížení ozáření nebo k obnovení původního nebo obdobného stavu životního prostředí, pokud byla tato opatření vyvolána v důsledku jaderné události a povaha škody to umožňuje.
(3) Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“) stanoví vyhláškou limity koncentrace a množství jaderného materiálu, na které se ustanovení o jaderných škodách v souladu s mezinárodní smlouvou34) nevztahují.