45. § 20 odst. 1 zní:
„(1) Má-li plátce příjmy nebo výnosy nejen za svá uskutečněná zdanitelná plnění, u nichž má nárok na odpočet daně, ale i za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, u nichž nárok na odpočet daně nemá, je povinen zkracovat nárok na odpočet daně, pokud zákon nestanoví jinak. Poměrná část odpočtu daně se určí jako součin celkové daně na vstupu za příslušné zdaňovací období a koeficientu. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za uskutečněná zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za všechna uskutečněná zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně a za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25 zákona s výjimkou osvobozených zdanitelných plnění uvedených v odstavci 2. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Jestliže součet cen za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, s výjimkou osvobozených zdanitelných plnění uvedených v odstavci 2, je kladný a celkový součet cen bez daně za všechna zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně je nulový nebo záporný, potom je koeficient nula.“.