(1) Limity ozáření jako závazné kvantitativní ukazatele, jejichž překročení není podle § 4 odst. 6 zákona z hlediska radiační ochrany přípustné, jsou

a) základní limity obecné vztahující se na ozáření ze všech činností vedoucích k ozáření, kromě

1. ozáření, kterému jsou vystaveni v přímém vztahu k vykonávané práci pracovníci kategorie A nebo B,

2. ozáření, kterému jsou vědomě, dobrovolně a po poučení o rizicích s tím spojených vystaveny osoby po dobu jejich specializované přípravy na výkon povolání se zdroji ionizujícího záření,

3. lékařského ozáření,

4. ozáření osob podílejících se na zásazích v případě radiační nehody,

5. ozáření, na které se vztahují limity zvláštní podle § 12,

b) základní limity pro pracovníky se zdroji vztahující se na ozáření, kterému jsou vystaveni v přímém vztahu k vykonávané práci pracovníci kategorie A nebo B,

c) základní limity pro učně a studenty vztahující se na ozáření, kterému jsou vědomě, dobrovolně a po poučení o rizicích s tím spojených vystaveny osoby po dobu jejich specializované přípravy na výkon povolání se zdroji ionizujícího záření,

d) zvláštní limity vztahující se na ozáření ve zvláštních případech podle § 12,

e) odvozené limity vztahující se na stejné případy ozáření jako základní limity pro pracovníky, ale vyjádřené ve snáze měřitelných veličinách než základní limity.