(1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen

a) za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností, na kterou má být licence udělena,

b) pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze činnosti, na kterou má být udělena licence, a osobě odpovědného zástupce je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování výkonu odpovědného zástupce, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.