ČÁST PRVNÍ
PRŮBĚH A VYZNAČENÍ SPOLEČNÝCH STÁTNÍCH HRANIC

(1) Státní hranice probíhají od bodu styku státních hranic smluvních stran a Polské republiky až k bodu styku státních hranic smluvních stran a Rakouské republiky tak, jak je znázorněno v hraničním dokumentárním díle, které tvoří přílohu I této smlouvy a je její nedílnou součástí.

(2) Hraniční dokumentární dílo tvoří:

a) Zpráva o vyhotovení hraničního dokumentárního díla,

b) Hraniční mapy,

c) Popis státních hranic,

d) Měřické náčrty,

e) Seznam hraničních vodních toků,

f) Seznam hraničních cest,

g) Seznam souřadnic a výšek,

h) Protokol o bodu styku státních hranic České republiky, Slovenské republiky a Polské republiky „Beskydy“,

i) Protokol o bodu styku státních hranic České republiky, Slovenské republiky a Rakouské republiky „Dyje – Morava“.

(1) Změny průběhu státních hranic v porovnání se stavem k 1. lednu 1993 jsou popsány a graficky znázorněny v dokumentaci Změn průběhu česko-slovenských státních hranic, která tvoří přílohu II této smlouvy a je její nedílnou součástí.

(2) Dokumentaci Změn průběhu česko-slovenských státních hranic tvoří:

a) Seznam změn průběhu státních hranic,

b) Technické podklady (situační plán, seznam ploch, seznam souřadnic),

c) Závěrečný list.

(1) Plochy státního území České republiky o výměře 452,0177 ha oddělené od jejího státního území změnami průběhu státních hranic podle článku 3 odst. 1 této smlouvy patří ode dne vstupu této smlouvy v platnost Slovenské republice.

(2) Plochy státního území Slovenské republiky o výměře 452,0177 ha oddělené od jejího státního území změnami průběhu státních hranic podle článku 3 odst. 1 této smlouvy patří ode dne vstupu této smlouvy v platnost České republice.

(3) Smluvní strany potvrzují, že změnami průběhu státních hranic a výměnou částí státních území je výměra oddělených ploch státních území vzájemně vyrovnána.

(1) Státní hranice jsou rozděleny na hraniční úseky I až IX.

(2) Vyznačení hraničních úseků a jejich délku určuje hraniční dokumentární dílo.

(1) Průběh státních hranic je vyznačen v terénu hraničními znaky, které jsou osazeny jednotlivě, ve dvojici nebo v trojici takto:

a) jednotlivě - přímo v hraniční čáře nebo střídavě po obou stranách společných hraničních cest, příkopů a hraničních vodních toků,

b) ve dvojici - na začátku a na konci společných hraničních cest, příkopů a hraničních vodních toků a na místech, kde pro terénní překážky není možné osadit hraniční znak přímo do hraniční čáry,

c) v trojici - jako ve dvojici hraničních znaků v případech, kdy použití dvojice hraničních znaků nedostačuje pro zřetelné vyznačení průběhu hraniční čáry.

(2) Průběh státních hranic je vyznačen v terénu těmito druhy hraničních znaků:

a) základními hraničními znaky osazenými na začátku hraničních úseků,

b) hlavními hraničními znaky osazenými uvnitř hraničních úseků k vyznačení hlavních změn směru státních hranic, v místech význačných bodů státních hranic, průsečíků státních hranic s důležitými komunikacemi a vodními toky,

c) mezilehlými hraničními znaky osazenými uvnitř hraničních úseků v místech ostatních lomových bodů státních hranic, v průsečících státních hranic s komunikacemi, vodními toky, hranicemi katastrálních území, hranicemi obcí, výrazně odlišnými druhy pozemků a na terénních zlomech,

d) žulovými monolity tvaru trojbokých komolých jehlanů na začátku hraničního úseku I vyznačujícími bod styku státních hranic České republiky, Slovenské republiky a Polské republiky osazenými jednotlivě na území každého z těchto států,

e) deskami nebo jinými znaky na skalách a silničních tělesech.

(3) Tvar, rozměry, materiál, označení a poloha hraničních znaků jsou určeny v hraničním dokumentárním díle.

(4) Jestliže je to třeba, lze vyznačit průběh státních hranic také jinými hraničními znaky podle článku 25 odst. 1 této smlouvy.

(5) V případě potřeby lze osadit další hraniční znaky, přemístit ohrožené hraniční znaky na bezpečné místo nebo změnit přímé vyznačení státních hranic v nepřímé či naopak podle článku 25 odst. 1 této smlouvy.

(1) Nepohyblivé státní hranice jsou:

a) na suchých úsecích,

b) na místech, kde protínají stojaté vody nebo vodní toky z jednoho břehu na druhý,

c) v místech, kde přechází ze suchého úseku do hraničního vodního toku a naopak,

d) na oboustranně upraveném hraničním vodním toku, jestliže se na tom smluvní strany dohodnou.

(2) Nepohyblivé státní hranice podle odstavce 1 probíhají:

a) po přímé spojnici od jednoho hraničního znaku k nejbližšímu následujícímu hraničnímu znaku dokumentovanému v hraničním dokumentárním díle,

b) osou hraničních cest a příkopů,

c) geometrickou osou oboustranně upravených hraničních vodních toků a objektů na nich.

(3) Jakékoliv změny hraničních cest, příkopů nebo hraničních vodních toků, kterými probíhají nepohyblivé státní hranice, nemají vliv na průběh státních hranic, jestliže se smluvní strany nedohodnou jinak.

(1) Pohyblivé státní hranice probíhají hraničními vodními toky s výjimkou případů uvedených v článku 7 odst. 1 písm. c) a d) a článku 7 odst. 2 písm. c) této smlouvy.

(2) Pohyblivé státní hranice podle odstavce 1 probíhají střednicí hraničních vodních toků nebo jejich hlavních ramen a přizpůsobují se:

a) přirozeným změnám polohy koryta hraničních vodních toků, jestliže se střednice neodchýlila od hraniční čáry o více než šířku koryta, na hraničním vodním toku Morava o více než čtvrtinu šířky koryta, s výjimkou případů uvedených v článku 7 odst. 2 písm. c) a článku 8 odst. 3 této smlouvy,

b) umělým změnám polohy koryta v důsledku úprav hraničních vodních toků provedených po dohodě příslušných orgánů smluvních stran, jestliže se při nich střednice neodchýlila od hraniční čáry o více než šířku koryta, na hraničním vodním toku Morava o více než čtvrtinu šířky koryta, a jestliže budou plochy oddělené novou polohou střednice hraničního vodního toku od státních území smluvních stran vzájemně vyrovnány.

(3) Při přirozených změnách polohy koryta hraničních vodních toků většího rozsahu, než je uvedeno v odstavci 2 písm. a), probíhají státní hranice tak, jak probíhaly před těmito změnami, jestliže se smluvní strany nedohodnou jinak.

(1) Střednicí hraničního vodního toku nebo jeho hlavního ramene je:

a) čára stejně vzdálená od obou břehových čar neupraveného nebo jednostranně upraveného hraničního vodního toku nebo jeho hlavního ramene,

b) geometrická osa oboustranně upraveného koryta hraničního vodního toku nebo jeho hlavního ramene.

(2) Břehové čáry hraničních vodních toků určují:

a) výrazné břehové hrany nebo

b) čáry určené hladinou vody, která může ještě protékat mezi břehy, aniž se vylévá na přilehlé území, nebo

c) průsečnice hladiny vody při průměrném vodním stavu s plochou přilehlého území nebo

d) okraje stálých porostů.

(3) Jestliže není možné určit břehovou čáru hraničního vodního toku podle výše uvedených kritérií, je jí čára určená vodohospodářskými experty smluvních stran.

(4) Hlavním ramenem hraničního vodního toku je rameno, které má největší průtok při nízkých nebo středních vodních stavech.

(1) Smluvní strany udržují hraniční vodní toky a na nich umístěné objekty tak, aby byl zabezpečen určený průběh státních hranic.

(2) Změní-li se průběh pohyblivých státních hranic v místě, kde přecházejí v nepohyblivé, určí se nové místo přechodu podle článku 25 odst. 1 této smlouvy.